Miloš Zeman

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se takto vyjádřil 6. dubna před jednáním ministrů zahraničí členských států NATO, na kterém se ministři věnovali možnostem, jak podpořit Ukrajinu před dalšími útoky ruských jednotek.

„Musíme být realisté a uvědomit si, že to (válka, pozn. Demagog.cz) může trvat dlouhou dobu, po mnoho měsíců, dokonce i let. A to je důvod, proč musíme být také připravení na to, že to bude běh na dlouhou trať, ať už jde o podporu Ukrajiny, zachování sankcí i posilování naší obrany,“ řekl Stoltenberg.

Zároveň také uvedl, že členské země NATO nemají žádné zprávy o tom, že by se změnily cíle Vladimira Putina. Podle něj tedy Rusko stále usiluje o dobytí celého území Ukrajiny.

Pro kontext zmiňme, že prezident Zeman tento výrok řekl v reakci na otázku, na čem bude záležet, aby v Česku přetrvala ochota pomáhat uprchlíkům z Ukrajiny. Zeman v rozhovoru uvedl, že podle něj česká podpora bude pokračovat, dokud bude pokračovat válka. Především z důvodu, že čeští občané uvidí utrpení ukrajinského lidu.

Uveďme, že podle průzkumu (.pdf) agentury Median, který proběhl v den začátku ruské invaze 24. února, přijetí uprchlíků podporovalo 69 % (.pdf, str. 9) respondentů. Podle průzkumu (.pdf) agentury STEM z přelomu března a dubna se poté k pomoci uprchlíkům a k jejich přijímání staví kladně 64 % (.pdf, str. 5) dotázaných. Z výsledků těchto průzkumů vyplývá, že se postoj Čechů k přijímání válečných uprchlíků od počátku konfliktu výrazně nezměnil. Tento trend také koresponduje s názorem prezidenta Zemana, který věří, že česká pomoc bude trvat do skončení válečného konfliktu na Ukrajině.

Miloš Zeman v pořadu Partie CNN Prima News řekl, že v Česku je zhruba 300 tisíc ukrajinských migrantů, které tvoří hlavně ženy a děti, kteří utíkají před válkou a nejsou to ekonomičtí migranti. Drobnou výjimkou jsou podle něj ukrajinští romští migranti, jichž je u nás podle něj zhruba 2 tisíce. U nich si není jist, zda se nejedná spíše o ekonomické migranty. Nedokážeme bohužel ověřit, zda utíkají Romové z Ukrajiny z jiného důvodu než jejich neromští spoluobčané, a zaměříme se proto pouze na počty příchozích lidí, které zmínil Miloš Zeman.

Ukrajinci po vstupu do Česka musí získat tzv. dočasnou ochranu, a to do 90 dnů po příjezdu. O ochranu mohou zažádat v krajských asistenčních centrech či na pracovištích Ministerstva vnitra. Každý cizinec vstupující do země se také musí do 30 dnů od příjezdu zaregistrovat u cizinecké policie. Pokud však člověk bydlí v některém z ubytovacích zařízení, tato povinnost přechází na provozovatele. Uveďme také, že většinou je v jednom asistenčním uprchlickém centru možno vyřídit všechny tyto náležitosti. Důležité je rovněž uvést, že pobyt nemusí nahlašovat děti mladší 15 let, kterých je údajně mezi uprchlíky přes 35 %.

Podle Ministerstva vnitra, jež každý den zveřejňuje počty osob s udělenou dočasnou ochranou a počet osob nahlášených na cizinecké policii, bylo k 30. dubnu 2022 (den před rozhovorem) celkem 318 785 osob s udělenou dočasnou ochranou a 208 035 lidí nahlášených na cizinecké policii.

Kdybychom k počtu nahlášených osob na cizinecké policii připočetli skutečnost, že 35 % uprchlíků jsou děti bez nahlašovací povinnosti, dostaneme se k číslu 320 tisíc. Tento počet ovšem nelze sečíst s počtem víz dočasné ochrany, jelikož tyto ukazatele mohou obsahovat některé lidi dvakrát.

Zmiňovaná čísla jsou pouze oficiální ukazatel a nemusí vyjadřovat reálný počet ukrajinských migrantů na našem území. Ten může být vyšší. Nutné je také uvést, že počet 300 tisíc ukrajinských migrantů zmínil premiér Fiala již v březnu tohoto roku. Vicepremiér Rakušan pak v dubnu uvedl, že se jejich počet na 300 tisících ustálil.

Podle ředitele Hasičského záchranného sboru ČR Vladimíra Vlčka úřady u uprchlíků z Ukrajiny nezjišťují, zda jsou příslušníky některé z menšin. Z více než 300 000 Ukrajinců, kterým české úřady vydaly víza, je podle odhadů hasičů zhruba 1 500 až 2 000 Romů.

Z výše uvedeného vyplývá, že oficiální data a odhady českých úřadů jsou velmi podobné těm, které uvádí Miloš Zeman, a proto jeho výrok hodnotíme jako pravdivý. 

Miloš Zeman mluví o tzv. balíčku rodinné pomoci, který vláda oznámila po jednání 27. dubna 2022. Návrh zákona umožní vyplatit (.pdf) rodinám jednorázový příspěvek 5 tisíc korun na každé dítě.

Pro získání příspěvku musí rodina splňovat (.pdf) dvě podmínky. První z nich je věk (již narozeného) dítěte, který v den výplaty příspěvku musí být nejvýše 18 let. Dalším předpokladem je celkový příjem rodinné domácnosti, ve kterém jsou zahrnuty i jiné dávky, nebo například výživné. Podle tiskové zprávy MPSV z 28. dubna se měl zohledňovat celkový čistý příjem rodiny (.pdf), a to do hranice 1 milionu korun ročně. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka ale 30. dubna 2022 původní informaci opravil a řekl, že půjde o hranici 1 milionu Kč hrubého. Změnu zveřejnil na svém twitteru.

Je nutné upozornit, že pořad Partie Terezie Tománkové byl natočen 30. dubna 2022 a odvysílán až následující den. Podle informací dostupných na twitterovém účtu Jiřího Ovčáčka, mluvčího prezidenta republiky, probíhalo natáčení rozhovoru jen krátce před tím, než ministr Jurečka uvedl informace ohledně získání příspěvku na pravou míru. Miloš Zeman ani Terezie Tománková, moderátorka pořadu, tak ještě z veřejně dostupných informací nemohli vědět, že jsou předpoklady pro celkový příjem domácnosti jiné, než se původně uvádělo. Z těchto důvodů tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Dodejme, že Miloš Zeman také hovoří o podpoře pro „všechny osoby“, ne domácnosti. Moderátorka Tománková ho ale upozorňuje (video, 27:55), že „ten nárok není (…) pro všechny osoby, je to nárok pro děti, pro děti z těchto rodin, jejichž čistá mzda v rodinách nepřesáhne milion korun“. Miloš Zeman s touto opravou následně souhlasí.

Vláda po jednání 27. dubna 2022 oznámila tzv. balíček rodinné pomoci, který bude v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí. Návrh zákona umožní vyplatit rodinám jednorázový příspěvek 5 000 korun (.pdf).

Podmínkou pro získání příspěvku je věk (již narozeného) dítěte, který v den výplaty příspěvku musí být nejvýše 18 let (.pdf, str. 1). Dalším předpokladem je celkový příjem rodiny, který by podle tiskové zprávy MPSV neměl přesáhnout hranici 1 milionu korun ročně. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka původně mluvil o tom, že by se mělo jednat o 1 milion čistého, 30. dubna 2022 ale původní informaci opravil a napsal, že půjde o hranici 1 milion hrubého. Uvedl, že se na tiskové konferenci přehlédl a sdělil nepřesnost.

Příspěvek se má podle tiskové zprávy MPSV týkat odhadem 1,1 milionu domácností (.pdf, str. 1), tedy 79,1 % celkového počtu rodinných domácností v roce 2021 (.pdf).

V nejužším výběru na guvernéra České národní banky (ČNB) jsou podle dostupných informací 4 kandidáti: šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký, radní ČNB Aleš Michl a viceguvernér ČNB Marek Mora. Miloš Zeman v rozhovoru, ze kterého tento výrok pochází, potvrdil, že má na výběr ze 4 kandidátů a víceméně má jasno, koho vybere.

Pro kontext je dobré uvést, co to nákladová inflace je. Nákladová nebo taktéž nabídková inflace (.pdf, str. 4) nastává z důvodu růstu nákladů (např. růst nominálních mezd, zdražení surovin) a klesající agregátní nabídky, respektive tím, že jsou firmy při růstu nákladů ochotny nabízet stejné množství produkce pouze za vyšší ceny. Opakem nákladové inflace je tzv. poptávková. Poptávková inflace (.pdf, str. 3) je způsobena zvýšením agregátní poptávky, jedná se o růst vládních výdajů, růst investičních výdajů firem, růst spotřebních výdajů domácností, zvýšení čistého exportu nebo zvýšení peněžní zásoby ze strany centrální banky.

Podívejme se tedy, jaký mají čtyři kandidáti názor na charakter současné inflace v Česku. Vladimír Dlouhý v rozhovoru pro Seznam Zprávy z 22. dubna řekl, že se obává, že v následujících týdnech a měsících bude inflace především nákladová, nezmínil ovšem její procentuálním zastoupení. Tomáš Nidetzký se na konci dubna 2022 vyjádřil, že začínají převažovat nabídkové tlaky. „V tuto chvíli to může být i 70 ku 30. Přesně si to odhadnout netroufám,“ uvedl.

Aleš Michl se již několik měsíců staví proti zvyšování úrokových sazeb jako prostředku v boji proti inflaci. Podle něj má inflace dominantně nákladový charakter, což dále znemožňuje její krocení prostřednictvím úrokových sazeb, které v důsledku zpomalí hospodářský výkon země. Kromě něj se v 7členné bankovní radě staví proti úrokovým sazbám také radní Oldřich Dědek.

Dalších 5 členů rady, včetně údajného kandidáta a nynějšího viceguvernéra Marka Mory je opačného názoru. Mora se na únorovém zasedání vyjádřil, že poptávka domácností a firem nebyla díky zásahům vlád a centrálních bank nijak zvlášť pandemií zasažena. V lednu tohoto roku při debatě (video, čas 39:15) o měnové politice ČNB řekl, že poptávka je zejména v průmyslu a stavebnictví „napumpovaná“ a vytváří inflační tlaky.

Je důležité zmínit, že některá vyjádření kandidátů, ze kterých vycházíme, jsou z dob před ruskou agresí proti Ukrajině, která zapříčinila vysoký nárůst cen některých komodit, což má podle OECD výrazný vliv na světovou inflaci, především na její nákladovou složku.

Miloš Zeman tedy správně uvádí, že někteří kandidáti na guvernéra ČNB považují nynější inflaci za převážně nákladového charakteru. Nepodařilo se nám dohledat, že by Vladimír Dlouhý nebo další kandidáti veřejně mluvili o tom, že by nákladová složka inflace činila přibližně 80 %, Tomáš Nidetzký ale odhaduje 70% podíl. Výrok Miloše Zemana proto hodnotíme jako pravdivý.

Prezident Zeman mluví o vládě jako celku, ve které je podle jeho slov poměrně velmi málo ekonomů. Dle veřejně dostupných životopisů vládních politiků jsme zjistili, že dva členové vlády mají ekonomické vzdělání a jeden člen absolvoval kurz celoživotního vzdělávání v ekonomickém oboru.  

Současný ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) v roce 1991 získal titul inženýra ekonomie na Vysoké škole ekonomické v Praze (Obchodní fakulta, obor Ekonomika zahraničního obchodu). Ve stejném roce byl Síkela vybrán do bankovního studijního programu rakouské Creditanstalt AG ve Vídni, kde také pracoval do roku 1995. Síkela strávil osmnáct let na vysokých manažerských pozicích v bankách skupiny Erste Group a vybudoval korporátní bankovnictví České spořitelny. „V roce 2006 se stal 1. místopředsedou představenstva a náměstkem generálního ředitele, později předsedou představenstva a generálním ředitelem Erste Bank na Ukrajině,“ uvádí web české vlády.

Dalším členem vlády s ekonomickým vzděláním je ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). V letech 1988–1992 studoval na Vysoké škole zemědělské v Brně, přesněji na Provozně ekonomické fakultě, kde také získal titul Ing. Přes 20 let pak pracoval v bankovnictví.

Za člena vlády s ekonomickým zaměřením lze považovat také ministryni obrany Janu Černochovou (ODS), která v roce 1996 absolvovala kurz celoživotního vzdělávání a složila závěrečnou zkoušku z oboru Bankovnictví a peněžní ekonomie na Fakultě financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze. Nejednalo se nicméně o klasické víceleté vysokoškolské studium. Doplňme, že vysokoškolský titul získala Jana Černochová v roce 2009, kdy se stala bakalářkou v oboru Právo v podnikání, v roce 2011 poté získala magisterský titul v oboru Mezinárodní vztahy a evropská studia.

Ač jsou slova o tom, že je ve vládě „poměrně velmi málo ekonomů“, do jisté míry subjektivní, dva případy vysokoškolsky vystudovaných ekonomů z osmnácti členů vlády lze skutečně považovat za relativně nízký počet. Výrok Miloše Zemana proto hodnotíme pravdivý.

Z kontextu rozhovoru vyplývá, že prezident Zeman kritizuje formu sociální podpory, kterou zavedl současný kabinet Petra Fialy. Ačkoliv Miloš Zeman zmínil doplatek na bydlení, je dost možné, že ve skutečnosti měl na mysli sociální dávku zvanou příspěvek na bydlení. Vzhledem k rostoucím cenám (.pdf, str. 4–5) energií na bydlení, konkrétně plynu a elektřiny, totiž vláda během letošního ledna prosadila ve Sněmovně a Senátu zvýšení právě této dávky. Na příspěvek navíc nově dosáhne více lidí. V rámci naší analýzy se proto zaměříme na byrokratickou zátěž obou sociálních podpor – jak příspěvku na bydlení, tak i doplatku na bydlení.

Příspěvek na bydlení

Příspěvek na bydlení je dávka, která přispívá osobě nebo rodině při úhradě nákladů souvisejících s bydlením. Spadá do působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí a spravují ho lokální úřady práce. Žádost se podává jedenkrát ročně s tím, že každého čtvrt roku musí žadatelé doložit náklady na bydlení a zároveň příjmy rodiny. Na nutnost vyplnit formulář jednou za čtvrtletí naráží i Miloš Zeman. Můžeme tedy předpokládat, že má konkrétně na mysli právě Doklad o výši čtvrtletního příjmu a Doklad o výši nákladů na bydlení, které se v souvislosti s příspěvkem na bydlení jako jediné vyplňují každé čtvrtletí.

Doklad o výši čtvrtletního příjmu lze vyplnit elektronickým dotazníkem, nebo vytisknout v PDF formátu (.pdf), který je na čtyři stránky. Tento dokument se musí za každou společně posuzovanou osobu, jež měla nějaký typ příjmu, vyplnit samostatně (.pdf, str. 1). K příkladům osob, které se posuzují společně, patří například rodiče s dětmi, manželé nebo partneři. Každá společně posuzovaná osoba pak musí doklad o výši příjmu předložit „za každou osobu, která byt užívá (v bytě bydlí)“.

V Dokladu o výši nákladů na bydlení se prokazuje zejména nájemné a energie. I tento formulář musí předložit každá ze společně posuzovaných osob samostatně, logicky však oproti předešlému formuláři odpadá povinnost, aby ho musel vyplnit každý, kdo daný byt užívá. PDF formát (.pdf) tohoto dokladu je dlouhý na tři stránky, žadatel pak může využít i online formulář.

K jednomu základnímu formuláři příspěvku na bydlení se pojí několik dalších formulářových příloh, jež nejsou povinné, ale žadatel je musí v určitých případech rovněž doložit. Další tiskopisy tak žadatel musí vyplnit, pokud nemá žádné příjmy, dostává výživné a nebo žije v bytě s dalšími osobami, které s ním ale nehospodaří. Speciální formulář se vyplňuje i v případě, že má žadatel manžela či manželku, případně děti, které s ním v bytě nebydlí. Některých žadatelů se také může týkat potvrzení o nezaopatřenosti dítěte (typicky potvrzení o studiu).

Samotný základní formulář a k tomu povinný Doklad o výši čtvrtletních příjmů s Dokladem o výši nákladů mají dohromady 11 stránek. Pokud bychom předpokládali, že žadatel vyplní všechny zmíněné nepovinné formuláře, a přičetli to, dostaneme se celkem na 21 stran. Dodejme, že ani tak není náš výpočet úplně ideální, protože jsme k potvrzení o nezaopatřenosti dítěte využili čtyři dokumenty, jež Ministerstvo na svém webu samo nabízí a které pouze „je možné využít“. Zároveň jsme nemohli započítat nájemní smlouvu (případně jiné obdobné dokumenty), kterou je nutné doložit. Některé doklady se navíc musí podávat za více osob. Z těchto důvodů je nemožné určit přesný počet stránek formulářů, jež každý žadatel předloží.

Doplatek na bydlení

Doplatek na bydlení je další finanční pomoc osobám, které již pobírají příspěvek na bydlení, a i přesto nejsou schopné pokrýt základní výdaje za užívání bytu a náklady s ním spojené (např. platba za energie). Při posuzování, zda má člověk na tuto pomoc nárok, se bere v potaz příjem, majetek a sociální situace společně posuzovaných osob a jejich možné zvýšení příjmu vlastním přičiněním (například vlastní prací nebo nárokem na jiné dávky).

Samotný formulář (.pdf) je dlouhý na čtyři stránky. K tomu musí žadatel povinně předložit ještě tiskopis, který se týká informací o užívaném bytu, Prohlášení o celkových sociálních a majetkových poměrech a Doklad o výši měsíčních příjmů. Po přičtení těchto dokumentů k základnímu formuláři se dostaneme celkem na deset stránek, jež se musí vyplnit.

Jenže stejně jako u příspěvku na bydlení, i tady se v určitých situacích, například v případě nezaopatřených děti či invalidity, vyplňují další speciální formuláře. Dva povinné dokumenty – Prohlášení o celkových sociálních a majetkových poměrech a Doklad o výši měsíčních příjmů – se navíc mohou týkat i více osob. Nemůžeme proto přesně určit, kolik stran každý žadatel vyplní. Důležité nicméně je, že žádný z formulářů se nevyplňuje každé čtvrtletí, jak tvrdí Miloš Zeman.

Závěr

Miloš Zeman zmínil doplatek na bydlení, následně ale dodal „nebo co to je“, čímž poukázal na to, že si není jistý názvem dané sociální dávky. Navíc uvádí, že dotazník (formulář), který měl na mysli, se má vyplňovat každé tři měsíce. Vzhledem k tomu, že každé tři měsíce se dokládají formuláře právě u příspěvku na bydlení, předpokládáme, že Miloš Zeman mluví o příspěvku na bydlení a podle toho také jeho výrok hodnotíme.

Ukázali jsme si, že počet stránek, jež musí žadatel u příspěvku na bydlení vyplnit, se v jednotlivých případech liší. Každý žadatel totiž podle své situace předloží jiný počet nepovinných dokumentů. Jednou za tři měsíce nicméně žadatelé dokládají náklady na bydlení a čtvrtletní příjmy. Doklad (.pdf) o výši čtvrtletních příjmů je dlouhý na čtyři stránky, Doklad (.pdf) o výši nákladů na bydlení má pak strany tři.

Dohromady tedy jeden člověk vyplňuje každé čtvrtletí sedm stran formulářů. Miloš Zeman zároveň řekl „dávám konkrétní příklad“, čímž mohl mít na mysli konkrétní situaci některých občanů. Jak jsme však popsali výše, v určitých případech (například manželé) musí při jedné žádosti oba dva dokumenty vyplnit více lidí. Ke čtrnácti stránkám se tak skutečně můžeme dostat. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Václav Havel udělil milosti celkem 860 lidem v letech 1993 až 2002 a dalších více než 1 000 milostí v době, kdy působil ještě jako federální prezident. Oproti tomu Václav Klaus za 10 let ve funkci omilostnil 412 lidí. Miloš Zeman opravdu udělil 21 milostí.

Zaměřme se nyní na jednotlivé případy milostí udělených Václavem Havlem, které Miloš Zeman kritizuje. Martin Odložil, syn slavné gymnastky Věry Čáslavské, v roce 1993 během hádky udeřil svého otce Josefa Odložila. Ten se v následku nešťastného pádu uhodil do hlavy a zemřel. Policie Martina Odložila poté obvinila z těžkého ublížení na zdraví s následkem smrti a byl soudem nepravomocně poslán do vězení na čtyři roky. Ještě než mohl o případu rozhodnout odvolací soud, udělil Odložilovi prezident Havel milost. Přestože nebyl Martin Odložil obviněn z vraždy, v roce 2011 mluvil o tom, že zabil svého otce. Pojem „otcovrah“ je přesto velice zjednodušující.

Marta Chadimová byla v roce 1992 obviněna z podvodu, padělání a pozměňování veřejných listin a maření výkonu úředního rozhodnutí, a to v souvislosti s restitucí domu na Loretánském náměstí. Tehdejší prezident Havel jí udělil milost v roce 1995. V ČT k tomu řekl: „Je už potřetí ve vazbě, (...) proces se táhne tři a půl roku, nebere konce, rozsudek je v nedohlednu a ona je velmi vážně nemocná.“ Chadimová milost přijala až v roce 2003, kdy už se soudní proces táhl přes 10 let. Pavel Rychetský byl opravdu jedním z obhájců Marty Chadimové. Miloš Zeman nazývá Martu Chadimovou jako restituční podvodnici. Pravomocný rozsudek ale nikdy nepadnul, tudíž je toto označení opět poměrně zjednodušující. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Závěrem uveďme, že Miloš Zeman v rozhovoru pro CNN Prima NEWS tyto kontroverzní milosti Václava Havla srovnává s milostí, kterou udělil svému podřízenému Miloši Balákovi, šéfovi Lesní správy Lány. Ten byl pravomocně odsouzen za ovlivňování veřejné zakázky v Lánské oboře. Prezident Zeman své rozhodnutí o udělení milosti zdůvodňoval mimo jiné i tím, že je podle něj Balák „mimořádně pracovitý a kvalifikovaný vedoucí zaměstnanec“.

Miloš Zeman v roce 2013 přenesl pravomoc zkoumat žádosti o milost na Ministerstvo spravedlnosti s tím, že si chtěl nechat předkládat pouze žádosti, které se týkají lidí s nevyléčitelnou nemocí. Již jako prezidentský kandidát v roce 2012 prohlásil: „Dovedu si představit udělení milosti pouze v jednom jediném příkladě, kdy nějaký člověk umírá a chce být posledních několik týdnů svého života v domácím prostředí, takže bych mu udělil milost na těch několik týdnů z humanitárních důvodů…“

2016

K prvnímu udělení milosti prezidentem Zemanem došlo v únoru 2016. Tiskový mluvčí prezidenta tehdy uvedl, že prezident „přihlédl k tomu, že dotyčný trpí závažnou, nevyléčitelnou chorobou“. Závažný zdravotní stav byl důvodem také v případě dalších čtyř udělených milostí, o nichž Hrad informoval v květnu, září, listopadu a prosinci 2016. Z podnětu papeže Františka také ve stejném roce ještě vyhověl žádosti o milost v případě ženy, která se ve vězení starala o své dítě, jež by zde po dosažení tří let již nemohlo zůstat a muselo by od ní být odděleno.

2017

V roce 2017 vyhověl Miloš Zeman dvěma žádostem. O první rozhodl v dubnu a uvedl, že přihlédl závažnému onkologickému onemocnění omilostněného. V květnu 2017 poté informoval o udělení milosti Jiřímu Kajínkovi.

2018

V březnu 2018 následně prezident Zeman omilostnil muže, který způsobil autonehodu, při níž zemřela jeho manželka a syn. Důvodem udělení milosti tehdy podle prezidenta bylo především to, aby se muž mohl starat o svého dalšího syna. V srpnu Miloš Zeman udělil milost muži s onkologickým onemocněním, v říjnu pak také muži, který předtím přišel o obě dolní končetiny.

2020

V roce 2020 se prezident Zeman rozhodl vyhovět celkem šesti žádostem. Ve třech případech (z ledna, března a září 2020) byl uváděným důvodem závažný zdravotní stav. Dvě milosti (z března a prosince) byly odůvodněny tím, že odsouzení zachránili život druhému člověku. V říjnu 2020 tiskový mluvčí Hradu informoval o udělení milosti ženě, v jejímž případě prezident „přihlédl k tomu, že omilostněná je matkou pěti nezletilých dětí, o které sama řádně pečuje“, a jedno z těchto dětí je v péči dětského psychiatra.

2021

V březnu 2021 poté prezident rozhodl o omilostnění dalšího závažně nemocného odsouzeného. V červnu také udělil milost muži, který podle vyjádření Hradu trpí několika méně závažnými chronickými onemocněními, hlavním důvodem nicméně bylo to, aby muž „mohl pečovat o svoji nezletilou dceru, jejíž matka v minulých dnech podlehla závažnému onkologickému onemocnění“. V září 2021 Miloš Zeman rozhodl o milosti pro podnikatele Pavla Podroužka. „Pan prezident přihlédl ke zdravotnímu stavu omilostněného, který trpí závažným chronickým onemocněním několika životně důležitých orgánů, a to až na hranici jejich selhávání,“ uvedl tehdy tiskový mluvčí prezidenta. 

Zmiňme, že některé milosti vzbudily vlnu kontroverzí a pochybností. Konkrétně v posledním jmenovaném případě Pavla Podroužka se objevily informace, že žádost o milost přišla ještě před samotným policejním stíháním. I okolo zdravotního stavu Pavla Podroužka je mnoho nejasností.  

2022

Poslední, v pořadí jednadvacátou milost, udělil Miloš Zeman 26. března 2022 Miloši Balákovi. Rozhodnutí prezidenta vyvolalo vlnu kritiky, jelikož se jedná o šéfa Lesní správy Lány, tedy o prezidentova podřízeného. Balák byl v březnu pravomocně odsouzen za ovlivňování veřejné zakázky v Lánské oboře. Prezident Zeman své rozhodnutí o udělení milosti zdůvodňoval mimo jiné i tím, že je podle něj Balák „mimořádně pracovitý a kvalifikovaný vedoucí zaměstnanec“. Podle prezidentova vyjádření také soud údajně přihlížel k tomu, „kde odsouzený pracuje“. Zdravotní důvody v tomto případě prezident Zeman neuváděl.

Na závěr tedy shrňme, že 19 milostí opravdu prezident Zeman udělil z důvodů, které lze označit za humanitární. Ve dvanácti případech byl hlavním důvodem zdravotní stav omilostněných (viz tabulka níže), ve čtyřech péče o dítě, ve dvou záchrana života a v jednom amputace nohou.

Ve zbylých dvou zmíněných případech šlo o výjimky, ve kterých byla hlavním důvodem udělení milosti pochybnost nad rozsudkem. Výrok prezidenta Zemana tedy hodnotíme jako pravdivý.

SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication) je společnost, která vznikla v roce 1973 a sídlí v Belgii. Účelem jejího systému je zprostředkování přeshraničních finančních operací. V roce 2018 byla skrze tuto platformu realizována polovina všech přeshraničních plateb vyšších částek. 

Tento systém se již v minulosti stal prostředkem k realizaci mezinárodně uvalených sankcí. V roce 2012 byly od systému SWIFT odstaveny některé íránské banky sankcionované (.pdf) ze strany EU. 

V reakci na anexi Krymu v roce 2014 zvažovala Velká Británie také omezení přístupu Ruska k tomuto systému. 

K možným dopadům na ruskou ekonomiku v případě odpojení od systému SWIFT se vyjádřila například ekonomka Jana Matesová. „To by byl pro Rusko opravdu problém. V minulosti tohle zavedly Spojené státy proti Íránu a mělo to veliký efekt na íránskou ekonomiku. Problém je, že americké banky tehdy nebyly s íránskými bankami skoro vůbec propojené. Ale evropské banky mají s těmi ruskými mnoho společných zájmů a nebudou tomuto kroku nakloněné,“ uvedla. 

V podobném duchu hovořil o odpojení Ruska ze systému SWIFT také ekonom Štěpán Křeček: „Bylo by to obrovsky bolestivé opatření. Rusko by nemohlo financovat jak svůj export, tak import. Neměli bychom ani Rusku jak zaplatit za jeho suroviny, ono by nemohlo zaplatit za dovoz, který směřuje do Ruska. To by mělo fatální dopady na tamní ekonomiku.“ Analytik České spořitelny David Navrátil uvedl: „Pokud by došlo přímo k vyloučení, Rusko by nebylo schopno přijímat platby za dodávky komodit.“

Rusko by tedy odpojením od systému SWIFT přišlo o důležitý způsob, jak přijímat a odesílat zahraniční transakce. Řešením by pro něj mohl být systém SPFS, který byl Ruskem vyvinut jako náhrada za systém SWIFT po roce 2014, kdy Rusku poprvé hrozilo jeho odpojení. Hlavním problémem ruského SPFS oproti SWIFT je, že jeho uživateli jsou především ruské banky. V roce 2020 objem plateb realizovaných prostřednictvím SPFS tvořil zhruba pětinu z celkového objemu všech mezinárodních plateb. 

O odpojení Ruska od systému SWIFT evropští lídři stále jednají, zatím však nedospěli ke shodě. Proti odpojení se totiž vyslovili například zástupci Německa či Itálie. Podle slov amerického prezidenta Bidena z 25. února 2022 není pravděpodobné, že by k okamžitému odpojení od systému skutečně došlo. Tuto možnost si ale západní státníci zatím chtějí ponechat v záloze.

Případné vyřazení Ruska ze systému SWIFT by tedy zřejmě pro Rusko znamenalo vážné ekonomické problémy. Z velké části by opravdu došlo k vyřazení Ruska z platebního styku. Proto hodnotíme výrok prezidenta Miloše Zemana jako pravdivý.