Martin Stropnický

Česká republika se může pyšnit vysokým růstem své ekonomiky.

Predikce Ministerstva financí hovoří o celkovém růstu 4,5% HDP za rok 2015. Předběžný odhad Českého statistického úřadu pak počítá s růstem 4,3% HDP ve třetím kvartálu 2015.

Termínem "nás trestá" naráží Martin Stropnický na to, že jsme jako členský stát NATO zavázáni vydávat ročně na obranu minimálně 2% HDP, což při značném růstu ekonomiky znamená vyšší výdaje. Návrh státního rozpočtu na rok 2016 (pdf, str. 7) zveřejněný Ministerstvem financí v říjnu tohoto roku počítá s navýšením rozpočtu na 47,8 mld. Kč. Ve výsledku se tedy procento prostředků vynaložené na obranu změní jen nepatrně, i když nominální narůst - pokud rozpočet projde v navrhované podobě - je značný, celkem jde o 4 mld. Kč.

Ministr obrany Martin Stropnický srovnává míru hrubého domácího produktu (HDP) za rok 2013 (4 086,3 mld. Kč) se současným rozpočtem svého ministerstva (43,8 mld. Kč). Podíl rozpočtu na hypotetickém HDP by byl 1,07%.

Takovéto srovnání ovšem nemá žádnou logiku a přistoupit na Stropnického srovnání by bylo chybou. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

Faktem zůstává, že jsme jako členský stát NATO zavázáni vydávat ročně na obranu alespoň 2% HDP, ke kterým má současná hodnota velmi daleko.

Ministerstvu obrany bylo ve státním rozpočtu na rok 2015 vyhrazeno 3,6 % celkového objemu, pro rok 2016 se pak jedná o 3,82 % celkového rozpočtu. Budeme-li brát v potaz to, že ministr celkové procento zaokrouhlil na celé číslo, je jeho výrok pravdivý. Je nutné dodat, že pro mezinárodní srovnání či pro vyčíslení závazků vůči NATO se používá poměr výdajů na obranu vůči HDP, o kterém ministr mluví v dalším výroku.

Celkové výdaje státního rozpočtu na rok 2016 dosahují podle návrhu částky 1 250,8 mld. Kč. Resort ministerstva Martina Stropnického disponuje rozpočtem 47,8 mld. Kč (což činí 3,82 %).

Tabulka ukazuje kolik % z rozpočtu tvořily výdaje na Ministerstvo obrany od roku 2010

rok 2010201120122013201420152016 % z celk. rozpočtu ČR4,123,693,663,573,463,593,82

Pro srovnání, rozpočet Ministerstvo vnitra v roce 2015 činí 55,1 mld. Kč (4,52% rozpočtu). Největší výdajovou kapitolou je pak Ministerstvo práce a sociálních věcí, které ročně pracuje s rozpočtem 533,3 mld. Kč (43,77%).

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože není doposud zveřejněn záznam z jednání vlády a nemůžeme tedy potvrdit ani vyvrátit slova ministra obrany. Po zveřejnění záznamu bude výrok upraven.

V České republice nyní existují tři krizové stavy - stav nebezpečí, nouzový stav a stav ohrožení státu. Vedle nich pak stojí válečný stav.

Po teroristických útocích v Paříži z minulého týdne premiér Bohuslav Sobotka ihned požádal o celkový bezpečnostní audit situace v České republice a zároveň požaduje na přelomu roku revidovat krizovou stupnici podle vzoru Velké Británie. Doslova řekl (Ihned): "Je to vlastně stupnice ohrožení, která bude zahrnovat identifikaci hrozeb jak z pohledu bezpečnostního aparátu, tak z pohledu schopnosti informovat veřejnost o daném stupni ohrožení.”

Ministr obrany zřejmě mluví o posílení schengenské hranice českými vojáky.

Podle informací dostupných na stránkách Ministerstva obrany skutečně nápad na vyslání českých vojáků a příslušného vybavení na území Maďarska vzešel z české strany, což maďarský ministr obrany s radostí uvítal. Podobným způsobem vznikl impuls na podporu Slovinské strany.

Z výroku nelze poznat, které období ministr přesně vymezuje. Počet vojáků i nasazení počtu jednotek se různě lišilo. Nikdy však nedošlo k úplnému stažení české armády z Afghánistánu a během let tam pravidelně působí určité typy jednotek nboe celých kontingentů. Zapojení českých vojáků v Afghánistánu bude pokračovat i v roce 2015.

Při pohledu na tabulku níže je patrné, že mezi lety 2013 a 2014 došlo k výraznému poklesu početu vojáků. Jednalo se hlavně o vojáky z jednotky, která na místě dokončila svůj cíl a neměla důvod dále setrvávat v oblasti. Jednalo se o jednotky velitelství RC - east v provinciích Lógar a Wardak v počtu 477 vojáků. Nejednalo se tedy o stažení vojsk jako v případě stahování armády ze strany USA. K jedné z největších ztrát na životech v novodobé historii armády ČR, při které přišlo o život 5 vojáků, došlo v červenci 2014. Tedy poté, co se snížil počet nasazených vojáků v Afghánistánu.

Po této tragické události se ovšem nasazení sil AČR v Afghánistánu nesníšilo, k 9. říjnu sloužilo v zemi v rámci mise RSM 280 českých vojáků.

Analýza počtu padlých vojáků v Afghánistánu za rok 2013 zde a v roce 2014 zde. Předchozí roky a umístění českých vojáků na misích jsou přístupné na webových stránkách Armády ČR. Historie mise od roku 2002 do roku 2008 popsána zde. Při misi v Afghánistánu přišlo o život 10 vojáků.

Jedním z příkladů omezeného působení v zemi je i Rekonstrukční mise působící vymezenou dobu do roku 2013. Jednalo se však o ojedinělou misi a z tohoto důvodu ji neměníme hodnocení výroku, protože mise se nestáhla ze země na základě útoků vůči vojákům, ale po dokončení svého úkolu.

Tabulka: Vývoj počtu vojáků na misi v Afghánistánu včetně expertů

Rok

Počet vojáků na misi

20142732013638

2012

6002011699

2010572

2009522

2008403

2007262

2006

148

Zdroj: Armáda ČR

V Mali operuje několik teroristických organizací. Jedná se o Al Murabitoon a Ansar al-Din, která zastupuje tuarégské rebely. Obě dvě organizace spolupracují s Al Kájdou.

Tuarégové jako etnikum nejsou teroristickou organizací. Pouze jejich část se dožaduje samostatného státu. V červnu 2015 uzavřeli tuaregové v severoafrickém Mali dohodu o míru. Vláda slíbila větší zastoupení ve vládních institucích a začlenění do bezpečnostních složek na severu Mali

Dodávka zbraní do Iráku proběhla 19. listopadu 2015. Část daru byla určená irácké armádě a druhá část kurdským ozbrojeným silám.

Co se letounů L-159 týče, jejich odprodej je skutečně dojednán. Že dva z bitevníků jsou již na místě, o tom informuje např. Idnes, Reflex, Novinky.cz či České noviny (eng.) - zpravodajský server ČTK. Odkazují přitom na aeroblog Aerohisto, který sdílel fotky bitevníků stojících na letišti v bulharském Plovdivu a dále na agenturu Reuters.

O úspěšném obdržení letounu informují i některá zahraniční média, např. zde (eng.) či zde (arabsky).

Irácký velvyslanec ocenil českou pomoc při jednání s ministrem Stropnickým. Nepodařilo se nám však v dostupných zdrojích najít informace o možné budoucí spolupráci při rekonstrukci Iráku.

Ministr obrany přijal 18. listopadu 2015 nového velvyslance irácké republiky Walida Hamed Shiltaga, který je ve funkci od srpna letošního roku. Na společném jednání velvyslanec ocenil českou pomoc v boji s ISIL. " Velvyslanec Shiltagh dále zdůraznil zájem Iráku na rozvoji spolupráce v obranné oblasti, mj. ve výcviku, obranném průmyslu nebo v dodávkách vojenského materiálu. " Rovněž bylo konstatováno, že obě strany budou o společných oblastech zájmu dále jednat.

Přímá spojitost mezi dodávkami a dalšími zakázkami pro české firmy však není průkazná a výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Světová média shodně informují o ruských dodávkách zbraní a další techniky režimu syrského prezidenta Bašára Asada. Tento fakt nevyvrací ani ruský prezident Vladimir Putin, který v projevu na setkání rady Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti v Dušanbe v září 2015 prohlásil, že " (Rusko) podporuje syrskou vládu ... v boji proti agresi teroristů. Poskytuje jí a bude nadále poskytovat nezbytnou vojenskou techniku. "

Syrský velvyslanec v Moskvě Riad Haddad toto potvrdil v reakci na kritiku amerického ministra zahraničí Johna Kerryho, že Rusko svou podporou Asadovu režimu riskuje prodloužení a prohloubení konfliktu. Řekl konkrétně, že " s Ruskem spolupracujeme již 30 - 40 let, a to v různých oblastech včetně vojenské. Ano, dostáváme od nich zbraně a vojenskou techniku, což je vše v souladu s dohodami mezi našimi dvěma zeměmi " (vyjádření pro agenturu ITAR-TASS převzala většina světových médií včetně Reuters).

Analýza (.pdf, str. 2) amerického Institutu pro výzkum války potvrzuje a dokládá " nové rozšiřování ruských vojenských sil v Sýrii, které začalo července 2015 a výrazně zrychlilo v srpnu a září ".

Z výše uvedeného je možné vyvodit, že vyzbrojování Asadova režimu ze strany Ruska probíhá, a to dlouhodobě. Také existuje důvodné podezření, že v posledních měsících toto vyzbrojování nabralo na intenzitě.

Analýza webu Armádní noviny ve dvou dílech uvádí typ zbraní a techniky, které Rusko v posledních letech Sýrii poskytlo. V první části web popisuje zejména dodávky, modernizaci a opravy letecké techniky (vrtulníky, bojová letadla, drony), ale také pozemní techniku (transportéry). V druhé části své analýzy pak web popisuje dodávky palných zbraní, a to od samopalů po odstřelovací pušky.

Ačkoli lze těžko přesně kvantifikovat "docela masivní vyzbrojení," jak o něm Stropnický mluví, tak vzhledem k dlouhodobosti dodávek zbraní a techniky z Ruska do Sýrie a s ohledem na rozmanitost těchto dodávek (od samopalů po leteckou techniku) hodnotíme výrok jako pravdivý.