My tam vyvážíme (do EU) 80 procent českého exportu.
V roce 2013 činil export České republiky do Evropské unie 81% celého vývozu země.
V průběhu desetiletého členství České republiky v Evropské unii nikdy neklesl český export do Evropské unie pod 80%, Nejčastěji se pohybuje mezi 80% a 85%. Tyto údaje jsou dostupné na stránkách Českého statistického úřadu.
Na základě údajů z Českého statistického úřadu hodnotíme výrok jako pravdivý.
Přišlo 90 procent přímých zahraničních investic (z EU).
Přímé zahraniční investice z Evropské unie tvořily v letech 2004 - 2013 87,20% všech přímých zahraničních investic na území České republiky.
Celkem bylo v tomto období v rámci přímých zahraničních investic v České republice investováno 1 320 584,4 mil. CZK, z toho 1 151 598 mil. CZK pocházelo z Evropské unie.
Výše uvedené hodnoty pocházejí ze stránek České národní banky, která shromažďuje výše částek přímých zahraničních investic.
Celková naše platební bilance je plus 333 miliard, jsme dostali víc peněz, než jsme odevzdali.
Dle údajů Ministerstva financí odvedla Česká republika do rozpočtu Evropské unie (od 1. května 2004 do 31. prosince 2013) celkově 342,8 mld. Kč a naopak z rozpočtu EU obdržela 676,2 mld. Kč, což vytváří kladnou čistou pozici ČR vůči EU v hodnotě 333,4 mld. Kč. S ohledem na vývoj čisté pozice byl rekordním rokem rok 2013, ve kterém platby do rozpočtu EU byly rovny 41,7 mld. Kč a příjmy z tohoto rozpočtu 125,7 mld. Kč, což vytvořilo kladné saldo čisté pozice ve výši 84,1 mld. Kč.
Vezměme si eurofondy. Jsme nejhorší v čerpání v EU.
Ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová v únoru uvedla, že ČR je v čerpání peněz z evropských fondů za období 2007 - 2013 skutečně nejhorší v rámci celé EU.
Ze 16 miliard, které minulý rok všechny členské země nevyčerpaly, Česko nevyčerpalo 10 miliard.
Česká republika přijde za uplynulý rok o 10 miliard korun z evropských fondů, které nestihla ze svého limitu vyčerpat. Ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová uvedla, že se celkově na úrovni EU za rok 2013 nepodařilo vyčerpat částku 16 miliard v přepočtu na české koruny.
Vezměme si, kolik je úředníků v Bruselu - 23 500. A kolik je tam Čechů? 452. A Maďarsko, které má stejnou populaci, má tam 700.
Na základě námi dohledaných informací o počtu úředníku v Evropské komisi hodnotíme Babišův výrok jako pravdivý.
Dle oficiálních údajů Evropské komise ze dne 1. 4. 2014 je celkový počet zaměstnanců Evropské komise 23 642 (.pdf). Počet českých úředníků dosahuje čísla 459. Tyto hodnoty se přibližně shodují s Babišovým výrokem. Počet maďarských úředníků v Bruselu je 612.
Číslo 700 je tedy mírné navýšení, avšak pokud vezmeme v potaz počet obyvatel České republiky (10,51 miliónu) a počet obyvatel Maďarska (9,91 miliónu), hlavní myšlenka Babišového výroku je pravdivá.
Právě dnes jsme schvalovali nový způsob výkupu pozemků, abysme to urychlili (stavbu dálnic - pozn. Demagog.cz).
Jednání Vlády ČR z 23. dubna 2014 skutečně obsahuje zmíněný bod. Vláda tento nový způsob chce přijmout prostřednictvím Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury (celý návrh lze najít zde ve formátu .doc) .
Daniela DRTINOVÁ: Pane ministře, začneme aktuálně. Podle členky Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu Ingeborg Grässleové představujete v čele českého Ministerstva financí vážný konflikt zájmů, protože vaše firmy dostaly v přepočtu 71 milionů korun z evropských fondů a zároveň tedy máte být coby ministr financí v roli garanta vůči EU, že tyto peníze byly přiděleny řádně. Nevzdáte se svých firem, abyste se nestal prubířským kamenem ve vztahu České republiky a Evropské unie? Andrej BABIŠ: Tak určitě ne. Já jsem postupoval podle českého zákona o střetu zájmu. Odešel jsem z orgánů a zákon mi neukládá povinnost, aby jsem tu firmu prodal.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě zákona č. 156/2006 o střetu zájmů, obchodního rejstříku a zpravodajských článků.
Zákon č. 156/2006 o střetu zájmů ze dne 16. března 2006 upravuje v tomto smyslu povinnosti veřejných funkcionářů. Mezi takové patří i člen vlády (§2 odst. 1. bod c). Člen vlády podle §4 nesmí:
"a) podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost, b) být statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, nebo c) být v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru, nejde-li o vztah nebo poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář."
Tato omezení se pak netýkají správy vlastního majetku, vědecké, pedagogické, publicistické, literární, umělecké nebo sportovní činnosti, nejde-li o vlastní podnikání v těchto oborech. Omezení se také netýkají například poslanců a senátorů.
Podle obchodního rejstříku a také podle prohlášení ve svých vystoupeních (např. zde) je nyní formálně Andrej Babiš napojen na své firmy pouze jako akcionář a nepůsobí v jejich orgánech. Jediným problematickým bodem by mohlo být jeho předsednictví správní rady Nadace Agrofert. K tomuto uvedl:
"Chci zůstat jen v dozorčí [sic!] radě Nadace Agrofert, která přispívá na charitativní projekty, což mi snad už nikdo jako střet zájmů vyčítat nebude."
A taky, pokud vím, šéf tý kontrolní komise nebo skupiny, se vyjádřil, že to není stanovisko (viz. předchozí 2 výroky) tý komise, ale její soukromý názor.
Předseda výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu Jens Geier skutečně uvedl na adresu Ingeborg Grässleové, že konflikt zájmů u Andreje Babiše v pozici ministra financí je jejím soukromým názorem, nikoli oficiálním stanoviskem výboru. Ministerstvo financí totiž výboru důkladně vysvětlilo, že Andrej Babiš jedná v souladu s českým právem. Předseda výboru pak uvedl, že "... výbor sám není oprávněn dávat Česku nějaké rady, jak má v této záležitosti postupovat ".
Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
A navíc Ministerstvo financí nepřiděluje žádné dotace, nepodílí se na výběru projektu a náš jediný úkol je kontrolovat ty projekty a nejsme sami. Kontroluje je i NKÚ a ve finále o všem rozhoduje Brusel. Takže nepřichází do úvahy, nevidím žádný střet zájmu a pokud by vzniklo penále, tak na to je taky systém, takzvaný systém COCOF, takže ve finále všechno je transparentní a podléhá souhlasu Bruselu.
Ministerstvo financí figuruje v procesu nakládání s dotacemi jako platební a certifikační orgán a jako auditní orgán. O výběru projektů tedy skutečně nerozhoduje. Ministerstvo financí ze své pozice certifikuje a uvolňuje prostředky pro jednotlivé projekty a jako auditní orgán provádí kontrolu hospodárnosti celého systému. Kontrolu provádí také NKÚ, který vydává každoročně tzv. EU Report, zprávu o finančním řízení prostředků EU v ČR.
O postupech při případném pochybení pak rozhoduje Výbor pro koordinaci fondů (COCOF). Ten vydává pokyny určující výši opravy dle závažnosti pochybení. Regionální rada pak může vyměřené penále za podmínek stanovených v odst. 12, § 22 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, prominout, viz například usnesení č. 17–21 výboru Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod. Členové výboru jsou podle § 16d zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, volení členové zastupitelstva krajů, které tvoří daný region. Na jejich výběr tedy také nemá Ministerstvo financí vliv.
Výše uvedené informace potvrzují slova Andreje Babiše a jeho výrok je tak pravdivý.
