Andrej Babiš

Výrok je hodnocen jako pravdivý. Česká republika měla sice od svého vzniku roku 1993 13 vlád, nikoliv 11, jak tvrdí Andrej Babiš, nicméně jejich počet svědčí o nestálosti, což Babiš tímto výrokem chce říct. Funkční období těchto vlád zároveň opravdu činí v průměru přibližně dva roky.

Vlády, které dokončily své funkční období v řádné době, byly dvě. Jednalo se o první vládu Václava Klause v letech 1992–1996 a vládu Miloše Zemana v letech 1998–2002.

Pražská koalice ve volebním období 2010–2014 doznala změn skutečně celkem třikrát. Občanští demokraté nejprve utvořili koalici s ČSSD, o rok později však spojili své síly s vítězem voleb, stranou TOP 09. Primátorem byl v obou případech Bohuslav Svoboda z ODS.

Po další koaliční krizi byl primátor odvolán a ustavila se nová koalice TOP 09 s ČSSD v čele s novým primátorem Tomášem Hudečkem z TOP 09.

Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) vydala nejnovější údaje o zachycených nelegálních překročeních hranic k 2. červnu 2017.

V květnu 2017 nelegálně překročilo hranice Evropské unie 26 028 osob, v dubnu to bylo 17 282 osob a v březnu 16 156 osob.

Za posledního čtvrt roku překročilo nelegálně hranice EU za den v průměru 660 osob.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky vstoupilo za červen 2017 do EU tzv. středomořskou cestou 24 978 osob, tj. v průměru 832 osob na den.

Podle informací České televize zaznamenala Itálie mezi 28. a 29. červnem příliv cca 12 tisíc migrantů. Italský premiér situaci považuje za kritickou a žádá o pomoc evropské země.

Vláda skutečně zvýhodnila kraje změnou rozpočtového určení daní, 10 miliard na opravu silnic však investovalo ministerstvo dopravy samo.

Sobotkova vláda skutečně navýšila krajům příděl peněz z vybraných daní. Do roku 2015 jim připadlo 7,86 %, díky novému rozpočtovému určení to je 8,92 %. Nepodařilo se nám přesně určit, kolik tento nárůst přinesl krajům navíc. Schéma (.pdf) rozdělení rozpočtového určení daní rozlišuje různé druhy daní, proto nelze rozdíl snadno spočítat ze státního rozpočtu.

Krajům vláda poslala peníze na opravy silnic v letech 2015, 2016 a 2017. Konkrétně jde o silnice 2. a 3. třídy, které mají kraje ve své správě (dálnice a silnice 1. třídy spravuje stát). V roce 2015 byly uvolněny ve prospěch krajů 4,4 miliardy korun a v letech 2016 a 2017 po 3 miliardách. Celková alokace tak dosáhla zmíněných cca 10,5 miliard korun.

Přebytkový výsledek rozpočtu v roce 2016 vyvolal nečekaný spor v koalici, kdy se jednotlivé strany přely o to, jak s penězi naložit. Zatímco ministr financí Andrej Babiš chtěl miliardy použít na splacení části dluhu, zbylí koaliční partneři měli jinou představu.

„Principiálně ministerstvo financí navrhuje splacení dluhu, které už nastalo. A pokud by vláda chtěla ty peníze utratit, ty účetně vzniklé peníze, tak bychom si na to museli znovu půjčit,“ říká Andrej Babiš (ANO).

„My musíme debatovat v koalici, jakým způsobem bude využit přebytek státního rozpočtu. Když si uvědomíme, že důchodový účet je v deficitu a my si na důchody musíme půjčovat,“ namítá předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Předseda lidovců Pavel Bělobrádek si myslí, že přebytek 62 miliard by mohl uspokojit požadavky obou jeho koaličních partnerů: „Podstatná část by měla jít na umoření státního dluhu. Zároveň si myslím, že kdyby tady vznikla rezerva, která by byla na zvýšení důchodů, tak to by mělo také smysl.“

Jak Andrej Babiš dodává, debata je ve skutečnosti již pouze virtuální, protože ministerstvo financí už přebytek ke snížení dluhu reálně použilo. „Ministerstvo financí to provedlo tím, že splatilo splatné dluhopisy v loňském roce a neemitovalo žádné dluhopisy navíc,“ jak situaci komentoval poslanec Jaroslav Klaška (KDU-ČSL).

Ekonomický expert ČSSD Michal Pícl v Událostech, komentářích (čas 11:59) z 9. ledna 2017, tedy po oznámení výsledku loňského rozpočtu, řekl: „My jsme pro dokoupení dalších dluhopisů. Abychom udělali rezervu na důchodovém účtu pro budoucí generace. Pokud nebude shoda v koalici, je tu možnost vyrovnaného rozpočtu v roce 2017.“ Prakticky tedy skutečně navrhuje „půjčit“ si přebytek z loňského roku a vylepšit tím financování letošního schodku, případně schodku v dalších letech.

Podle ekonoma České spořitelny Michala Skořepy je právně možné obojí použití přebytku, rozdíl je ale podle něj čistě kosmetický a jedná se spíše o politickou debatu.

Čas na dohodu je do 30. dubna, kdy se musí do sněmovny poslat státní závěrečný účet. Vláda na svém zasedání 24. dubna již schválila použití většiny přebytku právě na úhradu dluhu. Podle zápisu (.doc) pro návrh státního závěrečného účtu, jehož součástí je i rozhodnutí o použití přebytku, hlasovalo všech 13 přítomných členů vlády.

Poslanecká sněmovna přijala 15. března 2017 usnesení, v němž po ministru financí Andreji Babišovi (ANO) žádá, aby do 30. dubna 2017 vysvětlil své příjmy, které použil na nákup dluhopisů společnosti Agrofert, a.s. jím samým jakožto fyzickou osobou.

26. dubna 2017 přinesl zpravodajský server Deník.cz informaci, že poradci premiéra Sobotky (ČSSD) vypracovali materiál (.pdf) nazvaný Analytický souhrn kauz a nezodpovězené otázky souvisejícís podnikáním ministra financí A. Babiše, který podrobně popisuje nejasnosti týkající se podnikatelské minulosti Andreje Babiše. Obsahuje také jakýsi souhrn formulovaný ve 22 nezodpovězených otázkách (str. 34). Je třeba dodat, že zmíněný materiál zahrnuje také přílohy a seznam použitých zdrojů (str. 35).

Ačkoliv výše uvedený analytický materiál žádá (stejně jako usnesení Poslanecké sněmovny) vysvětlení pozadí operace s korunovými dluhopisy, což je jednoznačně hlavní téma textu (sahá do minulosti a požaduje vysvětlení souvisejících obchodních aktivit Babiše), nelze říci, že se Sobotkův materiál týká výhradně kauzy korunových dluhopisů. Řeší i některé další otázky, které požadovala v obecnější podobě Poslanecká sněmovna.

Nicméně Babiš mluví o tom, že tento dotaz se objevil veřejně jen pár dní před vypršením termínu, kdy měl sněmovně odpovědět (což učinil 28. dubna). V tomto je třeba dát mu za pravdu - výzvy nebyly fakticky spojeny a jde spíše o součást dalšího tlaku na ministra financí ze strany koaličního partnera.

Sobotkova analýza od Babiše žádá například také vysvětlení miliardových finančních operací kolem společnosti IMOBA (a další otázky týkající se těchto finančních operací), proč Babiš lživě tvrdil, že společnost Hartenberg je investiční fond, když dle České národní banky není (ČNB podle analýzy takový fond neregistruje), nebo kdo byl skutečným vlastníkem společnosti O.F.I. a z jakých peněz tato společnost v 90. letech financovala své investice.

Andrej Babiš byl v letech 1985–1991 v Maroku jako delegát několika podniků zahraničního obchodu. Tyto podniky fungovaly po roce 1948 pro zprostředkování obchodu s (kapitalistickou) cizinou a mohly vznikat přeměnou z dříve akciových společností. Byly nicméně pod kontrolou státu a také bezpečnostních a tajných služeb. Zaměstnání v nich bylo poměrně elitní záležitostí a mnoho bývalých zaměstnancůse po roce 1989 stalo velmi úspěšnými podnikateli.

Je také pravda, že podnikal. Vybudoval holding Agrofert a byl osobou samostatně výdělečně činnou. Konkrétně se jí stal v roce 1998 (v oblasti „poradenství v oblasti řízení“) a tento stav ukončil v roce 2008.

Andrej Babiš podal v roce 2013 žalobu na Ústav paměti národa kvůli spisůmStB, ve kterých měl být evidován pod jménem Bureš.

V roce 2014 rozhodl okresní soud, že je Babiš evidován neoprávněně a že s StB nespolupracoval vědomě. To potvrdil v roce 2015 Krajský soud v Bratislavě, přičemž konstatoval, že: „Andrej Babiš nebyl vědomým spolupracovníkem STB.“ Předseda senátu Juraj Považan řekl: „Jeho evidence agenta(Andreje Babiše, pozn. Demagog.cz)je v rozporu se skutečný stavem.“

Ústav paměti národa se odvolal, ovšem Nejvyšší soud v únoru 2017 opět rozhodlv Babišův prospěch.

V minulosti jsme již ověřovali několik variant takového vyjádření. Miroslav Kalousek nedal vzniknout zákonům, které umožňují vydávat nedaněné korunové dluhopisy. Na druhou stranu ovšem stál jako ministr financí u počátku jejich vydávání a jeho rozhodnutí vydat sérii státních korunových dluhopisů bylo spouštěčem tohoto fenoménu. Vzhledem k tomu, že tedy byl jejich počátečním průkopníkem, dá se říci, že korunové dluhopisy tzv. vymyslel. Celá situace vznikla takto:

Pátráme-li po původu nedaněných korunových dluhopisů, dostaneme se až do 90. let. Nezdanění takových dluhopisů se zakládá na dvou ustanoveních - zaprvé umožňujícího zdanění jednotlivých korunových cenných papírů, zadruhé ustanovení zaokrouhlujícího takto určenou daň směrem dolů. Z korunového dluhopisu je pak daň zaokrouhlena na nulu.

Ustanovení o zdanění jednotlivých dluhopisů stejného emitenta najdeme v zákoně o daních z příjmů z počátku roku 1995 (bod 128, odst. 3). Ustanovení o zaokrouhlení má původ již v roce 1993, a to v novele zákona o správě daní a poplatků (bod 41). V těchto letech Kalousek působil jako náměstek na ministerstvu obrany.

V roce 2009 (s účinností od 2011) je zákon o správě daní a poplatků zrušen novým daňovým řádem navrženým ministrem financí Kalouskem. „Zaokrouhlovací“ ustavení pro zvláštní sazbu daně v něm nebylo obsaženo, proto na dluhopisy nově dopadala daň podle obecného pravidla zaokrouhlování nahoru. S odůvodněním, že při této změně zákonů však došlo k vytvoření dvojího, vzájemně rozporného postupu, byla takto vybraná daň subjektům následně vrácena a novela zákona o daních z příjmů (předložená opět ministrem financí Kalouskem) zaokrouhlování dolů do daňového systému vrací.

Ne ovšem na dlouho. Tři měsíce po účinnosti této novely byla navržena další změna zákona o dani z příjmů, tentokrát vládou zastoupenou ministerstvem průmyslu a obchodu. Opětovné zaokrouhlení nahoru (a prakticky tedy zdanění korunových dluhopisů) je pozměňovacím návrhem hospodářského výboru, přičemž ovšem ze záznamu z jednání výboru nelze zjistit, kdo je jeho autorem.

Z technického hlediska tedy Kalousek úpravu, která umožňuje korunové dluhopisy nedanit, nevymyslel, její základ byl položen již mnoho let zpět. Podobnou optimalizaci aplikovala v červenci 2011 také ZUNO banka pod heslem „Spořte jako v daňovém ráji“ , když za pomoci denního upisování úroků a rozložení částky na vícero menších částek srazila daň po zaokrouhlení také na nulu. Podobným postupem pak Kalousek jako ministr financí vydal státní korunové dluhopisy.

Podle serveru Kurzy.cz byly korunové dluhopisy poprvé vydány (tzv. emitovány) státem, a to v roce 2011, kdy byl Kalousek ministrem financí. Vzestup na konci roku 2011 následovalo markantní vyvrcholení v závěru roku 2012. Od roku 2013 totiž měly být nově úroky z těchto dluhopisů zdaněny (bod 6) výše zmíněným návrhem z pera MPO. Z těchto důvodů tedy hodnotíme Babišův výrok jako pravdivý.

Vláda Bohuslava Sobotky skutečně investuje. V období jejího mandátu došlo také ke zvýšení důchodů, minimální mzdy i platů státních zaměstnanců.

Ministr Babiš správně informuje o investicích této vlády. Jak je vidět v grafu, výše investic v roce 2014 odpovídala průměru z minulých let. V následujícím roce kapitálové výdaje vlády výrazně narostly především kvůli snaze dočerpat finance z evropských fondů z programového období 2007–2013. V roce 2016 bylo oproti tomu množství proinvestovaných peněz nejmenší od roku 2005. I přes výkyvy ve výši kapitálových výdajů konstatujeme, že tato vláda investuje podobně jako ty předchozí.

Zdroj: Kapitálové výdaje rozpočtu, 2000–2016 skutečnost, 2017 rozpočet

Ke zvyšování důchodů dochází pravidelně po celou dobu vládnutí koalice. Přiložený graf demonstruje, že od v letech 2014–2016 vzrostly penze žen asi o 350 Kč, muži obdrželi průměrně ještě 50 Kč navíc.

Zdroj: web ČT24

Vláda může přímo ovlivnit jen výši minimální mzdy a platů státních zaměstnanců. Minimální mzda vzrostla od roku 2014 téměř o 30 %, ze zaměstnanců státu si na víc přišli učitelé, úředníci či lékaři.

Zdroj: Facebook Bohuslava Sobotky