Nemůžeme se prokázat na rozdíl od jiných stran už nějakou prací v těch zastupitelstvím, krajských zastupitelstvích. Neměli jsme jediného hejtmana taky z toho důvodu.
Jelikož strana TOP 09 vznikla 26. června 2009, do voleb do krajských zastupitelstev v roce 2008 nemohla kandidovat. I přesto však má jisté zastoupení na krajské úrovni v důsledku vstupování zvolených krajských zastupitelů do nové strany. V Jihočeském kraji byla TOP 09 ve volebním období 2008 - 2012 zastoupena Františkem Zrzaveckým a v Olomouckém kraji Leošem Hannigem,
TOP 09 jinak neměla žádné zastoupení na zastupitelském ani hejtmanském úřadu v kraji Středočeském,Plzeňském, Karlovarském, Ústeckém, Libereckém, Královéhradeckém, Pardubickém, Vysočina, Jihomoravském (jmenný seznam dostupný zde), Moravskoslezského, ani ve Zlínském kraji.
Vzhledem k tomu, že měla TOP 09 pouze dva zastupitele na krajské úrovni a žádného hejtmana a vzhledem k tomu, že ve volbách do krajských zastupitelstev v roce 2008 nekandidovala souhlasíme s výrokem Karla Schwarzenberga, že na takovémto nereprezentativním vzorku není možné srovnávat práci v krajských zastupitelstvech strany TOP 09 s ostatními, v krajských zastupitelstvech zavedenými stranami, a proto hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
No samozřejmě posílila ve straně (Helena Langšádlová, pozn.), poněvadž opravdu dosáhla a právem dobrý výsledek ve Středočeském kraji.
Ze zjištěných informací na stránkách volby.cz a oficiálních stránek Heleny Langšádlové hodnotíme výrok Karla Schwarzenberga jako pravdivý.
Helena Langšádlová je členkou a předsedkyní středočeské organizace TOP 09 od roku 2009, místopředsedkyní TOP 09 se pak stala v roce 2011.
Co se týče volebního výsledku, podle informací Českého statistického úřadu na stránkách volby.cz, ve Středočeském kraji dosáhla TOP 09 nejlepšího výsledku ze všech třinácti krajů. Strana získala 11,71 % hlasů, což je 40 981 voličů, a skončila tak na čtvrtém místě po ČSSD, KSČM a ODS se ziskem deseti mandátů. Dodáváme, že pro TOP 09 jsou to první krajské volby.
Helena Langšádlová pak dostala ze všech kandidátů TOP 09 ve Středočeském kraji největší počet preferenčních hlasů. Celkem 3 920 voličů tvoří 9,56 %. Krajskou zastupitelkou byla také v letech 2000 - 2008. Ve volbách roku 2000 získala jako kandidátka KDU-ČSL 2957 preferenčních hlasů (4,88 %) a v roce 2004 jako kandidátka Koalice pro Středočeský kraj 998 hlasů (5,42 %).
Když se podíváme na naše exportní čísla, že 82 % jde do Evropské unie, z toho 30 % do Spolkové republiky Německo.
Vzhledem k dohledaným datům z ČSÚ je výrok ministra Schwarzenberga pravdivý.
V roce 2010 dosáhl (ČSÚ - .pdf) export České republiky celkové výše v objemu 2532,8 mld. Kč. Konkrétně pak do zemí EU šlo 83,8% z tohoto objemu a do samotné Spolkové republiky Německo to tvořilo 31, 9%. Výrok ministra zahraničí je tak pravdivý. Nicméně je třeba dodat, že do Německa jde cca 32% celého českého vývozu, ne 30% z vývozu do zemí Evropské unie. Avšak i přes tento rozpor má ministr pravdu, neboť tím se jen zvětšuje jím deklarovaný význam Německa jako země, kam Česká republika vyváží v největším objemu.
(Pro mě je pouze zajímavé, že u nás je hlavní diskuse o tom, jak bychom mohli zamezit a omezit vrácení ukradeného, ne jako v normální společnosti, která dbá o právo, jak bychom to měli umožnit. Ne, my diskutujeme o tom, jak bychom to měli co nejvíc okrájet a tak dále.) A je například argument, že na to v stávající rozpočtové situaci nemám. Každý ví, že ty platby budou po desetiletí, to nemusíme zaplatit ihned (Karel Schwarzenberg mluví o církevních restitucích, pozn.).
Schwarzenbergův výrok odpovídá navrženému znění zákona.
Podle vládního návrhu zákona (.doc, §15 odst. 3) o majetkovém vyrovnání s církvemi bude finanční náhrada vyplácena postupně, a to po dobu 30 let. Podle §15 odst. 5 návrhu by šlo v závislosti na roční inflaci v ČR zpočátku o platby ve výši kolem 2 mld. korun, které se budou postupně navyšovat.
Co se týká, že nevíme majetek (rozsah majetku, který církvím náležel, a který by se měl tedy v restitucích vracet, pozn.). Promiňte, pozemkové knihy v Československu byly do 40., dokonce ještě někdy do 50. let vedeny velmi přesně, poněvadž to celý bylo odebráno koncem 40. let, co byl koho majetek v roce 48, můžeme z pozemkových knih velmi dobře zjistit.
Výrok odpovídá uspořádání pozemkového katastru a pozemkových knih.
Podle webové prezentace Českého úřadu zeměměřického a katastrálního byl pozemkový katastr, vedený podle pravidel platných do reformy v r. 1951 a 1964 skutečně poměrně přesný a zaznamenával kromě výměry a držitele několik ukazatelů kvality pozemku. Co přesně je zaznamenáno, můžeme ostatně vidět v zákoně č. 177/1927 Sb., který v §10-26 stanoví sadu věcí, které jsou předměty zápisu do katastru, stejně jako v zákoně č. 59/1871 ř.z., který vymezuje obsah a formu pozemkových knih.
(...) že jsme odtud (z Evorpské unie, pozn.) dostali 180 miliard korun v posledních letech (...)
Podle údajů ministerstva financí získala ČR vůči rozpočtu EU téměř 180 miliard.
Ministr se odvolává k tvrzení moderátora z úvodu debaty: " vstup [do EU]vynesl státní pokladně zatím bezmála 180 miliard korun ". Moravec odkazoval k tiskové zprávě MFČR, které měří čistou pozici ČR vůči rozpočtu EU, tedy rozdíl mezi platbami ČR do rozpočtu EU a příjmy z něj. K období let 2004-2011 poskytuje ministerstvo kladný údaj 176,15 miliard korun.
Schwarzenberg sice částku navýšil o Moravcovo "málo" o 3,85 miliard korun, se zaokrouhlením ale můžeme údaj (s důvěrou v MFČR) považovat za pravdivý.
Je kompetenční zákon a podle toho se bohužel v té vládě neřídí. Premiér není nadřízený, to si musíte jednou uvědomit.
Tzv. kompetenční zákon (č. 2/1969 Sb.) je skutečně v českém právním řádu obsažen a dává hlavní kompetence v oblasti zahraniční politiky téměř výhradně do rukou ministra zahraničních věcí České republiky (s výjimkou pravomocí svěřených prezidentu republiky) - výrok Karla Schwarzenberga je tedy v kontextu kompetenčního zákona pravdivý.
Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (tzv. kompetenční zákon), v paragrafu 6 popisuje kompetence Ministerstva zahraničních věcí České republiky. Konkrétně pak v bodě 1 uvádí, že "Ministerstvo zahraničních věcí je ústředním orgánem státní správy České republiky pro oblast zahraniční politiky, dále pak v bodu 2 říká, že Ministerstvo zahraničních věcí zabezpečuje vztahy České republiky k ostatním státům, mezinárodním organizacím a integračním seskupením..." Bod 3 f) pak popisuje, že "ministerstvo zahraničních věcí dále zejména koordinuje a zabezpečuje přípravu, sjednávání a vnitrostátní projednávání mezinárodních smluv a dohod." Pro oblast zahraniční politiky je důležitá také osoba prezidenta České republiky, neboť podle Ústavy České republiky (Článek 63 bod 1a) "prezident zastupuje stát navenek a (Článek 63 bod 1b) sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy."
V oblasti zahraniční politiky tak český premiér opravdu není nadřízeným ministra zahraničních věcí, v kontextu kompetenčního zákona tedy Karel Schwarzenberg vyřkl pravdivý výrok.
No, my jsme se připojili k té skupině, která je pro větší rozpočtovou odpovědnost. (VM: "Skupina 8 zemí ale přišla s tím, že návrh je vzhledem k té současné ekonomické krizi příliš velkorysý", pozn.) Nicméně ovšem ne tak stoprocentně, že musíme všude škrtat. Obzvláště právě kohezní politika je pro nás velice důležitá.
Dle serveru euractiv mělo k připojení ke skupině dojít po vládním jednání 18. ledna tohoto roku. V usnesení vlády tato informace přímo nefiguruje, nicméně dle vyjádření vládních politiků i oficiálních zástupců úřadu vlády se tak opravdu stalo.
K informaci o připojení ČR ke koalici čistých plátců vůči budoucímu rozpočtovému rámci se vyjádřil nejen tiskový mluvčí vlády Ondřej Jakob: " Rozhodnutí o členství ČR v této skupině představuje vývoj pozice ČR a nikoliv změnu klíčových priorit při jednání o rozpočtu EU na období 2014-2020", ale rovněž jej svými výroky potvrdil i ministr financí Miroslav Kalousek :"Koheze je naše priorita. Pro obhajobu těchto zájmů se nám zdá výhodnější, abychom byli ve skupině pro úsporný rozpočet než mimo ni."
Ač se nepodařilo postoj vlády ověřit přímo z oficiálních záznamů a usnesení, veřejné prohlášení je dostatečně relevantní podklad pro posouzení tvrzení jako pravdivého.
