Ministerstvo vnitra tento zákon předkládalo do vlády ve dvou variantách, kdy navrhovalo možnost kontroly úplně všech podpisů. To byla jedna varianta. A druhá varianta byla kontrola pouze vzorku.
Karolína Peake hovoří o zákoně o volbě prezidenta republiky, který byl nakonec ve Sbírce zákonů vyhlášen pod číslem 275/2012.
Ve veřejných zdrojích lze dohledat pouze verzi zákona, kterou vláda prostřednictvím ministra vnitra Jana Kubice předkládala v únoru tohoto roku do Poslanecké sněmovny. Tato verze je dohledatelná na stránkách Poslanecké sněmovny (jako sněmovní tisk 613/0) nebo také v Knihovně připravované legislativy (pod kódem PID RACK8PRCF85O). Kontroly podpisů, v případě kandidatury občanského kandidáta, se týká zejména paragraf 23, bod 5 a 6. V uvedeném pasáži se zákon zmiňuje o kontrole podpisů pomocí kontroly vzorku 8500 podpisů. Návrh zákona, který ministr Kubice předkládal do vlády, bohužel není veřejně dostupný, a proto hodnotíme výrok Karolíny Peake jako neověřitelný.
V tom zákoně došlo k řadě změn třeba v Poslanecké sněmovně. Vzpomeňte si na debatu ohledně zastropování výdajů na kampaně během prezidentské volby.
Z kontextu usuzujeme, že se jedná o zákon č. 275/2012 Sb., tedy takzvaný prováděcí zákon k přímé volbě. Poměrně dlouhá debata k tomuto návrhu se na plénu sněmovny vedla v prvním čtení zákona na schůzi dne 14.3.2012. Zde byla mimo jiné přednesenavýhrada sociální demokracie … že zákon neobsahuje jak finanční limity pro volební kampaň kandidátů na funkci prezidenta republiky, tak stropy pro sponzory.
Stropy pro sponzory nakonec zavedeny nebyly, finanční limity jsou však součástí třináctistránkového balíku pozměňovacích návrhů (.pdf 179KB, §37, str. 6), které byly podány do druhého čtení Ústavně právním výborem a zákon byl poté ve třetím čtení schválen včetně těchto pozměňovacích návrhů.
Na základě výše uvedených zdrojů hodnotíme tedy výrok jako pravdivý.
Na počátku volebního období si tato politická reprezentace velmi zásadním způsobem snížila platy a náhrady v Poslanecké sněmovně.
Výrok Karolíny Peake hodnotíme na základě zpráv českých zpravodajských serverů jako pravdivý.
Na serveru iDnes se může dočíst: "Poslanci si koncem roku odhlasovali snížení platů o pět procent a zároveň si zdanili náhrady. Předpokládali, že budou mít na výplatních páskách o pár tisíc méně. Lednová výplata ale řadu z nich zaskočila. Oproti loňsku jim příjem klesl o 18 až 25 tisíc korun." Totéž uvádí i zpravodajský server ČT24.
Pokud vím, tak loni Občanská demokratická strana z toho, že skutečně někteří její členové organizovali puč ve Věcích veřejných, vyvodila politické důsledky, odvolala svého poslance, předsedu poslaneckého klubu Petra Tluchoře.
V minulém roce byl skutečně Petr Tluchoř odvolán, respektive nahrazen ve své funkci předsedy poslaneckého klubu Zbyňkem Stajnurou. Problém tohoto výroku ale spočívá ve spojování odvolání s organizací "puče" ve Věcech veřejných.
Tato kauza je v současnosti objektem soudního řízení a tudíž se pořád vyšetřují všechny okolnosti případu včetně potencionálního zapojení některých členů ODS, a nedá se tedys určitostí říct, jestli byl do této kauzy skutečně Petr Tluchoř zapojen.
Další problematickou rovinou je pak také samotné nahrazení Petra Tluchoře, které nemuselo mít nutně příčinu v této kauze, ale i v dalších souvislostech, jako je například jeho kritický postoj ke koalici ODS s VV nebo vnitrostranická rivalita. V oficiálních vyjádřeních ze strany ODS se nám nepodařilo najít zmínku o tom, že by hlavní důvod k nahrazení Petra Tluchoře měl být organizovaní tzv. puče ve VV.
Motivaci k odvolání Petra Tluchoře nemůžeme tedy z veřejných zdrojů dohledat bez toho, aniž bychom se pustili do roviny spekulací, a proto označujeme výrok za neověřitelný.
Prosadili jsme rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu i na ty podniky, které se tváří jako čistě soukromé podniky, ale jejich hlavním podílníkem je stát, obec, nebo kraj.
Výrok Karolíny Peake je s mírnou výtkou pravdivý, a to na základě schválené novely Ústavy ČR v Poslanecké sněmovně z 13. července 2012.
13. července schválila Poslanecká sněmovna novelu ústavy, která upravuje postavení NKÚ. Konkrétně schválená formulace je následující:
“(1) Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislý orgán, který kontroluje a)hospodaření s majetkem státu a s prostředky poskytnutými státu ze zahraničí, b)příjmy a výdaje státního rozpočtu, státní závěrečný účet a příjmy a výdaje státních fondů, c)hospodaření s majetkem územních samosprávných celků a příjmy a výdaje jejich rozpočtů, a to z hlediska souladu se zákony, d)hospodaření s majetkem právnických osob veřejnoprávní povahy, o nichž tak stanoví zákon, a to v zákonem stanoveném rozsahu.”.
V hlasování se za tuto novelu postavili poslanci napříč politickým spektrem, pro návrh hlasovalo 177 poslanců, proti žádný.
V současné chvíli pak tento návrh čeká na projednání v Senátu, vzhledem k jeho podpoře v Poslanecké sněmovně ale lze usuzovat, že jeho schválení a platnost (v návrhu je stanovena na 1. leden 2013) by měly být dodrženy. O tomto schvalování informovaly také zpravodajské servery - např. Idnes. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, i přes skutečnost, že úprava ještě neprošla celým schvalovacím procesem.
Návrh věcného záměru nového zákona o státním zastupitelství dosud na vládě nebyl.
Ministerstvo spravedlnosti ČR dokončilo přípravu věcného záměru nového zákona o státním zastupitelství v lednu 2012. Následně do něj byly zapracovány připomínky a návrh tak mohl být předložen vládě. Legislativní rada ČR projednala tento návrh na svém 97. zasadání ve čtvrtek 5. dubna 2012 s doporučením vládě nový zákon schválit.Vláda sice dosud věcný záměr neprojednávala a neschválila, vzhledem ke tiskové zprávě vlády ČR o stavu plnění protikorupční strategie by se však tak mělo stát do konce tohoto roku.
Výrok Karolíny Peake tak hodnotíme jako pravdivý.
Když jsme projednávali kontrolní zprávu NKÚ k Lesům České republiky na vládě, tak jsme to projednávání na místě neukončili, protože řada věcí, které vysvětlovalo ministerstvo zemědělství, řada těch argumentů mi připadala jako naprosto nedostatečná, přerušili jsme to projednávání, přizveme i zástupce vedení Lesů České republiky i dozorčí rady na jednání vlády České republiky a budeme se i bavit i možná o personálních změnách.
Vláda projednávala stanovisko Ministerstva zemědělství a státního podniku Lesy České republiky ke kontrolnímu závěru Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 10/26 “Majetek státu a peněžní prostředky poskytnuté státnímu podniku Lesy České republiky” dne 4. července 2012. Jak vyplývá ze zápisu z vládního jednání, projednávání materiálu bylo přerušeno do 31. srpna 2012. Na tiskové konferenci, která následovala po jednání vlády v tentýž den, se premier Nečas nechal slyšet, že pokračování v projednávání proběhne za přítomnosti generálního ředitele Lesů České republiky a předsedy dozorčí rady.
Výrok Karolíny Peake hodnotíme jako pravdivý.
Co se týká ložiska ve Frenštátu, to byla i moje připomínka a čistě připomínka z pohledu ekologického a z pohledu těch místních obyvatel, kteří velmi bojují proti tomu, aby tam ta těžba byla obnovena a musím říct, že já jsem je po své návštěvě Trojanovic a Frenštátu při připomínkování surovinové koncepce vyslyšela. Ta připomínka zněla i ode mě.
Výrok Karolíny Peake je hodnocen jako pravdivý, neboť podle dohledaných informací z Frenštátu pod Radhoštěm skutečně podávala vicepremiérka připomínku k surovinové koncepci, která byla vznesena vůči možné průzkumné těžbě v místních dolech.
V rámci surovinové koncepce skutečně došlo k rozhodnutí, které neumožní průzkumnou těžbu u Frenštátu pod Radhoštěm. O této záležitosti informovala 23. srpna 2012 agentura Mediafax.
Organizace Ekologický právní servis dále na webových stránkách www.energetickakoncepce.cz popisuje, že "vyřazeníložiska Frenštát z návrhu Surovinové politiky ČR má silnou podporu místních obyvatel. Proti průzkumným pracím se vyjádřilo 36 zastupitelstev měst a obcí."
Média (Monitor24.cz) pak informují o lednové návštěvě vicepremiérky Peake v oblasti Frenštátu, kdy vyjádřila nesouhlas s přípravou Státní energetické koncepce (ta se surovinovou koncepcí velmi souvisí). Webové stránky Naše beskydy (toto uskupení primárně vystupuje proti případné důlní činnosti v dole Frenštát) pak informují o tom, že se za místní samosprávy (v otázce možné průzkumné těžby) postavila mimojiné také vicepremiérka Peake se svou připomínkou. V původním návrhu surovinové koncepce byla průzkumná těžba na dole Frenštát uvedena, po připomínkách (také ze strany Peake) od ní bylo upuštěno a v aktuální verzi, která bude schvalována vládou, již zcela těžba ve Frenštátu chybí.
Až v roce 2012 řada věcí, které se za této vlády přijaly, vešla v účinnost, ať už je to zákon o veřejných zakázkách, ať už je to zákon o trestněprávní odpovědnosti právnických osob a dalších, které už se teďka využívají.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim vešel v účinnost 1. ledna 2012, zákon o veřejných zakázkách pak 1. dubna 2012. Dále v roce 2012 došlo ke zpřísnění pravidel pro rozhodčí doložku, v účinnosti také od 1. dubna 2012, ke schválení zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů nebo k novelizaci zákona o zaměstnanosti (regulace činnosti pracovních agentur). V roce 2011 byl například novelizován trestní zákoník, který zpřísňuje tresty za korupční jednání.
Kompletní přehled splněných i nesplněných vládních opatření v boji proti korupci lze nalézt zde.
Byla právě sociální demokracie, kvůli níž ten zákon vyšel v účinnost o 4 měsíce později, než se původně plánovalo, neboť se neustále dohadovali i v Senátu o naprosto nesmyslných pozměňovacích návrzích, které jim vymlouvala i Transparency International.
Výrok Karolíny Peake je zavádějící. Novela zákona skutečně měla vstoupit v účinnost již k 1. lednu 2012, nicméně jako příčinu tohoto opoždění vidí Peake pouze sociální demokraty, což není vzhledem k dohledaným materiálům zcela přesné.
Novela zákona, tak jak byla puštěna do legislativního procesu, skutečně měla vstoupit v účinnost k 1. lednu 2012. Historie návrhu novely zákona je následující. Vláda předložila návrh Poslanecké sněmovně 23. května 2011. 1. čtení proběhlo 7. června 2011, následně byl návrh přikázán do výborů, konkrétně do Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a do Hospodářského výboru. Oba výbory projednávání přerušily a pozměňovací návrhy přijaly 25. října 2011. 2. čtení proběhlo 26. října. 3. čtení bylo postoupeno 4. listopadu 2011 (hlasování).
Návrh dále putoval do Senátu. Zde dorazil 22. listopadu 2011 a po pozměňujících návrzích z výborů (Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu; Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí; Ústavně právní výbor) proběhlo dne 14. prosince 2012 hlasování a návrh byl Poslanecké sněmovně vrácen s pozměňujícími návrhy.
Sněmovna pak hlasovala o návrhu 31. ledna 2012, kdy setrvala na svém původním názoru a novelu schválila (hlasování).
Transparency International vyzvalo (.pdf) 24. října 2011 poslance, aby nepodporovali pozměňovací návrhy Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny, neboť se obávali zkomplikování procesu přijímání této novely. Na jednání Hospodářského výboru dne 25. října 2011 pak členové výboru pro jednotlivé pozměňovací návrhy hlasovali, a to poměrně jednotně. Nelze tak tvrdit, že by za jednáním výboru stáli pouze sociální demokraté.
Výrok Karolíny Peake je zavádějící. Novela zákona o veřejných zakázkách prošla dohromady za asi 8 měsíců. Z této doby v Senátu strávila asi 3 týdny, což nelze považovat za obstrukci. Co se týká výtky poslankyně Peake směrem k pozměňovacím návrhům, tak ty např. v Hospodářském výboru Poslanecké sněmovny prosazovali poslanci napříč politickým spektrem a nelze tak tvrdit, že za zdržení při přijímání zákona může pouze ČSSD.
