Jan Lipavský

Jan Lipavský

Ministr zahraničních věcí
Bez tématu22 výroků
Invaze na Ukrajinu17 výroků
Zahraniční politika16 výroků
Útok na Izrael5 výroků
Energetika2 výroky
Konflikt Izrael – Hamás2 výroky
Obrana, bezpečnost, vnitro2 výroky
Ekonomika1 výrok
Evropská unie1 výrok
Poslanecká sněmovna1 výrok
Zrušit filtry

Jan Lipavský

Celkově pro Českou republiku je to pátý největší exportní trh (Velká Británie, pozn. Demagog.cz).
Interview ČT24, 26. února 2019
Pravda
V roce 2018 byla Velká Británie pátým největším trhem pro české exportéry.

Z dostupných dat za rok 2018 zpracovaných ČSÚ vyplývá, že zdaleka nejdůležitějším trhem pro český vývoz je Německo, kam proudí téměř třetina všech českých exportů. Do všech ostatních zemí se z ČR vyváží méně, přičemž na druhém místě je Slovensko s téměř 8 % a na třetím místě je Polsko s 6 % hodnoty exportu.

Jan Lipavský správně uvádí, že Velká Británie je pátým největším trhem pro české exportéry.

Jan Lipavský

Když se podíváme historicky na to, jakým způsobem se vyvíjely americko-severokorejské vztahy, tak tam jaksi jsme viděli na začátku po nástupu Kim Čong-una i Donalda Trumpa jaksi velkou vlnu nepřátelství. Trump vyhrožoval Severní Koreji nechci říci zničením, ale naznačoval možnost vojenského zásahu.
Interview ČT24, 26. února 2019
Pravda
K eskalaci vzájemných vztahů mezi USA a KLDR docházelo po převzetí moci Kim Čong-unem i po inauguraci Donalda Trumpa. Donald Trump připustil i možnost zničení KLDR, což vedlo k rapidní eskalaci vztahů obou zemí a Severokorejské krizi v letech 2017–2018.

Kim Čong-un byl oznámen jako nový vůdce KLDR 29. prosince 2011, tedy druhý den pohřbu svého otce a předešlého vůdce Kim Čong-ila. V únoru 2013 provedla KLDR zkoušky odpalu jaderné hlavice. Jednalo se přitom o historicky třetí test jaderné hlavice v historii KLDR a první za vlády Kim Čong-una. První dva testy proběhly ještě pod vládou Kim Čong-ila. Rada bezpečnosti OSN v reakci na tento test v březnu 2013 uvalila vůči KLDR sankce, které měly zastavit přísun financí a materiálu pro další jaderný vývoj v KLDR. Severokorejský režim následně prohlásil, že je připraven proti USA, coby ústřednímu agresorovi, zahájit preventivní jaderný útok.

Další hrozba ze strany KLDR přišla 23. března 2013 v reakci na přelet bombardérů B-52 nad Korejským poloostrovem. Přelet letounů B-52 proběhl v rámci společného vojenského cvičení USA a Jižní Korey. KLDR reagovala hrozbou odvetného útoku na ostrovy Guam a Okinawa, kde jsou základny americké armády.

Útočná rétorika Kim Čong-una však nebyla vždy konstantní a lze zaznamenat drobné výkyvy. Například 8. května 2016 prohlásil, že KLDR jaderné zbraně nepoužije, pokud její suverenitu nenaruší jiné jaderné mocnosti. Je však nutné dodat, že výrok byl vyřčen poté, co KLDR v lednu 2016 oznámila, že úspěšně otestovala vodíkovou pumu. V srpnu 2016 pak režim oznámil, že obnovil výrobu plutonia z vyhořelého paliva jaderných reaktorů ve výzkumném středisku v Jongbjonu. Následně 9. září 2016 provedla KLDR již pátý test jaderného výbuchu.

V roce 2016 pak KLDR rovněž provedla testy odpalování balistických raket z ponorek, při kterých mj. narušila vzdušný prostor Japonska. Režimu se také v červnu 2016 podařilo úspěšně otestovat balistickou raketu středního doletu Madusan, která je se svým rádiem doletu schopna zasáhnout cíle ve vzdálenosti 4000 km.

Po uvedení Donalda Trumpa do funkce prezidenta USA 21. ledna 2017 došlo později v roce 2017 postupně k eskalaci vzájemných vztahů mezi USA a KLDR, což nakonec vyústilo až v tzv. Severokorejskou krizi.

V červenci 2017 severokorejský režim provedl první úspěšný test mezikontinentální balistické rakety. Dne 3. září 2017 KLDR provedlo šestý jaderný test, tentokrát opět vodíkové pumy. Na následujícím zasedání Valného shromáždění OSN 19. září 2017 Donald Trump vyslovil naději nad úspěšnou mírovou politikou OSN vůči KLDR, avšak zdůraznil, že v případě nutnosti jsou USA připraveny KLDR zničit (video, čas 0:34–0:52).

V reakci na toto prohlášení označil Kim Čong-un Donalda Trumpa za choromyslného, severokorejský ministr zahraničí pak uvedl, že Trumpovo prohlášení ospravedlňuje pokračování jaderného výzkumného programu KLDR. Trump pak Kim Čong-una na svém twitterovém účtu začal označovat urážkami, např. za šílence nebo malého rakeťáka. USA v reakci na agresivní chování KLDR vyslalo 23. září 2017 z ostrovů Guam a Okinawa bombardéry a stíhačky na průlet kolem KLDR k demonstraci síly. Severokorejský ministr zahraničí Ri Jong-ho na průlet amerických letounů reagoval prohlášením, že USA vůči KLDR vyhlásily válku, což ihned dementovala mluvčí amerického prezidenta Sarah Sandersová.

Napjaté vztahy mezi USA a KLDR pokračovaly až do začátku roku 2018, kdy k opětovnému uklidňování vztahů mezi oběma zeměmi začalo docházet kolem konání zimních olympijských her v Jižní Koreji. KLDR stála o účast svých sportovců na hrách. Důsledkem toho bylo opětovné navázání diplomatických jednání, dubnový podpis Panmunjomské deklarace mezi KLDR a Jižní Koreou o sjednocení, míru a prosperitě Korejského poloostrova, včetně denuklearizace KLDR až po uskutečnění Singapurského summitu mezi USA a KLDR v červnu 2018.

Druhé setkání mezi Donaldem Trumpem a Kim Čong-unem proběhlo 27. až 28. února 2019 v Hanoji. Bylo však ukončeno předčasně bez dohody. Donald Trump uvedl, že Kim Čong-un požadoval zrušení všech sankcí výměnou za uzavření nejvýznamnějšího jaderného zařízení v Jongbjonu. Na to Američané nechtěli přistoupit a jednání byla ukončena. Ministr zahraničí KLDR Ri Jong-ho se k tomuto tvrzení vyjádřil a uvedl, že KLDR požadovala jenom částečné sankční úlevy.

Jan Lipavský

Severní Korea jaksi částečně rozebrala nějaké ty zařízení, vrátila například ostatky amerických vojáků ještě zpátky z korejské války do USA. Je pravda, že rakety nestříleli nebo netestovali, ale je tam celý ten, celá ta problematika jaderného, jaderného výzkumu.
Interview ČT24, 26. února 2019
Pravda
V KLDR došlo k částečnému rozebrání infrastruktury zbraní hromadného ničení a byly ukončeny testy jaderných hlavic i jejich nosičů. Jaderný výzkum v KLDR ale nadále pokračuje. Do USA byly navráceny ostatky 55 ze zbývajících 5300 ostatků amerických vojáků z období Korejské války.

Poslanec Lipavský hovoří o vývoji procesu jaderného odzbrojování KLDR po Singapurském summitu mezi USA a KLDR, který proběhl 12. června 2018. Na summitu se kromě vybraných vládních představitelů obou zemí sešli severokorejský vůdce Kim Čong-un a americký prezident Donald Trump. Výsledkem jejich jednání byl podpis společného prohlášení, které ve čtyřech bodech shrnuje hlavní závazky vyplývající z jednání:

  1. USA a KLDR se zavazují k vytvoření nových vzájemných vztahů v souladu s požadavkem svých národů na mír a prosperitu.
  2. USA a KLDR spojí své síly v budování trvalého a stabilního mírového režimu na Korejském poloostrově.
  3. Opětovným potvrzením Panmunjomské deklarace z 27. dubna 2018 se KLDR zavazuje k nastolení směřování k úplné denuklearizaci Korejského poloostrova.
  4. USA a KLDR se zavazují k navrácení ostatků válečných zajatců a nezvěstných v boji, a v případě již identifikovaných k okamžité repatriaci.

Repatriace ostatků amerických vojáků z KLDR započala 27. června 2018, tedy na den výročí vyhlášení příměří mezi KLDR a koalicí států OSN s Jižní Koreou. Z celkového počtu zbývajících 5300 vojáků USA však bylo v tento den navráceno pouze 55. Předpokládá se, že KLDR má k dispozici 200 ostatků, zbylé je třeba lokalizovat a exhumovat.

Proces jaderného odzbrojování Korejského poloostrova částečně probíhá, jak potvrzuje dokumentace Worldwide Threat Assessment of the US Intelligence Community z 29. ledna 2019. Podle této zprávy (.pdf, str. 2728), která analyzuje bezpečnostní hrozby vůči USA, neproběhly v KLDR více než rok (k 17. lednu 2019) žádné testy jaderných hlavic ani raket, které by byly schopny sloužit jako nosiče pro jaderné hlavice. Dále KLDR vratně rozebrala část své infrastruktury zbraní hromadného ničení.

Podle analýzy se však nepředpokládá, že by KLDR byla ochotna vzdát se jaderných zbraní a jejich vývoje zcela, a to ani výměnou za ústupky mezinárodního společenství vůči režimu. Jaderné zbraně jsou podle oficiálních prohlášení a zpráv severokorejských médií považovány za nezbytné pro přežití režimu.

V novoročním projevu k roku 2019 Kim Čong-un podle zprávy opětovně prohlásil, že KLDR směřuje k úplné denuklearizaci, a slíbil, že nebude jaderné zbraně vyrábět, testovat ani jinak používat či násobit jejich množství. Tento postup však v projevu podmínil dalšími praktickými kroky ze strany USA. Další diplomatický pokrok byl Kim Čong-unem dán do souvislosti s americkými sankcemi vůči severokorejskému režimu.

Zpráva dále uvádí, že jsou na území KLDR neustále pozorovány aktivity, které nejsou v souladu se směřováním severokorejského režimu k denuklearizaci. Jde například o příkaz k masové produkci zbraní z roku 2018 nebo změnu ústavního zákona, kterým KLDR stvrdila svůj status jaderné mocnosti.

KLDR pak také podle zprávy nadále pokračuje ve vývoji konvenčních zbraní, kterými ohrožuje své bezprostřední okolí, tedy Japonsko a Jižní Koreu. Tento vývoj zahrnuje programy pro pokročilé konvenční zbraně, přesnější dělostřelectvo a balistické rakety.

Další jaderný výzkum v KLDR probíhal i po Singapurském summitu. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo v červenci 2018 na půdě Kongresu prohlásil, že KLDR nadále vyrábí štěpný materiál. Těsně po konání Singapurského summitu v červnu 2018 pak skupina 38 North, která se zabývá sledováním aktivit KLDR, zveřejnila 21. června 2018 snímky jaderného výzkumného střediska v severokorejském Jongbjonu. Fotografie ukazovaly na rapidní vylepšování infrastruktury ve výzkumném středisku, včetně dokončení chladící věže reaktoru pro výrobu plutonia.

Skupina 38 North pak 22. února 2019 vydala další zprávu, ve které uvádí, že poslední aktivita plutoniového reaktoru byla zaznamenána v listopadu 2018 a že v současnosti (tj. k 22. únoru 2019) nejsou žádné jednoznačné indikátory potvrzující chod plutoniového a lehkovodního reaktoru. Je však neustále zaznamenáván pohyb osob a vozidel po areálu.

Jan Lipavský

Spojené státy se stahují z té jaderné dohody domluvené s Íránem.
Interview ČT24, 26. února 2019
Pravda
Spojené státy rozhodnutím prezidenta Trumpa v květnu 2018 odstoupily od jaderné dohody s Íránem.

V květnu minulého roku ohlásil prezident Trump, že Spojené státy jednostranně odstoupí od jaderné dohody s Íránem, která byla uzavřena v roce 2015. Dohoda omezující íránský jaderný program uzavřená mezi Čínou, Francií, Ruskem, Spojeným královstvím, Spojenými státy, Evropskou unií a Íránem byla výsledkem úsilí Baracka Obamy a jeho administrativy.

Americké odstoupení od íránské jaderné dohody se setkalo s nevolí evropských spojenců, generálního tajemníka OSN, Ruska i Číny. Izrael naopak odstoupení od dohody podporuje.

I po odstoupení USA však podle nejnovějších zjištění Mezinárodní agentury pro atomovou energii Írán stále dodržuje své závazky vyplývající z dohody.

Jan Lipavský

A samozřejmě Severokorejci si zase vykládají bezjadernou Koreu po svém. To znamená, oni říkají, když bezjaderná, no tak celá Korea. To znamená včetně Jižní Koreji.
Interview ČT24, 26. února 2019
Pravda
Severní Korea chápe bezjadernou Koreu velice široce i nad rámec území Korejského poloostrova. Navíc je Severní Korea jedinou zemí poloostrova s jadernými zbraněmi, a to od roku 1991.

Dle posledních vyjádření Severokorejské tiskové agentury (KCNA) je denuklearizace korejského poloostrova chápána poměrně široce. Nejedná se jen o Korejský poloostrov, ale i okolní území a vody, ze kterých je možné vést jaderný útok.

KCNA se k věci vyjádřila v prohlášení dle NYTimes ze dne 20. prosince 2018 takto:

Pokud se odkazujeme na denuklearizaci Korejského poloostrova, znamená to odstranění zdrojů jaderné hrozby nejen ze severu a jihu (pozn. poloostrova), ale také z okolních území, ze kterých je možné cílit na poloostrov. Denuklearizace by měla být definována jako kompletní eliminace jaderné hrozby ze strany USA vůči Severní Koreji předtím, než budeme uvažovat o odstranění našich schopností odstrašení.

USA své jaderné zbraně stáhly z Korejského poloostrova již koncem roku 1991. Ve stejném roce prohlásila Jižní Korea, že se vzdává jakéhokoliv využití a držení jaderných zbraní.

Jan Lipavský

My jsme s tím návrhem (o mobilním trhu, pozn. Demagog.cz) přišli, my jsme ho oznámili a pan premiér si udělal chviličku poté tiskovou konferenci. A co se týče toho návrhu, který jsme představili, to znamená snížení té pokuty z 20 % na 5 %, tak asi pan premiér, aby nás trumfnul, tak tam tedy dal tu nulu, čímž de facto jakoby tu pokutu zrušil.
Interview ČT24, 26. února 2019
Pravda
Piráti o zmiňovaném návrhu zákona mluvili 24. února 2019, následující úterý pak oni i hnutí ANO představili návrh zákona, který má zjednodušit přechod k jinému operátorovi.

Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek mluvil o změně zákona o elektronických komunikacích v neděli 24. února 2019 v Otázkách Václava Moravce s tím, že návrh bude zveřejněn v úterý.

Chtěli bychom, aby se snížil poplatek, aby mohl zákazník přejít k jinému operátorovi. Dnes se platí tisíce korun, a my bychom chtěli, aby to byly maximálně stovky. [...] Náš expert na telekomunikace Martin Jiránek připravil a zkonzultoval s řadou stakeholderů ten návrh zákona, který řeší alespoň jednu z těch věcí, jako je pokuta. (čas 9:47)

Jaroslav Faltýnek z hnutí ANO prohlásil, že návrh je málo ambiciózní a hnutí ANO by ho chtělo rozšířit například o rychlejší přenositelnost čísla. Zmínil také, že „pan premiér poslal 22. 2. dopis šéfovi asociace mobilních operátorů panu Šuchmanovi, kde mu píše, že chce řešit ceny, přenos čísla, pokuty za předčasné ukončení smlouvy a také přípravu tenderu na čtvrtého operátora. (čas 5:07)

Piráti svůj návrh novely zákona o elektronických komunikacích představili 26. února, hnutí ANO tak učinilo ve stejný den. Podle serveru idnes.cz svolal předseda vlády Andrej Babiš svou tiskovou konferenci jen pár desítek minut po Pirátech.

Vládní návrh ve středu 27. února vláda schválila. Podle něj by lidé při odchodu do tří měsíců neplatili nic namísto stávajících dvaceti procent z ceny, která zbývá do data konce smlouvy (.pdf, str. 6). Další změny se týkají například rozšíření ochranných opatření pro živnostníky. Pirátská alternativa zahrnuje snížení pokuty z dvaceti na pět procent (.pdf, str. 2). Vláda předložila svůj návrh Sněmovně 1. března 2019.

Jan Lipavský

Za nás za Piráty můžu říct, my dlouhodobě pracujeme na tom, aby jaksi jsme narušovali monopoly různých společností v různých oblastech.
Interview ČT24, 26. února 2019
Pravda
Česká pirátská strana se snažila o omezení monopolů společností například v oblasti sdílení informací nebo v oblasti elektronických komunikací.

Pirátský program se problematice monopolů věnuje v několika bodech. V sekci Svoboda podnikání se strana staví proti monopolizaci hospodářství: „Jsme proti narušování hospodářské soutěže (monopoly, kartely, uplácení politiků, úředníků a zaměstnanců, nerovné subvence, vázaný prodej počítačů a software, zákaz paralelního dovozu a státní intervence).

Pirátské dvanáctero pak uvádí následující příklady: „Odmítáme umělé monopoly na informace, které stát lidem pod tlakem korporací vnucuje. Otevřený přístup k informacím umožňuje lepší rozhodování lidí. Pomocí přímé demokracie mohou svá rozhodnutí i prosadit. nebo „Patenty a další omezení na léčiva zavádějí umělé monopoly a zdražují léky, aniž by podněcovaly inovace. Podporujeme výzkum nových léčiv pro všechny, ale trváme i na možnosti tradiční léčby bylinami. Místo farmaceutického monopolu navrhujeme svobodný výběr léčebné metody a větší podporu výzkumu.

Za příklad snahy Pirátské strany o narušování monopolů společností v různých oblastech, jak o něm hovoří Jan Lipavský, můžeme pokládat aktivní zapojení Pirátské strany do veřejné konzultace ohledně novely autorského zákona, kterou vypsalo Ministerstvo kultury v roce 2011. Pirátská strana zaslala své připomínky k dané novele, ve kterých mimo jiné požadovala omezení a zkrácení kopírovacího monopolu. 

Dne 28. února 2019 pak Piráti předložili návrh novely zákona, který má usnadnit přechod mezi operátory (například díky snížení poplatku za odstoupení od smlouvy s operátorem) a podpořit tak otevření českého trhu dalším společnostem, které by poskytly telekomunikační služby.

Předseda Pirátské strany Ivan Bartoš se zúčastnil také demonstrace proti směrnici EU (především kontroverzním článkům 11 a 13), která se týká ochrany autorských práv. Směrnice by podle něj postihla především malé vyhledávače a zpravodajské servery, nepomohla by však v boji proti monopolům společností jako jsou Google a Facebook.