Martin Stropnický

Podle informací z médií vyslovil nizozemský politik Halbe Zijstra z Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD) návrh na utvoření "mini Schengenu", sestávajícího z Německa, Rakouska, Belgie, Nizozemí a Lucemburska.

Existenci tohoto neoficiálního návrhu potvrdil také německý ministr vnitra Thomas de Maizière.

Podle Reuters mluvčí Evropské komise záležitost okomentovala vyjádřením, že komise neobdržela k této věci žádný formální návrh.

Zdroj: Stratfor.com

Co se týče druhé verze návrhu, jediný zpravodajský server, který o něm informuje, je britský Daily Mail. Bez dalšího komentáře zveřejňuje mapu Evropy, ve které jsou některé dosavadní státy Schengenského prostoru znázorněny jinou barvou, mimo jiné i ministrem Stropnickým zmiňovaná Itálie a Španělsko. Česká republika by (při intuitivním výkladu grafiky) podle tohoto návrhu v Schengenu měla zůstat.

Zdroj: Daily Mail

Daily Mail se odvolává na vyjádření nejmenovaného evropského diplomata, a tvrdí, že možné změny hranic Schengenského prostoru budou předmětem diskuze během výjimečného setkání ministrů spravedlnosti a vnitra v pátek 20. listopadu 2015. Podle tiskové zpráv y z tohoto setkání žádné obdobné návrhy projednávány nebyly, ministři se shodli (mimo jiné) na posílení vnějších hranic Schengenského prostoru v existující podobě.

Je tedy zřejmé, že ačkoliv návrhy na zmenšení Schengenského prostoru (případně vytvoření jakési alternativy) existují, není jasné, jak vážně jsou tyto návrhy míněny, ani kdo přesně je navrhovatelem (případně zda má navrhovatel širší podporu). Na oficiální úrovni žádný obdobný návrh vznesen nebyl.

Ministr Stropnický má pravdu v tom, že existuje varianta budoucnosti Sýrie pod dočasným vedením Asada. Podobné názory zaznívaly (The Economist) na Vídeňském kongresu o budoucnosti Sýrie. Na tomto kongresu došlo k dohodě (Wall Street Journal) na vytvoření nové ústavy a svobodných voleb do 18 měsíců.

Prezident Asad sice v rozhovoru pro italskou televizi Rai Uno mluvil o této dohodě a o osmnácti měsíčním časovém plánu pro tuto reformu, ale řekl, že časový plán pro tyto reformy začíná až po poražení terorismu (Syrian Arab News Agency). To znamená, že doba vlády prezidenta Assada může být výrazně delší než proklamovaných 18 měsíců až 2 roky. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

Ještě musíme zmínit, že rozhovor s Asadem na tohle téma, který jsme našli je z 19.11 a nikoli z 21.11 jak Martin Stropnický tvrdil.

"Tento časový plán bude zahájen až poté, co bude poražen terorismus. Předtím nemá smysl žádný časový plán tvořit, protože nemůžete ničeho politicky dosáhnout, zatímco teroristé přebírají mnohá syrská území. Oni budou - oni již vlastně jsou hlavní překážkou skutečného politického pokroku."

V Mali operuje několik teroristických organizací. Jedná se o Al Murabitoon a Ansar al-Din, která zastupuje tuarégské rebely. Obě dvě organizace spolupracují s Al Kájdou.

Tuarégové jako etnikum nejsou teroristickou organizací. Pouze jejich část se dožaduje samostatného státu. V červnu 2015 uzavřeli tuaregové v severoafrickém Mali dohodu o míru. Vláda slíbila větší zastoupení ve vládních institucích a začlenění do bezpečnostních složek na severu Mali

Z výroku nelze poznat, které období ministr přesně vymezuje. Počet vojáků i nasazení počtu jednotek se různě lišilo. Nikdy však nedošlo k úplnému stažení české armády z Afghánistánu a během let tam pravidelně působí určité typy jednotek nboe celých kontingentů. Zapojení českých vojáků v Afghánistánu bude pokračovat i v roce 2015.

Při pohledu na tabulku níže je patrné, že mezi lety 2013 a 2014 došlo k výraznému poklesu početu vojáků. Jednalo se hlavně o vojáky z jednotky, která na místě dokončila svůj cíl a neměla důvod dále setrvávat v oblasti. Jednalo se o jednotky velitelství RC - east v provinciích Lógar a Wardak v počtu 477 vojáků. Nejednalo se tedy o stažení vojsk jako v případě stahování armády ze strany USA. K jedné z největších ztrát na životech v novodobé historii armády ČR, při které přišlo o život 5 vojáků, došlo v červenci 2014. Tedy poté, co se snížil počet nasazených vojáků v Afghánistánu.

Po této tragické události se ovšem nasazení sil AČR v Afghánistánu nesníšilo, k 9. říjnu sloužilo v zemi v rámci mise RSM 280 českých vojáků.

Analýza počtu padlých vojáků v Afghánistánu za rok 2013 zde a v roce 2014 zde. Předchozí roky a umístění českých vojáků na misích jsou přístupné na webových stránkách Armády ČR. Historie mise od roku 2002 do roku 2008 popsána zde. Při misi v Afghánistánu přišlo o život 10 vojáků.

Jedním z příkladů omezeného působení v zemi je i Rekonstrukční mise působící vymezenou dobu do roku 2013. Jednalo se však o ojedinělou misi a z tohoto důvodu ji neměníme hodnocení výroku, protože mise se nestáhla ze země na základě útoků vůči vojákům, ale po dokončení svého úkolu.

Tabulka: Vývoj počtu vojáků na misi v Afghánistánu včetně expertů

Rok

Počet vojáků na misi

20142732013638

2012

6002011699

2010572

2009522

2008403

2007262

2006

148

Zdroj: Armáda ČR

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože podle nejnovější statistiky eurostatu bylo v druhém kvartálu roku 2015 afghánských žadatelů o azyl ve členských zemích EU druhý nejvyšší počet (26 995) hned za žadateli ze Sýrie (43 995).

Ministr obrany zřejmě mluví o posílení schengenské hranice českými vojáky.

Podle informací dostupných na stránkách Ministerstva obrany skutečně nápad na vyslání českých vojáků a příslušného vybavení na území Maďarska vzešel z české strany, což maďarský ministr obrany s radostí uvítal. Podobným způsobem vznikl impuls na podporu Slovinské strany.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože není doposud zveřejněn záznam z jednání vlády a nemůžeme tedy potvrdit ani vyvrátit slova ministra obrany. Po zveřejnění záznamu bude výrok upraven.

V České republice nyní existují tři krizové stavy - stav nebezpečí, nouzový stav a stav ohrožení státu. Vedle nich pak stojí válečný stav.

Po teroristických útocích v Paříži z minulého týdne premiér Bohuslav Sobotka ihned požádal o celkový bezpečnostní audit situace v České republice a zároveň požaduje na přelomu roku revidovat krizovou stupnici podle vzoru Velké Británie. Doslova řekl (Ihned): "Je to vlastně stupnice ohrožení, která bude zahrnovat identifikaci hrozeb jak z pohledu bezpečnostního aparátu, tak z pohledu schopnosti informovat veřejnost o daném stupni ohrožení.”

Ministerstvu obrany bylo ve státním rozpočtu na rok 2015 vyhrazeno 3,6 % celkového objemu, pro rok 2016 se pak jedná o 3,82 % celkového rozpočtu. Budeme-li brát v potaz to, že ministr celkové procento zaokrouhlil na celé číslo, je jeho výrok pravdivý. Je nutné dodat, že pro mezinárodní srovnání či pro vyčíslení závazků vůči NATO se používá poměr výdajů na obranu vůči HDP, o kterém ministr mluví v dalším výroku.

Celkové výdaje státního rozpočtu na rok 2016 dosahují podle návrhu částky 1 250,8 mld. Kč. Resort ministerstva Martina Stropnického disponuje rozpočtem 47,8 mld. Kč (což činí 3,82 %).

Tabulka ukazuje kolik % z rozpočtu tvořily výdaje na Ministerstvo obrany od roku 2010

rok 2010201120122013201420152016 % z celk. rozpočtu ČR4,123,693,663,573,463,593,82

Pro srovnání, rozpočet Ministerstvo vnitra v roce 2015 činí 55,1 mld. Kč (4,52% rozpočtu). Největší výdajovou kapitolou je pak Ministerstvo práce a sociálních věcí, které ročně pracuje s rozpočtem 533,3 mld. Kč (43,77%).

Ministr obrany Martin Stropnický srovnává míru hrubého domácího produktu (HDP) za rok 2013 (4 086,3 mld. Kč) se současným rozpočtem svého ministerstva (43,8 mld. Kč). Podíl rozpočtu na hypotetickém HDP by byl 1,07%.

Takovéto srovnání ovšem nemá žádnou logiku a přistoupit na Stropnického srovnání by bylo chybou. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

Faktem zůstává, že jsme jako členský stát NATO zavázáni vydávat ročně na obranu alespoň 2% HDP, ke kterým má současná hodnota velmi daleko.

Česká republika se může pyšnit vysokým růstem své ekonomiky.

Predikce Ministerstva financí hovoří o celkovém růstu 4,5% HDP za rok 2015. Předběžný odhad Českého statistického úřadu pak počítá s růstem 4,3% HDP ve třetím kvartálu 2015.

Termínem "nás trestá" naráží Martin Stropnický na to, že jsme jako členský stát NATO zavázáni vydávat ročně na obranu minimálně 2% HDP, což při značném růstu ekonomiky znamená vyšší výdaje. Návrh státního rozpočtu na rok 2016 (pdf, str. 7) zveřejněný Ministerstvem financí v říjnu tohoto roku počítá s navýšením rozpočtu na 47,8 mld. Kč. Ve výsledku se tedy procento prostředků vynaložené na obranu změní jen nepatrně, i když nominální narůst - pokud rozpočet projde v navrhované podobě - je značný, celkem jde o 4 mld. Kč.