Andrej Babiš
ANO

Andrej Babiš

Poslanec, Předseda hnutí ANO
Bez tématu846 výroků
Ekonomika69 výroků
Prezidentské volby 202364 výroků
Koronavirus49 výroků
Evropská unie38 výroků
Sněmovní volby 202131 výroků
Energetika21 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro21 výroků
Zahraniční politika17 výroků
Zdravotnictví16 výroků
Sociální politika15 výroků
Invaze na Ukrajinu13 výroků
Životní prostředí9 výroků
Poslanecká sněmovna6 výroků
Školství, věda, kultura6 výroků
Doprava5 výroků
Komunální volby 20223 výroky
Právní stát3 výroky
Střet zájmů3 výroky
Rozpočet 20222 výroky
Regiony1 výrok
Rozpočet 20211 výrok
Zrušit filtry

Andrej Babiš

Pan prezident ještě neohlásil svoji kandidaturu.
Otázky Václava Moravce, 6. listopadu 2016
Pravda

Pokud se Miloš Zeman rozhodne znovu kandidovat na prezidenta, oznámí svoji kandidaturu v březnu 2017. Uvedl to na svém Twitteru mluvčí Jiří Ovčáček.

Prezidentské volby se budou konat v roce 2018. Současný prezident oznámil, že v případě kandidatury nepovede žádnou volební kampaň. Podle jeho slov by se voliči měli rozhodnout dle výsledků jeho dosavadní práce.

Andrej Babiš

Miloš Zeman získal 2,6 milionu hlasů demokraticky. V demokratických volbách.
Otázky Václava Moravce, 6. listopadu 2016
Pravda

Miloš Zeman byl zvolen prezidentem ve svobodných demokratických volbách v lednu 2013. Šlo o první přímé prezidentské volby. Ve 2. kole volby získal přesně 2 717 405 hlasů (54,80 %).

Andrej Babiš

Řekl jsem, že pokud si to budou lidé přát, tak za jistých okolností jsem ochoten tu funkci (premiéra - pozn. Demagog.cz) převzít.
Otázky Václava Moravce, 6. listopadu 2016
Pravda

Babiš se k tomuto tématu vyjádřilv sobotním Právu. Podle deníku prohlásil: „... za určitých podmínek mohu být premiérem, pokud si to lidé budou přát“. Dle Babiše chybí v Česku většinový systém, který by mohl vypadat podobně jako ve Velké Británii, kde vítěz bere vše. Podle něj už teď lidé po většinovém systému touží a odvolává se přitom na vítězství hnutí ANO v 9 krajích v letošních krajských volbách.

Ministr se taktéž nedávno vyjadřovalv Hospodářských novinách, že pokud by získal post premiéra, mezi jeho první činy by patřilo postupné zrušení ministerstva pro lidská práva vedené Jiřím Dientsbierem. Proměnou by prošla i Legislativní rada. „Dienstbierův ministerský post je určitě zbytečný a jeho agendu může dělat ministerstvo spravedlnosti.

Andrej Babiš rovněž tvrdí, že pokud by se stalpremiérem, „tak příští rok je vyrovnaný rozpočet a snižuje se dluh, na čemž ČSSD ani lidovci nemají zájem.

Tento výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

Ještě minulý týden říkala jiná agentura (pro výzkum veřejného mínění - pozn. Demagog.cz), že rozdíl mezi námi a ČSSD je jenom 6,5 procenta a měli jsme od krajských voleb asi 4 výzkumy, každý říká něco jiného.
Otázky Václava Moravce, 6. listopadu 2016
Pravda

Andrej Babiš zde hovoří o volebním modelu TNS AISA pro říjen 2016, který byl představen právě v Otázkách Václava Moravce. Podle tohoto modelu by ANO získalo 34 % a ČSSD 15 % hlasů voličů. ANO by tedy vedlo o celých 19 procentních bodů.

Jinými výzkumy míní Andrej Babiš volební modely agentur STEM, CVVM a Median. Je faktem, že vykazují poměrně výrazné rozdíly. Hnutí ANO se pohybuje mezi 24,5 a 34,5 %, sociální demokraté dosahují 14,4 % – 19,5 % a obvykle třetí komunisté získávají dle měření 7,5 – 14,6 %. Je tedy zřejmé, že jednotlivé průzkumy se od sebe poměrně liší.

Podle volebního modelu agentury STEM by v říjnu 2016 ANO získalo 29,7 % a ČSSD 14,4 % hlasů voličů. ANO by tedy před ČSSD vedlo o 15,3 procentních bodů.

Další volební model provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění. Podle tohoto modelu by ANO v říjnu 2016 získalo 34,5 % a ČSSD 19,5 % hlasů voličů. ANO by tedy vedlo před ČSSD o 15 procentních bodů.

Podle volebního modelu agentury MEDIAN by ANO získalo 24,5 % a ČSSD 18 % hlasů volič. ANO by před ČSSD vedlo o 6,5 procentních bodů.

Andrej Babiš

Občané si pamatují, že pravice nám navýšila daně - a to přece není pravicový program, navyšovat daně. Levice privatizovala banky.
Otázky Václava Moravce, 6. listopadu 2016
Pravda

Ve volebním programu ODS pro volby do Poslanecké sněmovny pro rok 2010 je hned na začátku uveden seznam 15 hlavních priorit. Mezi ně patří mimo jiné bod pojmenovaný jako „Jednoduché a nízké daně“. Konkrétně se u něj píše: „Výrazně zjednodušíme a zpřehledníme daňové zákony. To povede k transparentnosti výběru daní a sníží míru daňových podvodů. Zároveň udržíme daně na současné úrovni. Nezvýšíme ani odvody na sociální pojištění.“(.pdf, str. 18)

Volební program TOP 09 pro volby do Poslanecké sněmovny pro rok 2010 obsahuje kapitolu s názvem „Hospodářská politika“. Jedna z podkapitol je pojmenována „DANĚ JEDNODUŠŠÍ, SROZUMITELNĚJŠÍ, BEZ VÝJIMEK“. V prvním odstavci se lze dočíst následující: „Současný stav tuzemských veřejných rozpočtů neumožňuje v příštích několika letech snižování daní. Vláda nechce daně zvyšovat, proto musí velmi rozhodně snižovat rozpočtové výdaje.Jednou ze snah TOP 09 bylo podle volebního programu také„zrušení transakčních daní (daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí)“ (.pdf, str. 10).

Vláda Petra Nečase, v níž byly zastoupeny ODS i TOP 09, v květnu 2012 představila daňové změny, které měly vstoupit v účinnost od roku 2013. Mezi schválená opatření patřila například: omezení výdajových paušálů u daně z příjmu fyzických osob, zvýšení daně z převodu nemovitosti (ze 3 % na 4 %), zrušení základní slevy na dani z příjmů fyzických osob pro důchodce, zvýšení sazeb daně z přidané hodnoty (z 20 % na 21 %), zvýšení nižší sazby DPH (nejdříve z 10 % na 14 % a následně na 15 %) nebo solidární zvýšení daně z příjmu fyzických osob ve výši 7 % z tzv. nadlimitního příjmu. Předseda tehdejší vlády tyto kroky ospravedlňoval snahou zabránit růstu schodku státního rozpočtu.

Ve volebním programu ČSSD z roku 1998 se v podkapitole nazvané „2.2.4 POŘÁDEK DO PRIVATIZACE“ můžeme dočíst: „Prvotním cílem je proto nejprve důrazně uplatnit vlastnická práva státu a tím neprodleně zastavit tunelování a rozkrádání dosavadních polostátních podniků včetně odčerpávání kapitálu z nich do zahraničí, a přikročit k jejich konsolidaci.“(.pdf, str. 12)

V únoru 2000 se jednobarevná vláda Miloše Zemana usnesla na privatizaci 52,07 % akcií České spořitelny, a.s. metodou přímého prodeje předem určenému nabyvateli. Tímto nabyvatelem byla rakouská Erste Bank, která za většinový podíl České spořitelny zaplatila celkem 19 mld. Kč.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, protože i když ODS ve svém volebním programu explicitně tvrdila, že udrží daně na současné úrovni a TOP 09 zruší daň z převodu nemovitosti, tyto daně naopak vláda zvýšila. Stejně tak docházelo k privatizaci bank v období jednobarevné vlády ČSSD.

Andrej Babiš

My jsme nelhali, že budeme něco privatizovat na krajích.
Otázky Václava Moravce, 6. listopadu 2016
Pravda

Před krajskými volbami zejména ČSSD sdělovala veřejně obavu, že Babišovo hnutí má v úmyslu privatizovat krajská zařízení (zejména zdravotnická). To ANO prostřednictvím programu i vyjádření Babiše odmítalo.

Téma privatizace je v krajích nejčastěji zmiňováno v souvislosti se zdravotnictvím. Jako popud k diskuzi sloužil dopis premiéra Sobotky jeho spolustraníkům, ve kterém naráží na skupování zdravotnických zařízení Andrejem Babišem těmito slovy: „Vliv peněz a soukromníků ve zdravotnictví každý rok roste. Ne vždy je to ku prospěchu. Naši občané se právem začínají obávat, že bez známostí či úplatků se jim nedostane kvalitní a včasná zdravotní péče. Sociální demokraté tu musí být od toho, aby je této obavy zbavili. Je potřeba, aby stát naprosto garantoval dostupnost zdravotní péče. Je potřeba zarazit vzmáhající se kšeftování se zdravím tak, jak se o to v posledních letech pokoušejí finanční dravci. Včetně toho, jenž ovládá hnutí ANO.

Hnutí se ovšem ve svém programu k letošním krajským volbám vyslovilo proti plošné privatizaci krajských nemocnic a poliklinik. Dodává však, že není proti privátním zdravotnickým zařízením. Před volbami se podobně v předvolební superdebatě vyjadřoval (114. minuta záznamu) i sám lídr strany.

Hnutí ANO celou předvolební kampaň skutečně odmítalo privatizaci krajských zdravotnických zařízení, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

I ten slogan „všichni kradou“, to jsem nikdy neřekl, nebo možná jsem to řekl na nějakém mítinku…
Otázky Václava Moravce, 6. listopadu 2016
Pravda

Ministr Babiš zřejmě nikdy nepoužil slogan v přesném znění „všichni kradou“. Přesto podle Andreje Babiše kradou politici. To byl jeden z důvodů, kvůli kterému podle svých slov vstoupil do politiky. Uvedl to už v březnu 2014.

Ministr Babiš kritizuje konkrétně. Babiš řekl, že kradla předchozí vláda. Uvedl to při jednání rozpočtového výboru v roce 2014. V ní působil ministr financí Kalousek, který podle ministra Babiše též krade. „Pan Kalousek kradl 20 let. On má tradici,“ řekl vicepremiér. Babiš oznámil, že v i v současné sněmovně jsou někteří poslanci, kteří kradou. Odmítl však oznámit, o koho se jedná. Ve svém blogu, který se primárně věnuje střetu zájmů, vykresluje jako zloděje i tradiční strany, ODS, Topolánka a další. V souvislosti s kauzou Čapí hnízdo pak ve svém projevu obvinil z tunelování a krádeží Mirka Topolánka nebo Marka Bendu.

Ministr Babiš nikde nepoužívá přímo slova „všichni kradou“, z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý. Svou kritiku věnuje adresně několika vybraným skupinám, či jednotlivcům, neobviňuje ale všechny.

Andrej Babiš

Já jsem velice adresně kritizoval hejtmany, kolem kterých šla ta korupce: v Moravskoslezském kraji, pan Hašek a Jihomoravský kraj, ale chválil jsem pana Zimolu, protože skutečně ty jihočeské nemocnice fungují. Kritizoval jsem nemocnici v Zlíně, chválil nemocnici v Uherském Hradišti. Chválil jsem dokonce pana hejtmana Bubeníčka.
Otázky Václava Moravce, 6. listopadu 2016
Pravda

Andrej Babiš v roce 2015 kritizoval hejtmana Moravskoslezského kraje Miroslava Nováka v souvislosti s přípravou průmyslové zóny v Karviné. Babišovi se nelíbilo, jakým způsobem kraj vybral pozemky pro tuto zónu. Babiš označil hejtmana Nováka za nedůvěryhodnou osobu. Za tyto výroky se dokonce měl omluvit.

Zkorumpovaný je podle vicepremiéra i Jihomoravský hejtman Michal Hašek. Ten by podle Babiše neměl dávat miliony neexistující mluvčí Mrencové.

Ke stavu nemocnic se Babiš v srpnu vyjádřil na svém blogu. Tam jako dobrý příklad fungování uvádí holding jihočeských nemocnic, naopak kritiku věnuje Zlínskému kraji. Vedení kraje podle něj mělo vyměnit management zlínské nemocnice, neboť ta je ve ztrátě. Poslední zmíněnou nemocnici v Uherském Hradišti navštívil ministr Babiš v květnu 2016 a pochválil zde dlouhodobě dobré výsledky hospodaření a kvalitní péči o pacienty.

O hejtmanu Ústeckého kraje Oldřichu Bubeníčkovi po volbách při vyjednávání krajské koalice prohlásil, že neví, že by měl Bubeníček nějaký skandál, že by něco ukradl. Podpořil Bubeníčka s tím, že za sebou nemá skandály a kraj dobře řídil.

Andrej Babiš

My máme dva ministry, kteří nejsou členy hnutí.
Otázky Václava Moravce, 6. listopadu 2016
Pravda

Tento výrok můžeme označit za pravdivý. Skutečně jsou ve vládě 2 členové, kteří nejsou členy hnutí ANO, a to Karla Šlechtová, ministryně pro místní rozvoj, a Dan Ťok, ministr dopravy.

JménoMinisterstvo

Strana

Karla Šlechtovámin. pro místní rozvojnestranička za ANODan Ťokmin. dopravynestraník za ANO Bohuslav Sobotka

předseda vlády

ČSSD

Andrej Babiš

1. místopředseda vlády pro ekonomiku

ANO

Jiří Dientsbier

min. pro lidská práva

ČSSD

Kateřina Valachová

min. školství, mládeže a tělovýchovy

ČSSD

Daniel Herman

min. kultury

KDU - ČSL

Kateřina Marksová

min. práce a sociálních věcí

ČSSD

Svatopluk Němeček

min. zdravotnictví

ČSSD

Lubomír Zaorálek

min. zahraničí

ČSSD

Marian Jurečka

min. zemědělství

KDU-ČSL

Richard Brabec

min. životního prostředí

ANO

Jan Mládek

min. průmyslu a obchodu

ČSSD

Martin Stropnický

min. obrany

ANO

Robert Pelikán

min. spravedlnosti

ANO

Milan Chovanec

min. vnitra

ČSSD

Pavel Bělobrádek

místopředseda pro vědu a výzkum

KDU-ČSL

Andrej Babiš

(pokr. předchozího) A my podle zákona, pokud ta trať není dotovaná, mu musíme umožnit, aby ty vlaky vypravil.
Otázky Václava Moravce, 6. listopadu 2016
Pravda

Výrok je hodnocen jako pravdivý, a to především na základě informací, které nám poskytlo ministerstvo dopravy a které situaci kolem výroku Andreje Babiše vyjasňují.

Zákon o drahách stanovuje povinnost vydání tzv. Prohlášení (.pdf) o dráze celostátní a regionální. Jedná se o dokument, podle kterého platí, že v souladu s § 34b odst. 2 zákona o dráhách kapacitu dráhy na celostátních a regionálních dráhách přiděluje přídělce. Tím je u drah v majetku státu Správce železniční dopravní cesty. Na základě toho SŽDC přiděluje kapacitu dráhy za cenu sjednanou podle platných cenových předpisů.

Podle tohoto dokumentu platí, že „povinností SŽDC je zajistit při procesu přidělování kapacity dráhy a určení jízdního řádu vlaku nediskriminační přístup dopravců na dráhu s cílem maximálního využití kapacity dráhy.

Prohlášení o dráze celostátní a regionální pak stanovuje podmínky pro přidělování kapacity dráhy, a to jak obecné přístupové podmínky (.pdf, str. 24) a obecné obchodní podmínky (.pdf, str. 26), tak specifické požadavky na pravidla provozu, drážní vozidla či personál.

Zároveň je výslovně stanoveno, že SŽDC přidělí kapacitu dráhy, pokud jsou splněny vyjmenované podmínky (.pdf, str. 55).

Kvůli nejasnosti, zda lze výrok Andreje Babiše označit jako pravdivý, jsme požádali o stanovisko příslušný orgán, jímž je ministerstvo dopravy. Za něj nám vyčerpávajícím způsobem odpověděl tiskový mluvčí Tomáš Neřold:

Režim zajišťování veřejných služeb v přepravě cestujících upravuje především nařízení (ES) č. 1370/2007 a následně zákon č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změnách dalších zákonů.

Obecně je řečeno, že závazek veřejné služby by měl vstupovat tam, kde nepostačí fungování tržních sil (čl. 2 písm. e) nařízení) – závazkem veřejné služby je požadavek, který vymezí nebo stanoví příslušný orgán k zajištění veřejné služby v přepravě cestujících v obecném zájmu, který by provozovatel na základě svých obchodních zájmů bez odměny nepřevzal nebo nepřevzal ve stejném rozsahu nebo za stejných podmínek.

Vzhledem k tomu, že MD objednává mezi Prahou a Brnem vlaky, pokračující střídavě na Slovensko a do Rakouska, v hodinovém taktu, a také tomu, že spor mezi ČD a RegioJet se týká několika párů vložených vlaků, u nichž ani MD v Plánu dopravní obsluhy území pro roky 2012 – 2016 nepředpokládalo dlouhodobý režim závazkové dopravy, je zjevné, že se spor týká komerčního vedení vlaků obou dopravců.

MD si je vědomo znění výše uvedeného článku. To znamená, že neuvažujeme o tom, že by s ohledem na ochotu dvou dopravců provozovat vložené vlaky na komerčním základě některou z tras těchto vložených vlaků objednávalo.

Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve stávajícím znění pak neobsahuje žádné ustanovení, které by bránilo dopravci vypravit vlaky v komerčním režimu. Jediným regulativem může být pouze vyčerpaná kapacita dopravní cesty. Avšak v případě sporu ČD a RegioJet je zjevné, že alespoň jedna trasa je ze strany SŽDC v návrhu jízdního řádu vytvořena.

Tvrzení pana vícepremiéra Babiše je v zásadě pravdivé. Pokud není vyčerpaná kapacita dopravní cesty, musí být dopravci umožněno, aby na trať vlaky v komerčním režimu vypravil. Přístup na železniční infrastrukturu je v podmínkách ČR otevřen. V daném případě se nejedná o přístup k veřejných službám.