V Dánsku mají specializovaný soud na korupci ministrů, soudců, politiků. Slováci taky mají, státního zástupce schvaluje parlament.
V Dánsku (v angličtině) existují dva specializované soudy, které se zabývají činy ministrů a soudců, prvním z nich je The Court of Impeachment of the Realm (Rigsretten),který přezkoumává činy ministrů a ex-ministrů, zatímco druhým je The Special Court of Indictment and Revision (Den Særlige Klageret), který se specializuje na podněty proti soudcům. V případě Slovenska byl v roce 2009 zřízen Špecializovaný súd v Pezinku. Tento soud (či spíše jeho předchůdce) byl označován jako "protimafiánský". Nejvyšší státní zástupce (.pdf, str. 11-12), kterým je generální prokurátor, je jmenován prezidentem SR na návrh Národní rady SR.
Pan Berlusconi údajně podle tisku spolupracoval s mafií, (...), pan Berlusconi má údajně problémy s daněmi.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to na základě informací dohledaných v českém a zahraničním tisku.
Podle českého (např. iHNed.cz, 8. 9. 2013; deník.cz, 24. 4. 2012) a zahraničního tisku (např. The Independent, 6. 9. 2013; Global Post, 10. 6. 2013) bývalý italský premiér Silvio Berlusconi spolupracoval se sicilskou mafií Cosa Nostra za účelem ochrany vlastní osoby.
Média přinesla také informace o daňových nesrovnalostech Silvia Berlusconiho; ten byl v říjnu loňského roku odsouzen za krácení daně ve své společnosti Mediaset (Mediář.cz, 26. 10. 2012) a rozsudek byl letos v srpnu potvrzen odvolacím soudem (lidovky.cz, 1. 8. 2013).
Já jsem se vyjádřil, že ve vládě je zásadní místo ministr financí a že pan Nečas udělal zásadní chybu, že nechal Kalouskovi ministra financí.
O zásadní roli ministerstva financí se zmínil Andrej Babiš v rozhovoru pro deník Právo, konkrétně řekl:
" Uvědomil jsem si, že pokud mám věci změnit, tak musím být v parlamentu. Je to sice pro mě dost šílená představa, ale dospěl jsem k tomu, že to je jediná možnost (...) A z tohoto hlediska je pozice ministra financí zásadní, protože může ovlivnit příjmy státního rozpočtu, ať už jde o výběr daní, zaměření na daňové podvody a výjimky, nebo kontrolu státních firem. "
Že by nesvěřil ministerstvo financí Miroslavu Kalouskovi, pak Babiš uvedl v rozhovoru pro deník Blesk:
" Petr Nečas šel do politiky jako slušný člověk a stal se z něj typický politik, který tam sedí dvacet let a je úplně odtržený od reality. Doplatil na svoji měkkost a na to, že pustil ministerstvo financí. Já bych na jeho místě Kalouskovi ministerstvo financí nedal. "
A potom oprávněně pan prezident Zeman říkal v parlamentě, že předsedou vlády byl Kalousek a ne Nečas, protože ministr financí tady vlastně řeší všechno.
Prezident Miloš Zeman ve svém projevu 7. srpna 2013 před hlasováním o důvěře vládě Jiřího Rusnoka skutečně označil za faktického premiéra bývalé Nečasovy vlády ministra financí Miroslava Kalouska. Prezident svůj názor formuloval takto: „Při vší úctě k panu poslanci Petru Nečasovi jsem hluboce přesvědčen, že v uplynulých třech letech byl faktickým premiérem vlády České republiky pan Miroslav Kalousek. A jsem stejně tak hluboce přesvědčen, že v případě, že premiérkou jmenuji - a já to nevylučuji - paní Miroslavu Němcovou, tak to bude opět faktický ministerský předseda jménem Miroslav Kalousek“. Nicméně o tom, že by Miroslav Kalousek "řešil všechno" ve svém projevu nehovoří.
Výrok Andreje Babiše přesto hodnotíme jako pravdivý.
Pan Bárta tady druhého září 2011 12:26 a jeho 19 kumpánů z Věcí veřejných hlasovali za navýšení DPH z 10 na 14 procent.
Výrok hodnotíme na základě hlasování o novele zákona o dani z přidané hodnoty na stránkách Poslanecké sněmovny PČR jako pravdivý.
Hlasováním č. 57 byl zmíněný návrh zákona mj. o zvýšení spodní sazby DPH z 10 % na 14 % schválen ve svém třetím čtení. Andrej Babiš uvádí i přesné datum a čas hlasování - 2. září 2011, 12:26.
Je ovšem nutné dodat, že pro návrh hlasovalo z celkového počtu 21 členů poslaneckého klubu Věcí veřejných 19 členů včetně Víta Bárty, zatímco Andrej Babiš zmiňuje " pana Bártu a jeho 19 kumpánů ". Dva poslanci VV se pak hlasování neúčastnili - jeden byl omluven a druhý nepřihlášen. Vzhledem k podstatě výroku jej nicméně hodnotíme jako pravdivý.
United Bakeries jsme nikdy nekoupili.
Ačkoliv společnost Agrofert Holding, a.s. měla zájem o odkoupení společnosti United Bakeries a.s., největší pekárenské skupiny v regionu střední Evropy, European United Bakeries S.A, (mateřská společnost United Bakeries a.s.) se rozhodla od smlouvy odstoupit a k obchodu tedy opravdu nedošlo.
Jak uvádí stránky United Bakeries ve svém tiskovém prohlášení z 9. července 2012: " Společnost Euro Bakeries Holding odstoupila od smlouvy se společností Agrofert Holding, a.s. o prodeji pekárenské skupiny United Bakeries. Protože slovenský antimonopolní úřad k předem stanovenému datu nevydal rozhodnutí, nemohla být transakce dokončena." K 7. listopadu 2012 se dále také společnost European United Bakeries vyjádřila, že "s konečnou platností ukončila jednání o prodeji pekáren ve skupině United Bakeries se společností Agrofert Holding, a.s. Dne 31. října 2012 bez výsledku uplynula další lhůta, dohodnutá k vypořádání transakce, což akcionáře European United Bakeries S.A. vedlo k rozhodnutí jednání definitivně ukončit."
Fúze United Bakeries a.s. a Penam, a.s., dceřiné společnosti Agrofert Holding, a.s. by znamenala sloučení dvou největších pekárenských firem na českém a slovenském území, a tak z důvodu potenciálního narušení hospodářské soutěže musela společnost Agrofert počkat před sjednáním obchodu na povolení od českého i slovenského antimonopolního úřadu. 23. dubna 2012 česká strana spojení pekáren s určitými podmínkami povolila (jak uvedla ČTK prostřednictvím serveru Týden.cz), slovenský Protimonopolný úrad ale fúzi svým rozhodnutím ze dne 11. července 2012 zakázal. Stránky České televize dále uvádí, že Andrej Babiš s tímto výsledkem nesouhlasil a podal žádost o rozklad, majitelé United Bakeries ale mezitím odstoupili od smlouvy a tento krok odůvodnili právě chybějícím dokumentem slovenského antimonopolního úřadu.
České potraviny jsou páté nejlevnější v Evropě po Polsku, Bulharsku, Rumunsku, Litvě, a to se berou jenom oficiální ceny podle Eurostatu Evropské unie.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě statistiky Eurostatu (v liště označené "AGGREG95" je potřeba nastavit kategorii "Food", případně jinou požadovanou kategorii, a v liště označené "INDIC_NA" je potřeba zvolit Prices levels indices (EU27=100). Podotýkáme však, že při srovnání cen potravin v rámci členských zemí EU se za Českou republikou nachází také Maďarsko, které Andrej Babiš neuvedl a které je dle statistiky na pátém místě, Česká republika je tím pádem šestá. Pořadí jednotlivých zemí se může mírně proměňovat v závislosti na tom, jaké položky jsou do statistiky započítávány(např. nealkoholické nápoje, alkoholické nápoje etc.). V odkazu na statistiku, která je uvedena výše, si můžete zvolit konkrétní skupinu spotřebitelských produktů a porovnat jejich cenové hladiny napříč členskými zeměmi EU. Níže uvádíme výňatek ze statistiky, kde je index cenové hladiny potravin jednotlivých členských zemí definován vůči průměru cenové hladiny potravin v rámci celé EU, který je roven 100. V tabulce je uvedeno pouze posledních šest zemích s nejnižším indexem, odkaz na celkový přehled všech zemí naleznete zde.
Polsko63,2Bulharsko68,8Rumunsko70,1Litva77,7Maďarsko85,0Česká republika85,9 ("index Comparative price level indices 2009, EU27=100")
Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
Největší výrobce těstovin na světě Barilla, která existuje 135 let, vzala Agrofert jako partnera.
Podle oficiálních stránek firmy Barilla byl otevřen první obchod v roce 1877 - funguje tedy již přes 135 let. Zároveň je Barilla vedoucí firmou ve světovém obchodu s těstovinami.
Jako největšího výrobce těstovin označuje firmu Barilla i webový portál IHNED.cz. Podle stejné zprávy z února 2013 má společnost Barilla prodat Agrofertu svůj řetězec pekáren v Německu Lieken AG.
Agrofert skutečně je obchodním partnerem společnosti Barilla, výrok Andreje Babiše tedy hodnotíme jako pravdivý.
My jsme založili teďka privatizační fond s bývalým zaměstnancem Penty s Jožo Janovem.
Podle serveru Motejlek.com Jozef Janov, bývalý vrcholný funkcionář skupiny Penta, opravdu spolu s Andrejem Babišem zakládá investiční fond.
Minulý rok Kostelec vykázal ztrátu 105 milionů korun.
Výroční zpráva společnosti Kostelecké uzeniny a.s. za rok 2012 prozatím není k dispozici. Ve výroční zprávě (.pdf, str 26) pro rok 2011 vykázala tato společnost ztrátu ve výši 327 milionů korun.
27. února letošního roku informoval deník E15 o ztrátě společnosti Kostelecké uzeniny za minulý rok ve výši 102,4 milionu korun.
Ačkoliv Andrej Babiš uvádí ztrátu společnosti Kostelecké uzeniny a.s. mírně vyšší, jedná se dle našeho názoru v kontextu celého výroku o zanedbatelnou odchylku a výrok hodnotíme jako pravdivý.
