Karel Havlíček

Koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) představila (čas 1:44) na tiskové konferenci ve Sněmovně 10. března 2021 plán boje s pandemií koronaviru a návratu k normálnímu životu v České republice. Počítá se třemi variantami vývoje koronavirové pandemie, které jsou pojmenovány: „Když to půjde dobře“, „Když to půjde hůř“ a „Vládní fiasko“.

Nejoptimističtější plán počítá s koncem nouzového stavu a se zrušením omezení volného pohybu osob 29. března a postupným otevíráním restaurací a škol. Podle scénáře pojmenovaného „Když to půjde hůř“ by měl být nouzový stav zrušen 19. dubna a ve stejný den by se mohly začít částečně otevírat základní školy. Poslední a nejhorší varianta pojmenovaná „Vládní fiasko“ počítá s nouzových stavem a omezením volného pohybu osob až do 10. května, kdy by se také měli do škol vrátit někteří žáci (MŠ a 1. a 2. ročník ZŠ).

Lékař a poslanec TOP 09 Vlastimil Válek na tiskové konferenci 10. března 2021 vystoupil (čas 13:10) s tím, že „oslovili pana docenta Maďara, pana docenta Hajdúcha, oslovili jsme skupinu kolem iniciativy Sníh, oslovili jsme předsedu České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně pana profesora Svačinu, v pondělí na AntiCovid týmu budeme všechno konzultovat (…). Cílem je příští týden představit první parametrizaci, ten další týden představit finální parametrizaci“.

V rozšířeném plánu (.xls) koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, který byl zveřejněn na stránkách jejich AntiCovid týmu, epidemiologické ukazatele opravdu chybí. Plán Koalice Spolu počítá s tím, že čtyři ukazatele budou představeny po jednání s odborníky.

Podíváme-li se na přehled vývoje epidemické situace v Německu, Maďarsku a Polsku, můžeme si všimnout, že křivky nově nakažených začaly v těchto zemích skutečně v poslední době růst. Graf níže, ze kterého vycházíme, znázorňuje sedmidenní průměry počtu nových případů onemocnění covid-19 v jednotlivých zemích v přepočtu na milion obyvatel.

Uveďme, že nejprudší nárůst zaznamenalo Maďarsko, kde se situace začala zhoršovat ke konci ledna 2021. Poměrně strmý nárůst nových případů pak lze pozorovat také u Polska, v němž počty nově nakažených začaly opět stoupat ve druhém únorovém týdnu. Mírnější nárůst oproti předchozím dvěma státům lze vidět i u křivky Německa, kde ke změně vývoje došlo v polovině února.

Pro úplnost doplňme, že data týkající se nových případů onemocnění covidem-19 zveřejňuje server Our World in Data. Ten funguje díky spolupráci Oxfordské univerzity a neziskové organizace Global Change Data Lab. Our World in Data poskytuje ucelený přehled o vývoji pandemie covidu-19 a vychází z informací americké Univerzity Johnse Hopkinse, ale také Světové zdravotnické organizace (WHO) a z oficiálních dat jednotlivých zemí.

Předně uveďme, že zde ministr Havlíček reaguje na otázku, zda by vláda v souvislosti s protiepidemickými opatřeními neměla veřejnosti předložit plán dalšího postupu (video, čas 32:50). Ve své odpovědi také poukazuje na rozšíření britské mutace a na měnící se předpovědi vývoje epidemické situace.

Jako příklad Karel Havlíček uvádí mimo jiné Belgii. Připomeňme, že celostátní lockdown vyhlásila na konci října 2020. Epidemická situace se pak v Belgii začala koncem listopadu 2020 mírně zlepšovat a k 1. prosinci 2020 byla některá opatření zmírněna. Za přísných podmínek byly otevřeny například obchody a muzea.

K 27. lednu pak byly kvůli obavám z šíření nových mutací koronaviru zakázány všechny cesty za účelem rekreace směrem do Belgie i z ní. Uvnitř země poté docházelo ke zmírnění některých opatření, jelikož počty hospitalizovaných a zemřelých začaly mírně klesat. V první polovině února tak byly otevřeny venkovní kempy, kadeřnictví, tetovací salóny, zvířecí parky či zoologické zahrady.

Následně mělo dojít k dalšímu uvolňování restrikcí, zvažováno bylo například navýšení počtu osob, které se mohly scházet ve venkovních prostorách. Znovu také měl být posouzen výše zmíněný zákaz cestování za účelem rekreace. Ve spojitosti s dalším nárůstem počtu hospitalizovaných a převažujícím výskytem tzv. britské mutace na území Belgie však 26. února belgická vláda oznámila, že toto rozvolnění bude odloženo. Doplňme, že k určitému zmírnění protiepidemických opatření, které se týkalo především navýšení počtu osob, jež se mohou scházet, později došlo 8. března. Omezení cestování však zůstalo nadále v platnosti.

Itálie během podzimu 2020 přešla na nový systém hodnocení stavu epidemické situace, v jehož rámci jsou podle předem daných kritérií regiony řazeny do žluté, oranžové a červené zóny. Na základě tohoto systému došlo 13. prosince 2020 k rozvolnění části restrikcí v některých regionech a byly mj. otevřeny restaurace, kavárny a bary.

V únoru 2021 poté italská vláda uvažovala o rozvolnění některých opatření – například o otevření lyžařských areálů. Kvůli obavě ze šíření nových mutací koronaviru však bylo toto rozvolnění pouhý jeden den před plánovaným otevřením odloženo. Aktuálně se téměř celá Itálie nachází v nejvyšším stupni pohotovosti. O velikonočních svátcích pak bude celá Itálie zařazena do červené zóny nezávisle na vývoji epidemické situace.

19. října 2020 byla v Irsku zavedena doposud nejpřísnější omezení proti šíření koronaviru. Opatření vešla v platnost ve středu 21. října a celkem trvala šest týdnů do 1. prosince. V průběhu trvání lockdownu patřilo Irsko mezi evropské země, ve kterých čísla nově nakažených spadala mezi nejnižší. 

Ve dnech před Vánoci, např. k 20. prosinci, Irsko skutečně zaznamenávalo spolu s Řeckem, Norskem či Finskem jedny z nejmenších denních přírůstků nově nakažených v rámci Evropy. Uveďme však, že zhruba v té době se v zemi začala epidemická situace opět zhoršovat. Od 24. prosince tak došlo k opětovnému zavedení lockdownu. 

Nejvyššího počtu nově nakažených covidem-19 poté Irsko dosáhlo 10. ledna 2020. V té době zde také tyto počty (v rámci sedmidenních průměrů v přepočtu na milion obyvatel) byly nejvyšší jak v rámci Evropy, tak v rámci celosvětového srovnání. Doplňme, že od 11. ledna začaly počty nově nakažených v Irsku klesat.

Dle mluvčího irského ministerského předsedy Micheála Martina stojí za tehdejším zvýšením počtu nakažených několik důvodů, například sezónnost onemocnění a přítomnost britské mutace koronaviru. Dalším důvodem podle něj bylo také rozvolnění opatření před vánočními svátky, kdy se zmírnila i pravidla týkající se návštěv v jiných domácnostech. 

Graf níže pak zobrazuje vývoj počtu nových případů covidu-19 v Irsku. Vyznačeno je v něm například otevření restaurací 4. prosince, potvrzení prvního případu výskytu britské mutace 25. prosince, zmírnění opatření v souvislosti se zmiňovanými návštěvami osob 18. prosince a jeho následovné zpřísnění 1. ledna.

Závěrem uveďme, že Karel Havlíček správně uvádí, že Irsko v době před Vánoci zaznamenávalo jedny z nejnižších přírůstků nově nakažených covidem-19 v Evropě a že se během poměrně krátké doby dostalo mezi země s přírůstky nejvyššími. Musíme však dodat, že časový údaj ve vztahu ke zhoršení epidemické situace v Irsku není zcela přesný. Ke změně nedošlo během dvou měsíců, ale během necelého jednoho měsíce. S touto výhradou však výrok stále hodnotíme jako pravdivý, protože smysl Havlíčkových slov, tedy že se Irsko během poměrně krátké doby dostalo ze zemí nejméně postižených koronavirem mezi země nejpostiženější, je pravdivý.

Předně uveďme, že termín smrtnost označuje „podíl zemřelých ze skupiny osob, která trpí určitým onemocněním“. Smrtnost onemocnění covid-19 tedy odpovídá poměru lidí, kteří zemřeli s covidem-19, k počtu lidí, kteří se covidem-19 celkově nakazili.

Podle dat Ministerstva zdravotnictví bylo (dle hlášení krajských hygienických stanic a laboratoří) v České republice ke dni 13. března 2021 prokázáno 1 399 133 případů onemocnění covidem-19. Ministerstvo také uvádí, že ke stejnému datu bylo zaznamenáno celkem 23 337 úmrtí v souvislosti s covidem‑19. (Pro úplnost doplňme, že oficiální statistiky zahrnují všechna úmrtí osob, které byly pozitivně testovány na covid‑19 metodou PCR bez ohledu na to, jaké byly příčiny jejich úmrtí, a k jejichž úmrtí došlo v rámci hospitalizace či mimo ni.)

Z těchto dvou čísel výpočtem získáme smrtnost onemocnění covid-19 v České republice, která k 13. březnu byla přibližně 1,67 %.

Obdobná data uvádí také Univerzita Johnse Hopkinse, která k 13. březnu uvádí smrtnost 1,7 %. Uveďme, že univerzita k tomuto dni pracuje s mírně odlišnými daty, přesněji s počty 1 365 724 nakažených a 22 624 zemřelých. Výpočtem poté získáme smrtnost 1,66 %, tedy podobné číslo, jaké uvádí Ministerstvo zdravotnictví. Hodnota uváděná Karlem Havlíčkem se tak od těchto dat sice mírně liší, rozdíl se však pohybuje na hranici naší 10% odchylky, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Podle oficiální webové stránky Sputniku V byla tato vakcína schválena v 51 zemích. Prvním státem Evropské unie, který schválil ruskou vakcínu, bylo Maďarsko, dalším Slovensko. Mezi další evropské země (nejedná se ovšem o členy EU), které schválily Sputnik V, patří Srbsko, Bělorusko, Černá Hora, Republika srbská v Bosně a Hercegovině, Severní Makedonie a San Marino.

V Maďarsku bylo očkování ruskou vakcínou zahájeno 11. února. Rovněž v Srbsku se Sputnik V využívá při očkování proti covidu-19. Počet naočkovaných obyvatel Maďarska ani Srbska ruskou vakcínou se nám nepodařilo z veřejných zdrojů dohledat.

Seznam zemí, jež tuto vakcínu schválily (nebo nakoupily), se však nezcela překrývá se seznamem zemí, kde se jí reálně očkuje. Příkladem může být Slovensko, které sice 1. března obdrželo první zásilku Sputniku V, očkovat jím ale zatím ještě nezačalo. Slovensko také v posledních dnech v souvislosti s ruskou vakcínou čelí vládní krizi. Ta propukla poté, co premiér Matovič a nyní už bývalý ministr zdravotnictví Krajčí bez souhlasu vlády zajistili nákup této vakcíny.

Naproti tomu zmiňované Chorvatsko zatím Sputnik V neschválilo a první nákup váže až na schválení této vakcíny Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA). Zájem o dodávky Sputniku V však představitelé Chorvatska projevili.

Vedle zmíněných evropských zemí (Maďarsko, Srbsko, Bělorusko, Černá Hora a Republika srbská v Bosně a Hercegovině) se vakcínou Sputnik V očkuje také v Argentině, Mexiku, Venezuele, Bolívii, Paraguayi, Nikaragui, Kazachstánu, Arménii, Íránu, Spojených arabských emirátech, Tunisku, Alžírsku, Guineji a samozřejmě v Rusku. Podařilo se nám dohledat celkem 19 zemí světa, kde se ruskou vakcínou již očkuje.

V České republice bylo zahájeno očkování proti onemocnění covidu-19 v neděli 27. prosince 2020. Den předtím bylo dodáno 9 750 dávek vakcín od firem Pfizer a BioNTech. Tato vakcína byla jako první vakcína proti onemocnění covidu-19 doporučena Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) k autorizaci pro použití v EU.

Vakcínu firem Pfizer a BioNTech obdrželo 26. prosince také Německo, kde očkování zahájili ještě v ten den.

Jak je vidět v následujícím grafu, Česká republika očkuje přibližně stejně rychle jako Německo. Ke 13. březnu 2021 činil podíl lidí, kteří obdrželi alespoň jednu dávku vakcíny, 7,2 % populace v Česku a 7,6 % v Německu.

Pro úplnost dodejme, že sedmidenní klouzavý průměr denního počtu vakcinačních dávek podaných na 100 obyvatel ukazuje poměrně vyrovnaný trend také v rychlosti očkovaní v obou zmíněných zemích.

V České republice bylo zahájeno očkování proti onemocnění covidu-19 v neděli 27. prosince 2020. Den předtím bylo do Česka dodáno 9 750 dávek vakcín od firem Pfizer a BioNTech. Tato vakcína byla jako první vakcína proti onemocnění covidu-19 doporučena Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) pro použití v EU. V Německu začali očkovat 26. prosince, ve Francii 27. prosince a v Belgii o den později, tedy 28. prosince.

Sedmidenní klouzavý průměr denního počtu vakcinačních dávek podaných na 100 obyvatel ukazuje poměrně vyrovnaný trend v rychlosti očkovaní v České republice a Německu. Od 9. března je pak Česká republika v tempu očkování dokonce rychlejší.

V porovnání s Belgií je sedmidenní klouzavý průměr denního počtu vakcinačních dávek podaných na 100 obyvatel v České republice nepatrně vyšší. V období od 2. března do 13. března se tedy v ČR očkuje rychleji než v Belgii.

Francie nicméně od 6. března očkuje nepatrně rychleji než Česká republika. Dodejme ale, že ode dne výroku Karla Havlíčka již Česká republika opět očkuje rychleji než Francie. Aktuální data za 14. březen však pravděpodobně toho času neměl vicepremiér Havlíček k dispozici.

Česká republika je tedy v rychlosti očkování na podobné úrovni jako Německo. Od 9. března je ČR dokonce rychlejší. ČR rovněž očkuje více než Belgie. Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, která se týká zmíněné Francie, kde se očkuje jen nepatrně vyšším tempem než v ČR.

Vláda na svém jednání 4. ledna 2021 schválila nový program podpory podnikatelů, které postihla vládní opatření na omezení šíření nemoci covid-19. Dotační program COVID – Gastro – Uzavřené provozovny se týká těch podnikatelů (fyzických či právnických osob), kterým bylo ve dnech od 14. října 2020 do 10. ledna 2021 omezeno provozování podnikatelské činnosti, což zapříčinilo pokles jejich tržeb. Jedná se tedy převážně o restaurace, maloobchodní prodejny či služby. Podnikatelé budou mít v rámci této výzvy k dispozici 2,5 mld. Kč.

Finanční podpora bude dosahovat 400 Kč na každého zaměstnance (včetně spolupracujících OSVČ) za ty dny, kdy pro příslušnou podnikatelskou oblast platila omezující nařízení. Podporu bude možné využít na provoz a náklady podnikání, a to včetně odpisů, daní či splátek úvěrů. Žádosti bude možné podávat od 15. ledna 2021.

Předesíláme, že moderátor se ministra Havlíčka ptal na srovnání s okolními zeměmi. Výrok jsme tedy ověřovali jako srovnání s jinými evropskými zeměmi, zejména s těmi v EU.

Očkování proti covidu-19 bylo zahájeno 27. prosince 2020 v celé EU. První dávky vakcín obdrželi např. občané Itálie, Rakouska, Polska či Německa. Ve stejný den bylo očkování zahájeno i v České republice. První dávku dostal premiér Andrej Babiš.

Česká republika 26. prosince převzala prvních 9 750 dávek. Stejný počet pak dostalo také Slovensko. Toto množství dávek rovněž obdržely i ostatní členské státy EU. První dávka očkování proti covidu-19 byla tedy ve všech zemích EU stejná. Již dříve bylo oznámeno, že v lednu by do České republiky mělo přijít 277 tisíc dávek vakcíny. A například Německo by v první vlně očkování mělo dostat přibližně 400 tisíc dávek.

Vakcíny u výrobců objednala Evropská unie. Jejich odběr, distribuci a použití si pak každý členský stát řídí sám podle své národní očkovací strategie (.pdf, str. 1). Počet dávek, které budou mít jednotlivé členské státy k dispozici, se stanovuje podle počtu obyvatel (.pdf, str. 6). Tento klíč platí jak pro vakcíny od společnosti Pfizer, tak i pro nově schválenou vakcínu Moderna. Evropská unie je nicméně kritizována za to, že nenakoupila větší množství vakcín.

Co se týče přepočtu aplikovaných dávek na 100 tisíc obyvatel, situace je trochu složitější. Počet aplikovaných dávek v porovnání s dalšími členskými státy EU lze vidět v následujícím grafu, který byl zveřejněn serverem Our World in Data. Přestože zobrazená data nepocházejí z jednotného zdroje a nemusí být plně srovnatelná, z grafu lze vyčíst, že k datu rozhovoru, tj. k 4. lednu, byl počet podaných vakcín v České republice podobný jako například ve Finsku, na Slovensku nebo v Řecku. Zároveň je pravdou, že některé země své občany očkovaly výrazně rychleji.