Rozhodně to nebyly pouze Věci veřejné, které se na té diskreditaci (vlády, pozn.) a na té mlze těch konfliktů (ve vládě, pozn.) podílely.
Karolína Peake připomíná některé vládní kauzy z minulosti, které k dobrému jménu vlády rozhodně nepřispěly. Je pravda, že velká část vládních afér, jako např. neúčast TOP09 na jednání vlády, se točila kolem Věcí veřejných. Avšak mezi ministry ostatních stran nalezneme rovněž mnoho diskreditujících událostí.
Připomeňme např. kauzu Promopro ohledně financování služeb spojených s českým předsednictvím Radě EU, která vrazila klín mezi ODS a TOP09, konkrétně mezi ministry Vondru a Kalouska.
První člen vlády, který rezignoval na svou funkci, byl Pavel Drobil (ODS). Během svého působení na Ministerstvu životního prostředí byl nařčen z manipulací se zakázkami Státního fondu životního prostředí.
Další spor mezi ministry ODS a TOP09 přineslo odvolání ministra zemědělství Fuksy. Ten byl odvolán premiérem pro nedostatek odbornosti. Ministr Kalousek však uvedl, že pravým důvodem odvolání by stranický boj uvnitř ODS.
Mezi další skandály patří aféra bývalého ministra Kocourka (ODS), který rezignoval poté, co vyšlo na povrch, že své ženě při rozvodovém řízení zatajil 16 mil Kč.
Veřejnost nelibě nesla i fakt, že bývalý ministr kultury Besser (TOP09) zatajil některé skutečnosti ve svém majetkovém přiznání. Ministr Besser rovněž rezignoval na svou funkci.
(Že pokud zastabilizujeme tuto vládu a ta se bude chovat normálně a čitelně, bude prezentovat nejenom to, co za ty poslední dva roky udělala,) a nebyly to jenom škrty, zdaleka to nejsou jenom škrty, jsou to obrovské změny v legislativě, od zákona o veřejných zakázkách, přes trestní odpovědnost právnických osob, řada protikorupčních právních předpisů, (...)
Vláda skutečně vytvořila zmíněné předpisy i řadu dalších dle protikorupční strategie.
Poslankyně Peake zmiňuje dva konkrétní zákony: od voleb 2010 legislativním procesem prošly tři samostatné novely zákona o veřejných zakázkách, zejména vládní návrh z dubna 2011. Na konci loňského roku byl vyhlášen zákon o trestní odpovědnosti právnických osob.
Následně mluví Peake o řadě protikorupčních právních předpisů. Priority Protikorupční strategie (.pdf) vlády zahrnují, kromě dvou zmíněných, tvorbu mnoha dalších přepisů. Některé jsou již schváleny a vyhlášeny, jako zákon o Generální inspekci bezpečnostních sborů, novela zákona o zaměstnanosti (regulace činnosti pracovních agentur) či novela trestního zákoníku, zpřísňující tresty za korupční jednání.
K naplnění cílů většiny prioritních bodů protikorupční strategie však zatím nedošlo: nejsou ani projednávány parlamentem. Jde o zákon chránící oznamovatele korupce, novelu zákona o obcích, z. o krajích a z. o hl. m. Praze, zavedení testů spolehlivosti úředníků, aj. Ani vládní přehled plnění (.pdf) strategie zatím neuvádí mnoho "splněných" legislativních návrhů. Vláda některé tzv. protikorupční právní předpisy již předložila a nyní čeká na legislativu. V projednávání je například novela tiskového zákona (zneužívání radničních publikací).
Vznikla tedy, jak pravdivě tvrdí Peake, řada předpisů, které se vláda zavázala předložit jako protikorupční opatření. Zároveň má řada, byť krátká, již podobu platných zákonů.
(Tam je to (návrh na zřízení specializovaného státního zastupitelství pro boj s korupcí, pozn.) ve fázi věcného záměru zákona,) právě jsme jej probírali minulý týden s kolegy ministry na vládním výboru pro boj s korupcí.
První část výroku jsme zpracovali výše, druhou část ovšem musíme hodnotit jako neověřitelnou.
Věcný záměr opravdu existuje, nicméně o vlastním projednání tohoto věcného záměru zákona o státním zastupitelství ve Vládním výboru pro koordinaci boje s korupcí neexistuje zatím zápis, a toto tvrzení je tak neověřitelné. Nechceme tímto naznačit, že takové jednání se neudálo. Chceme pouze postupovat v souladu s metodikou demagog.cz, který ověřuje tvrzení politiků na základě veřejně dostupných zdrojů a tedy upozornit, že o jednání dosud neexistuje žádný záznam, a občan je odkázán pouze na dobrou víru.
(Václav Moravec: Stejně tak jste říkala v tomto pořadu, od 1. ledna 2013 by mohlo specializované státní zastupitelství v rámci Nejvyššího státního zastupitelství bojovat proti korupci a to stále ještě není paragrafované znění toho zákona.) Tam je to ve fázi věcného záměru zákona, (právě jsme jej probírali minulý týden s kolegy ministry na vládním výboru pro boj s korupcí.)
Podle tiskové zprávy ministerstva spravedlnosti takový věcný záměr (.doc) existuje a obsahuje mj. zmiňovanou úpravu. Výrok je tedy pravdivý.
Tisková zpráva ministerstva spravedlnosti výslovně v bodu dva uvádí:
"Zřízení zvláštního útvaru pro boj s korupcí, závažnou finanční kriminalitou a terorismemVznikne specializovaný útvar státního zastupitelství pro boj s korupcí, který sdruží nejkvalitnější státní zástupce z okresních, krajských a vrchních státních zastupitelství. V čele útvaru bude stát náměstek nejvyššího státního zástupce, a to pouze po dobu jednoho – rovněž desetiletého – funkčního období. Jmenování náměstka bude nezávislé na politické moci. Jednotliví státní zástupci budou k útvaru přiděleni Nejvyšším státním zástupcem na 7 let s tím, že toto jmenování bude moci být i opětovné." První část výroku o stavu ve fázi věcného záměru tedy hodnotíme jako pravdivou.
