Karolína Peake

Zákon o právních poměrech a vzdělávání zaměstnanců ve veřejné správě (tzv. zákon o úřednících), který by měl nahradit doposud neúčinný služební zákon, je skutečně podle informací Hospodářské komory ČRv meziresortním připomínkovém řízení.

Zákon opravdu zavádí řadu změn, např. má nově upravovat podmínky vzniku a zániku pracovního poměru ve státní správě, upravovat povinnosti a nároky úředníka nebo zavést opatření vedoucí k depolitizaci úřadů (kompletní znění návrhu naleznete v Knihovně připravované legislativy (.doc)), dodejme ale, že podle některých nestátních neziskových organizací jsou navrhované změny nedostatečné.

Budoucí program jednání vlády je prozatím znám pouze na 6. února, informaci, kdy bude projednáván zákon o úřednících, se nám tedy nepodařilo ověřit.

Zbývající část výroku ovšem na základě uvedených informací hodnotíme jako pravdivou.

Nepodařilo se nám dohledat informace o tom, že by vicepremiérka Peake svolala zmíněné jednání. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Výsledek jednání potvrzuje pouze tisková zpráva s vyjádřením samotné Karolíny Peake (LIDEM) a žádné další výstupy z jednání nejsou k dispozici. Hodnotíme výrok proto jako neověřitelný.

Je pravdou, že proběhla celkem dvě setkání (4. a 25. října 2012) se zástupci politických stran k návrhu zákona o dohledu nad financováním politických stran, která uspořádala Peake. Například Jeroným Tejc (ČSSD) se vyjádřil jasně a to, "že si neumí představit, jak by politicky obsazený úřad mohl nezávisle řešit kontrolu financování politických stran." Můžeme proto bezpečně potvrdit pouze to, že LIDEM jsou pro vytvoření dohledového orgánu, zatímco ČSSD se staví proti tomuto návrhu.

Z kontextu výroku lze usoudit, že Karolína Peake hovořila o stranách zastoupených v Poslanecké sněmovně.

Účet strany LIDEM lze opravdu naleznout na stránkách Raiffeisenbank, kde lze dohledat výdaje i příjmy strany. Z parlamentních stran má k transparentnímu účtu nejblíže TOP 09, která sice nemá veřejně přístupný účet, ale na svých stránkách zveřejňuje výpisy z účtu, na který jí přichází dary. Nemůžeme tam už však vidět, jak s prostředky strana nakládá. Ze zbylých parlamentních (sněmovních) stran ani jedna nic podobného nezveřejňuje. Z neparlamentních stran má například Strana Zelených transparentní účet na stránkách Fio banky a strana KDU-ČSL zase na svých stránkách zveřejňuje účetní uzávěrky.Výrok hodnotíme jako pravdivý, strana LIDEM je skutečně jedinou parlamentní stranou, která má transparentní účet.

Na základě hlasování č. 19 a 22 v Senátu ČR z 30. 1. 2013 hodnotíme výrok jako pravdivý.

Karolína Peake má zřejmě na mysli hlasování č. 19 a 22 z 30. ledna. 2013, kdy se v Senátu skutečně hlasovalo o dvou zákonech souvisejících s pravomocemi Nejvyššího kontrolního úřadu. Z Klubu pro obnovu demokracie - KDU-ČSL a nezávislí skutečně hlasovali pro dva senátoři a to Libor Michálek a Tomio Okamura. Při hlasování o návrhu 400/8 (.pdf) byli oba pro schválení a při hlasování o návrhu 15/9 (.pdf) hlasovali proti zamítnutí. Oba dva jsou bezpartajní a nejsou tedy členy KDU-ČSL.

Do voleb do Poslanecké sněmovny PČR měly Věci veřejné ve svém Desateru Věcí veřejných pro volby 2010 bodem 10, který stanovil: " Přímá volba prezidenta, hejtmanů a starostů. "

Strana TOP 09 požaduje přímou volbu prezidenta ve Volebním programu (.pdf) pro volby do Poslanecké sněmovny 2010 v sekci 08 na straně 27 ve znění: " [Vláda] navrhne proto přímou volbu starostů, primátorů a přímou volbu prezidenta republiky. " (Pozn. Program TOP 09 byl vytvořen formou fiktivního prohlášení vlády, proto se zdá, že formulace pochází z vládního zdroje, jedná se ale skutečně o programový dokument TOP 09.)

Na základě zjištěných údajů hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Podle dat ze serveru Aktuálně.cz hodnotíme výrok jako nepravdivý, neboť se v legislativním procesu České republiky objevilo celkem 10 různých návrhů zákona na přímou volbu prezidenta a nikoliv 16.

• 4. prosince 2001: ústavní novela, kterou předložila tehdejší čtyřkoalice KDU-ČSL, US, DEU a ODA
• 19. září 2002: ústavní novela skupiny senátorů KDU-ČSL, US-DEU a ODA
• 27. listopadu 2002: dvě poslanecké předlohy - první předložili poslanci ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU a druhou skupina poslanců ODS
• 11. května 2005: zamítnutí novely ústavy navržené v roce 2003 skupinou poslanců koaličních stran ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU
• 30. října 2008: návrh na zavedení přímé volby prezidenta vypracovaný senátorem Janem Horníkem (Klub otevřené demokracie)
• 5. května 2009: vládní novela ústavy (ODS, KDU-ČSL, SZ)
• 27. května 2010: zamítnutí návrhu ČSSD, který předložila již v říjnu 2007
• 8. prosince 2010: zamítnutí prakticky totožného návrhu ČSSD
• 8. února 2012: senát posvětil ústavní novelu ze sněmovny = zavedení přímé volby prezidenta ČR

Karolína Peake hovoří o zákoně o volbě prezidenta republiky, který byl nakonec ve Sbírce zákonů vyhlášen pod číslem 275/2012.

Ve veřejných zdrojích lze dohledat pouze verzi zákona, kterou vláda prostřednictvím ministra vnitra Jana Kubice předkládala v únoru tohoto roku do Poslanecké sněmovny. Tato verze je dohledatelná na stránkách Poslanecké sněmovny (jako sněmovní tisk 613/0) nebo také v Knihovně připravované legislativy (pod kódem PID RACK8PRCF85O). Kontroly podpisů, v případě kandidatury občanského kandidáta, se týká zejména paragraf 23, bod 5 a 6. V uvedeném pasáži se zákon zmiňuje o kontrole podpisů pomocí kontroly vzorku 8500 podpisů. Návrh zákona, který ministr Kubice předkládal do vlády, bohužel není veřejně dostupný, a proto hodnotíme výrok Karolíny Peake jako neověřitelný.

Z kontextu usuzujeme, že se jedná o zákon č. 275/2012 Sb., tedy takzvaný prováděcí zákon k přímé volbě. Poměrně dlouhá debata k tomuto návrhu se na plénu sněmovny vedla v prvním čtení zákona na schůzi dne 14.3.2012. Zde byla mimo jiné přednesenavýhrada sociální demokracie … že zákon neobsahuje jak finanční limity pro volební kampaň kandidátů na funkci prezidenta republiky, tak stropy pro sponzory.

Stropy pro sponzory nakonec zavedeny nebyly, finanční limity jsou však součástí třináctistránkového balíku pozměňovacích návrhů (.pdf 179KB, §37, str. 6), které byly podány do druhého čtení Ústavně právním výborem a zákon byl poté ve třetím čtení schválen včetně těchto pozměňovacích návrhů.

Na základě výše uvedených zdrojů hodnotíme tedy výrok jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, vzhledem k dostupným zdrojům informací o vzdělání a profesní kariéře Roberta Vacka. To zda je jeho zkušenost ve veřejné správě "dlouhá" či "krátká" ponecháváme stranou, neboť by hodnocení této části výroku bylo vždy subjektivním soudem (neexistují žádná "objektivní" měřítka zkušenosti státních úředníků).

Robert Vacek vystudoval Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické. V letech 1998-2002 pracoval jako policejní vyšetřovatel. Poté až do roku 2010 působil v Národním bezpečnostním úřadu, kde byl šéfem oddělení a zabýval se bezpečnostními prověrkami. V letech 2010 až 2011 byl bezpečnostním ředitelem ministerstva dopravy. V současné době je podle stránek Úřadu vlády výkonným tajemníkem vládního výboru pro koordinaci boje s korupcí a vrchním ředitelem sekce pro koordinaci boje s korupcí Úřadu vlády ČR. Za stranu LIDEM je také v dozorčí radě ČEZ.