A není pravda, není pravda, že by to mělo dopad na ten benzín, protože dneska marže benzínových čerpaček je dvě koruny na litr a stát má navíc výhodu, že sám vlastní síť čerpaček, takže tohle funguje v okolních těch zemích a nevidím důvod, proč by to nefungovalo u nás.
Jak uvádí například server Deník či vyjádření Václava Louly z Asociace petrolejářského průmyslu a obchodu pro portál Eurozprávy, marže provozovatelů čerpacích stanic se skutečně pohybuje okolo dvou korun. Jak ale upozorňuje Česká televize, marže stanic se navzájem liší v závislosti například na vnitrozemské poloze benzínových pump (Demagog upozorňuje, že uváděné informace pocházejí z roku 2012).
Stát také vlastní síť čerpacích stanic prostřednictvím společnosti Čepro. Co se týče poslední věty výroku, tu podrobněji rozebíráme v předchozím odůvodnění "Včera Mladá fronta napsala..."
Ale však investoval ČEZ 260 miliard investoval, ano. To znamená za poslední léta a investoval 70 miliard do zahraničí.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož ČEZ mezi lety 2009–2013 investoval dokonce více než 260 mld. Kč. Náklady na zahraniční expanzi byly 72 miliard od roku 2005.
Investiční výdaje ČEZ
rokinvestiční výdaje*
2013> 44 mld. Kč (.pdf, str. 28)*201259 mld. Kč 201154 mld. Kč (.pdf, str. 78)201062 mld. Kč200957 mld. Kč (.pdf, str. 93)2009–13> 276 mld. Kč *) za rok 2013 pouze hodnota investicí do dlouhodobého majetku – CAPEX; výroční zpráva za rok 2013 dosud nebyla vydána
V roce 2008 řekl Martin Roman, že v roce 2015 nebudeme mít proud. Tak investoval do Počerad, do Chvaletic, do Tušimic 70 miliard. A dneska vyvážíme celý Temelín.
Martin Roman skutečně v roce 2008 řekl, že Česká republika bude po roce 2015 trpět nedostatkem elektrické energie.
Jeho tvrzení vycházelo ze závěrů Pačesovy komise, která předpokládala, že se po roce 2015 začne projevovat nedostatek uhlí a bude nutné na tento problém určitým způsobem reagovat. Jedním z řešení bylo i posilování jaderné energetiky.
Jaderná elektrárna Temelín v období leden–prosinec 2012 vyrobila 15 000 GWh elektřiny.
Celkový vývoz elektrické energie z České republiky tvořil v roce 2012 28 707 GWh elektřiny.
Martin Roman v roce 2008 řekl, že se po roce 2015 začne Česká republika potýkat s nedostatkem elektrické energie z vlastních zdrojů. Pravděpodobně vycházel z údajů od Pačesovy komise.
Podle údajů za rok 2012 Česká republika skutečně vyváží skoro dvakrát tolik elektrické energie, jako vyrobí celý Temelín.
Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
...náklady na zdravotní pojištění v roce 1998 bylo sto miliard. Dneska je 224 miliard, ano, víc než sto procent.
Podle informací (.pdf, str. 33) Ústavu zdravotnických informací a statistiky byly výdaje zdravotních pojišťoven na zdravotnictví v roce 1998 107,4 miliard korun a v roce 2012 (poslední dostupná data) 231,2 miliard korun. Tyto informace skutečně odpovídají slovům ministra Babiše.
Výdaje VZP jsou však pravidelně zveřejňovány v jejich výročních zprávách – viz např. rozvahu (.pdf) společnosti za rok 2012 od strany 71.
Já bych především chtěl říct, že my jsme schválili zákon o státním rozpočtu. Za to hlasovali všichni poslanci koalice. A ten rozpočet je mínus 112 miliard. A my jsme se taky zavázali veřejně, že uděláme hned rezervu 5 miliard (...) tudíž bysme to chtěli snížit na 107 miliard.
Dle záznamu o hlasování na stránkách Poslanecké sněmovny hlasovali pro konečné schválení návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2014 19. prosince 2013 všichni poslanci koalice (ČSSD, ANO, KDU-ČSL) kromě dvou omluvených poslanců z ČSSD – Michala Haška a Zuzany Kailové.
Schválený zákon (.pdf) č. 475/2013 Sb. o státním rozpočtu na rok 2014 můžeme nalézt na stránkách Ministerstva vnitra pod částkou č. 184. Zmiňovaný schodek je skutečně ve výši 112 miliard (paragraf 1 odst. 1 Zákona).
Dle informací na serveru tiscali.cz se Andrej Babiš v době, kdy probíhalo první čtení zákona o státním rozpočtu (konkrétně 6. prosince 2013), vyjádřil v tom smyslu, že v případě účasti hnutí ANO v koaliční vládě, předloží hned na prvním jednání vlády návrh na vytvoření rezervy státního rozpočtu, která by mohla činit 7–12 miliard korun. 9. prosince publikovalo hnutí ANO na svém webu článek, v němž navrhuje vytvoření rozpočtové rezervy ve výši 7 miliard korun (tedy ještě více, než 5 miliard). Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý.
Protože my jsme schválili, a státní rozpočet předpokládá, že všem státním zaměstnancům, to znamená, 434 tisíc státních zaměstnanců bude navýšena mzda o dvě procenta.
Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2014 prošel hlasováním v Poslanecké sněmovně 19. prosince 2013. Podle ČT24: " Pro rozpočet se vyslovilo 109 přítomných poslanců, proti jich bylo 39. Pro hlasovali poslanci vznikající vládní koalice, tedy ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Bývalé vládní strany ODS a TOP 09 byly proti, komunisté a poslanci Úsvitu se zdrželi ".
Ze zprávy k návrhu státního rozpočtu vyplývá, že rozpočet skutečně počítá s 2% navýšením plateb za odvedenou práci a platy státních zaměstnanců. Dokument (.pdf, str. 36) konkretizuje: "... u všech zaměstnanců, kteří jsou odměňováni podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce a zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech (vojáci z povolání), tak u příslušníků bezpečnostních sborů odměňovaných podle zákona č. 361/2003 Sb., služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, vyjma tzv. parlamentních kapitol".
Tentýž dokument ale na straně 39 hovoří o 424 304 státních zaměstnancích, což je o 10 tisíc méně než uvádí A. Babiš. Navzdory této nepřesnosti hodnotíme výrok celkově jako pravdivý.
Pardon, já jsem četl studii Evropské unie z října 2013, je to studie o korupci ve zdravotnictví v Evropské unii. A v tý studii se říká o nekorunovaném kmotrovi českého zdravotnictví Markovi Šnajdrovi, o korupci, protože on ve skutečnosti řídí VZP, on tam sedí ve správní radě, a druhý korupčník je pan Bendl, který zprivatizoval středočeské nemocnice na netransparentní firmy. A to je neuvěřitelné, že v oficiálním dokumentu Evropské unie se mluví o našich bývalých politicích, o korupci v českém zdravotnictví.
Zmiňovaná studie (.pdf, aj) skutečně uvádí v souvislosti s korupcí ve zdravotnictví jména Marka Šnajdra a Petra Bendla.
Na str. 84–85 (Box. 3.17) je Marek Šnajdr popisován jako "Richelieu českého zdravotnictví", který byl v letech 2007–2009, za vlády Mirka Topolánka, vůdčí osobností a hybatelem ("mastermind and moving force") českého zdravotnictví. Zpráva zmiňuje jeho angažmá na Ministerstvu zdravotnictví a v orgánech VZP. Díky tomuto propojení bylo dle zprávy možné krýt korupční aktivity. Zpráva dále zmiňuje ochranu Marka Šnajdra před policejním vyšetřováním ze strany Mirka Topolánka.
V další pasáži hovoří zpráva o privatizaci několika nemocnic ve Středočeském kraji za vlády Petra Bendla a o nejasných vlastnických strukturách těchto privatizovaných nemocnic. Konkrétně pak je zde zmínka o nemocnici v Hořovicích, která dle zprávy neprosperovala, a proto pro ni byly prostřednictvím Marka Šnajdra vyjednány výhodné podmínky u VZP. Tato nemocnice poté podepsala smlouvu na 30 milionů korun za vzdělávání se soukromou firmou, u níž nebyla známa vlastnická struktura. Tato firma však dle zprávy dlouhodobě přispívala regionální buňce ODS. Zpráva také uvádí, že dle některých informací má v této firmě majoritní podíl Marek Šnajdr.
A tady se vlastně dálniční síť, výstavba zastavila.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací Ministerstva dopravy a mediálních zdrojů.
Andrej Babiš mluví v kontextu diskuse o zastavených dálničních stavbách pro tento rok především v důsledku škrtů v investičních nákladech.
Podle Ředitelství silnic a dálnic by měla v letošním roce probíhat realizace nejméně dvou dálničních úseků a řada dalších je naplánována. Nicméně Ministerstvo dopravy na náš dotaz odpovědělo následovně:
"-Pokud jde o silnice dálničního typu, tak skutečně v tuto chvíli neprobíhá žádná výstavba. - Na rozestavěném úseku D8 (Lovosice-Řehlovice) zastavil stavební práce sesuv půdy a aktuálně se řeší způsob jeho odstranění. - Nejblíže k zahájení by mohly mít stavební práce na krátkém úseku D11 (Osičky-Hradec Králové), pokud nenastanou další právní komplikace. - Všechny úseky D3 a D1 mezi Lipníkem n. B. a Přerovem jsou teprve připravovány k zahájení, když konkrétní termíny zatím nejsou známé. - Na čtyřech úsecích D1 probíhá pouze modernizace (v březnu přibudou nové dva úseky), nikoliv nová výstavba".
Rovněž podle serveru Týden letos "nepřibude ani kilometr nové dálnice a ani na železnici nebude zprovozněn žádný větší souvislý úsek modernizované trati. Vyplývá to ze statistik Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správy železniční dopravní cesty (SŽDC)".
Výrok byl změněn z hodnoty "neověřitelné" na "pravda" na základě podkladů ministerstva.
My máme dostat 26,8 miliardy korun, euro, to znamená 700 miliard v tom období, které skončí koncem roku 2015.
Výrok hodnotíme celkově jako pravdivý. Ministr Babiš hovoří o období 2007–2013, z něhož je nicméně možné čerpat finanční prostředky až do roku 2015. Částka, kterou uvádí, je celkové množství prostředků určených pro ČR pro celé období. Souhlasí, pokud jde o částku v eurech, nesouhlasí pouze přepočet na Kč.
V tomto výroku referuje ministr Babiš k využívání tzv. eurofondů. Fondy EU jsou rozdělovány na základě vypracovaných a schválených operačních programů v jednotlivých víceletých finančních plánech. Tato období, na kterých ČR participovala, byla 2004–2006, 2007–2013 a 2014–2020.
Když však Andrej Babiš hovoří o konci období v roce 2015, zahrnuje i pravidlo N+2, které z praktických důvodů umožňuje čerpat prostředky ještě dva roky po formálním konci programového období. (V tomto bodě bychom rádi poděkovali za faktickou připomínku našemu čtenáři Miroslavovi, výrok jsme na jejím základě upravili.)
Uplatnění tohoto pravidla můžeme nalézt třeba ve výročních zprávách OP, např. Výroční zpráva Operačního programu Podnikáni a inovace za rok 2012 (.pdf, str. 19, Tabulka 14).
V programovém období 2007–2013 bylo pro Českou republiku alokováno celkem 26,69 mld. EUR, tj. cca 752,70 mld. Kč.
Tam jsou doběhy, ještě v roce 2004 dokonce ministerstvo nakupovalo nějaké, nějaké deriváty od nějaký banky za 5,9 procenta.
Výrok Andreje Babiše hodnotíme na základě komunikace s Ministerstvem financí jako pravdivý.
Vzhledem k nedostatku veřejně dostupných informací o státním dluhu České republiky z té doby jsme se obrátili přímo na Ministerstvo financí a od Ing. Radka Ležatky (zástupce tiskového mluvčího) se nám dostalo této odpovědi: „Ano, v portfoliu státního dluhu existuje 20letý swap(druh finančního derivátu, pozn. Demagog)z roku 2004, kde platíme téměř 5,9 %...bohužel v té době, se to na web ještě nedávalo(data tedy nejsou dostupná online, pozn. Demagog).
