Byť musím konstatovat, že je v tom TOP 09 konzistentní. Nijak se nezměnil jejich názor na fiskální pakt od té doby před rokem, kdy se projednával na vládě.
Dle informací na serverech Aktuálně.cz, nebo České televize podmiňuje v současnosti TOP09 podpis nové koaliční smlouvy přistoupením ČR k fiskálnímu paktu EU. Fiskální pakt, resp. pozice ČR ke koncipování textu této mezinárodní smlouvy, byl projednáván na vládě 14. prosince 2011. Vláda k tomuto bodu vydala usnesení (.pdf), ze kterého však není patrný postoj TOP09. Dle informací v médiích (např. na serveru Parlamentní listy či Novinky.cz) došlo však na začátku února loňského roku k neshodě mezi Petrem Nečasem a Karlem Schwarzenbergem právě kvůli odmítavému postoji ODS k rozpočtovému paktu. Názor TOP09 na přistoupení ČR k rozpočtovému paktu je tedy v tomto smyslu konzistentní a výrok Karolíny Peake proto hodnotíme jako pravdivý.
Tak to není pravda. To není pravda, že nikdo z politické scény nechce dohled nad financováním politických stran. Je to přesně půl na půl. (..) Bohužel, když jsme vedli politická jednání, která jsem já sezvala na půdě Poslanecké sněmovny i se zástupci Senátu, Poslanecké sněmovny, tak se ukázalo, že je to přesně napůl. TOP 09, Věci veřejné a LIDEM chtěli dohledový orgán. ODS, ČSSD a KSČM nechce dohledový orgán.
Výsledek jednání potvrzuje pouze tisková zpráva s vyjádřením samotné Karolíny Peake (LIDEM) a žádné další výstupy z jednání nejsou k dispozici. Hodnotíme výrok proto jako neověřitelný.
Je pravdou, že proběhla celkem dvě setkání (4. a 25. října 2012) se zástupci politických stran k návrhu zákona o dohledu nad financováním politických stran, která uspořádala Peake. Například Jeroným Tejc (ČSSD) se vyjádřil jasně a to, "že si neumí představit, jak by politicky obsazený úřad mohl nezávisle řešit kontrolu financování politických stran." Můžeme proto bezpečně potvrdit pouze to, že LIDEM jsou pro vytvoření dohledového orgánu, zatímco ČSSD se staví proti tomuto návrhu.
Nicméně už jsem svolala jednání politických stran do Poslanecké sněmovny nad právě tou poslední verzí (zákona o úřednících, pozn.), tak abychom případný průběh toho legislativního procesu maximálně uspíšili a zákon přijali ještě v tomto volebním období.
Nepodařilo se nám dohledat informace o tom, že by vicepremiérka Peake svolala zmíněné jednání. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Ten zákon (o úřednících, pozn.) se zcela zásadním způsobem přepracoval. Je znova předložen do mezirezortního připomínkového řízení a měli bychom ho mít do konce měsíce února, myslím, předložený přímo na vládě.
Zákon o právních poměrech a vzdělávání zaměstnanců ve veřejné správě (tzv. zákon o úřednících), který by měl nahradit doposud neúčinný služební zákon, je skutečně podle informací Hospodářské komory ČRv meziresortním připomínkovém řízení.
Zákon opravdu zavádí řadu změn, např. má nově upravovat podmínky vzniku a zániku pracovního poměru ve státní správě, upravovat povinnosti a nároky úředníka nebo zavést opatření vedoucí k depolitizaci úřadů (kompletní znění návrhu naleznete v Knihovně připravované legislativy (.doc)), dodejme ale, že podle některých nestátních neziskových organizací jsou navrhované změny nedostatečné.
Budoucí program jednání vlády je prozatím znám pouze na 6. února, informaci, kdy bude projednáván zákon o úřednících, se nám tedy nepodařilo ověřit.
Zbývající část výroku ovšem na základě uvedených informací hodnotíme jako pravdivou.
Pouze strana LIDEM z parlamentních stran má transparentní účet a několik neparlamentních stran. Jinak žádná strana transparentní účet nemá.
Z kontextu výroku lze usoudit, že Karolína Peake hovořila o stranách zastoupených v Poslanecké sněmovně.
Účet strany LIDEM lze opravdu naleznout na stránkách Raiffeisenbank, kde lze dohledat výdaje i příjmy strany. Z parlamentních stran má k transparentnímu účtu nejblíže TOP 09, která sice nemá veřejně přístupný účet, ale na svých stránkách zveřejňuje výpisy z účtu, na který jí přichází dary. Nemůžeme tam už však vidět, jak s prostředky strana nakládá. Ze zbylých parlamentních (sněmovních) stran ani jedna nic podobného nezveřejňuje. Z neparlamentních stran má například Strana Zelených transparentní účet na stránkách Fio banky a strana KDU-ČSL zase na svých stránkách zveřejňuje účetní uzávěrky.Výrok hodnotíme jako pravdivý, strana LIDEM je skutečně jedinou parlamentní stranou, která má transparentní účet.
Čistě nominálně, kdybychom to brali podle členů klubů, tak už dokonce vláda ani většinu nemá.
Na základě informací z Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a zpravodajských článků hodnotíme výrok jako pravdivý.
Pokud bereme v potaz pouze členy poslaneckých klubů, pak je vláda postavena na podpoře pouze 90 poslanců, z nich 49 jsou členové poslaneckého klubu ODS, 41 pak TOP 09. Věci veřejné vládu opustily a nově vzniklá formace LIDEM má osm členů, kteří musí vystupovat jako nezařazení poslanci, protože nesplňují podmínku 10 poslanců pro založení poslaneckého klubu.
Robert Vacek je inženýr ekonomie s dlouhou zkušeností ve státní správě. Je náměstkem.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, vzhledem k dostupným zdrojům informací o vzdělání a profesní kariéře Roberta Vacka. To zda je jeho zkušenost ve veřejné správě "dlouhá" či "krátká" ponecháváme stranou, neboť by hodnocení této části výroku bylo vždy subjektivním soudem (neexistují žádná "objektivní" měřítka zkušenosti státních úředníků).
Robert Vacek vystudoval Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické. V letech 1998-2002 pracoval jako policejní vyšetřovatel. Poté až do roku 2010 působil v Národním bezpečnostním úřadu, kde byl šéfem oddělení a zabýval se bezpečnostními prověrkami. V letech 2010 až 2011 byl bezpečnostním ředitelem ministerstva dopravy. V současné době je podle stránek Úřadu vlády výkonným tajemníkem vládního výboru pro koordinaci boje s korupcí a vrchním ředitelem sekce pro koordinaci boje s korupcí Úřadu vlády ČR. Za stranu LIDEM je také v dozorčí radě ČEZ.
Spousta věcí skutečně přijata byla, trestní odpovědnost právnických osob, věci, na které se tu dlouho čekalo, zákon o veřejných zakázkách, spolupracující obvinění, zvýšení trestů úředních osob za korupci.
Všechny výše zmiňované body jsou v platnosti, proto hodnotíme výrok jako pravdivý.
Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (č. 418/2011 Sb.) byl přijat v roce 2011, účinnosti nabyl k 1. lednu 2012.
Novela zákona o veřejných zakázkách platí od 1. dubna 2012. Institut spolupracujícího obviněného je zakotven v trestním řádu, v § 178a.
V rámci vládních protikorupčních opatření (.pdf, strana 8) došlo ke zpřísnění trestů za korupční jednání u úředních osob.
Zavedení přímé volby prezidenta bylo v programu nejen Věcí veřejných, ale také TOP 09.
Do voleb do Poslanecké sněmovny PČR měly Věci veřejné ve svém Desateru Věcí veřejných pro volby 2010 bodem 10, který stanovil: " Přímá volba prezidenta, hejtmanů a starostů. "
Strana TOP 09 požaduje přímou volbu prezidenta ve Volebním programu (.pdf) pro volby do Poslanecké sněmovny 2010 v sekci 08 na straně 27 ve znění: " [Vláda] navrhne proto přímou volbu starostů, primátorů a přímou volbu prezidenta republiky. " (Pozn. Program TOP 09 byl vytvořen formou fiktivního prohlášení vlády, proto se zdá, že formulace pochází z vládního zdroje, jedná se ale skutečně o programový dokument TOP 09.)
Na základě zjištěných údajů hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
Přímá volba prezidentase do programového prohlášení vlády dostala poprvé po mnoha pokusech, myslím, že asi 16 pokusů bylo na zavedení přímé volby prezidenta.
Podle dat ze serveru Aktuálně.cz hodnotíme výrok jako nepravdivý, neboť se v legislativním procesu České republiky objevilo celkem 10 různých návrhů zákona na přímou volbu prezidenta a nikoliv 16.
