...od ledna my nemáme na lidoveckých ministerstvech ani jednoho náměstka.
Výrok Andreje Babiše je pravdivý, neboť z devíti náměstků, kteří jsou na ministerstvech pod vedením KDU-ČSL, není ani jeden nominant hnutí ANO.
KDU-ČSL má v současném kabinetu pod sebou dvě ministerstva. Předseda lidovců Bělobrádek je sice členem vlády, ale není formálně ministrem a neřídí žádné ministerstvo (Pavel Belobrádek zastává post místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace). Strana lidová tak drží ministerstva zemědělství (Marian Jurečka) a kultury (Daniel Herman).
Na ministerstvu zemědělství je celkem 5 náměstků ministra Jurečky. Jaroslava Beneš Špalková působí ve funkci náměstkyně již od roku 2012. Aleš Kendík také působil na ministerstvu před nástupem Jurečky. Jindřich Šnejdrla je členem ČSSD, Jiří Jirsa byl asistentem europoslankyně Roithové a také kandidátem lidovců do Evropského parlamentu a Zdeněk Adamec není nominantem žádné strany. Na tomto úřadě tedy nenalezneme nominanta hnutí ANO.
Ministr kultury Daniel Herman má ve svém úřadě celkem 4 náměstky. Kateřina Kalistová je nominantkou ČSSD. René Schreier je bezpartijní a s ministrem Hermanem spolupracoval v ÚSTR. Anna Matoušková je náměstkyní min. kultury od července 2010 a Miroslav Rovenský je členem KDU-ČSL. Ani na tomto úřadu nemá Babišovo hnutí svého náměstka, a výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.
Léčitele tmou, to je ten váš odborník, léčitel tmou, pan Milan Bajgar...
Řeč je o Milanu Bajgarovi, bývalém členovi dozorčí rady ČEZ. Bajgar je podle serveru Lidovky lékař a ředitel rehabilitačního centra Čeladná, kde je skutečně propagátorem tzv. terapie tmou. Bajgar se tedy skutečně s trochou nadsázky dá označit za "léčitele tmou", výrok je tedy pravdivý.
...já bych jenom připomenul panu Kalouskovi rok 2008, kdy on byl ministr a řídil ten ČEZ, nebo mal to na starosti a dopustil, aby se vyvedlo to nejcennější aktivum, ta strategická firma pro a opravdu jaderné elektrárny IC Energo, který zašantročili a tehdá pan Borovec rezignoval.
Je pravdou, že v roce 2008 ČEZ prodal svou třebíčskou firmu IC Energo maďarské skupině MOL za podezřelých okolností. Podrobnosti kauzy detailně popisuje server Motejlek. Podezřelé skutečnosti se podle Idnes či Ihned rozhodl stát prošetřit.
V tomto období rovněž rezignoval na funkci místopředsedy představenstva ČEZ Jiří Borovec, který následně nastoupil jako ředitel firmy Čepro. Důvody svého odchodu neuvedl a Demagog.CZ nezjistil, že by se v této souvislosti spekulovalo o prodeji IC Energo.
Ministerstvo financí, v čele s tehdejším ministrem Kalouskem, skutečně zastupuje stát v roli většinového vlastníka ČEZ, resp. vykonává akcionářská práva státu, stejně jako řady dalších společností.
Kalousek ovšem pro Idnes tehdy uvedl, že "ministerstvo jako akcionář ČEZ o transakci nikdy nerozhodovalo a nemá jiné možnosti, jak ji prověřit." Navíc prošetření celé věci inicioval právě ministr Kalousek. Kvůli stále neukončenému šetření necháváme prozatím zhodnocení míry zodpovědnosti Ministerstva financí na čtenáři.
Prodej pak ověřili auditoři firmy KMPG, jak informovala Česká pozice. Citujeme: "V manažerském shrnutí závěrů KPMG (...) nalézáme bod, který fakticky dokládá, že ve skutečnosti žádná podezření – spojovaná s prodejem I&C Energo (ICE) - dosud vyvrácena nebyla. KPMG totiž upozorňuje, že do smluvní dokumentace mezi ČEZ a kupující maďarskou společností MOL vůbec nebyla zahrnuta pasáž ohledně „upravení rizika dalšího prodeje ICE třetím stranám“. Například těch z rizikových destinací." Dle závěrů zasedání dozorčí rady ČEZ (.pdf) k pochybení nedošlo.
Celá věc je aktuálně v rukou protikorupční policie.
Andrej Babiš popisuje celou situace korektně, ačkoliv ještě jednou upozorňujeme, že míru pochybení Ministerstva financí nelze v tuto chvíli objektivně posoudit.
A taky by nám mohl říct, proč dovolil, aby letiště nakoupilo pozemky od finančního investora za 5 tisíc korun metr, když cena byla 500 korun, a vyvedli 4 miliardy z toho letiště a je zajímavý, že ten pozemek je stále v tý firmě a za 5,5 roku to Aeroholding s tým nic neudělal.
Kauzu podrobně popisuje portál Idnes. Společnost Penta v roce 2005 koupila pozemky v blízkosti tehdejšího ruzyňského letiště od Jana Hrnčíře 500 korun za metr čtvereční (ten je původně v roce 2003 odkoupil od Pozemkového fondu). Jednalo se přitom o pozemky, přes které měla vést nová letištní ranvej.
Vláda pak v roce 2008 skutečně přistoupila k privatizaci letiště (na návrh tehdejšího ministra Kalouska), problém ale byl odkup parcel vlastněných Pentou. Pozemky nakonec, přes neúspěšný pokus o vyvlastnění, stát odkoupil v ceně přes 4 miliardy korun za necelých 80 hektarů, tedy v ceně 5 000 Kč za metr čtvereční. Jedná se o rozdíl v hodnotě 3,5 miliardy korun.
Problém výstavby paralelní dráhy podrobně shrnuje Wikipedie. Výstavba na problematických pozemcích skutečně doposud započata nebyla. Podle stránek letiště"v současnosti probíhá výběrové řízení na zpracovatele dokumentace pro územní řízení a následné stavební povolení. Podle aktuálně platného harmonogramu letiště počítá, že by novou dráhu zprovoznilo nejdříve v roce 2020."
Pane, pane Moravče, já jsem se minulý týden dozvěděl, že my jsme prodali v ČSA podíl 44 % Korean Airlines, jak říkal pan Šimáně, za cenu jednoho motoru za 68 milionů korun a my na úrovni Aeroholdingu, kde máme majetek jako stát, 60 miliard, nemůžeme rozhodovat o představenstvu bez souhlasu Korean Air.
Proces výběru investora do Českých aerolinií byl završen 31. července 2013. K tomuto dni Korean Air nabyl 44% akciový podíl v Českých aeroliniích a rovněž k tomuto datu převedl na účet Českého aeroholdingu kupní cenu ve výši 2,64 milionů EUR. Při červencovém kurzu 25,949 Kč za jedno euro činí 2,64 milionů EUR 68 505 360 Kč. Cena jednoho motoru se nedá přesně stanovit, ceny se pohybují v různých relacích a České aerolinie vlastní pět různých druhů letadel.
Český aeroholding byl 29. listopadu 2013 informován společností Korean Air o jejím požadavku uplatnit formou opce právo na nákup dalších 34 % akcií Českých aerolinií. Těchto 34 % akcií pak následně Korean Air prodá společnosti Travel Service, která se tak stane spoluakcionářem Českých aerolinií. Po dokončení transakce budou vlastnit akcie Českých aerolinií společnosti Korean Air se 44% akciovým podílem, Travel Service s 34% podílem, Český aeroholding s konečným podílem 19,74 % a Česká pojišťovna s 2,26% podílem. Dne 3. dubna 2014 byla mezi všemi zúčastněnými stranami podepsaná příslušná dokumentace. Celá transakce však nejprve podléhá schválení příslušných antimonopolních úřadů, které se očekává v průběhu druhé poloviny roku 2014. V současné době Český aeroholding vlastní 53,74 % akcií Českých aerolinií.
Představenstvo Českých aerolinií volí valná hromada Českých aerolinií (akcionáři). Je tedy pravda, že bez souhlasu Korean Air nemůže Aeroholding rozhodovat o představenstvu společnosti. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
A už co se týká rozpočtu v roce 2014, není to už mínus 112, ale mínus 107. To jsme na zasedání vlády vlastně zablokovali ty peníze.
Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2014 z 19. posince 2013 hovoří v § 1 o schodku 112 mld. Kč. Rovněž Ministerstvo financí v informační příručce Státní rozpočet 2014 v kostce (.pdf, str. 27) udává, že deficit pro rok 2014 by měl při příjmech ve výši 1 099,3 mld. Kč a výdajích ve výši 1 211,3 mld. Kč dosáhnout 112 mld. Kč.
Zmíněné zablokování/zavázání výdajů ve výši 5 miliard vláda schválila 2. dubna na svém jednání.
Dokument Ministerstva financí Hospodaření veřejných rozpočtů (.pdf) uvádí na straně 1, že výše salda veřejných rozpočtů bude pro rok 2014 činit -107,6 mld. Kč. Zpráva na straně 7 uvádí následující: "Meziroční růst deficitu veřejných rozpočtů na 107,6 mld. Kč (2,8 % HDP) se projeví výhradně u státního rozpočtu."
My navyšujeme hlavně teda, hlavní sdělení je, že nenavyšujeme daně, to jsme slíbili a to děláme. Navyšujeme náklady o 63 miliard, ano?
Jedním z bodů programu hnutí ANO bylo nezvyšování daní, což se vládní koalici s výhledem např. na příští rok daří plnit. Ministr financí v rámci svého výroku ohledně návrhu státního rozpočtu na rok 2015 uvedl částku 63 mld. Kč. Dále je v rozhovoru s Miroslavem Kalouskem konkretizováno, že 44 mld. Kč z této částky odpovídá investičním výdajům (Státní fond dopravní infrastruktury).
Výdaje pro Státní fond dopravní infrastruktury jsou navrženy ve výši 43 mld. Kč, zbývajících 16 mld. Kč pak odpovídá vládou odsouhlasenému navýšení výdajových rámců pro příští rok o tuto částku (z původně odsouhlasených 1 153 mld. Kč).
Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako pravdivý.
DD: Pane vicepremiére, kdo bude nový eurokomisař? (...) AB: To se musíme domluvit v koalici a potom samozřejmě to závisí od dohody frakcí v Evropském parlamentu, protože ten taky má do toho, co říct, a potom tam čeká našeho kandidáta velice důležitý pohovor.
Evropský parlament má na složení Komise skutečně značný vliv. Evropský parlament nejdříve schvaluje předsedu Komise (spolu s Radou EU) a schvaluje potom také Komisi jako celek. Tomuto schvalování předchází slyšení v parlamentních výborech podobného zaměření jako portfolio budoucího Komisaře.
Komise je zodpověná Parlamentu, který ji případně může i odvolat.
Jednotlivé Komisaře pak nominují členské státy (obvykle vláda), portfolia rozděluje předseda Komise.
Protože (...) jednou jsme tam vyslali pana Kužvarta (do Evropského parlamentu), který na první tiskovce odpovídal na otázky novinářů "I am very optimistic", a když to řekl pošesté (smích Daniely Drtinové), tak jsme zjistili, že nemluví anglicky. Tak potom ho ČSSD stáhla a poslali pana Teličku.
Prvním kandidátem na eurokomisaře za Českou republiku byl v roce 2004 skutečně Miloš Kužvart.
Jeho posledním a vrcholným vystoupením jako kandidáta na eurokomisaře, se stala tisková konference, na které novináři přítomni v Bruselu ptali na jeho názory na evropskou ústavu. Miloš Kužvart se totiž zmohl pouze na větu: "I am very optimistic." S těmito slovy si vystačil na veškeré další dotazy. Po tomto mezinárodním faux pas se o čtyři dny později sám vzdal kandidatury
Tři dny po Kužvartově rezignaci oznámila vláda premiéra Vladimíra Špidly, že nominuje na tuto pozici někdejšího hlavního vyjednavače Česka s Evropskou unií Pavla Teličku.
My musíme jednat (o novém evropském komisaři). My jsme o tom zatím nejednali.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť podle premiéra Sobotky jednání o výběru nového českého eurokomisaře teprve začnou a to nejpozději do dvou týdnů.
Ve volbách do Evropského parlamentu zvítězilo hnutí ANO, získalo ovšem stejné množství mandátů jako ČSSD a TOP 09.
O novém eurokomisaři se tak bude prvotně jednat v rámci koaliční rady.
