Kateřina Konečná

Během superdebaty na CNN Prima News se moderátorka Tezerie Tománková ptala lídrů kandidátek ve volbách do Evropského parlamentu na jejich pohled na Green Deal a na to, co by v něm změnili, odstranili či zachovali. Kateřina Konečná, lídryně koalice Stačilo!, říká, že podle ní není pravda, že by Green Deal nešel zrušit, protože lid je dle české Ústavy zdrojem veškeré moci, a proto lze podobná legislativa vždy anulovat. V našem odůvodnění neověřujeme, zdali se Green Deal dá zrušit, ale pouze to, jestli se taková formulace v Ústavě nachází.

Hned na začátku Ústavy, konkrétně v článku 2, stojí, že lid je zdrojem veškeré moci. Dále se v něm specifikuje, že lid tuto moc vykonává prostřednictvím orgánů zákonodárné, výkonné a soudní moci. Vedle toho ale ústavní zákon může určit, kdy lid státní moc vykonává přímo. Je vhodné uvést, že zákonodárnou moc má v Česku na základě Ústavy Parlament a vrcholným orgánem výkonné moci je vláda.

Ústava tedy výslovně stanovuje, že lid je zdrojem veškeré státní moci. Výrok Kateřiny Konečné tak hodnotíme jako pravdivý.

Frans Timmermans, člen nizozemské levicové Strany práce a toho času zástupce frakce Progresivní aliance socialistů a demokratů (S&D) se po evropských volbách v roce 2019 ujal nové pozice výkonného místopředsedy Evropské komise (EK) pro Green Deal. Jeho ambice původně směřovaly na nejvyšší post v EK, tedy na jejího předsedu. Čelil ale odporu několika členských států včetně Česka, takže se tohoto místa ujala Ursula von der Leyen.

Timmermansova role

Ursula von der Leyen následně Timmermanse pověřila vedením politik EU v oblasti klimatu (.pdf, str. 2), jejichž cílem je stát se klimaticky neutrálním kontinentem do roku 2050. Vyzvala ho také k tomu, aby nastavil nové, ambicióznější snahy ve snižování emisí. Timmermans tedy vedl portfolio, které bylo pro EK pod vedením von der Leyen klíčové.

V dopise, který Timmermans od šéfky EK v roce 2019 dostal, stálo, že má za úkol „prověřit výrobu energie, odblokovat soukromé investice a podpořit nové čisté technologie“. Až do svého odchodu z Evropské komise v roce 2023 vedl vyjednávání legislativy, do které spadá například postupný zákaz spalovacího motoru, uhlíková daň či systém obchodování s emisními povolenkami pro silniční dopravu a budovy.

Mezi Timmermansovy úkoly spadala i jednání o klimatu se světovými lídry nebo farmářskou lobby. Klimatický balíček přijel v roce 2021 představit i tehdejšímu českému premiérovi Andreji Babišovi. V pozici výkonného místopředsedy EK pro Green Deal ho v srpnu 2023 nahradil slovenský eurokomisař Maroš Šefčovič (taktéž S&D), který v tomto evropském orgánu působí už od roku 2009.

Závěr

Nizozemský politik Frans Timmermans, člen levicové Strany práce, skutečně vedl vyjednávání o Green Dealu. Činil tak ze své pozice výkonného místopředsedy Evropské komise. Výrok Kateřiny Konečné proto hodnotíme jako pravdivý.

Vláda Slovenské republiky schválila návrh obranné dohody o vojenské spolupráci se Spojenými státy 12. ledna 2022. Návrh dohody vychází z pera slovenského ministerstva obrany a dohodu poté schválila vláda. Prezidentka Zuzana Čaputová se na samotném znění smlouvy nepodílela, ovšem k dohodě připojila tzv. interpretační doložku. Podle SME.sk bylo cílem zmírnit obavy veřejnosti, jejíž část proti dohodě hlasitě vystupovala. Doložka upřesňuje nejcitlivější součásti dohody, kupříkladu fakt, že nedojde ke zřízení amerických vojenských základen na slovenském území, umisťování jaderných zbraní apod. Doložka však není přímo právně závazná. Obdobnou doložku k dohodě přiložila také americká strana.

Prezidentka Čaputová smlouvu po celou dobu procesu podporovala a po schválení Národní radou ji také ratifikovala.

Obranná dohoda byla velmi kontroverzní už v době příprav textu. Řeší například to, že by americká armáda mohla využívat některá slovenská vojenská letiště. Slovensko by také získalo finance na jejich modernizaci. Proti se kromě opozice, například expremiéra Roberta Fica, staví také slovenský generální prokurátor. Podle obou dohoda ohrožuje suverenitu státu. Uveďme také, že o možné smlouvě se hovořilo už v roce 2019.

Na závěr uveďme, že slovenská vláda schválila dohodu 12. ledna, ministr zahraničí Jaroslav Naď ji ve Washingtonu podepsal 4. února. Předposledním krokem pak bylo schválení parlamentem, tedy Národní radou, které proběhlo 9. února. Jako poslední krok následovala ratifikace právě prezidentkou Čaputovou.

Výrok Kateřiny Konečné hodnotíme jako pravdivý s výhradou, jelikož správně poukazuje na to, že se prezidentka Čaputová aktivně podílela na přípravě obranné dohody. Její role při přípravě nicméně nebyla zdaleka tak zásadní jako role vlády. Nejednalo se tedy ani o jakýsi společný projekt, na kterém by se prezidentka a vláda rovnocenně podílely. Zuzana Čaputová k vládou připravenému a schválenému znění dohody pouze připojila svoji interpretační doložku a následně dohodu v předloženém znění ratifikovala.

Kateřina Konečná hovoří o průzkumu agentury MEDIAN SK, který se uskutečnil na konci ledna. Průzkum pracoval s reprezentativním vzorkem 1006 respondentů (.pdf, str. 3) a zkoumal názory a postoje obyvatel Slovenska (str. 1). Jedna z otázek průzkumu se týkala právě schválení dohody s USA o spolupráci v oblasti obrany (.pdf, str. 20). 32 % dotazovaných se tehdy skutečně vyslovilo pro. Doplňme, že nejčastěji se jednalo o obyvatele Bratislavského kraje ve věku 18–29 let anebo voliče hnutí Progresívne Slovensko (PS) nebo vládních stran OĽANO a Sloboda a Solidarita (SAS). Opačný názor na uzavření dohody mělo 54 % respondentů.

Co se týče umístění vojáků USA na slovenském území, 29 % občanů Slovenska by jejich přítomnost nevadila, 64 % naopak ano (.pdf, str. 19). Doplňme, že respondenti v průzkumu mimo jiné odpovídali také na otázky ohledně volební účasti, volebních preferencích, důvěře v mezinárodní organizace a konfliktu na Ukrajině.

Výsledky šetření v den jeho zveřejnění, tedy 2. února, publikovala také slovenská veřejnoprávní RTVS na svých webových stránkách i v hlavní televizní zpravodajské relaci (video, čas 18:34).

Pro kontext dodejme, že obranná dohoda Slovenska s USA upravuje právní podmínky a postavení americké armády na Slovensku, přičemž se jedná hlavně o posílení východní hranice Severoatlantické aliance. Ve slovenské společnosti způsobuje velké napětí.

Dohodu schválil slovenský parlament a následně ji ratifikovala prezidentka Zuzana Čaputová. Ta k dohodě prosadila tzv. interpretační doložku, podle níž se dokumentem „nezřizují vojenské základny na Slovensku ani se na jeho území neumisťují například jaderné zbraně a o působení amerických vojáků v zemi bude nadále rozhodovat slovenská vláda či parlament“.

Maďarsko jako první země Evropské unie 21. ledna dočasně a předběžně schválilo ruskou vakcínu Sputnik V, a to na 6 měsíců s tím, že je možné prodloužit povolení o další půl rok. O den později jednal v Moskvě šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó s ruským ministrem zdravotnictví Michailem Muraškem o kontraktu na nákup „velkého množství“ vakcín Sputnik V. Tyto ruské vakcíny by do Maďarska měly dorazit ve třech etapách a v celkovém objemu dvou milionů dávek. Péter Szijjártó odůvodňuje nákup ruské vakcíny i tímto: „Nákup vakcín řízený Bruselem selhal. Proto jsme se museli poohlédnout po nových zdrojích (vakcín).“

Jak již bylo řečeno, vakcína byla schválena pouze předběžně a dočasně na základě výnosu maďarské vlády č. 488/2020 (§ 4) a s odkazem na zákon z roku 2005. Dle paragrafů 2–4 je tak možné v rámci epidemie covidu-19 na základě potřeb pacienta umožnit použití léčivého prostředku bez registrace platné v Maďarsku, mimo jiné pokud není v Maďarsku k dispozici dostatečné množství léčivého přípravku, které již na trhu v Maďarsku nebo v Evropském hospodářském prostoru je. Dá se tedy říci, že maďarská vláda umožnila s ohledem na závažnost pandemie schválit vakcínu bez toho, aby do procesu vstoupila Evropské léková agentura.

Již v prosinci roku 2020 bylo do Maďarska doručeno 6 000 dávek této vakcíny. S očkováním se tehdy však nepočítalo, protože podle šéfa Orbánova kabinetu Gulyáse nemělo Rusko dostatečné výrobní kapacity.

Sputnik V je podle třetí fáze klinických testů účinná z 92 %. Této klinické studie se zúčastnilo 20 tisíc lidí a na vývoji vakcíny se mimo jiné podílelo právě i Maďarsko.

Maďarsko jako první z členských zemí Evropské unie uzavřelo dohodu o nákupu ruské vakcíny Sputnik V proti covidu-19. Jelikož podle maďarského ministra zahraničí Pétra Szijjártóa je distribuce vakcín skrze EU příliš pomalá, shání vakcíny i jinak než skrze Evropskou unii, například z Ruska nebo Číny.

Maďarsko se podílelo i na testování ruské vakcíny Sputnik V. To vyvolalo obavy u ostatních členských států a Maďarsko čelilo obvinění, že chce obejít schvalovací mechanismy EU. Do Maďarska v prosinci 2020 dorazilo 6 000 dávek této vakcíny, její použití při hromadném očkování původně nebylo plánováno, jelikož Rusko podle vyjádření maďarské vlády nemá dostatečné výrobní kapacity. 

Nicméně, 22. ledna 2021 maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó na brífinku s ruským ministrem zdravotnictví oznámil, že Maďarsko zakoupí „velké množství“ vakcíny Sputnik V. Mělo by dostat dva miliony dávek, co by stačilo na naočkovaní jednoho milionu obyvatel. Dávky by měly dorazit v rámci tří dodávek, z první dodávky by měli naočkovat 300 tisíc lidí, ze druhé 500 tisíc a ze třetí 200 tisíc.

Očkovací látky proti covidu-19 v zemích Evropské unie schvaluje Evropská léková agentura (EMA), ale jednotlivé státy mohou, dle Směrnice 2001/83/ES (článek 5) ze dne 6. listopadu 2001, samy udělit nouzové povolení pro vakcínu i bez EMA. 

Evropský parlament a Rada vydaly 15. července 2020 nařízení o lécích určených k léčbě nebo prevenci onemocnění covid-19 a o jejich výdeji. Podle odstavce 22 preambule „Obecně platí, že žádný léčivý přípravek nesmí být uveden na trh v Unii nebo v některém členském státě, pokud příslušné orgány neudělily registraci podle směrnice 2001/83/ES nebo nařízení (ES) č. 726/2004. Směrnice 2001/83/ES a nařízení (ES) č. 726/2004 však stanoví výjimky z tohoto požadavku v situacích, kdy je třeba naléhavě podat léčivý přípravek, aby bylo možné reagovat na zvláštní potřeby pacienta, pro použití ze soucitu nebo jako reakci na předpokládané nebo potvrzené šíření patogenních agens, toxinů, chemických látek nebo jaderného záření, které by mohly způsobit újmu. (…) Podle čl. 5 odst. 2 směrnice 2001/83/ES rovněž mohou členské státy dočasně povolit distribuci neregistrovaného léčivého přípravku jako reakci na předpokládané nebo potvrzené šíření patogenních agens, toxinů, chemických látek nebo jaderného záření, které by mohly způsobit újmu.“

I bývalý český ministr zdravotnictví Roman Prymula uvedl: „Daný stát pak na sebe bere veškerá rizika a zodpovědnost, vakcínu schvaluje ve své režii bez Evropské unie. Vzhledem k tomu, že tam existují rizika, nesmí ji pak vyvážet do jiných zemí.“ Vakcínu může používat výhradně na svém území. Tento fakt pak potvrdila i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen.

To, že si Maďarsko sjednalo dodávky vakcín mimo EU, tedy nebylo v rozporu s pravidly EU.

Nedohledali jsme žádnou zmínku, že by možnost individuálního schválení jednotlivými státy přiznala Evropská léková agentura (EMA), protože však tento postup uznaly jiné vrcholné instituce EU, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Na úvod zasaďme výrok Kateřiny Konečné do kontextu jejích předcházejících slov. Europoslankyně kritizuje českou vládu kvůli tomu, že místo vyjednání dodávek ruské vakcíny Sputnik V jen „nadávala“ na Evropskou unii. Jako příklad dává Maďarsko, které si kvůli pomalým dodávkám Unií vyjednaných vakcín dojednalo dodávky ruského Sputniku V. Její výrok tedy interpretujeme tak, že poukazuje na zmíněné státy, které si dokázaly vyjednat dodávky vakcín. V rámci ověření jsme se proto zaměřili právě na to, zda tři zmíněné státy mají objednané dávky ruské vakcíny a také, zda existují státy, které již Sputnikem V očkují.

V grafu níže jsou zobrazeny státy, které již mají objednané dávky ruské vakcíny Sputnik V. tato vakcína by podle výsledků klinických testů měla dosahovat účinnosti 91,6 %.

Z grafu je tedy patrné, že země, které europoslankyně Konečná ve svém výroku zmiňuje, skutečně ruskou vakcínu již mají objednanou. Nejvíce ruské vakcíny má doposud objednaný Egypt. Ten tak učinil již v září 2020, kdy uzavřel smlouvu na dodávku 25 milionů dávek vakcíny Sputnik V. Stejný počet dávek této vakcíny by měl být dle agentury RIA dodán také do Nepálu. Další státy se pak domluvily na domácí produkci ruské vakcíny, zmiňme například Jižní Koreu, Indii či Brazílii.

První várka vakcíny Sputnik V dorazila do Srbska koncem prosince. Touto vakcínou se začalo v Srbsku očkovat 6. ledna 2021, kdy první dávku obdržel například ministr vnitra Aleksandar Vulin či předseda Národního shromáždění Srbska Ivica Dačić.

V Brazílii bylo v lednu zažádáno o schválení použití ruské vakcíny, nicméně to bylo zamítnuto, jelikož žadatel, výrobce léčiv Uniao Quimica, nepředložil dostatečná data nutná pro schválení. Nicméně po zveřejnění výsledků 3. fáze testování vakcíny Sputnik V je očekáváno schválení možnosti očkování a možnosti výroby této vakcíny.

Maďarsko se podílelo i na testování ruské vakcíny Sputnik V. Do Maďarska v prosinci 2020 dorazilo 6 000 dávek této vakcíny, její použití při hromadném očkování nicméně nebylo plánováno, jelikož Rusko podle vyjádření maďarské vlády nemá dostatečné výrobní kapacity. 22. ledna 2021 však maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó na brífinku s ruským ministrem zdravotnictví oznámil, že Maďarsko zakoupí „velké množství“ vakcíny Sputnik V, které by mělo dorazit v rámci tří dodávek. Podle aktuálních dat Maďarsko plánuje zakoupit 2 miliony dávek ruské vakcíny.

Mezi další země, které již vakcínou Sputnik V očkují, patří Argentina, Bělorusko, Kazachstán.

Ruská vakcína byla dále zaregistrována v Alžírsku, Arménii, Guinei, Iránu, Nikaragui, Palestině, Paraguayi, Tunisku, Turkmenistánu a ve Spojených arabských emirátech.

Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý, jelikož europoslankyní zmíněné země skutečně již mají objednané dávky vakcíny Sputnik V a plánují touto vakcínou očkovat. Zároveň některé země již opravdu začaly ruskou vakcínou očkovat.

Europoslankyně Konečná výrokem reaguje na otázku moderátorky, která jí konfrontovala s výroky šéfky Státního ústavu pro kontrolu léčiv (dále jen SÚKL) Ireny Storové. Ta se k procesu schvalování vakcín proti COVID-19 vyjádřila na počátku října prostřednictvím tiskové zprávy SÚKL. Uvedla, že „vakcíny proti nemoci COVID-19 jsou dle legislativy povinně registrovány centralizovaně, tedy takovou registraci neuděluje SÚKL ani jiné evropské národní regulační autority, ale Evropská komise na základě odborného zhodnocení Evropskou agenturou pro léčivé přípravky“. Dne 8. ledna tohoto roku v pořadu Rozstřel Irena Storová uvedla, že SÚKL nemůže samostatně rozhodovat o přístupu konkrétních vakcín na trh. Dodala, že tak nemůže rozhodovat ani o schválení ruské vakcínu Sputnik, jelikož takový typ léčiv vyžaduje registraci Evropské agentury pro léčivé přípravky (dále jen EMA).

Očkovací strategie ČR (.pdf, str. 7) uvádí, že se všechny členské státy zapojily do iniciativy Evropské komise, jejímž cílem je včasné zajištění dodávky vakcín proti covidu-19. S Evropskou komisí tak byla uzavřena dohoda, na základě které EU jedná jménem členských států a ty se zároveň zavazují k tomu, že nebudou individuálně jednat s výrobci. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen 8. ledna tohoto roku uvedla, že jednotlivé členské státy nesmí vyjednávat o dodávkách vakcín s farmaceutickými společnostmi separátně, jelikož to nedovoluje smlouva o společných nákupech, která je právně závazná.

Článek 7 (.pdf, str. 2) Smlouvy o společném nákupu vakcín z června 2020 uvádí, že členské státy, které dohodu podepsaly, nemohou separátně vyjednávat o nákupu vakcín s farmaceutickými společnostmi, které již uzavřely smlouvy s EU. Dle této dohody se tak zákaz vyjednávání a potažmo i nákupu vztahuje pouze na výrobce, od nichž vakcínu již odebírá EU jako celek. 

Co se týče samotné registrace vakcíny, obecně platí že tento proces provádí centralizovaně Evropská léková agentura. Mimo to je však možnost registrace vakcín členskými státy v rámci určitého stavu nouze, a to dle Směrnice 2001/83/ES (článek 5) ze dne 6. listopadu 2001. Bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula k tomu uvádí: „Daný stát pak na sebe bere veškerá rizika a zodpovědnost, vakcínu schvaluje ve své režii bez Evropské unie. Vzhledem k tomu, že tam existují rizika, nesmí ji pak vyvážet do jiných zemí.“ Vakcínu může používat výhradně na svém území.

Maďarsko se jako první země Evropské unie rozhodlo uzavřít vlastní dohodu mimo EU o dodávce vakcíny Sputnik V, která již byla příslušnými maďarskými orgány schválena. EMA sice musí vakcíny před dlouhodobým používáním v rámci EU schválit, ale jak již bylo řečeno, jednotlivé členské státy mohou užití těchto vakcín dočasně povolit v rámci nouzového postupu. Pro podávání ruské vakcíny Sputnik byla maďarskými orgány udělena 6 měsíční výjimka, kterou lze následně i prodloužit. Kromě toho byla koncem ledna 2021 v Maďarsku schválena také čínská vakcína Sinopharm. 

V kontextu Česka zmínil možnost separátního vyjednávání o nákupu vakcíny Sputnik Roman Prymula. Uvedl, že by vakcínu muselo schválit Ministerstvo zdravotnictví, a to na základě odborného stanoviska SÚKL. Takový proces je v ČR upraven zákonem č. 378/2007 Sb. o léčivech. Konkrétně dle § 8 odst. 6 může Ministerstvo zdravotnictví při specifických a kritických situacích, které by mohly závažným způsobem ohrozit veřejné zdraví, vydat výjimečné a dočasné rozhodnutí, kterým povolí distribuci, výdej a používání neregistrovaného léčivého přípravku. Tomuto procesu by zároveň mělo předcházet odborné stanovisko SÚKL.

Tímto procesem bylo v ČR v dubnu minulého roku povoleno podávání léku Remdesivir (.pdf), a to konkrétně po dobu 8 měsíců. SÚKL před přijetím tohoto opatření vydal k možnosti užívání Remdesiviru kladné stanovisko.

Za účelem zajistit výrobu co největšího počtu vakcín proti covidu-19 uzavřela již v červnu 2020 farmaceutická společnost AstraZeneca, jejíž sídlo se nachází ve Velké Británii, smlouvu s indickým Serum Institute of India. Ten tak získal licenci na výrobu očkovací látky odborně označované jako ChAdOx1 či AZD1222, kterou AstraZeneca vyvinula společně s Oxfordskou univerzitou. Tuto vakcínu pak indická společnost Serum Institute of India vyrábí pod názvem Covishield.

Uveďme, že i když je Covishield v podstatě pouze obchodním názvem vakcíny společnosti AstraZeneca, lze ji do jisté míry považovat za „indickou vakcínu“, jak o ní ve výroku mluví Kateřina Konečná. A to zvláště s přihlédnutím k tomu, že je vyráběna a prodávána indickou společností.

Firma Serum Institute of India, která je jedním z největších výrobců vakcín na světě vůbec, do konce roku 2020 vyprodukovala přibližně 40–50 milionů dávek Covishieldu. Podle informací BBC indická společnost ve druhé polovině ledna uvedla, že vyrábí více než 50 milionů dávek vakcíny za měsíc. 

Indie pak Covishield skutečně vyváží do zemí jižní Asie, například do Bhútánu, Bangladéše, Nepálu, Myanmaru a na Maledivy. K exportu prvních dávek vakcíny došlo 20. ledna 2021. Dále je Covishield dodáván mimo jiné do Jihoafrické republiky, která obdržela 1 milion dávek této vakcíny. 

Přesná data o již exportovaném počtu vakcín se nám dohledat nepodařilo. Pokud bychom však porovnali jednotlivé vakcíny podle počtu objednaných dávek, nachází se Covishield společnosti Serum Institute of India s 1 118,7 miliony dávek na 6. místě (dle dat dostupných 7. února 2020). Tedy za vakcínami Pfizer-BioNTech, AstraZeneca, Johnson & Johnson, Sanofi/GSK a Novavax, na jejímž výrobním procesu se Serum Institute of India také podílí. Až za vakcínou Covishield se pak s 995,5 miliony dávek řadí například vakcína Moderna, kterou k očkování používá také Česká republika.

Doplňme, že existuje i vakcína vyvinutá přímo v Indii, a to Covaxin od firmy Bharat Biotech. Ta má být zatím exportována například do Brazílie, ke dni rozhovoru (2. února 2021) k tomu ale ještě nedošlo. Indická vláda dále plánuje poslat dodávky této vakcíny do Myanmaru, na Maledivy či na Filipíny. Začátkem ledna Bharat Biotech uvedl, že má zásobu 20 milionů dávek Covaxinu a do konce roku chce vyrobit 700 milionů dávek vakcíny.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť vakcína Covishield, kterou lze do jisté míry považovat za vakcínu indickou, je skutečně vyráběna „v milionech kusů“ a je dodávána na trhy jižní Asie a do Jihoafrické republiky.

Kromě dodávek vakcín, které zajišťuje Evropská komise v rámci jednotné evropské vakcinační strategie, se Maďarsko rozhodlo vyjednávat o dodávkách také samostatně. Dne 22. října 2020 tak například maďarská vláda oznámila, že se tamní odborníci budou zabývat účinností ruských a čínských vakcín. Na konci října pak maďarský premiér Viktor Orbán uvedl, že Maďarsko o vakcínách s Ruskem a Čínou jednalo a na jaře by tak mohlo mít k dispozici několik rozdílných očkovacích látek.

12. listopadu poté Maďarsko oznámilo, že v prosinci nakoupí menší množství ruské vakcíny Sputnik V. Ve stejné době proběhlo jednání maďarského ministra zahraničí s ruským ministrem průmyslu a obchodu Denisem Manturovem o možnosti, že by Maďarsko ruskou vakcínu samo vyrábělo.

Dodejme, že Sputnik V byla jako vůbec první vakcína proti covidu-19 schválena ruskými úřady v srpnu minulého roku. Dne 21. ledna 2021 tuto ruskou vakcínu schválilo i Maďarsko, a to jako první země EU. Dohoda, podle níž by Maďarsko mělo od Ruska dostat během tří měsíců vakcínu celkem pro jeden milion lidí, byla uzavřena 22. ledna. 

První vakcíny následně do Maďarska dorazily 2. února, konkrétně se jednalo o 40 000 dávek, tedy počet vakcín, který by měl při očkování dvěma dávkami postačit pro 20 000 osob. Samotné očkování vakcínou Sputnik V by podle maďarského premiéra mělo v této zemi začít pravděpodobně ve druhém únorovém týdnu.

Na závěr doplňme, že Maďarsko může podle evropských zákonů v době nouze použít vakcínu, která v EU ještě není schválena, ale pouze na vlastní zodpovědnost.