Jan Volný
ANO

Jan Volný

ANO 2011 (ANO)

Bez tématu 22 výroků
Pravda 9 výroků
Nepravda 11 výroků
Zavádějící 1 výrok
Neověřitelné 1 výrok
Rok 2019 17 výroků
Rok 2015 5 výroků

Jan Volný

A jestli mluví pan kolega o 2 miliardách korun, to jsou nárokové dotace na hektar zemědělsky obdělávané půdy.
Pro a proti, 27. června 2019
Nepravda
Agrofert v roce 2017 obdržel dotace v hodnotě skoro 2 miliardy Kč, nejedná se však pouze o nárokové dotace, ale o veškeré dotace jako celek.

Výroční zpráva (.pdf, str. 58) Agrofertu za rok 2017 (poslední dostupná) ukazuje, že Agrofert přijal v roce 2017 dotace (dotace na zemědělskou činnost a jiné dotace) o celkové hodnotě 1 954 489 000 Kč (cca 2 miliardy Kč). Není však pravdou, že by částka 2 miliardy Kč odpovídala hodnotě nárokových dotací obdržených Agrofertem v roce 2017.

Na základě údajů o dotacích obdržených Agrofertem uvedených ve výroční zprávě (str. 58) zahrnují celkové dotace o hodnotě 2 miliardy Kč jak dotace provozní, tak i investiční. Přestože je převážná část provozních dotací navázána na zemědělskou výrobu, jejich celková hodnota byla v roce 2017 „pouze“ 1 347 444 000 Kč. Provozní dotace navíc zahrnují i jiné dotace než nárokové, např. dotace na provoz zdrojů obnovitelné energie.

Jan Volný

Pan Babiš v koncernu jednak to nevlastní (...)
Pro a proti, 27. června 2019
Pravda
Andrej Babiš vložil své akcie Agrofertu do dvou svěřenských fondů, které jím nejsou spravovány, a tudíž své bývalé firmy přímo nevlastní.

Zákon o střetu zájmů (§ 4) zakazuje veřejným funkcionářům podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost. Z tohoto důvodu byl Andrej Babiš nucen vystoupit ze své bývalé společnosti Agrofert.

Andrej Babiš podle tiskové zprávy na začátku února 2017 vložil všechny akcie společností Agrofert a SynBiol do dvou svěřenských fondů: AB private trust I, jehož svěřenským správcem je podle částečného výpisu svěřenského fondu Zbyněk Průša, a AB private trust II, jehož svěřenským správcem je podle stejného zdroje Alexej Bílek. 

Na fond AB private trust I dohlíží tříčlenná rada protektorů složená z Alexeje Bílka, Václava Knotka a Moniky Babišové. Na fond AB private trust II dohlíží obdobná rada ve složení Zbyněk Průša, Václav Knotek a Monika Babišová. Monika Babišová je druhá manželka Andreje Babiše. Zbyněk Průša od roku 1999 zastával post předsedy představenstva a generálního ředitele společnosti DEZA, která spadá pod Agrofert. V roce 2014 Průša nahradil Andreje Babiše jakožto předseda představenstva Agrofertu. Alexej Bílek je právník, se kterým se Babiš podle serveru Hlidacipes.org přátelí od roku 1994. Právník Václav Knotek podle stejného zdroje působil v šestnácti Babišových firmách. Je jedním ze tří členů správní rady Babišovy Nadace Agrofert, kde kromě Knotka zasedá už pouze Babiš s manželkou Monikou. O Babišově úzké vazbě na Knotka svědčí například i skutečnost, že mu udělil svoji plnou moc při zastupování na jednání svých firem.

Tyto skutečnosti vyvolávají různé pochybnosti a úvahy o možném střetu zájmů z důvodu nepřímé propojenosti Andreje Babiše s jeho bývalými firmami. Z právního hlediska se však nedá říci, že by Andrej Babiš firmy přímo vlastnil.

Jan Volný

Jsou tam desítky, ne-li, ne-li sto, přes sto menších zemědělských podniků (v koncernu Agrofert, pozn. Demagog.cz), který samozřejmě dostávají nárokové dotace.
Pro a proti, 27. června 2019
Nepravda
Ze 194 českých společností, které web Hlídací Pes označil jako vlastněné Andrejem Babišem, jich nárokové dotace dostává pouze 57.

Do koncernu Agrofert v současné době patří na 250 subjektů. Agrofert na svých stránkách uvádí pouze 81 z nich, z čehož označuje 30 jako zemědělských, přičemž některé z Agrofertem uvedených subjektů nemají sídlo v České republice. Dá se tedy říci, že holding Agrofert disponuje desítkami firem orientovaných na zemědělství. Z důvodu široké definice zemědělského subjektu však není možné přímo určit, které další subjekty (nezařazené na stránkách Agrofertu) patří do skupiny subjektů zemědělských. Nelze tedy ani potvrdit, že jich v portfoliu Agrofertu existuje okolo stovky.

Na druhou stranu je zřejmé, že mnohé z těchto subjektů dotace z Evropské unie pravdu dostávají. Od roku 2012 obdržel Agrofert od Státního zemědělského intervenční fondu (SZFI) celkem 6,52 miliardy korun. V poslední době se týkají například SPV Pelhřimov (36 900 000 Kč), SADY CZ, s. r. o. (500 000 Kč) nebo SCHROM FARMS spol. s r.o. (800 000 Kč).

Výroční zpráva (.pdf str. 58) Agrofertu za rok 2017 ukazuje, že přímé dotace (kde dotace na zemědělskou výrobu tvoří majoritní podíl) jsou největší položkou z Evropských peněz přijatých Agrofertem. Převážná část z těchto přímých plateb na podporu zemědělců (nárokové dotace) je „jednotná platba na plochu zemědělské půdy“. Tento typ podpory má za cíl zajistit zemědělcům stabilní zdroj příjmů. Mezi příjemce této platby patří zemědělci z celé České republiky. Za Agrofert je to například 1. Hradecká zemědělská a.s.. Ze společností nevlastněných holdingem Agrofert patří mezi příjemce 1.zemědělská a.s. Chorušice akciová spol nebo A G Á T A, spol. s r.o..

Seznam společností vlastněných Andrejem Babišem sestavil např. web Hlídací Pes, a to v listopadu 2016. Obsahuje 194 společností na území Česka. Tento seznam jsme porovnali se seznamem příjemců dotací, který sestavuje SZFI. Z těchto cca 200 společností jich nárokové dotace dostává pouze 57.

Jan Volný

Oba prostě podali rezignaci, i pan Krčál i paní Malá.
Pro a proti, 27. června 2019
Pravda
Petr Krčál oznámil rezignaci na post ministra práce a sociálních věcí 17. července 2018. Taťána Malá oznámila rezignaci na post ministryně spravedlnosti 9. července 2018. Oba tak učinili vzhledem k podezření z plagiátorství.

Petr Krčál byl ministrem práce a sociálních věcí, nominovaným za ČSSD, ve druhém kabinetu Andreje Babiše. Funkci zastával od 27. června 2018, kdy byl tento kabinet jmenován, do 18. července 2018, kdy prezident Zeman přijal jeho demisi. Svou rezignaci oznámil krátce po jmenování, 17. července 2018. Důvodem bylo podezření z plagiátorství spojené s jeho bakalářskou prací z roku 2007, kterou obhájil na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Pro rezignaci se rozhodl s ohledem na svůj zdravotní stav, rodinu a komplikace, které by toto podezření mohlo přinést vládě. ČSSD posléze navrhla jako nástupkyni Janu Maláčovou, současnou úřadující ministryni práce a sociálních věcí. Do funkce byla jmenována 30. července 2018.

Taťána Malá byla ministryní spravedlnosti, nominovanou za hnutí ANO, ve druhé vládě Andreje Babiše. Tuto funkci zastávala od 27. června 2018, kdy byl tento kabinet jmenován, do 10. července 2018, kdy prezident Zeman přijal její demisi. Svou rezignaci oznámila 9. července 2018. Stejně jako Petr Krčál čelila podezření z plagiátorství. Týkalo se její diplomové práce, kterou obhájila na Mendelově univerzitě v Brně. Ačkoli podezření vyvrátila, rozhodla se pro rezignaci vzhledem k možným negativním dopadům na hnutí ANO. Jejím nástupcem se stal Jan Kněžínek, který byl nominován z řad hnutí ANO. Kněžínek byl jmenován a pověřen řízením resortu 10. července 2018.

Jan Volný

Přece pan Babiš i pan ministr Kněžínek přece signalizovali, že to je prostě na dočasnou dobu, a že si, že se bude hledat někdo nový.
Pro a proti, 27. června 2019
Nepravda
Premiér Andrej Babiš při jmenování ministra Kněžínka řekl, že délka jeho působení ve vládě záleží na tom, jak se bude Kněžínkovi dařit. Až v dubnu 2019 se vyjádřil, že byl do funkce jmenován pouze dočasně. Exministr Kněžínek řekl, že byl jmenován jako plnohodnotný člen vlády.

Ministr Kněžínek byl do funkce ministra spravedlnosti jmenován v červenci 2018 po rychlém odstoupení jeho předchůdkyně Taťány Malé. V jeden moment chtěl ministerstvo spravedlnosti dočasně vést i premiér Babiš, který po vlně kritiky od tohoto kroku ustoupil. Nakonec premiér Babiš navrhl právě Jana Kněžínka do funkce ministra spravedlnosti.

Andrej Babiš se po jmenování pana Kněžínka ministrem spravedlnosti v červenci 2018 vyjádřil tak, že nelze (cca od 5:15) odpovědět na to, jak dlouho ministr Kněžínek vytrvá ve své funkci. Dle něj to mělo záležet na tom, jak se bude ministru Kněžínkovi ve funkci dařit. Nevyloučil tedy ani krátké, ani dlouho působení. Kromě výše uvedeného se Andrej Babiš dále vyjádřil, že nikoho jiného do funkce ministra spravedlnosti nehledá. Avšak z důvodu rychlosti rozhodnutí a jmenování ministra Kněžínka s ním bude nadále hovořit o dané situaci.

Ministr Kněžínek na otázky (audio, cca od 0:35) ohledně délky svého působení ve vládě odpovídal tak, že je jmenován jako plnohodnotný člen vlády. Takové otázky dle něj mají směřovat spíše na premiéra vlády. Dále řekl, že dočasnost se může týkat všech členů vlády, jelikož je to spojeno s jejich jednotlivými výkony v rámci ministerstev. Avšak zdůraznil (cca od 0:32), že v úřadu bude pracovat naplno bez ohledu na to, jak dlouho by měl ve své funkci setrvat.

Až v dubnu 2019, tedy v období, kdy ministr Kněžínek oznámil rezignaci, se premiér vyjádřil tak, že ho rozhodnutí Kněžínka nepřekvapilo, jelikož bylo již od začátku dané, že ve funkci bude působit pouze dočasně. I proto dle Andreje Babiše měla zůstat bývalá funkce v Legislativní radě vlády pana Kněžínka neobsazená, aby se do ní mohl po svém skončení na ministerstvu spravedlnosti vrátit.

Odchod Kněžínka z vlády ale například překvapil vicepremiéra a předsedu ČSSD Jana Hamáčka. V rámci opozice se spekulovalo o nuceném konci Kněžínka ve funkci ministra a mimo jiné také o tom, že to může mít spojitost s trestním stíháním Andreje Babiše.

Jan Volný

V té době se rozhodl odejít z vlády pan Ťok, že je unaven.
Pro a proti, 27. června 2019
Pravda
Dan Ťok oznámil svou rezignaci 8. dubna 2019 vzhledem k údajné únavě z útoků na jeho osobu. Jan Volný také podotkl, že Ťok se rozhodl odejít přibližně v době, kdy policie podala návrh na podání obžaloby premiéra Babiše v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo (17. dubna 2019).

Dan Ťok byl ministrem dopravy během vlády Bohuslava Sobotky i během obou vlád kabinetu Andreje Babiše. Naposledy byl jmenován do funkce 27. června 2018 společně s ostatními členy druhého kabinetu Andreje Babiše. Dan Ťok 8. dubna 2019 oznámil svůj úmysl odstoupit z funkce . Dále také potvrdil, že se nejednalo o odvolání, nýbrž o dobrovolný odchod. Zmínil rovněž, že rezignaci podal již v lednu, nicméně premiér Babiš ji údajně tehdy nepřijal. Jako důvod pro rezignaci uvedl „únavu“ z útoků na jeho osobu. Dan Ťok byl ministrem dopravy až do 30. dubna 2019, kdy prezident Zeman přijal jeho demisi. Ve stejný den pak jmenoval jeho nástupce Vladimíra Kremlíka. Bývalý ministr Ťok také nakonec složil svůj poslanecký mandát.

Jan Volný také uvádí, že se Dan Ťok rozhodl rezignovat v „té době“. Z kontextu rozhovoru vyplývá, že má na mysli období, kdy policie podala návrh na podání obžaloby premiéra Andreje Babiše v souvislosti s kauzou okolo farmy Čapí hnízdo. Konkrétně tak reaguje na slova moderátorky Veroniky Sedláčkové, která se ptá na spojitost tohoto období s rezignací ministra spravedlnosti Jana Kněžínka. Podle dostupných informací předala policie spis státnímu zástupci společně s návrhem obžaloby premiéra Babiše 17. dubna 2019. 18. dubna 2019 pak Jan Kněžínek rezignoval na funkci ministra spravedlnosti. Všechny události spadají do jednoho měsíce (dubna), respektive se udály v horizontu 14 dní. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Jan Volný

A co se týče, co se týče toho hlasování o důvěře, o nedůvěře, ano je to, je to legitimní nástroj opozice a každá opozice to v tom, v té etapě volebního cyklu vždycky několikrát udělá, nemám s tím problém.
Pro a proti, 27. června 2019
Nepravda
Hlasování o nedůvěře vládě je legitimním nástrojem opozice. Není však pravda, že by bylo opozicí využíváno několikrát v každém volebním období.

Návrh na vyslovení nedůvěry vládě je legitimním nástrojem opozice. Může ho aktivně využít v průběhu funkčního období, jak je stanoveno v čl. 72 Ústavy:

„(1) Poslanecká sněmovna může vyslovit vládě nedůvěru.

(2) Návrh na vyslovení nedůvěry vládě projedná Poslanecká sněmovna, jen je-li podán písemně nejméně padesáti poslanci. K přijetí návrhu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců.“

Není pravda, že každá opozice v historii České republiky návrhu na vyslovení nedůvěry vládě využila. V prvním, druhém, ani třetím volebním období Poslanecké sněmovny neproběhlo žádné hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Ve čtvrtém volebním období však toto hlasování proběhlo dvakrát, v pátém a šestém volebním období dokonce pětkrát. V sedmém se o tomto hlasovalo jen jednou. V osmém, současném období, se o nedůvěře vládě hlasovalo již dvakrát. Poprvé proběhlo hlasování v listopadu 2018 v souvislosti s nejasnostmi ohledně cesty premiérova syna Andreje Babiše ml. do Moskvy a na Krym. Podruhé došlo k hlasování na konci června 2019, a to především kvůli uniklému znění auditní zprávy Evropské komise, dle které je Andrej Babiš ve střetu zájmů.

Předmětný výrok tedy hodnotíme jako nepravdu. Ačkoli je vyvolání hlasování o nedůvěře legitimním nástrojem opozice, není pravda, že by jej opozice v každém volebním cyklu vyvolala několikrát.

Jan Volný

Já bych se chtěl ohradit toho, co říkal pan kolega Fiala. Ale vy jste to, pane redaktore, řekl v minulé diskusi taky. Mluvíte o registračních kasách. Prosím vás, to nejsou registrační kasy. To je elektronická evidence tržeb. A v podstatě toto umí jakékoliv zařízení, které ty podnikatelé již mají. To znamená, jakákoliv kasa to umí. Umí to dělat tablet, umí to dělat mobilní telefon.
Události, komentáře, 3. března 2015
Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože systém registračních pokladen je starý koncept, který byl nahrazen systémem elektronické evidence tržeb.

V roce 2005 nabyl účinnosti Zákon o registračních pokladnách, který však byl zrušen. Ten předpokládal využití autorizovaných přístrojů (registračních pokladen).

V současnosti byl předložen návrh Zákona o evidenci tržeb (.doc), který by měl nabýt účinnosti od 1. ledna 2016. (Dodejme pouze, že ministr financí připustil, že zavedení se může odsunout až na duben).

Zavádění bude postupné, pro drobné živnostníky by měla povinnost elektronické evidence platit od 1. ledna 2017.

Předmětem evidence tržeb jsou evidované tržby poplatníka daně, daně z příjmů fyzických osob a daně z příjmů právnických osob. Podle tohoto návrhu by se správci daně z příjmů měly zasílat elektronicky údaje o uskutečněných platbách.

Narozdíl od zákona z roku 2005 už není nutné uskutečňovat evidenci pomocí autorizovaného nástroje s fiskální pamětí (registrační poklady), ale stačí libovolný přístroj (.zip, Důvodová zpráva, s. 16) se stálým internetovým připojením a doprovodnými funkcemi.

Jedná se tedy o dva rozdílné systémy − registrační poklady a elektronickou evidenci tržeb.

Jan Volný

(Reakce na předchozí výrok) A zvedlo se i výběr DPH.
Události, komentáře, 3. března 2015
Nepravda

Zavedení elektronické evidence tržeb výběr DPH v Chorvatsku nezvýšilo a výrok na základě dat z chorvatského Ministerstva financí hodnotíme jako nepravdivý.

Poslanec Volný reaguje na předchozí výrok Alexandry Udženiji, která hovoří o vlivu zavedení elektronické evidence tržeb v Chorvatsku na výši výběru DPH.

Tento systém byl zaveden v roce 2013 (k zavádění docházelo postupně, od července 2013 pak byly zapojeny všechny subjekty − článek 37).

Výběr DPH (Porez na dodanu vrijednost; 11411) se v reakci na toto opatření podle dat Ministerstva financí (.xlsx) příliš nezměnil. Do chorvatské státní pokladny i nadále přicházejí měsíčně tři až čtyři miliardy kun. Dodejme, že tento objem peněz je poměrně stabilní i přes výkyvy v růstu/poklesu ekonomiky.

Výběr DPH 2004-2014 (v tisících kun)

Jan Volný

Pan ministr financí řekl, že podnikatel, který nemá svoji provozovnu, takže se uvažuje, že se toho bude zproštěn. Na to máte vysvětlení na tuto.
Události, komentáře, 3. března 2015
Pravda

Poslanec Jan Volný se výrokem odkazuje na odpověď ministra financí Andreje Babiše, uvedenou pro Českou televizi.

Babiš na otázku ČT (v čase 31:14 - pozn. Demagog.cz), zda se bude elektronická evidence týkat i profesí, jako jsou kominíci, instalatéři apod., kteří nemají stálou kamennou provozovnu, odpověděl: "Nebude se jich to týkat. "

Je třeba uvést, že v předkládací zprávě návrhu zákona o evidenci tržeb z 5. 2. 2015 není explicitně uvedeno, že by živnostníci bez kamenné provozovny byli od zavedení elektronické evidence oproštěni. Na druhou stranu v předkládací zprávě je zanesena věta: " Výjimky z evidování tržeb se předpokládají pouze v případech, ve kterých s ohledem na model podnikání není evidování tržeb možné nebo účelné."