Karla Maříková

Poslankyně a lídryně kandidátky SPD a Trikolory do krajských voleb v Karlovarském kraji Karla Maříková v debatě reagovala na dotaz ohledně stavu Karlovarského kraje. Podle ní má kraj i přes svůj potenciál velké nedostatky, přičemž jako jeden z příkladů uvedla, že se v něm nenachází komplexní onkologické centrum. Tuto situaci považuje za následek toho, že je kraj ze strany vlád dlouhodobě opomíjený.

Komplexní onkologická centra jsou „zdravotnická zařízení či jejich sdružení, která v rámci péče o onkologické pacienty splňují odborná kritéria deklarovaná Českou onkologickou společností“. Do těchto kritérii spadá např. počet a odbornost personálu, typ vybavení nebo minimální počet lůžek (.pdf, str. 29–32). Cílem těchto center nemá být jen přímá péče o pacienty, ale také organizace onkologické péče v regionu (str. 32).

Ve většině krajů v současnosti funguje jedno či více komplexních onkologických center. Výjimku tvoří pouze Středočeský a zmiňovaný Karlovarský kraj, ve kterých se žádné nenachází. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Karla Maříková (SPD) mluví o návrhu novely zákona o správě voleb, která pro české občany žijící v zahraničí zavádí možnost hlasovat korespondenčně, a kterou Sněmovna schválila v červnu 2024. Poslankyně reaguje na dotaz moderátora, jestli hnutí SPD podá podnět k Ústavnímu soudu, aby přezkoumal způsob hlasování o tomto návrhu. Maříková vysvětluje, že poslanecký klub SPD není dostatečně početně silný na to, aby bez pomoci ostatních opozičních poslanců takový podnět mohl podat.

Návrh na zavedení korespondenční volby

O možnosti hlasovat poštou pro Čechy v cizině se diskutovalo již za vlád Bohuslava Sobotky a Andreje Babiše, kdy návrhy příslušných novel (.pdf a .pdf) předkládali poslanci tehdy opoziční TOP 09. Oba Babišovy kabinety navíc samy slibovaly zavedení korespondenční volby ve svých programových prohlášeních.

K uzákonění korespondenční volby se ve svém programovém prohlášení zavázala i vláda Petra Fialy (.pdf, str. 31). Právě díky hlasům poslanců z vládních stran prošel 21. června 2024 návrh novely (.pdf) Poslaneckou sněmovnou a ke dni vysílání námi ověřované debaty čekal na projednání v Senátu.

Pokud by novela prošla legislativním procesem, Češi v zahraničí by nemuseli volit na zastupitelských úřadech států, ve kterých pobývají, ale stačilo by jim svůj hlas odeslat poštou. Systém, který funguje ve většině evropských zemích, ovšem dlouhodobě kritizuje část opozice. Ta se domnívá, že přijetím novely by došlo k porušení principu tajnosti voleb a mohlo by tak dojít k manipulacím s hlasy.

Ústavní stížnost

Poslanecká sněmovna o návrhu jednala od ledna letošního roku. Včetně závěrečného hlasování šlo v čistém čase zhruba o 96 hodin. V červnu pak dolní komora stanovila pevný termín hlasování na základě návrhu poslanců z vládního tábora. Předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová k tomu uvedla, že považuje za předčasné sdělovat, zdali se kvůli tomu ANO obrátí na Ústavní soud. Doplnila, že případné podání stížnosti hnutí probere se svými experty poté, co návrh projde legislativním procesem.

Podnět k Ústavnímu soudu ke zrušení schválené legislativy může podat prezident republiky, skupina nejméně 41 poslanců nebo skupina minimálně 17 senátorů a za specifických podmínek i vláda. Soud následně danou legislativu přezkoumá a rozhodne, zda je v souladu s ústavním pořádkem, či nikoliv. Pokud by tedy SPD chtělo podat ústavní stížnost bez pomoci od ostatních stran, potřebovalo by mít alespoň 41 poslanců či 17 senátorů.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 SPD dostalo 9,56 % voličských hlasů. Získalo tak 20 poslaneckých křesel a tento počet členů si poslanecký klub SPD drží i k červnu 2024. K podání podnětu k Ústavnímu soudu by tedy hnutí potřebovalo vedle podpisů od členů vlastního klubu i podporu dalších 21 sněmovních kolegů. SPD také nemůže sama podat podnět prostřednictvím podpisů senátorů. K červnu 2024 totiž nemá v horní komoře Parlamentu jediného zástupce.

Závěr

Návrh na zrušení legislativy může Ústavnímu soudu podat skupina alespoň 41 poslanců nebo 17 senátorů. Hnutí SPD má k červnu 2024 v poslaneckém klubu 20 členů a v Senátu jej neprezentuje ani jeden zástupce. Pro podání ústavní stížnosti tak SPD skutečně nemá dostatek poslanců, jak správně uvádí Karla Maříková. Její výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně SPD Karla Maříková v kontextu výroku mluví o tom, jestli se SPD kvůli zavedení korespondenční volby obrátí na Ústavní soud. K tomu uvedla, že hnutí na podání stížnosti nemá dostatek poslanců. Dodala, že nechce odhadovat, jak by se soud k případné stížnosti postavil, pokud by ji podalo druhé opoziční hnutí ANO. Upozornila ale na to, že podle ní ústavní právníci tvrdili, že hlasování poštou není v souladu s ústavním principem tajnosti voleb.

Korespondenční volba a Ústava

Ústavní právníci se převážně shodují na tom, že hlasování poštou princip tajnosti voleb oslabí. Podle ústavního právníka a advokáta Ondřeje Preusse je korespondenční volba v některých bodech na hraně ústavnosti. Za možný problém označil právě tajnost volby, konkrétně zmiňoval, že se při poštovním hlasování „vzdáváme části této tajnosti“ (video, čas: 25:17). Dodal ovšem, že se neobává hromadného ovlivňování voličů nebo podvodů při sčítání hlasů.

Ústavní právník Jan Kudrna uvedl, že návrh na zavedení korespondenční volby zahrnuje celou řadu ústavě-právních problémů (video, čas: 5:05), mezi které patří i otázka tajnosti volby. Poukazoval přitom na to, že stát je povinen vytvořit podmínky nepropojitelnost hlasu s konkrétní osobou (video, čas: 5:37). Zmínil také nutnost zajištění osobní a svobodné volby, kdy volič hlasuje bez jakéhokoliv nátlaku. Současný zákon tyto principy podle Kudrny v případech hlasování za plentou reflektuje, nová korespondenční volba ale podle něj může být v tomto ohledu problematická (video, čas: 7:13) a naráží na „ústavní mantinely“.

Ústavní právník Jan Kysela, který je zároveň poradcem prezidenta Petra Pavla, řekl, že rozhodnutí o korespondenčním hlasování je otázkou poměru principu tajnosti a principu všeobecnosti volebního práva. Princip všeobecnosti znamená, že právo volit má bez diskriminace a jakýchkoliv omezení každý zletilý občan ČR – včetně těch, kteří žijí v zahraničí. Kysela vysvětloval, že ačkoliv by se hlasováním poštou dle jeho slov oslabila tajnost voleb, zároveň by se odstranila překážka pro občany v zahraničí, a posílil by se tak princip všeobecnosti (video, čas: 3:22).

S tím souhlasil i ústavní právník Marek Antoš. Ten tvrdil, že některé výtky ke korespondenčnímu hlasování jsou kvůli oslabení tajnosti voleb postavené na reálných základech. Zároveň by ale možnost odvolení poštou podle něj přispěla k narovnání šance lidí na to se voleb vůbec zúčastnit.

Porušování principu tajnosti i bez hlasování poštou

Pro úplnost doplňme, že někteří ústavní právníci mluvili i o tom, že k určitému porušování principu tajnosti voleb dochází i bez možnosti korespondenčního hlasování. Antoš připustil, že od tajnosti volby se upouští např. tehdy, když jde volič za plentu s doprovodem kvůli tělesnému handicapu. Obdobný argument použil i právní teoretik a ústavní právník Aleš Gerloch, podle kterého je tajnost oslabena například v případech, kdy je volební urna přinesena k hlasování lidem do domácnosti (video, čas: 3:18).

Jak Gerloch, tak i výše zmíněný Jan Kysela, také popisovali možné problémy se systémem předem distribuovaných lístků do domácností. Kysela řekl, že může docházet k fenoménu tzv. domácího hlasování, kdy je hlasování rodiny ovlivněno jedním členem (video, čas: 4:10). Tento problém připustil i Ondřej Preuss. Zároveň ale upozornil, že při osobním hlasování jde volič za plentu (až na výjimečné případy) sám, zatímco při korespondenční volbě na poště může být v okamžiku odeslání hlasu stále pod dohledem.

Z výše zmiňovaných důvodů někteří ústavní právníci mluvili o potřebě úpravy Ústavy tak, aby zohledňovala hlasování poštou. Takovou potřebu zmínili např. Gerloch nebo Kudrna. Naopak podle Kysely je korespondenční systém hlasování dostatečně bezpečný a novela, která ho navrhuje zavést, v rozporu s Ústavou obecně není. Marek Antoš dokonce uvedl, že „je málo ambiciózní, protože řeší pouze situaci voličů, kteří žijí v zahraničí dlouhodobě, ale nedává tu možnost korespondenčního hlasování lidem, kteří tam budou krátkodoběji.“

Závěr

Někteří ústavní právníci opravdu upozorňovali na to, že zavedení poštovního hlasování může narušit ústavní princip tajnosti voleb. Podle Ondřeje Preusse a Jana Kudrny je pak korespondenční volba na hranici ústavnosti. Výrok Karly Maříkové tak hodnotíme jako pravdivý.

Část právníků nicméně také dodala, že k oslabení tajnosti dochází i za současného systému – např. kvůli doručování volebních lístků do domácností, kdy jeden člen rodiny může ovlivnit hlasování ostatních lidí.

Poslankyně Karla Maříková (SPD) se odkazuje na debatu s europoslancem Jiřím Pospíšilem, které se dle svých slov účastnila „přibližně před půl rokem“. Pospíšil v ní prý uvedl, že po vyzkoušení korespondenční volby pro české občany žijící v zahraničí se hlasování poštou bude moct zavést i na území ČR.

Bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil byl do Evropského parlamentu zvolen za TOP 09 ve volbách v roce 2019. V těch letošních už nekandidoval a jako europoslanec tak končí. Ačkoliv poslední zasedání proběhlo už ke konci dubna, nový Europarlament se má poprvé sejít až 16. července, kdy oficiálně začne další volební období. Ke dni námi ověřované diskuze byl tak Pospíšil stále formálně europoslancem, přestože ho v ní poslankyně Maříková označuje za bývalého.

Pospíšil a korespondenční volba

Zmiňovaná debata, na kterou Karla Maříková naráží, proběhla v prosinci 2023 v pořadu Partie na CNN Prima News. Kromě Maříkové a Pospíšila se jí účastnili také místopředseda hnutí STAN Jan Farský a poslankyně Jana Mráčková Vildumetzová za ANO (video, čas 20:16). V reakci na dotaz moderátorky Pospíšil tehdy uvedl, že korespondenční volba je v souladu s Ústavou (video, čas 14:40). Dodal, že v Německu, které má podle něj podobný právní systém jako Česko, mohou poštou volit všichni občané i na území státu.

Pospíšil pokračoval konstatováním, že poslanecký návrh zavádí korespondenční volbu pouze pro Čechy žijící mimo republiku a neumožňuje volit občanům, kteří jsou v době voleb v zahraničí pouze na dovolené (video, čas 14:52–15:16). Na konci své odpovědi Jiří Pospíšil navrhuje, aby bylo hlasování poštou v této limitované podobě pojato jako zkouška a dodává, že je přesvědčený, že za pár let se bude uvažovat o rozšíření korespondenční volby i na území samotného Česka (video, čas 15:18).

Závěr

Poslankyně Karla Maříková tedy slova europoslance za TOP 09 Jiřího Pospíšila necituje a jeho tvrzení pouze parafrázuje. Pospíšil nicméně v debatě, které se účastnila i Maříková, skutečně řekl, že po vyzkoušení korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí se časem může uvažovat o zavedení tohoto způsobu hlasování i v rámci Česka. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

V kontextu výroku řečníci mluví o návrhu novely zákona o správě voleb, která pro české občany žijící v zahraničí zavádí možnost hlasovat korespondenčně. Tento návrh poslanci schválili pevným hlasováním. Vládní koalice totiž stanovila, že se o návrhu hlasovalo v předem daný čas. Poslankyně Karla Maříková odpovídá na otázku, zdali bude SPD jednat s hnutím ANO o připojení se k případné ústavní stížnosti, která by se týkala právě způsobu, jakým byl návrh schválen.

Poslankyně reaguje, že se SPD už dříve chtělo k ústavním stížnostem připojit a v případě, že hnutí ANO k tomuto kroku sáhne, SPD bude mít zájem jej podpořit. Z veřejně dostupných zdrojů nelze potvrdit, zda se SPD obrátilo na hnutí ANO ohledně společné žádosti na Ústavní soud kvůli hlasování o schválení korespondenční volby. V našem odůvodnění se tak zaměříme na to, zdali se SPD v minulosti chtělo připojit k jiným stížnostem.

Hlasování o korespondenční volbě

Zmíněný návrh zákona o korespondenční volbě poslanci schválili ve třetím čtení 21. června 2024. Datum hlasování bylo pevně určeno na schůzi ze 14. června 2024, kdy jej odhlasovali poslanci vládní koalice společně s Janem Richterem z hnutí ANO.

Kvůli pevnému zařazení hlasování se v pátek 21. června nedostalo ke slovu 56 opozičních poslanců, kteří byli řádně přihlášeni do debaty. Ihned po ukončení hlasování hnutí ANO na tiskové konferenci zkritizovalo (video, čas 2:48) postup vládní koalice při prosazení tohoto zákona. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová na dotaz novinářky ohledně toho, jestli se hnutí obrátí na Ústavní soud, odpověděla (video, čas 12:44), že na takové rozhodnutí je příliš brzy, a že se poradí s experty teprve poté, co novelu zákona projedná Senát a podepíše prezident.

Ústavní stížnosti

Hnutí SPD v minulosti skutečně vícekrát oslovilo hnutí ANO s žádostí o připojení se k podání ústavní stížnosti. V roce 2022 obě hnutí společně podala stížnost na projednávání pandemického zákona ve stavu legislativní nouze. U Ústavního soudu tehdy neuspěly.

Dalším případem byla stížnost na zpomalení valorizace důchodů. I v tomto případě stálo SPD o to, aby se k ní mohlo připojit, což dávalo opakovaně najevo. Hnutí ANO ovšem nakonec stížnost podalo samo. Opoziční poslanci vládní novelu kritizovali za údajnou retroaktivitu i za způsob, jakým byl návrh projednáván. I tuto stížnost Ústavní soud nakonec odmítl.

Závěr

SPD v minulosti opravdu oslovilo hnutí ANO s žádostí připojit se k ústavní stížnosti. V případě pandemického zákona stížnost obě hnutí podala společně. Stížnost na snížení valorizace důchodů podalo samotné ANO, hnutí SPD však opakovaně žádalo o možnost se k ní připojit. Výrok Karly Maříkové tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně za SPD Karla Maříková kritizuje, že vládní koalice podle ní zavedení korespondenční volby označuje za svou prioritu, ale přitom návrh na její zavedení byl podán pouze jako poslanecký návrh. Tímto krokem se Fialův kabinet dle jejího názoru vyhnul klasickému připomínkovému řízení, které doprovází vládní návrhy zákonů.

Návrh korespondenční volby

Poslanecká sněmovna návrh novely zákona o správě voleb, který zavádí korespondenční hlasování ze zahraničí, schválila 21. června 2024. Normu dostane k projednání ještě Senát. Pokud novela projde celým legislativním procesem a vyjde ve Sbírce zákonů, bude se možnost hlasování poštou týkat sněmovních, prezidentských a evropských voleb (.pdf, str. 14 ze 46).

Poslanecká sněmovna začala návrh projednávat v lednu 2024, tedy zhruba měsíc poté, co jí novelu předložila skupina poslanců z vládních stran. Mezi nimi byl i premiér Petr Fiala, ministr vnitra Vít Rakušan, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš či předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (.pdf, str. 1 ze 46). 

Vládní vs. poslanecké návrhy zákonů

Na základě Ústavy má právo podat návrh zákona vláda a také poslanci, Senát nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku, tedy krajů a hlavního města Prahy. Pokud návrh podává vláda, probíhá příprava návrhu jiným způsobem, než když návrh podává například právě skupina poslanců (.pdf).

V případě vládních návrhů vytváří počáteční dokument některé z ministerstev (.pdf), které svou verzi návrhu vloží do elektronické knihovny vlády. Následně probíhá meziresortní připomínkové řízení (.pdf, str. 24). V něm podle legislativních pravidel vlády k dokumentu podávají připomínky ostatní ministerstva a další ústřední orgány státní správy, případně další organizace, pokud se návrh týká oblasti jejich působnosti (.pdf, str. 10, 6). Na základě těchto připomínek ministerstvo návrh zákona ještě upravuje (.pdf, str. 15) a až tento upravený dokument předkládá ke schválení vládě. Pokud ho kabinet odsouhlasí, putuje nakonec celý návrh do Poslanecké sněmovny (.pdf).

U poslaneckých návrhů je ovšem postup odlišný. Poslanci nejdříve Sněmovně předloží svůj hotový návrh zákona, který poté předseda dolní komory posílá vládě s žádostí o vydání stanoviska (.pdf). V elektronické knihovně vlády (eKLEP) se k návrhu vyjadřují jednotliví ministři a případně i vedoucí jiných orgánů státní správy (.pdf, str. 31–32), což se v eKLEPu také označuje jako „připomínkové řízení“. Tyto připomínky ale slouží jen jako podklad (.pdf, str. 23), na jehož základě vláda vydává své stanovisko k návrhu – souhlasné, nesouhlasné, nebo neutrální (.pdf, str. 32). 

Klasické meziresortní připomínkové řízení, ve kterém se návrh upravuje na základě připomínek ministerstev či dalších subjektů, tedy u poslaneckých návrhů neprobíhá (.pdf). Samotný kabinet svým rozhodnutím už návrh poslanců nemůže měnit, k jeho změnám může dojít až při projednávání v dolní komoře pomocí pozměňovacích návrhů.

Ke zmiňovanému návrhu novely zákona o správě voleb Fialův kabinet vydal souhlasné stanovisko (.pdf). Jednotlivá ministerstva k návrhu podala svá vyjádření a většina z nich zaujala také souhlasné stanovisko. Neutrální zůstaly pouze resort školství, dopravy a spravedlnosti. Ministerstvo dopravy svůj postoj odůvodnilo tím, že problematika nespadá do jeho gesce a za směrodatné tak považovalo stanovisko Ministerstva vnitra (.docx). Resorty školství a spravedlnosti poté požadovaly zejména poupravit strukturu návrhu (.docx, .doc). Tyto připomínky už ovšem na podobu předložené ani schválené (.pdf) novely vliv neměly a nepromítly se ani do předložených pozměňovacích návrhů.

Závěr

Návrh novely zákona o správě voleb, který zavádí korespondenční volbu ze zahraničí, Poslanecké sněmovně opravdu předložila skupina poslanců, a nikoliv vláda. Kvůli tomuto kroku tak návrh opravdu nemusel projít stejným připomínkovým řízením, ke kterému dochází u vládních návrhů. Výrok Karly Maříkové z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně hnutí SPD Karla Maříková říká, že vládní pětikoalice označuje zavedení korespondenční volby za jednu ze svých priorit. Kritizuje, že návrh novely Sněmovně předložili poslanci, nikoliv Fialův kabinet. Pokud by podle ní byla korespondenční volba skutečná priorita, očekávala by, že návrh zákona bude podaný jako vládní návrh.

Hlasování poštou jako priorita

Vláda Petra Fialy se k zavedení korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí zavázala ve svém programovém prohlášení z ledna 2022 (.pdf, str. 31), kde kromě toho slíbila i jednodušší získávání voličských průkazů. Stejný bod obsahuje i revidovaná verze prohlášení.

Dlouhodobou prioritouje zavedení korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí pro hnutí STAN. Ministr vnitra Vít Rakušan ji chtěl prosadit už pro prezidentské volby v roce 2023. Nakonec se stal i jedním z předkladatelů návrhu novely, která hlasování poštou pro české občany žijící v zahraničí zavádí (.pdf, str. 14 ze 46).

Možnost hlasování poštou za prioritu označil i pirátský poslanec Jakub Michálek, který uvedl, že Česko je podle něj jednou z posledních zemí EU, která tuto možnost nemá. Předseda Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš o změně mluvil jako o dlouho očekávaném kroku. Koalice Pirátů a Starostů zavedení korespondenční volby slibovala i ve svém programu pro sněmovní volby v roce 2021 (.pdf, str. 23).

Vyjádření koalice SPOLU

TOP 09 se ke korespondenční volbě dlouhodobě staví pozitivně. Poslanec za TOP 09 a nynější ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek už v prosinci 2015 Poslanecké sněmovně předložil návrh novely zákona o volbách do Parlamentu, jehož cílem bylo zavést korespondenční hlasování pro volby do Sněmovny, Evropského parlamentu a při prvním kole prezidentských voleb (.pdf, str. 24 ze 62).

V minulém volebním období předsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová uvedla, že zavedení korespondenční volby je pro stranu důležité z toho důvodu, aby dle ní Češi žijící v zahraničí mohli jednodušeji odvolit. V letošním květnu pak před schůzí dolní komory řekla, že je pro ni prosazení návrhu na zavedení hlasování poštou důležité.

V ODS se názory na hlasování poštou různily. Premiér Petr Fiala v komentáři pro Forum 24 před tímto způsobem hlasování ještě v roce 2020 varoval. Později ale začal korespondenční volbu podporovat a řekl, že by podle něj by měli mít i občané žijící v zahraničí podobně snadnou možnost odvolit jako Češi v tuzemsku. Poslanec Marek Benda v srpnu 2023 označil volbu poštou za přeceňovanou, ale zároveň ji dle svých slov respektoval. V letošním květnu poslankyně Eva Decroix, která byla i jednou z předkladatelů výše zmíněného návrhu, hlasování poštou podpořila.

KDU‑ČSL korespondenční volbu v den jejího schválení označila za důležitý nástroj. Předseda poslaneckého klubu lidovců Aleš Dufek dříve řekl, že tato změna podle jeho názoru zjednoduší hlasování v zahraničí těm, kdo jsou od volebních míst vzdálení. Místopředseda strany Jan Bartošek také zmínil, že se chce přiblížit dalším evropským státům, které tento způsob hlasování umožňují.

Závěr

Zavedení korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí slibovala Fialova vláda v obou svých programových prohlášeních. Z výše zmíněných vyjádření vyplývá, že vládní strany prosazení tohoto způsobu hlasování skutečně označovaly za prioritu. Výrok Karly Maříkové tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Karla Maříková (SPD) mluví o návrhu novely zákona o správě voleb, která pro Čechy žijící v zahraničí zavádí možnost volit poštou (.pdf, str. 14 ze 46). Odpovídá na dotaz moderátora, zdali se neobává, že tato změna může znamenat horší výsledky pro SPD. V této souvislosti tvrdí, že volební obvody bude vybírat Ministerstvo zahraničí, což v kontextu výroku kritizuje.

Návrh korespondenční volby

Poslanecká sněmovna zmíněný návrh novely schválila v červnu 2024 a normu dostane k projednání ještě Senát. Pakliže úspěšně projde legislativním procesem, bude se možnost korespondenčního hlasování týkat sněmovních, prezidentských a evropských voleb (.pdf, str. 14 ze 46).

Podle návrhu novely nebude hlasování poštou zavedené plošně, ale jen v obvodech. které vyhláškou stanoví Ministerstvo zahraničí (.pdf, str. 5, 11, 24 ze 46). Jejich určení bude vycházet z „dostupnosti a podmínek poskytování poštovních služeb na příslušném území“ (.pdf, str. 4).

Poslankyně Lucie Potůčková (STAN), jedna z předkladatelů novely, odhadla, že případné odepření korespondenční volby některým obvodům bude výjimečné. To stojí i v důvodové zprávě, podle které nebude volba poštou umožněna v oblastech, kde není možné zajistit doručení nezbytných písemností, a to např. kvůli probíhajícímu válečnému konfliktu (.pdf, str. 24 ze 46).

Závěr

Poslankyně Karla Maříková správně uvádí, že rozhodnutí o tom, ve kterých územních obvodech v zahraničí bude korespondenční volba občanům umožněna, bude náležet Ministerstvu zahraničí. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Maříková mluví o mzdách v souvislosti se zaměstnáním v oboru lázeňství v Karlovarském kraji. Při této příležitosti zmiňuje, že právě Karlovarský kraj má nejnižší celkové mzdy.

Dle zprávy o vývoji průměrných mezd za 2. čtvrtletí roku 2021 zpracované Českým statistickým úřadem (ČSÚ) je Karlovarský kraj krajem s nejnižšími průměrnými mzdami. Průměrná mzda ve 2. čtvrtletí roku 2021 činila 33 636 Kč (.xlsx). Naopak v Praze dosahovala průměrná hrubá měsíční mzda 46 163 Kč a průměr pro celou ČR je 38 275 Kč.

Pokud srovnáme mzdy v posledních pěti letech, tedy za roky 2016, 2017, 2018, 2019 a 2020 (vše .xlsx), kdy budeme uvažovat vždy průměrné mzdy za celý rok, zjistíme, že Karlovarský kraj je dlouhodobě krajem s nejnižšími mzdami a v těchto letech byl vždy na poslední příčce.

Izrael s očkováním proti onemocnění covid-19 začal 19. prosince 2020 a stal se nejrychleji očkující zemí na světě. Aktuálně (ke 25. červenci) má v této zemi ukončené očkování 61,2 % obyvatel (5,3 milionů lidí).

V důsledku šíření nakažlivější varianty delta zaznamenalo izraelské ministerstvo zdravotnictví pokles účinnosti vakcíny od společnosti Pfizer-BioNTech. Ochrana proti nakažení onemocněním covid-19 klesla u plně očkovaného jedince na 39 % (.pdf, str. 8) a na 41 % se snížila ochrana proti symptomatickému průběhu onemocnění. Nicméně před hospitalizací chrání vakcína s účinností 88 % a proti vážnému průběhu nemoci s účinností 91 % (.pdf, str. 8). Ve výsledcích izraelské studie se však vyskytují některé nedostatky, mezi nimi jsou například nepřesné údaje o infikovaných mezi neočkovanými, rozdílný časový odstup od očkování a možné zkreslení z důvodu, že byli jako první očkováni starší lidé a lidé s horším zdravotním stavem.

Údaje izraelského ministerstva jsou v rozporu s dalšími studiemi (Skotskou či nerecenzovanou Kanadskou) měřícími účinnost vakcín proti variantě delta. Například z nového výzkumu z Anglie vyplývá zjištění, že vakcína od firmy Pfizer-BioNTech je účinná z 88 % při prevenci symptomatického průběhu covidu-19.