My jsme jednali ve Varšavě s Poláky o tom, že by se lépe propojily plynová potrubí mezi Českou republikou a Polskem, protože Poláci staví ve Svinoústí terminál na zkapalněný zemní plyn, který by byl zřejmě dovážen z Alžírska a Kataru, a pak by eventuálně mohla mít, když se samozřejmě posílí ty spoje, Česká republika přístup k tomuhle alternativnímu zdroji.
Dne 5. března 2014 jednal předseda vlády Bohuslav Sobotka s polským premiérem Tuskem. Kromě jednání o česko-polské spolupráci v rámci Visegrádské čtyřky, bylo na programu také jednání o propojení energetického trhu. Dle slov Bohuslava Sobotky ČR dlouhodobě participuje na projektech, které mají zajistit energetickou nezávislost. V minulosti došlo k otevření prvního propojení plynovodu mezi Polskem a ČR. Na jednání 5. března Bohuslav Sobotka mimo jiné také diskutoval o tom, aby došlo k zintenzivnění práce na výstavbě druhého propojení. Premiér rovněž uvedl, že se v Polsku staví terminál, který by měl mít možnost přijímat velké zásilky zkapalněného plynu.
V květnu 2009 podepsal (.pdf, str. 55) polský prezident Lech Kaczyński zákon upravující výstavbu terminálu LNG v polském Svinoústí. Producentským zemím, které budou transportovat zkapalněný plyn do Polska, dominuje Katar (.pdf, str. 55). Regionální propojení přenosových soustav je tak prvním krokem, jak může ČR v budoucnu prostřednictvím LNG terminálu snížit svou závislost na ruském plynu (.pdf, str. 40).
Evropa je na tom (na dodávkách ropy a plynu z Ruské federace – pozn. Demagog.cz) velmi závislá.
Ruská federace byla v roce 2012 největším dovozcem ropy do Evropské unie. Její dovoz tvořil 31,38 % veškerého dovozu. Současně také Rusko v roce 2010 bylo největším dovozcem plynu do Evropské unie. Celkový export z RF tvořil 31,8 % z veškerých dodávek.
Země, které jsou nejvíce závislé na dovozu plynu z Ruské federace, jsou například Finsko, Slovensko, Litva, Lotyšsko, Estonsko a Bulharsko. Tyto země jsou 100% závislé na dovozu plynu z Ruské federace. Plné závislosti se blíží také Rumunsko, Polsko a Česká republika.
Největším dovozcem ropy a plynu z Ruské federace je Spolková republika Německo.
Vzhledem k tomu, že je Ruská federace největším dovozcem ropy a zemního plynu do Evropské unie, je EU určitou měrou na dovozu z Ruské federace závislá.
Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
Ono totiž k těm změnám nedochází jen u nás i na úrovni Evropské unie. Tady to propojování těch příhraničních spojení jednu dobu vypadlo z těch financovaných priorit, aby se to tam zase vrátilo pod vlivem této situace.
Na základě níže uvedených zdrojů je výrok hodnocen pravdivě, avšak s výhradou.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek tvrdí, že propojování příhraničních spojení, co se týče zemního plynu a ropy, se sousedními státy vypadlo z financovaných priorit, avšak pro rok 2014 se tato priorita vrátila z důvodu současné ruské politiky.
Dle nejnovější státní energetické koncepce (.pdf) ze září 2013 a její vizi do roku 2040 je skutečně pro budoucí českou energetiku důležité propojit infrastrukturu se sousedními státy a zajistit tak soběstačnost a flexibilitu mezi státy. O těchto tématech se v koncepci hovoří v kapitolách Plynárenství a Přeprava a zpracování ropy. Jde o financovanou prioritu ze strany firem, očekává se také financování z EU.
O propojování příhraničních spojení se hovoří minimálně 4 roky. Nelze tak říct, že tuto energetickou prioritu ČR současná ruská politika vrátila, ale spíše podpořila opodstatněné důvody její výstavby.
Evropská unie má také precedens, jak se chová k palestinským okupovaným územím, kde je a tak dále, kde je jaksi omezen vývoz některých firem.
Evropská unie udělila v roce 2011 Palestinské národní radě " Status partnera v demokracii ", který Palestincům umožní zúčastnit se jednání EU jako pozorovatelé, avšak který jim také ukládá povinnost boje proti terorismu či uznání Izraele na existenci. Evropská komise také zahrnuje Generální ředitelství pro rozvoj a spolupráci, tzv. EuropeAid (.pdf), který pokrývá i spolupráci mezi EU a palestinskými představiteli. Ten byl signován již v roce 1997.
V roce 2004 bylo palestinské vedení jedním z prvních zahrnutých do Evropské sousedské politiky. V roce 2005 byl také odsouhlasen Akční plán (.pdf), jenž se zabývá rozvojem vztahů mezi představiteli EU a Palestinci, postihuje rovněž oblasti obchodu atd. Spolupráce mezi EU a palestinským vedením zahrnuje několik programů z různých oblastí v pravidelných sedmiletých programových obdobích.
EU a území Palestiny mají tedy své vztahy definované, a proto výrok hodnotíme jako pravdivý.
Ruská duma, vzato co se týče osobního bohatství těch lidí, je údajně nejbohatší parlament na světě a stejně tak to údajně platí o členech ruské vlády.
Na základě dohledaných informací hodnotíme Mládkův výrok jako nepravdivý.
Členové ruské Dumy se opravdu řadili mezi nejbohatší parlament na světě, ale ještě před drtivými následky poslední finanční krize. Nejaktuálnější výsledky, které jsou nyní k dispozici, ukazují, že nejbohatší parlament na světě v současné době tvoří členové čínského Národního lidového kongresu.
Bohatství členů ruské vlády v porovnání s vládními představiteli ostatních zemí je v současné době, vzhledem k vysoké frekvenci změn a z kapacitních důvodů, neověřitelné.
Existuje budapešťská dohoda z roku 1994, kde se v podstatě dohodlo, když to zjednoduším, že Ukrajina vrátí jaderné zbraně Sovětskému svazu na území Ruské federace a za to Ukrajině byly zaručeny hranice.
Výrok Jana Mládka označujeme na základě znění memoranda o bezpečnostních zárukách z roku 1994 za pravdivý.
5. prosince 1994 v Budapešti podepsali představitelé Ukrajiny, Ruské federace, Spojených států a Velké Británie memorandum (.pdf, str. 8) o bezpečnostních zárukách. V tomto memorandu se, ve spojení s Ukrajinou a jejímu připojení ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT) z roku 1968, zaručily tyto státy v šesti článcích k respektování nezávislosti a suverenity Ukrajiny a jejích existujících hranic. Slíbily se také zdržet použití nebo hrozby síly proti její územní celistvosti nebo politické nezávislosti. Tyto bezpečnostní záruky byly poskytnuty Ukrajině při příležitosti jejího závazku eliminovat ze svého území všechny jaderné zbraně (do Ruské federace) a přistoupení k NPT jako stát nedisponující jadernými zbraněmi.
Ve čtvrtek jsem byl také s panem předsedou vlády u paní kancléřky Merkelové. A ta deklarovala, že Německo má zájem na jednotném postoji Evropské unie, který je považován za vůbec nejdůležitější věc.
Výrok ministra Jana Mládka hodnotíme na základě informací z médií jako pravdivý.
Bohuslav Sobotka zvolil Německo jako cíl své první zahraniční návštěvy ve funkci premiéra, kde ho doprovázel i ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Současná situace na Ukrajině a postoj EU (o které ve svém výroku mluví Jan Mládek) byla jedním z mnoha témat, která s německou kancléřskou Angelou Merkelovou společně projednávali a našli názorovou shodu. Oba předsedové vlád se v rozhovorech shodli, že je třeba situaci řešit diplomatickými kroky a Evropská unie musí vůči Rusku vystupovat jednotně. Pokud by však diplomatická cesta neuspěla, je kancléřka Merkelová ochotna přejít k tvrdším hospodářským sankcím vůči Rusku.
To, o čem se mluví, jsou dneska ty víza selektivní, mluví se o tom, že by měli zákaz, zákaz výjezdu do Spojených států. A možná do Evropských unií všichni členové ruské státní Dumy, který přijali nějakou rezoluci o omezené, vlastně omezené suverenitě Ukrajiny a takové, takovéhle věci.
Je pravdou, že Evropská unie a Spojené státy uvažovaly o možnosti selektivních víz pro určité ruské představitele. Ti by nemohli cestovat do EU a USA. Nepodařilo se nám však dohledat, jestli takováto podoba sankcí měla být namířena proti všem členům ruské Dumy, kteří přijali rezoluci o omezené suverenitě Ukrajiny. Výrok je proto hodnocen jako neověřitelný.
O sankcích v podobě zmrazení víz ruským představitelům se mluvilo již před referendem na Krymu. Evropská unie i USA hovořily o pozastavení víz Putinovým blízkým spolupracovníkům a dalším čelním představitelům země – původně se mělo jednat asi o 13 osob. EU navíc připravila seznam dalších 130 osob, kterým by mohl být zakázán vstup do evropských zemí. Na tomto seznamu figurovali další političtí a vojenští představitelé. Nepodařilo se nám však ověřit, zda omezení přístupu do EU a USA mělo být namířeno proti všem členům Dumy, kteří hlasovali o omezení suverenity Ukrajiny.
V reakci na krymské referendum nakonec EU i USA k sankcím v pondělí přistoupily. Uvalily je na 13 ruských představitelů a také na 8 ukrajinských.
Ale zkuste se na to také podívat chvilku z pozice Ruska. Přece ta Evropská unie se snažila podepsat asociační dohodu (s Ukrajinou – pozn. Demagog.cz), aniž proběhlo nějaké jednání.
Asociační dohoda mezi EU a Ukrajinou měla skutečně být dohodnuta a podepsána bez přítomnosti ruských zástupců. Jedná se však o bilaterální dohodu mezi EU a Ukrajinou, nikoliv Ruskem, Ukrajinou a EU, jak podotýká vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashton, resp. její mluvčí. Trilaterální komise výše zmíněného složení byla jedním z návrhů Ukrajiny na řešení kompenzace možného propadu obchodu s Ruskem, protože prezident Vladimir Putin se nechal slyšet:
" Nestavíme se proti svrchovanému rozhodnutí Ukrajiny, a to bez ohledu na to, jaké bude. Kdyby nám ale řekli, že Ukrajina vstupuje do NATO, byli bychom skutečně proti. Pokud ale Ukrajina úplně otevře své dveře do Evropské unie, pak my nemůžeme naše dveře na Ukrajinu ponechat tak otevřené, jak jsou nyní."
Ono už vlastně došlo k poučení z té krize roku 2009, protože tím, že byl postaven plynovod Nordstream, tak zavření kohoutku na Ukrajině jako v roce 2009 by nemělo žádný dopad na Českou republiku, protože my ten plyn pravda také z Ruska můžeme dostat přes Nordstream, potom plynovod Opal a dále plynovod Gazela do České republiky.
V dubnu roku 2010 byla zahájena výstavba plynovodu Nord Stream, který přivádí zemní plyn z Ruska pod hladinou Baltského moře do západní Evropy a obchází tak Ukrajinu. Dne 1. ledna 2013 byl zahájen zkušební provoz plynovodu Gazela, jenž zajišťuje napojení České republiky na plynovod Opal vedoucí přes Německo, který je dále napojen na plynovod Nord Stream. K oficiálnímu otevření tohoto plynovodu došlo dne 14. ledna 2013.
Dle nejnovějších zpráv je ČR na přerušení dodávek zemního plynu přes Ukrajinu dobře připravena, na rozdíl od plynové krize z roku 2009, kdy v důsledku ukrajinsko-ruských sporů došlo k přerušení dodávek plynu a východoevropské země, včetně ČR, trpěly jeho nedostatkem. Dle Ministerstva průmyslu a obchodu by plynovody mířící do Německa dokázaly nahradit přepravu plynu z východu téměř třikrát. V případě zastavení dodávek plynu přes Ukrajinu zásobování plně pokryje obrácený tok plynu z Německa a ropovod IKL.
Vycházíme ovšem z předpokladu, že Ruská federace nezavře kohoutky do Evropské unie kompletně.
