Jan Volný

Výrok poslance Volného hodnotíme na základě řady příkladů, kdy ODS podpořila v hlasování vládní legislativu, jako nepravdivý.

Předně uveďme, že není zcela jasné, co poslanec Volný míní "trošičku gramotným základem" u jednotlivých zákonů. Předpokládáme ovšem, že podle mínění Jana Volného vládní návrhy takový základ obsahují a také "něco někam posunují".

Pokud tedy budeme posuzovat výrok tak, že ODS by podle Volného měla torpédovat všechny předkládané návrhy zákonů, musíme jej hodnotit jako nepravdivý. ODS jako opoziční strana s vládní koalicí zákony neprosazuje, není ovšem pravdou, že by apriori odmítala/bránila všemu, co koalice předkládá.

Dále přikládáme krátký přehled vládních návrhů zákonů, které předkládali ministři za ANO a pro které poslanci ODS ve 3. čtení v Poslancké sněmovně hlasovali (jde o zákony ze začátku volebního období a jde o pouhý ilustrativní výčet).

Novela zákona o odpadech (předkladatelem ministr Brabec), novela zákona o silničním provozu (ministr Prachař), novela z. o obchodování s povolenkami na emise sklen. plynů (ministr Brabec), novela zákona o auditorech (ministr Babiš), novela zákona o DPH (ministr Babiš), návrh zákona o působnosti orgánů Celní správy (ministr Babiš), novela zákona o cenách (ministr Babiš).

Známým příkladem, kde opozice podpořila po diskuzích vládní návrh zákona, byl služební zákon. Původní návrh se po opozičním tlaku a hrozbě obstrukcemi vládní koalice ve spolupráci s pravicovou opozicí upravil a posléze jej společně prohlasovali (přehlasování veta prezidenta Zemana) Poslaneckou sněmovnou.

Poslanec Volný přímo reaguje na výši nákladů, které mají vzniknout zavedením elektronické evidence tržeb. Již u výroku Aleksandry Udženiji jsme citovali důvodovou zprávu návrhu (.zip), která se tímto zabývá v části Náklady na technické vybavení u soukromých subjektů na straně 24.

" Na straně povinných subjektů lze očekávat vznik zejména jednorázového nákladu na pořízení softwaru podporujícího funkci evidence tržeb, který se podle chorvatské zkušenosti může pohybovat okolo částky 500 Kč; u některých složitějších systémů může být částka vyšší, v některých případech však může být úprava software poskytnuta zdarma v rámci každoročního poplatku za aktualizaci software. Např. společnost KONZUM d. d. jako největší maloobchodní řetězec v Chorvatsku vyčíslila své celkové náklady na zavedení elektronické evidence tržeb na 5 EUR (na pořízení certifikátu). Veškeré náklady na úpravu SW nesla dodavatelská firma v rámci standardní úpravy SW – „Software Maintenance Agreement“. Obdobnou situaci lze očekávat i u části subjektů na českém trhu, a to bez ohledu na jejich velikost.Dále lze případně očekávat náklady na pořízení technického zařízení podporujícího funkce k založení elektronického spojení se správcem daně, kde výše bude individuální v závislosti na typu a funkcích daného přístroje (notebook, tablet…). Dle zkušeností z Chorvatské republiky lze očekávat například následující pořizovací náklady: základní pokladnu pro nejmenší prodejce kompletně připravenou pro evidenci tržeb lze pořídit od cca 5 700 Kč nebo pronajmout komplexní řešení včetně datového připojení od cca 500 Kč/měsíčně. Pro střední prodejce lze na trhu najít nabídku již od 9 000 Kč, a to jde pouze o koupi kompletního nového vybavení. Lze např. použít i stávající hardware (počítač s tiskárnou, tablet…) a jen ho patřičně dovybavit. Na trhu lze najít i nejjednodušší software, který je nabízen zdarma. Bližší kvantifikace tohoto druhu nákladů bude dokončena po proběhnutí vnitřního připomínkového řízení.Opakované náklady budou na straně povinných subjektů v souvislosti s úhradou služeb internetového připojení, v některých případech lze rovněž očekávat jednorázové náklady spojené se zřízením tohoto připojení.Dodatečné náklady specifické povahy (pořízení datových nosičů, paměti aj. médií, korespondenční či cestovní náklady apod.) mohou vznikat v souvislosti s vedením evidence tržeb ve zjednodušeném režimu." Důvodová zpráva stejně tak popisuje možnost Narovnání neoprávněné konkurenční výhody poplatníků řádně neodvádějících daně, to však konkrétně nespefikuje a jde o poměrně nejasný příslib. K danému zpráva uvádí (str. 25):

" V souvislosti se zavedením systému evidence tržeb lze očekávat přínos na straně poplatníků, kteří za stávající právní úpravy řádně plní své daňové povinnosti spočívající v reálném srovnání jejich postavení s poplatníky, kteří svou daňovou povinnost zkracují a tímto postupem získávají neoprávněnou výhodu v podobě ušetřených prostředků, které mohou volně použít v souboji s konkurencí.Celkovou výši uvedeného přínosu u všech poplatníků plnících daňové povinnosti lze vyčíslit součtem přínosů jednotlivých poplatníků, které by bylo nutné určit s ohledem na individuální poměry u každého „řádného“ daňového poplatníka." Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť zmíněné náklady, které po uvedení systému podnikatelům vzniknou, jsou v důvodové zprávě spíše naznačeny. Není tak zcela jasné, v jaké výši nakonec reálně budou. Stejně tak zpráva obsahuje spíše nejasnou pasáž o benefitech pro podnikatele, o kterých poslanec Volný mluvil.