Andrej Babiš

Andrej Babiš mluví o době, kdy působil jako ministr financí, tedy od ledna 2014 do současnosti.

Celkovou úroveň daňové zátěže v dané zemi vyjadřuje tzv. složená daňová kvóta, která je podílem všech daní a příspěvků na sociální zabezpečení na HDP. Tuto veličinu sleduje mezi jinými OECD.

V roce 2013 dosahovala v ČR složená daňová kvóta 34,3 %, v roce 2014 to bylo 33,5 %. Co se týče daňových sazeb, změnila se od roku 2015 pouze DPH, a to zavedením tří (21 %, 15 % a 10 %), místo původních dvou (21 % a 15 %) sazeb. Ostatní sazby zůstaly nezměněné, měnily se pouze podmínky vyměření u daně z nemovitostí (od ledna 2016), dvakrát bylo zvýšeno daňové zvýhodnění na děti (2015, 2016), a zavedeno bylo tzv. školkovné.

Přehled dalších změn menšího rozsahu platných od roku 2015 uvádí finanční správa zde a zde, od roku 2016 pak zde.

OECD výši složené daňové kvóty za rok 2015 ještě nezveřejnila, podle ministerského návrhu rozpočtu na rok 2016 (.pdf, str. 11) činila 33 %. Podle těchto čísel zatím složená daňová kvóta skutečně klesala a ministr Babiš má tedy pravdu.

V návrhu rozpočtu z roku 2015 se sice počítá s jejím nárůstem zpět na 33,5 % v roce 2016, což ministerstvo ve vyjádření v článku Hospodářských novin vysvětluje tím, že "k nepatrnému zvýšení daňové kvóty by mělo dojí v důsledku zvýšení efektivity výběru daní, a to zejména vlivem elektronické evidence tržeb a kontrolního hlášení. To však neznamená, že se zvýší daňové zatížení obyvatelstva." I v případě takového vývoje by ale byla nižší než před nástupem Sobotkova kabinetu.

V aktuální koncepci Policie ČR (.pdf) se skutečně nehovoří o nějaké reorganizaci či slučování útvarů. Naopak se zde plánuje rozvoj ÚOOZ:

" Lze konstatovat, že jádrem této „architektury“ je v současné době odbor terorismu a extremismu ÚOOZ SKPV. K řešení tohoto stavu je nutno přijmout neprodleně opatření spočívající v navýšení počtu policistů s uvedenou specializací, následně pak postupné převzetí problematiky extremismu z územních odborů jednotlivých krajských ředitelství Policie ČR plně do kompetence ÚOOZ SKPV." (s. 29)

či

" Na centrální úrovni vzniklo pracoviště v rámci Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu SKPV (ÚOOZ), které bude zastřešovat metodiku a koordinaci aktivit v rámci realizace koncepce informační kriminality, mezinárodní spolupráci a zajištění komunikace s Národním bezpečnostním úřadem (dojde k přesunu stávajícího OIK ÚSKPV na ÚOOZ). Toto pracoviště bude jediným garantem problematiky informační a kybernetické kriminality v Policii ČR. Zároveň v rámci ÚOOZ vznikne nový organizační článek (odbor V8) a budou rovněž posíleny jeho územní pracoviště ÚOOZ (expozitury) za účelem zajištění těsné a efektivní součinnosti s Národním centrem kybernetické bezpečnosti (NCKB) v Brně..." (s. 32)

Tuto koncepci schválila (.pdf) Bezpečnostní rada státu na svém jednání 6. října 2015. Babiš má tedy pravdu, že v této přijaté koncepci nebyla aktuální reorganizace obsažena.

Výrok je označen jako pravdivý, protože ve zmiňované koncepci Rozvoj Policie České republiky v letech 2016-2020 se v závěru skutečně hovoří o navýšení personálních kapacit Policie ČR o 4 tisíce policistů do roku 2020 (s. 54).

Stejně tak je pravdou, že daná koncepce hovoří hlavně o fungování Policie ČR a jejích jednotlivých útvarů. Celá kapitola 3 (s. 14-47) monitoruje v jednotlivých oblastech jejich dosavadní fungování a perspektivy jejich fungování do budoucna. Jsou zde popsány výzvy a změny, které je nutné realizovat.

S tím samozřejmě souvisí i financování Policie ČR, avšak tomu je v koncepci věnována minoritní část. Kromě souhrnné podkapitoly 2.3 Ekonomická situace na s. 12 jsou pak konkrétně u každé oblasti vypočítány předpokládané náklady, jde však o skutečně zanedbatelnou část celé koncepce. Vyjádření Andreje Babiše ve vztahu k povaze koncepce je tedy korektní.

O této podobě reorganizace policie se za vlády Bohuslava Sobotky nemluvilo, nepočítala s ní koncepce rozvoje Policie ČR a státní zástupci vyjádřili překvapení, respektive nedostatečnou informovanost.

Reorganizace policie má přinést sloučení Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality a Útvaru na odhalování organizovaného zločinu pod Národní centrálu boje proti organizovanému zločinu. Návrh vznikl na policejním prezidiu a podepsal ho ministr vnitra. S tímto krokem však nepočítala ani koncepce Rozvoj Policie České republiky v letech 2016-2020 (.pdf), vydaná v listopadu 2015. Nicméně „podle Chovance neobsahuje koncepce slučování útvarů, protože jde o vnitřní personální reorganizaci policejního prezidia“, jak píše ČT.

Státní zástupci o chystané změně byli informování velmi obecně, jak řekl nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman (jde o vyjádření pro Právo z 9. června). „Zhruba před třinácti dny jsem měl setkání s náměstkem (policejního prezidenta Zdeňkem) Laubem, kde mi velice obecně představil tuto svoji vizi. Já jsem nad tím vyjádřil zneklidnění a své negativní stanovisko. Následně mě asi tři dny nato v obecné rovině informoval pan policejní prezident (Tomáš Tuhý). Mé stanovisko zůstalo neměnné, poněvadž jsem z toho v podstatě nepochopil, jak to všechno má vypadat.“

Unie státních zástupců označila krok za „překvapivé rozhodnutí vedoucích funkcionářů Policie ČR“. Olomoučtí státní zástupci poté začali prověřovat, zda za plány na sloučení útvarů nestojí snaha zbavit se Roberta Šlachty.

Podle vyjádření policejního prezidenta na tiskové konferenci (parafrázovaného serverem Česká justice) „se o vzniku Národního kriminálního úřadu začalo hovořit v roce 2008, debata pokračovala v roce 2011. V roce 2012 pak padlo rozhodnutí, že vznikne, až pro to budou příhodné podmínky. To se podle Tuhého stalo nyní.“

Reforma policie čelí kritice politiků ČSSD. Marie Benešová se v rozhovoru pro Lidové noviny kriticky vyjádřila k procesu přípravy nové koncepce: "Nikdo nám ji neukázal...Toto se připravovalo někde v zákulisí a pokoutně, nikdo se s tím neseznámil a najednou to vybouchlo. Způsob přípravy vzbuzuje podezření." Reforma policie nebyla dostatečně diskutována ani podle senátora Antla z ČSSD. Citujeme z jeho rozhovoru pro Český rozhlas: "Senátor Antl: Hlavně se mi nelíbí, že se vůbec nekomunikuje se státními zástupci, kteří nesou velkou odpovědnost za výsledky přípravného řízení, tedy za samotné řízení a úzce spolupracují týmově s těmito politickými specialisty. Nelíbí se mi, nemyslím si, že byl problém zeptat se když ne mě, tak bývalého ministra vnitra Bublana.moderátorka: A neptal se vás nikdo?senátor Antl: Ne, vůbec nikdo ne."

Nesouhlas s debatou zazněl i od ex-ministra vnitra Bublana: " Možná to policie chtěla udělat rychle, bez nějakého většího odporu, aby ta diskuse nebyla. Ale já se domnívám, že je to chyba, " uvedl Bublan v rozhovoru pro Český rozhlas.

Přinejmenším v případě ex-ministra vnitra sice nelze hovořit přímo o šoku, Marii Benešovou a Miroslava Antla však situace soudě dle jejich vyjádření výrazně překvapila a vyjádření ministra Babiše je tak korektní.

Robert Pelikán přišel s návrhem zákona o státním zastupitelství (.doc), jehož součástí je i vytvoření speciálního zastupitelství. Při přípravě zákona Pelikán čelil připomínkám ze strany Unie státních zástupců i nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Spor se týkal zejména chybějícího dohledu Nejvyššího zastupitelství, který původně Pelikán do návrhu nezahrnul.

Ze souhrnného přehledu materiálu v portálu ODok (umožňující sledovat legislativní návrhy) je patrné, že návrh prošel řadou připomínkových míst. Jednotlivé připomínky jsou také veřejně dostupné.

Zákon byl předložen do Poslanecké sněmovny v dubnu 2016 a postupuje dál legislativním procesem. Je tedy nyní na zákonodárcích, zda a v jakém stavu bude schválen či neschválen, v každém případě ale jeho projednávání pokračuje.

Tento návrh podpořila také Vláda České republiky během svého jednání 7. dubna 2016, hlasovalo pro něj 11 z 15 přítomných ministrů, 4 zbývající se zdrželi.

Babiš má tedy pravdu, že Pelikánův návrh zákona o státním zastupitelství prošel zcela obvyklým způsobem, kdy k němu měly oprávněné instituce připomínky, z nichž některé byly do návrhu zapracovány. Zákon nyní čeká na projednání v Poslanecké sněmovně. Dodejme však, že reorganizace policie probíhá podle zákona a není u ní třeba měnit legislativu. Právě v kontextu této aktuální kauzy Babiš mluví o návrhu ministra spravedlnosti, který je nominantem ANO.

O plánu sloučit Útvar pro odhalování organizovaného zločinu s Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality napsaly 1. 6. 2016Lidové noviny. Ty také citovaly mluvčí ministra vnitra Milana Chovance, která LN sdělila: „Pokud nějaké organizační změny nastávají, vždy je včas zveřejňujeme. V tuto chvíli žádnou takovou zprávu nemáme."

Dne 6. 6. 2016 pronikl do médií dopis nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který se k reorganizaci vyjadřuje jako k hotové věci, o které ho informoval policejní prezident Tuhý a jeho náměstek Laube. Ani v této chvíli ještě ministerstvo krok nepotvrdilo.

Dne 8. 6. 2016 již ministr Chovanec ve svém vyjádření na stránkách Ministerstva vnitra hovoří o reorganizaci policie jako o profesionálně připraveném kroku v kompetenci policejního prezidia.

Reakci mezi těmito daty se nepodařilo dohledat v tiskovém servisu ministerstva vnitra, na twitterovém účtu ministerstva ani Milana Chovance, ani v médiích.

Počítáno od data pronesení výroku (15. 6. 2016), ještě 14 dní předtím popíralo ministerstvo vnitra, že by mělo jakékoliv zprávy o organizačních změnách v policii, zatímco 7 dní před tím již o této reorganizaci ministr Chovanec hovořil jako o připravovaném kroku. Ministerstvo zjevně reorganizaci tajilo až do poslední možné chvíle, 10 dní před vysíláním, tedy 5. 6. 2016 stále ještě žádné oficiální zprávy o spojen útvaru neexistovaly. Andreji Babišovi tedy dáváme zapravdu.

Výrok ministra financí je hodnocen jako pravdivý, protože Babiš korektně popisuje, že pod něj spadající FAÚ je nově parlamentně kontrolován a to i opozičními poslanci. Korektně také Babiš popisuje, že pro návrh ODS, který toto umožnil, sám aktivně hlasoval.

FAÚ je Finanční analytický útvar, který spadá pod Ministerstvo financí, v kompetenci jej má nyní skutečně Andrej Babiš. Jeho parlamentní kontrolu navrhli poslanci ODS, jejich zástupcem pro potřeby legislativního procesu byl předseda strany Petr Fiala.

Novela příslušného zákona (o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu) upravuje v § 31 právě parlamentní kontrolu. Uvádí:

"§ 31b(1) Kontrolu činnosti Finančního analytického útvaru vykonává Poslanecká sněmovna, která
k tomuto účelu zřizuje zvláštní kontrolní orgán (dále jen „kontrolní orgán“), a vláda.(2) Kontrolní orgán se skládá ze sedmi členů. Členem kontrolního orgánu může být pouze
poslanec Poslanecké sněmovny." Tento orgán je v současné době ustaven a jde o Stálou komisi pro kontrolu Finančního analytického útvaru Ministerstva financí, která má podle zákona skutečně zvolených 7 členů. Jde o poslance napříč politickým spektrem, sedí v ní zástupci opozičních KSČM, TOP 09 a ODS. Občanští demokraté mají dokonce v osobě poslance Beznosky předsedu této komise.

Podle přijatých usnesení z jednotlivých zasedání je zřetelné, že komise se skutečně schází a funguje.

Pokud se podíváme na Babišem deklarovaný souhlas s tímto zákonem, tak během projednávání se o něm hlasovalo v Poslanecké sněmovně dvakrát. V prvním čtení byl nejprve na stole návrh na zamítnutí návrhu ze strany poslanců Ondráčka (KSČM) a Fichtnera (ANO). Pro toto hlasovalo pouze 36 poslanců (především z KSČM), Babiš nebyl přítomen. Zákon tedy postoupil do dalšího čtení.

V závěrečném třetím čtení pak návrh zákona v hlasování podpořily všechny politické strany vyjma komunistů, pro návrh hlasoval aktivně i Andrej Babiš. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, Babiš korektně pojmenovává jak svůj souhlas se zavedením parlamentní kontroly FAÚ, tak i fakt, že součástí této kontroly jsou zástupci opozice.

Restrukturalizace finančních úřadů, o které Babiš mluví, se týkala zrušení 23 malých pracovišť v menších obcích. Je pravda, že se o této věci transparentně diskutovalo a Babiš poté od plánů ustoupil. Stranou hodnocení necháváme, zda je na místě tyto dva případy (zrušení 23 poboček úřadu a restrukturalizaci policie) porovnávat.

Ministerstvo financí v červenci 2015 plánovalo, že od 1. 1. 2016 zruší 23 nejmenších územních pracovišť finančních úřadů. V plánu bylo přesunout zaměstnance na jiné pozice a ušetřit za pronájem a provoz budov, ve kterých se malé pobočky nacházejí.

Proti návrhu se postavili někteří poslanci, včetně poslanců za ČSSD a premiéra Sobotky, odmítl ho senátní Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Andrej Babiš pak od plánu ustoupil po jednání v koalici a se Svazem měst a obcí a došlo pouze k omezení provozu těchto malých poboček.

Pavel Bělobrádek skutečně dle svých vlastních slov pro ČT vyzval Bohuslava Sobotku, aby zvážili s ministrem Chovancem podpis tzv. reorganizace Policie ČR, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Pavel Bělobrádek svůj postoj z ranního dohadovacího řízení mezi koaličními stranami popsal pro Českou televizi (čas 3:05). Uvedl:

" Já jsem vyzval pana premiéra, aby ještě zvážili s panem ministrem vnitra, zda sociální demokracie je ochotna převzít veškerou odpovědnost za kroky, které spolupodpisem ministra vnitra jsou plánovány (...) domnívám se, že by bylo rozumné, aby ještě zvážili ten podpis... "