Karolína Peake

Již strana Věci veřejné měla spíše rezervovaný postoj k fiskálnímu paktu. V rámci nové strany LIDEM pak o odmítavém postoji k fiskálnímu paktu a důrazu na státní suverenitu svědčí například článek k programu nadepsaný Evropské záležitosti ze dne 3. září 2012. V něm je řečeno, že poslanci strany LIDEM hlasovali pro možnost vzniku Evropského stabilizačního mechanismu pro státy platící eurem, ale proti evropské smlouvě o rozpočtové odpvědnosti (též známé jako fiskální pakt) s přihlédnutím k dle strany nereálným cílům paktu. LIDEM vyjadřuje podporu jakýmkoliv iniciativám, které přispějí ke stabilizaci situace v eurozóně, ale s ohledem na českou korunu a tedy samostatnost monetární politiky jsou pro její zachování dokud nebude zřejmé, že přínosy přijetí eura převáží náklady a dopady jeho zavedení.

Výrok Karolíny Peake je nepravdivý, neboť k ústavní většině v Senátu chybí ČSSD čtyři poslanci.

Ústavní většina je definována jako nejméně tři pětiny zákonodárců v dané parlamentní komoře. Z 81 křesel v Senátu je tedy třeba 49 křesel k tomu, aby byla dosažena ústavní většina. Dle záznamu hlasování z poslední schůze Senátu ze dne 31. ledna 2013 ma senátorský klub ČSSD 45 zástupců.

Dle webových stránek Senátu ČR byli proti schválení zákona 4 sociální demokraté ze 45 členů senátorského klubu ČSSD, 7 jich bylo pro a hned 28 senátorů za ČSSD se zdrželo. Z 15 senátorů za klub Občanské demokratické strany hlasovalo jen 5 senátorů proti, 1 pro a 8 se jich zdrželo (1 nepřítomen). Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Dle stránek NKÚ není funkce prezidenta obsazena od 21. února 2012, což je k 3. únoru 2013, tedy datu výroku Karolíny Peake opravdu skoro rok.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož Lubomír Voleník skutečně zastával funkci prezidenta NKÚ a to v letech 1993 - 2003. Současně lze také potvrdit fakt, že Lubomír Voleník byl členem ODS, do které vstoupil po rozpadu Občanského fóra, v němž se angažoval.

Do voleb do Poslanecké sněmovny PČR měly Věci veřejné ve svém Desateru Věcí veřejných pro volby 2010 bodem 10, který stanovil: " Přímá volba prezidenta, hejtmanů a starostů. "

Strana TOP 09 požaduje přímou volbu prezidenta ve Volebním programu (.pdf) pro volby do Poslanecké sněmovny 2010 v sekci 08 na straně 27 ve znění: " [Vláda] navrhne proto přímou volbu starostů, primátorů a přímou volbu prezidenta republiky. " (Pozn. Program TOP 09 byl vytvořen formou fiktivního prohlášení vlády, proto se zdá, že formulace pochází z vládního zdroje, jedná se ale skutečně o programový dokument TOP 09.)

Na základě zjištěných údajů hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Podle dat ze serveru Aktuálně.cz hodnotíme výrok jako nepravdivý, neboť se v legislativním procesu České republiky objevilo celkem 10 různých návrhů zákona na přímou volbu prezidenta a nikoliv 16.

• 4. prosince 2001: ústavní novela, kterou předložila tehdejší čtyřkoalice KDU-ČSL, US, DEU a ODA
• 19. září 2002: ústavní novela skupiny senátorů KDU-ČSL, US-DEU a ODA
• 27. listopadu 2002: dvě poslanecké předlohy - první předložili poslanci ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU a druhou skupina poslanců ODS
• 11. května 2005: zamítnutí novely ústavy navržené v roce 2003 skupinou poslanců koaličních stran ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU
• 30. října 2008: návrh na zavedení přímé volby prezidenta vypracovaný senátorem Janem Horníkem (Klub otevřené demokracie)
• 5. května 2009: vládní novela ústavy (ODS, KDU-ČSL, SZ)
• 27. května 2010: zamítnutí návrhu ČSSD, který předložila již v říjnu 2007
• 8. prosince 2010: zamítnutí prakticky totožného návrhu ČSSD
• 8. února 2012: senát posvětil ústavní novelu ze sněmovny = zavedení přímé volby prezidenta ČR

Karolína Peake hovoří o zákoně o volbě prezidenta republiky, který byl nakonec ve Sbírce zákonů vyhlášen pod číslem 275/2012.

Ve veřejných zdrojích lze dohledat pouze verzi zákona, kterou vláda prostřednictvím ministra vnitra Jana Kubice předkládala v únoru tohoto roku do Poslanecké sněmovny. Tato verze je dohledatelná na stránkách Poslanecké sněmovny (jako sněmovní tisk 613/0) nebo také v Knihovně připravované legislativy (pod kódem PID RACK8PRCF85O). Kontroly podpisů, v případě kandidatury občanského kandidáta, se týká zejména paragraf 23, bod 5 a 6. V uvedeném pasáži se zákon zmiňuje o kontrole podpisů pomocí kontroly vzorku 8500 podpisů. Návrh zákona, který ministr Kubice předkládal do vlády, bohužel není veřejně dostupný, a proto hodnotíme výrok Karolíny Peake jako neověřitelný.

Z kontextu usuzujeme, že se jedná o zákon č. 275/2012 Sb., tedy takzvaný prováděcí zákon k přímé volbě. Poměrně dlouhá debata k tomuto návrhu se na plénu sněmovny vedla v prvním čtení zákona na schůzi dne 14.3.2012. Zde byla mimo jiné přednesenavýhrada sociální demokracie … že zákon neobsahuje jak finanční limity pro volební kampaň kandidátů na funkci prezidenta republiky, tak stropy pro sponzory.

Stropy pro sponzory nakonec zavedeny nebyly, finanční limity jsou však součástí třináctistránkového balíku pozměňovacích návrhů (.pdf 179KB, §37, str. 6), které byly podány do druhého čtení Ústavně právním výborem a zákon byl poté ve třetím čtení schválen včetně těchto pozměňovacích návrhů.

Na základě výše uvedených zdrojů hodnotíme tedy výrok jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, vzhledem k dostupným zdrojům informací o vzdělání a profesní kariéře Roberta Vacka. To zda je jeho zkušenost ve veřejné správě "dlouhá" či "krátká" ponecháváme stranou, neboť by hodnocení této části výroku bylo vždy subjektivním soudem (neexistují žádná "objektivní" měřítka zkušenosti státních úředníků).

Robert Vacek vystudoval Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické. V letech 1998-2002 pracoval jako policejní vyšetřovatel. Poté až do roku 2010 působil v Národním bezpečnostním úřadu, kde byl šéfem oddělení a zabýval se bezpečnostními prověrkami. V letech 2010 až 2011 byl bezpečnostním ředitelem ministerstva dopravy. V současné době je podle stránek Úřadu vlády výkonným tajemníkem vládního výboru pro koordinaci boje s korupcí a vrchním ředitelem sekce pro koordinaci boje s korupcí Úřadu vlády ČR. Za stranu LIDEM je také v dozorčí radě ČEZ.