Miloš Zeman

1. místopředseda Občanské demokratické strany Zbyněk Stanjura zveřejnil 26. března na svém facebookovém profilu následující status:

Na tiskové konferenci vlády 26. března zaznělo od ministryně Schillerové, že se vláda rozhodla podpořit OSVČ, které musely kvůli krizovým opatřením zavřít provozovnu anebo jim tato opatření znemožnila podnikání, částkou 15 000 korun. Náhrada škody dle jejích slov „není spojena s tím, že bychom refundovali zisk, ztrátu toho zisku za dobu, kdy ta firma prostě byla na vrcholu ekonomické aktivity. To by prostě byly biliony a ohrozili bychom chod tohoto státu. Ohrozili bychom důchody, ohrozili bychom infrastrukturu, všechny věci, které tento stát potřebuje.“ Dostatečnou podporou podle ní byla už zavedená opatření, jako například odpuštění sociálního a zdravotního pojištění na 6 měsíců, odložení některých daní či prominutí zálohy na dani z příjmu.

Nově se také tato opatření přesunula do gesce Ministerstva zdravotnictví, což ministryně Schillerová zdůvodňovala tím, že „zdravotní zákon přesahuje nouzový stav. V podstatě tato opatření souvisí s pandemií. Souvisí s tímto zákonem a mohou být vydávána i mimo nouzový stav. Mohou být vydávána prostě v období, kdy třeba už tu nebudeme mít nouzový stav, ale ministr zdravotnictví bude tady vidět nějaká ohrožení."

V § 36 odst. 1 Krizového zákona stojí: „Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními prováděnými podle tohoto zákona.“ Podle některých právníků mají tak firmy „nárok na odškodnění za ušlý zisk.“ Pro server iRozhlas.cz se vyjádřil advokát Daniel Zinrák, který je odborníkem na náhradu škod: „Krizový zákon předpokládá, že když dojde kvůli krizovým opatřením ke škodám, že se nahradí. Teď se ale zavedla nová opatření, vesměs ve stejném rozsahu, jako byly ty původní, a to podle zákona o ochraně veřejného zdraví, který žádnou náhradu škody nepředpokládá.“

Změnu právního základu kritizovali kromě některých právníků a Zbyňka Stanjury i další členové opozice a také Hospodářská komora.

Deník N skutečně přinesl zprávu o výhružném dopisu od čínské ambasády, který varoval senátora Kuberu před jeho plánovanou cestou na Tchaj-Wan a který byl nalezen v jeho pozůstalosti. Deník N na základě několika zdrojů tvrdí, že tento dopis byl vytvořen na žádost hradního kancléře Vratislava Mynáře. Následně tuto zprávu převzala i další média. V dopisu, který byl adresován z čínské ambasády a byl podpořen dvěma přípisy z prezidentské kanceláře, se hovoří mimo jiné o možném postihu pro bývalého předsedu Senátu Kuberu i české firmy, pokud by byla Kuberova diplomatická cesta na Tchaj-Wan uskutečněna.

Kancléř Mynář po nějaké době opravdu veřejně popřel svoje zapojení do této kauzy a dokonce popřel i samotnou existenci takového dopisu. Označil celou kauzu za dezinformační kampaň. Své vyjádření zveřejnil i na webových stránkách Hradu. Tímto prohlášením ale nebyl uspokojen současný předseda Senátu Miloš Vystrčil, který požaduje konkrétnější vysvětlení.

Nákladní letoun Antonov An–225 „Mrija“ v úterý 14. dubna 2020 ráno (pět dní před rozhovorem) přistál na letišti Frédérica Chopina ve Varšavě. Ve svém nákladním prostoru přivezl kolem 100 tun zdravotnického materiálu z čínského města Tchien-ťin.

The world's largest cargo plane, the An-225 Mriya, has taken off with 76 tons of protective suits, 11 tons of face shields and 9 tons of masks on board. 

More than 1050 m3 of security equipment ordered in 🇨🇳 by @kghm_sa and @GrupaLOTOS will land tomorrow in 🇵🇱. #CargoForPoland pic.twitter.com/RqEKtSFIcg

— Ministry of Foreign Affairs 🇵🇱 (@PolandMFA) April 13, 2020

Let zorganizovala polská polostátní těžební společnost KGHM a polostátní petrochemická společnost Lotos. Nejednalo se o let organizovaný přes alianční program SALIS, jak jej využila Česká republika, byť je Polsko rovněž členem programu.

Přílet sledoval na místě i polský premiér Mateusz Morawiecki a generální ředitelé společností KGHM a Lotos:

🎥 "To bezprecedensowy transport, który będziemy w najbliższych tygodniach powielać, będziemy ściągać jak najwięcej sprzętu. Dodatkowo koncentrujemy się na produkcji krajowej. Chcemy działać dwutorowo" - premier @MorawieckiM. 

➡️ Cała wypowiedź: https://t.co/5MT5hDsrra pic.twitter.com/kvGHcDXHKz

— Kancelaria Premiera (@PremierRP) April 14, 2020

Premier @MorawieckiM: Do Polski przybyły kolejne środki ochrony osobistej

📰 Czytaj więcej: https://t.co/MUeLkxYGFm
📸 Zdjęcia: https://t.co/wzlSHw6Pu1 pic.twitter.com/e6IEGvygWe

— Kancelaria Premiera (@PremierRP) April 14, 2020

Druhá světová válka v Evropě oficiálně skončila podepsáním německé kapitulace v Berlíně 8. května 1945 s platností od 23 hodin toho dne. Podle moskevského času pak kapitulace nabyla platnosti ve 2 hodiny následujícího dne, 9. května. Z toho důvodu si v Rusku připomínají konec války v tomto datu. Nicméně v Evropě (včetně ČR) je za datum konce druhé světové války považován 8. květen, nikoli 9. květen, jak uvádí Miloš Zeman. S ohledem na celosvětový kontext skončila druhá světová válka definitivně 2. září 1945 kapitulací Japonska. 

V Rusku se  každoročně na oslavu konce druhé světové války koná vojenská přehlídka na Rudém náměstí. Ta letošní ovšem byla z důvodu šíření koronavirové nákazy 16. dubna prezidentem Putinem odložena. Podle mluvčí Rady Federace, Valentiny Matviyenko, se vojenská přehlídka s jistotou uskuteční později tento rok. Přesné datum ovšem zatím nebylo určeno, bude o něm rozhodnuto v závislosti na vývoji epidemie.

Na květnové oslavy bylo do Moskvy pozváno 17 hlav států světa, včetně českého prezidenta. Prezident Miloš Zeman pozvání přijal 25. března 2020.

Seznam udělených státních vyznamenání, které uděluje prezident republiky, lze nalézt na stránkách hradu. Těmi jsou:

• Medaile za hrdinství
• Řád bílého lva
• Řád T. G. Masaryka
• Medaile Za zásluhy

Na stejném místě je také seznam všech nositelů daného státního vyznamenání.

V průběhu svého prvního funkčního období udělil prezident Zeman vyznamenání, mimo jiných, i těmto aktivním politikům:

28. října 2013, Medaile Za zásluhy prvního stupně: 

• Doc. Ing. František Čuba, CSc., zastupitel a radní Zlínského kraje v období 2012–⁠2016 na kandidátce za Stranu práv občanů ZEMANOVCI
• prof. MUDr. Eva Syková, DrSc. FCMA, senátorka zvolená v roce 2012 za obvod Prahy 4, kandidovala jako nestraník a navrhla ji ČSSD.

28. října 2014, Řád Bílého lva občanské skupiny první třídy:

• doc. JUDr. Robert Fico, CSc., premiér Slovenské republiky v období 4. dubna 2012 – 23. března 2016

28. října 2015, Medaile Za zásluhy prvního stupně

• Ing. Jiří Hlavatý, senátor zvolený za senátní obvod Trutnov.

28. října 2017, Řád Bílého lva občanské skupiny první třídy:

• Borut Pahor, v tu dobu slovinský prezident od roku 2012
• Michael Häupl, v tu dobu starosta Vídně po volbách 2015

V části rozhovoru, ze které tento výrok pochází, hovoří prezident Zeman o eurozóně a Evropské unii, v tomto hodnocení proto považujeme „země, které v eurozóně nejsou“, za členské státy EU mimo eurozónu (nikoliv například další státy zcela mimo Evropskou unii).

Poslední dostupná data Eurostatu z doby rozhovoru ukazují, že míra nezaměstnanosti v zemích eurozóny dosahovala v únoru 2020 celkem 7,3 %. Oproti tomu ve státech EU, které společnou evropskou měnu nezavedly, se nezaměstnanost pohybovala okolo 3,8 %. V celé Evropské unii pak počet nezaměstnaných činil 6,5 %. První část výroku tedy lze považovat pravdivou.

Stejně je tomu v případě růstu HDP, tedy „tempa hospodářského růstu“, jak uvádí Miloš Zeman. Pokud srovnáme například přírůstek HDP v jednotlivých čtvrtletích let 2017 až 2019, lze zde jasně vysledovat, že za toto období v zemích eurozóny rostlo HDP skutečně pomaleji než ve zbylých státech EU.

Data za 4. čtvrtletí roku 2019 byla zveřejněna 20. dubna 2020, tedy před vznikem rozhovoru, a proto je zde nezohledňujeme.

Tvrzení prezidenta Zemana, že v zemích eurozóny je míra nezaměstnanosti vyšší a růst HDP pomalejší než ve zbytku Evropské unie, je tedy pravdivé. Nicméně přímý vliv zavedení eura na tyto parametry, zvláště na vývoj HDP, dle řady odborných publikací není jasně prokazatelný (.pdf, str. 1406). Roli podle odborníků může hrát kombinace dalších faktorů (.pdf, str. 26). Existují však také studie, které ukazují, že v některých zemích by mohl být hospodářský růst větší, pokud by v nich euro zavedeno nebylo (.pdf, str. 4).

Že je Miloš Zeman dlouhodobý zastánce referend, si můžeme připomenout jeho projevem k poslancům v březnu roku 2016 při příležitosti projednávání návrhu zákona o celostátním referendu. Miloš Zeman tehdy mimo jiné uvedl: „A dnes jsme se tady sešli, abychom probírali jeden ze zákonů, který alespoň částečně může politikům jejich prestiž vrátit tím, že jim umožní, aby se překonala bariéra odcizení mezi nimi a občany a občané byli více vtaženi do procesu rozhodování.“

V roce 2018, kdy byly prezidentské volby, v Prezidentském duelu ČT prezident Miloš Zeman řekl: „Domnívám se, že je zapotřebí respektovat důstojnost a právo občanů rozhodovat i o důležitých geopolitických otázkách v celostátním referendu.“ Dále pak Česká televize připomíná, že již v minulosti prezident Zeman několikrát zopakoval, že by referendum o vystoupení z Evropské unie podpořil, sám by ale hlasoval pro setrvání. To potvrzuje i článek na Novinky.cz z roku 2016, kde se Miloš Zeman vyjadřuje nejen k referendu o EU, ale i o NATO. V obou případech by referendum o vystoupení podpořil, ale hlasoval by proti.

Prezident Miloš Zeman na setkání se zahraničními velvyslanci dne 27. října 2019 opravdu začal projev téměř identickými slovy: „Vážené velvyslankyně, vážení velvyslanci, drazí hosté, dámy a pánové, přátelé České republiky, vítejte v úspěšné zemi! Vítejte v zemi, která má nejnižší míru nezaměstnanosti v Evropské unii, stabilní ekonomický růst a velmi nízký státní dluh.“ Nezmínil se tehdy o klesajícím státním dluhu.

Úvodní slova hodnotíme jako pravdivá i po obsahové stránce. Míra nezaměstnanosti je v České republice opravdu nejnižší v Evropské unii. Dle dat Eurostatu z října 2019 jde konkrétně o 2,2 %, zatímco průměrná nezaměstnanost v evropské osmadvacítce činí 6,3 %.

Měříme-li ekonomický růst dle HDP, pak se Česká republika skutečně nachází v době růstu. Dle dat ČSÚ (.xlsx) roste HDP od roku 2013 meziročně alespoň o 2,5 %.

Prezident Miloš Zeman říká, že státní dluh je relativně klesající a nízký. Je pravda, že v relativním vyjádření státního dluhu k HDP dluh opravdu klesá. Jak lze vidět v datech Eurostatu, je tento trend patrný od roku 2013, kdy se dluh nacházel na hodnotě 44,9 %. V roce 2018 byl podíl státního dluhu k HDP 32,6 %. V absolutních číslech však státní dluh jednoznačně klesající není, naopak spíše kolísá, což lze dohledat v datech Ministerstva financí. Dle dat Eurostatu je dluh České republiky jeden z nejnižších v EU. Průměrný podíl státního dluhu k HDP v EU je 80,4 %. Nižší relativní státní dluh než ČR má pak např. Estonsko či Bulharsko.

Růst průměrné mzdy uvádějí data ČSÚ. Ve 3. čtvrtletí 2019 dosáhla průměrná mzda 33 697 Kč (meziročně vzrostla o 6,9 %).

Růst starobních důchodů lze sledovat například na datech Ministerstva financí. V roce 2016 byla průměrná výše starobního důchodu 11 460 Kč, v roce 2017 se jednalo o 11 850 Kč a v roce 2018 dosáhl průměrný starobní důchod 12 418 Kč.

Kauza H-Systemu probíhá od 90. let. Společnost H-System uzavřela po svém založení v roce 1993 se stovkami zájemců smlouvy o výstavbě a převodu bytů a domků v okolí Prahy. Na podzim 1997 zkrachovala a do té doby dokončila jen 34 rodinných domů. Tisícovka lidí přišla po pádu H-Systemu celkem o miliardu korun . V listopadu 1998 bylo vyhlášeno konkurzní řízení. Část poškozených klientů založila Stavební bytové družstvo (SBD) Svatopluk s cílem pokračovat ve výstavbě. Správce konkurzní podstaty Karel Kudláček to za určitých podmínek povolil, nástupce Josef Monsport však později vyzval obyvatele, aby nemovitosti vyklidili a umožnili jejich prodej. Ze získaných peněz měly být uspokojeny pohledávky všech věřitelů.

Soudní spory o vystěhování klientů probíhaly mezi členy SBD Svatopluk a Josefem Monsportem od 17. června 2001 do 24. července 2018. V průběhu řízení v lednu 2015 Pražský městský soud rozhodl, že klienti H-Systemu nemusí vyklidit byty v Horoměřicích dostavěné z vlastních prostředků, v červnu téhož roku byla dále zamítnuta žaloba správce konkurzní podstaty Monsporta o vyklizení domů v Horoměřicích. Dne 24. července 2018 však klienti spor definitivně prohráli u Nejvyššího soudu a museli se z domů vystěhovat. Ústavní soud následně 30. září 2019 odmítl (.pdf) stížnosti družstva Svatopluk a někdejších klientů H-Systemu, ale zároveň apeloval na správce konkurzní podstaty Josefa Monsporta, aby k výkonu rozsudku Nejvyššího soudu přistoupil rozumně a bral v potaz dopady na osobní a rodinné poměry lidí z Horoměřic. Konkurzní řízení se společností H-System však nadále trvá, v červenci 2019 byl například konkurzním správcem zahájen další spor a to o zaplacení nájmu za užívání budov, ze kterých se museli členové SBD Svatopluk na základě rozsudku Nejvyššího soudu vystěhovat. Konkurzní řízení na majetek společnosti H-System se tedy vede již déle než 20 let.

Vedle tohoto procesu probíhaly i řízení v trestní rovině. Policie v souvislosti s krachem společnosti obvinila v roce 1999 tři někdejší manažery a majoritního akcionáře Petra Smetku. Všem soud vyměřil trest odnětí svobody v rozmezí 9,5-12 let. Tresty pro manažery byly zrušeny Klausovou amnestií v lednu 2013, Smetka byl z vězení propuštěn v říjnu 2016. Petr Smetka si však ve vězení odseděl 12 let. Přehlednou chronologii případu nabízí web Nejvyššího soudu.

Kauza armádních letounů CASA, jejichž nákup byl schválen v roce 2009, se u Obvodního soudu pro Prahu 6 řeší od 14. prosince 2015, kdy Vrchní státní zastupitelství v Praze obžalovalo Vlastu Parkanovou a Jiřího Staňka ze zneužití pravomoci veřejného činitele a porušování povinnosti při správě cizího majetku. Obžaloba byla podána po více než 3 letech vyšetřování. Informace o vyšetřování nákupu se na veřejnost dostala v červnu 2012, kdy policie požádala o vydání Parkanové, tehdejší místopředsedkyně sněmovny. O imunitu přišla už v červenci 2012. Nákup letounů CASA však byl medializován již od roku 2009 vzhledem ke kritice průběhu veřejné zakázky i výběru letadel samotných. Prezident Zeman má tedy pravdu, že kauza letadel CASA probíhá již deset let, přičemž soudní řízení se vlivem několika různých faktorů stále protahují.

Kauza Davida Ratha a soudní procesy trvaly od 5. dubna 2013, kdy byla podána obžaloba u Krajského soudu v Praze, do 26. června 2019, kdy odvolací soud potvrdil Rathovu vinu a uložil mu sedmiletý trest vězení. Policie zadržela Davida Ratha dne 14. května 2012 v momentě, kdy odcházel se 7 miliony Kč v krabicích od vína, úplatkem za zakázku na opravu Buštěhradského zámku. David Rath se v korupční kauze v prosinci 2019 dovolal k Nejvyššímu soudu.

Ze zprávy (.pdf) o stavu kvality, efektivity a nezávislosti soudních systémů členských států Evropské unie z roku 2019 vyplývá, že česká justice ze všech 28 států EU zaujímá celkově sedmou příčku, pokud se jedná o délku občanskoprávních a obchodních řízení u okresních soudů. Soudní řízení trvá (.pdf) déle například v Německu, ve Francii, v Dánsku či v Polsku (str. 13). U okresních soudů dlouhodobě klesá délka civilních řízení, v roce 2018 činila v průměru 276 dní. Délka trestních řízení trvá u okresních soudů v průměru 202 dní. Další délky vybraných typů soudních řízení u okresních a krajských soudů nabízí například portál Mapaprutahu.cz.

Podle žebříčku Doing Business, který sestavila Světová banka a který zkoumá stavební řízení, jeho délku či finanční náklady, se ke květnu 2019 umístila Česká republika na 157. příčce ze 185. zkoumaných zemí.

Burkina Faso se v žebříčku nachází na 95. místě. Na 161. místě je Burundi, na 154. Kamerun, na 162. Rovníková Guinea. V blízkosti 160. místa se pohybují evropské a americké státy, jako například Argentina, Kosovo, Honduras či Moldavsko.

Prezident zřejmě upozorňuje na problematiku délky tohoto řízení, která je v České republice 246 dní, zatímco v jiných vyspělých evropských státech trvá řízení i méně než 200 dní. Například v Německu je to 126 dní, v Dánsku 64 a ve Finsku 65 dní. Nelze však říct, že je stav vyřizování v Česku extrémně dlouhý. Například v Kanadě se tato doba pohybuje okolo 249 dní, v Rakousku jde o 222 dní. Kdybychom státy seřadili podle doby vyřizování povolení, tak se Česká republika nachází na stejné úrovni jako Uzbekistán, a to přibližně na 124. příčce.

V tabulce níže vidíme, jaké státy si v problematice trvání délky stavebního řízení vedou podobně. Většinově se určitě nejedná o africké státy.