Jiří Pospíšil

Pražský okruh je skutečně státní stavbou. Je součástí sítě silnic a dálnic ČR. Stavba celého okruhu je rozdělena do 11 úseků, z nichž 7 je již v provozu. Zbývající 4 úseky jsou v přípravě. Výstavbu Pražského okruhu má ve své kompetenci stát, přesněji Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).

Poslední 3 úseky byly uvedeny do provozu v roce 2010. V současné době zbývají úseky 4, ale zatím není jasné, kdy se začne stavět. Zatím nejblíže začátku výstavby je úsek 511 mezi Běchovicemi a D1.

Ministr Ťok v září 2018 uvedl, že tento úsek by mohl získat stavební povolení za rok až rok a půl. Poté by stavba podle Ťoka mohla začít za několik dnů či týdnů. V září 2018 dále zažádalo ŘSD na radnici Prahy 22 o územní rozhodnutí pro část Pražského okruhu. Kdy úřad rozhodnutí vydá, není jasné.

Podle posledních odhadů by mohl být Pražský okruh dokončen nejdříve v roce 2029.

Jiřím Pospíšilem jmenované personálie jsou pravdivé. Ministrem dopravy se v lednu 2014 stal člen hnutí ANO Antonín Prachař, který byl ještě téhož roku vystřídán nestraníkem Danem Ťokem, který byl rovněž nominován ANO.

Premiérem je Andrej Babiš, zakladatel a předseda hnutí ANO, který do křesla ministerského předsedy usedl v prosinci 2017.

Adriana Krnáčová se stala primátorkou po komunálních volbách v roce 2014, kdy vedla kandidátku hnutí ANO. Členkou hnutí se stala v následujícím roce.

Kandidát na primátora Jiří Pospíšil v rozhovoru pár dní před vysíláním uvedl, že nejbližšími partnery by pro TOP 09 mohly být demokratické strany, s nimiž cítí možný programový průnik. Mezi takové strany patří podle Pospíšila Piráti, ODS a pravděpodobně i Praha sobě.

Ani ODS by se dle místopředsedkyně strany Alexandry Udženiji spolupráci s TOP 09 nebránila.

Podle ředitele Městské policie hl. m. Prahy Eduarda Šustera chybělo k 1. 1. 2017 celkem 250 strážníků. Deficit částečně zapříčinila změna zákona č. 553/1991 Sb. (§ 4, bod 1), podle níž musí mít městští strážníci maturitu.

Podle aktuální koncepce (.pdf, str. 15) schválené v květnu 2018 „je tedy předkládán návrh na navýšení počtu systemizovaných tabulkových míst MP Praha o celkem 260 tabulkových míst na celkových 2 780 tabulkových míst“. Z toho je 250 míst určeno pro přímý výkon služby, tedy strážníkům. Jde tedy přibližně o 10 % současného stavu.

Za účelem zabezpečení dopravní obslužnosti na území hl. m. Prahy byla mezi Hlavním městem Praha a Dopravním podnikem hl. m. Prahy uzavřena Smlouva o veřejných službách pro roky 2010 až 2019.

Na základě Článku XIV. této smlouvy jsou smluvní strany povinny uzavírat dodatky k této smlouvě, které obsahují vymezení závazku poskytované veřejné služby a předběžně odhadují výši kompenzace pro období kalendářních let 2011-2019.

Dle přílohy dodatku č. 25 (.pdf, str. 9) z června 2017 činil předběžný odhad této kompenzace 13,776 miliard Kč. Pro rok 2018 činí podle přílohy dodatku č. 30 předběžný odhad kompenzace 14,272 miliard Kč.

Dle výroční zprávy (.pdf, str. 132) Dopravního podniku hl. m. Prahy činila pro rok 2017 výsledná výše kompenzace za závazek veřejné služby 13,535 miliard Kč.

Za jízdné pak podle výroční zprávy Dopravní podnik utržil v roce 2017 celkem 4,365 miliard Kč.

Na základě údajů (.pdf, str. 132) z Výkazu zisku a ztrát, konkrétně hodnoty nákladů v kategorii A-F, která činní cca 17,5 miliard Kč, se po odečtení položky III (Ostatní provozní výnosy) od těchto nákladů dostaneme k provozním nákladům DPP, jenž čítají cca 16,162 miliard Kč.

V rámci takto spočtených nákladů pak tržba na jízdném pokrývá cca 27 % této částky.

TOP 09 předložila návrh novely trestního zákoníku, která obsahuje zpřísnění postihů za týrání zvířat, definici tzv. množíren a nový trest v podobě zákazu chovu zvířat. Tento návrh předem podpořili Piráti a STAN. TOP 09 také oznámila, že navrhne změnu daňového řádu, podle které by o zajišťovacích příkazech rozhodoval soud namísto úředníků. Stát postupuje podle TOP 09 často nespravedlivě tvrdě a mnohdy se mýlí.

Mimo zmíněné návrhy se podařilo TOP 09 získat podporu pro své návrhy například ve věci vyšší mateřské pro rodiny se středními a vyššími příjmy. Vláda hnutí ANO a ČSSD s podporou KSČM se postavila neutrálně k návrhu volby poštou na dálku ze zahraničí. Naopak zamítnuty byly vládou návrhy TOP 09, aby o zápisu do seznamu nepovolených internetových hazardních her rozhodoval místo ministerstva financí soud, nebo návrh na zrušení pravomoci finanční správy prověřovat výši majetku poplatníků v souvislosti s daňovým přiznáním. Ve sněmovně neprošel například návrh na zpřesnění pravidel pro jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť TOP 09 předložila zmíněné návrhy a předkládá i další zákony a novely. Největší pozornost médií vzbudilo téma ochrany zvířat a s ním spojená novela trestního zákoníku. Podle aktuálních předvolebních průzkumů CVVM i Median se pohybuje podpora opoziční TOP 09 okolo hraničních 5%.

Jiří Pospíšil skutečně získal největší počet preferenčních hlasů ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014.

Jiřího Pospíšila tehdy zakroužkovalo 77 724 voličů. Pospíšil kandidoval na druhém místě za lídrem TOP 09 Luďkem Niedermayerem. Ten ovšem v žebříčku preferenčních hlasů skončil až na 4. místě.

V nedávné době byly do Poslanecké sněmovny předloženy dva poslanecké návrhy zabývající se definicí manželství. Dle prvního návrhu (.pdf), který byl rozeslán poslancům 13. června by mělo dojít ke změně občanského zákoníku a souvisejících předpisů a v nich obsažené definice manželství jako svazku muže a ženy na svazek dvou lidí.

Návrh zrovnoprávňující svazky stejnopohlavních párů přeložila skupina poslanců z ANO, Pirátů, ČSSD, TOP 09, KSČM a STAN. Nejvíce jednotný byl v tomto případě, klub Pirátů, kde bylo předkladateli návrhu zákona sedmnáct z celkového počtu dvaadvaceti poslanců.

Hned dva dny na to byl poslancům rozeslán další návrh (.pdf), podle kterého by mělo dojít ke změně Listiny základních práv a svobod, kde by byl článek 32 doplněn o výslovnou definici manželství jako svazku muže a ženy. V současnosti první věta čl. 32 chrání rodičovství a rodinu, v případě schválení novely Listiny by bylo chráněno rodičovství, rodina a manželství jako svazek muže a ženy.

Návrh na změnu Listiny základních práv a svobod předložila skupina poslanců z poslaneckých klubů ANO, KDU-ČSL, ODS, ČSSD, TOP 09 a STAN. Kromě klubu KDU-ČSL, kde předkládalo návrh všech deset poslanců, nebyly ostatní poslanecké kluby nikterak jednotné.

Z tabulky můžeme vidět, že poslanci (s výjimkou klubu KDU-ČSL a do jisté míry Pirátů) se opravdu nerozhodují podle stranického programu, ale velmi volně dle svého uvážení. V několika poslaneckých klubech se tak vyskytují oba názorové proudy, tedy poslanci, kteří podporují zrovnoprávnění stejnopohlavních svazků i ti, kteří naopak chtějí chránit manželství jako svazek muže a ženy ústavním pořádkem.

V minulém volebním období byl v Poslanecké sněmovně předložen návrh (.pdf) novely zákona o registrovaném partnerství, který by umožnil registrovaným partnerům osvojit si dítě druhého partnera a zajistit tak stejný právní vztah dítěte k oběma partnerům. I tento návrh byl předložen velmi různorodou skupinou poslanců ze šesti poslaneckých klubů (všech kromě klubu KDU-ČSL), hlasováno o něm ale nebylo.

Jiří Pospíšil v rozhovoru pro Český rozhlas uvedl, že pokud Andrej Babiš postupuje tímto způsobem, měl by italské vládě nabídnout jinou formu pomoci. I když jeho kroky přímo nekritizoval, nevyjádřil ani přímý souhlas. Že by se Babiše přímo zastal, je skutečně zkratka, kterou publikovaly Parlamentní listy ve svém textu.

Předseda TOP 09 se k odpovědi Andreje Babiše, který odmítl žádost italské vlády o přijetí části uprchlíků, vyjádřil (video, 7:12) v pořadu 20 minut Radiožurnálu. S rozhodnutím premiéra ale přímo nesouhlasil, pouze uvedl, že by bylo dobré v takovém případě nabídnout Itálii jinou pomoc a neuzavírat se před další komunikací.

„Já osobně si myslím, že ve chvíli, kdy Česká republika a v zásadě celá politická reprezentace odmítá povinné kvóty, přerozdělování uprchlíků proti jejich vůli po Evropě, tak by bylo rozumné nabídnout italské straně nějakou jinou formu pomoci, než je přijetí uprchlíků, kteří do České republiky sami nemíří a nepožádali v České republice o azyl. Já jsem přesvědčený, že máme dát azyl tomu, kdo o azyl v České republice požádá a splní podmínky české legislativy, českých zákonů.“

Zkreslení jeho odpovědi pak přinesly Parlamentní listy, které o souhlasu Jiřího Pospíšila s Andrejem Babišem nesprávně informovaly už v titulku článku: „Šéf TOP 09 Pospíšil se zastal Babiše ve věci přijímání uprchlíků. Opravdu.“ Proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Miroslav Kalousek a Karel Schwarzenberg domnělý výrok Jiřímu Pospíšilovi vytkli jako neztotožnitělný s dosavadní politikou TOP09. Miroslav Kalousek tak učinil na svém twitterovém účtu, kde uvedl, že svého předsedu respektuje, ale s jeho názorem souhlasit nemůže.

Podobně se ohradil na facebookové stránce také Karel Schwarzenberg: „Postoj vlády k prosbě italského premiéra je za prvé hloupý, za druhé nelidský a za třetí příčící se našim zásadám, které stavī na našem židovsko-křesťanském duchovním dědictví.“ V podobném duchu hovořil také v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Předsedovi TOP 09 Pospíšilovi uznáváme faktickou pravdu s dovětkem, že jím opakované stanovisko se týká vedení strany a nikoli všech členů, neboť někteří europoslanci za TOP 09 pro přijetí přerozdělovacích kvót hlasovali v Evropském parlamentu.

TOP 09 své stanovisko ke kvótám publikovala již v květnu 2015, tedy v době, kdy se o nich stále jednalo. V tomto stanovisku uvádí:

" Česká republika se musí jednoznačně postavit proti plánu Evropské komise stanovit jednotlivým zemím kvóty pro migranty. Pokud její záměr projde, mělo by Česko podle politiků TOP 09 použít i oficiální brzdu v podobě žluté karty. "

Proti kvótám se vyslovil také tehdejší předseda TOP 09 Schwarzenberg na konci září 2015 v České televizi. Doslova uvedl:

" ...já jsem byl taky proti povinným kvótám a jsem dodnes. Ze dvou důvodů. Za prvé, Česká republika a mnoho jiných států byly připraveny dobrovolně přijmout větší počet uprchlíků. Ale nikdo to nemá rád, když se mu to nařídí. Za druhé to také není dobrý vývoj. Zbaví to odpovědnosti naše politiky. Oni teď můžou říci: no, my za nic nemůžeme, to rozhodl Brusel. My s tím problémem nemáme co dělat, my jsme ex obligo. A to je ještě horší, protože to vede k nezodpovědnosti a k většímu protievropskému postoji našeho obyvatelstva. "

Doplňme ovšem, že 3 ze 4 europoslanců zvolených na kandidátce TOP 09 a Starostové hlasovali v Evropském parlamentu pro návrh Komise, který kvóty obsahoval. Záznam z hlasování (str. 21-22) ze 17. září 2015 uvádí, že pro toto hlasovala trojice Niedermayer, Polčák a Štětina, proti pak poslední z poslanců TOP 09, Jiří Pospíšil.

Luděk Niedermayer a Jaromír Štětina o půl roku později rovněž podpořili návrh Evropské komise na trvalé kvóty k přerozdělení migrantů. Předseda TOP 09 Kalousek v září 2016 zopakoval, že "kvóty nic neřeší" a přirovnal europoslance hlasující jinak než dle oficiálního stanoviska strany např. k Jaroslavu Foldynovi (ČSSD).

"Oficiální stanovisko TOP 09 podporuje vládu v tom, že odmítá kvóty. Ne že bychom se nechtěli podílet na společném evropském řešení, ale proto, že kvóty opravdu nemohou v rámci schengenského prostoru fungovat."

Vedení strany i nadále zůstává ve svém názoru na kvóty jako "nefunkční řešení" konzistentní. Dokazuje to například tweet europoslance a aktuálního předsedy TOP 09 Jiřího Pospíšila ze září 2017 či jeho rozhovor z července 2018.