"Tedy například český prezident nemá pravomoc, kterou považuji za velice užitečnou, kterou má například rakouský prezident, že může odmítnout člena vlády, kterého mu premiér předkládá."
Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to na základě informací uvedených v Ústavě ČR a informací uvedených v dokumentu Parlamentního institutu (.doc), který se zabývá analýzou politických systémů vybraných evropských států (mezi nimi i Rakouska).
Ústava ČR v článku 68 uvádí: “(2) Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů. (...)”
V článku 74 Ústavy ČR je uvedeno následující: “Prezident republiky odvolá člena vlády,jestliže to navrhne předseda vlády.”
Z výše uvedených informací tedy vyplývá, že pravomoci prezidenta ČR mu neumožňují odmítnout jmenovat jednotlivé členy vlády, kteří byli navrženi předsedou vlády.
Pro srovnání uvedeme níže parafrázi rakouské ústavy, jež prezidentovi naopak tuto pravomoci přiznává: “Prezident jmenuje podle svého uvážení spolkového kancléře i ostatní členy vlády, vázán je při tom pouze rozložením politických sil v Národní radě, protože vláda se musí ucházet o vyslovení důvěry dolní komorou Parlamentu. Prezident při sestavování vlády bere na zřetel návrhy designovaného kancléře, nicméně jimi není vázán.”
Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
"Já bych především rád podotkl, že je pozoruhodné, když mě někdo obviňuje z krytí korupce v případech (myšlen případ Klouzal - pozn. Demagog.cz), kdy já jsem dal příkaz, aby tyto případy byly předány policii. Že policie bohužel to odložila, je jiná záležitost."
Podle vyjádření mluvčího ministerstva zahraničních věcí úřad skutečně podal ve věci předražených IT zakázek, na které upozornil Klouzal, čtyři trestní oznámení. Ty pak měly být skutečně policií odloženy. MZV si rovněž najalo externí firmu na posouzení těchto zakázek. Ta měla odhalit některé nepravosti a mělo dojít k propuštění všech zapletených do případu, podle Klouzalových slov to ale není pravda. “Lidé kteří za zakázkami na MZV stáli, stále na ministerstvu pracují,” řekl Klouzal. Klouzal také tvrdí, že inspekce si nevyzvedla veškeré podklady, které měl k případu k dispozici, nicméně se Schwarzenbergem se dvakrát sešel a ten přislíbil prošetření celé věci. Na popud MZV se tedy policie korupcí skutečně zabývala a případ byl odložen.
Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
"Druhá je u pana Čunka, byl to opravdu problém, že se nepodařilo objasnit situaci. Přiznávám, že tu bitvu jsem prohrál, to řeknu otevřeně, já jsem investoval spoustu peněz do nejrenomovanější firmy, aby prošetřila kauzu Čunek a ona nepřišla s jednoznačným výsledkem. S tím výsledkem jsem byl velice nespokojený, ale nedal mi k tomu oprávnění, abych mohl odstoupit, jenom kvůli neurčitému výsledku. Já jsem řekl buď to bude jednoznačný výsledek, tak odstoupím, když pan Čunek neodstoupí."
Po návratu Jiřího Čunka do vlády v roce 2008 dal ministr Karel Schwarzenberg pořídit audit Čunkových rodinných financí u americké konzultační společnosti Kroll, dle jehož výsledku se plánoval rozhodnout o svém setrvání ve vládě (více Aktuálně.cz, HN). Po dokončení auditu skutečně vyjádřil pochybnosti (Deník.cz) a zmínil “otázky, které audit nechal nezodpovězené”. Přesto však z jeho výsledku v rozhovoru pro Týden vyvodil zcela jednoznačné závěry: “Z věci korupce, na kterou byl audit vypracován, ho (J. Čunka - pozn. Demagog.cz) považuji za očištěného.”
Že Čunek jako vsetínský starosta v roce 2002 nevzal úplatek (500 tis. korun), označil za “naprosto jasné.” (rozhovor pro MF Dnes) Podezření z převzetí tohoto úplatku přitom bylo hlavním důvodem pro Čunkův odchod z vlády v listopadu 2007, kdy nejvyšší státní zástupkyně Vesecká obnovila jeho vyšetřování. (shrnuje Aktuálně.cz)
Výrok hodnotíme jako zavádějící - v době vyhodnocení auditu přijal Karel Schwarzenberg zcela jednoznačný postoj, když prohlásil Jiřího Čunka za očištěného. Audit tedy přišel s jednoznačným výsledkem.
"Ano, souhlasím s Vámi, ještě státní dluh stoupá, nicméně když se podíváte, jak o kolik procent teď stoupá a v minulých letech, tak musíte doznat, že jsme dosáhli značného pokroku."
Státní dluh v absolutních číslech podle Ministerstva financí ČR neustále roste. Od roku 2006 vzrostl z 802,5 mld. Kč na 1 499,4 mld. Kč v roce 2011.
Vývoj státního dluhu ve vztahu k HDP probíhal v posledních letech takto (Český statistický úřad - .xls):
Rok200620072008200920102011Státní dluh/HDP (%)23,924,426,031,335,439,0Poměrný meziroční nárust+0,5+1,6+5,3+4,1+3,6
Z tabulky tedy vyplývá, že největší skok v relativním nárustu státního dluhu nastal v roce 2009. Od té doby postupně klesá.
Data za rok celý 2012 ještě nejsou dostupná, proto naše analýza končí u roku 2011.
V různých místech, taky v Jihočeským kraji, v Budějovicích, se prosadily takový místní sdružení.
Výrok Karla Schwarzenberga hodnotíme jako pravdivý, protože pětiprocentní klauzuli pro zisk mandátu překročilo celkem osm sdružení, mezi nimiž bylo i sdružení z Jihočeského kraje.
V následující tabulce uvádíme všechny místní sdružení, které se dostaly do krajských zastupitelstev.
KrajSdruženíVolební zisk (%)
Jihočeský"JIHOČEŠI 2012"14,57KarlovarskýHnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst9,09KarlovarskýALTERNATIVA6,70ÚsteckýSeveročeši.cz12,02ÚsteckýHnutí PRO! kraj8,15LibereckýStarostové pro Liberecký kraj22,21LibereckýZMĚNA pro Liberecký kraj16,85KrálovéhradeckýVÝCHODOČEŠI7,69VysočinaPro Vysočinu6,38Zdroj: ČSÚ
Když jsem byl šéfem kanceláře Václava Havla, tak jsem musel podepsat každý akt, než šel k prezidentovi. (otázka milostí)
Karel Schwarzenberg byl skutečně vedoucí Kanceláře prezidenta od 10.července 1990 do července 1992, kdy odešel ve spojitosti s abdikací prezidenta Havla. Z popisu dnešních pravomocí a povinností vedoucího Kanceláře prezidenta republiky plyne následující: "Vedoucí Kanceláře je vedoucí organizační složky státu, který činí právní úkon ve věcech týkajících se Kanceláře navenek, řídí a kontroluje Její činnost a odpovídá za ni. Z výkonu své funkce je odpovědný prezidentu republiky, který ho řídí a ukládá mu úkoly”. Bohužel se nám nepodařilo dohledat přímé zdroje, na základě kterých by bylo možné výrok v téhle podobě ověřit.
Příliš lehké přehlasování prezidentského veta pochází z počátků ústavy – za to je z velké míry zodpovědný tehdejší ministerský předseda Václav Klaus, který chtěl eventuální veto Václava Havla lehce přehlasovat, a tudíž došlo k těmto poměrům.
Politolog Lubomír Kopeček ve své knize Éra nevinnosti na straně 157 popisuje tento problém následovně: “Pracovní text ústavy dostala vláda na stůl na konci října (1992). Premiér ovšem neskrýval nespokojenost a některé pasáže “zkorigoval”. Příznačně jeho hlavní zásahy do “karlovarského” návrhu ústavy se týkaly pravomocí prezidenta. Klaus omezil právo veta hlavy státu pouze na ústavní zákony (původně se mělo vztahovat na všechny zákony)...”. Autor odkazuje také na článek MF DNES z 4. prosince 1992 “Takzvané škrty v ústavě”. Kopeček dále píše (str. 158): “(Havel) díky svému velkému neformálnímu vlivu na politiky opozice i koalice přitom dokázal mnohé své představy o postavení prezidenta i tak prosadit, což dokládá osud tří zmíněných umenšení prezidentských pravomocí prosazovaných Klausem.”
Na základě tohoto textu lze tvrdit, že tehdejší premiér Václav Klaus chtěl institut veta omezit, nicméně díky postavení tehdejšího prezidenta Havla na politické scéně došlo ke kompromisu, který vedl k současné úpravě prezidentské pravomoci v otázce veta.
Doplňme, že současná úprava prezidentského veta vychází z článku 50 Ústavy:
(1) Prezident republiky má právo vrátit přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního, s odůvodněním do patnácti dnů ode dne, kdy mu byl postoupen.(2) O vráceném zákonu hlasuje Poslanecká sněmovna znovu. Pozměňovací návrhy nejsou přípustné. Jestliže Poslanecká sněmovna setrvá na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se vyhlásí. Jinak platí, že zákon nebyl přijat.
Máme věznice přeplněné.
Ke dni 16. listopadu 2012 eviduje Generální ředitelství Vězeňské služby České republiky ve svém pravidelném týdenním hlášení v tabulce (.pdf, str.2) s názvem Stav ubytovacích kapacit ve vazebních věznicích a věznicích Vězeňské služby České republiky celkovou využitelnost 107,96 %. Ačkoliv lze nalézt vězeňská zařízení, která kapacitu naplněnou nemají, z celkového pohledu má ČR opravdu věznice přeplněné.
Myslím, že instrument (VETO - pozn. Demagog.cz) není příliš účelný, hlavně v zemi, kde ústava káže, že může být velice lehce přehlasován. V jiných zemích je ten rozdíl mnohem větší.
Právo veta v České republice upravuje Čl. 50 Ústavy ČR, který v odst. 2 stanoví, že prezidentem vrácený zákon musí být přijat nadpoloviční většinou všech poslanců, jinak nebyl přijat. Např. ve Spojených státech amerických (. pdf - str. 65) může být prezidentské veto přehlasováno pouze dvoutřetinovou většinou každé z komor Kongresu, v Polsku je možné prezidentem vrácené veto přehlasovat třípětinovou většinou všech poslanců.
Zadruhé mého oboru zahraniční politiky jsem se vždycky snažil udržet živý styk a diskusi s opozicí, s hlavním mluvčím za sociální demokracii – panem Zaorálkem - jsem se vždycky bavil.
Nepodařilo se nám dohledat mnoho materiálu, ukazujícího na vztah mezi oběma politiky. Z fotografií jde zejména o ty pořízené při natáčení Otázek Václava Moravce (oba se účastnili OVM 4. března a 8. července 2012). Nenašli jsme žádnou fotografii obou mužů spolu v Poslanecké sněmovně, nepotkali se ani ve výborech. Oba se ovšem vcelku pravidelně společně účastní konferencí k zahraniční politice: v roce 2009 konf. COFACC, v letech 2009 a 2011 konf. EUROPINION či v květnu 2012 konf. Kecejme do toho. Z toho soudíme, že oba politici “živý styk” udržují a výrok je pravdivý.
