Miloš Zeman

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť Miloš Zeman používá vulgární výrazy mnohdy i bez citací nebo překladů. Jako doklad přetiskujeme některé výroky Miloše Zemana z uplynulých dvaceti let.

"‚Nejhorší je ten Nový Jičín. To bych opravdu rád věděl, jakého debila jste tam postavili.‘ – Miloš Zeman po vyhlášení výsledků prvního kola senátních voleb" (MF Dnes 30. 12. 1998, str. 3).

"Jakákoli smlouva je zjevným falzem, kterému by uvěřil pouze naprostý debil a Ruml“ (MF Dnes 21. 3. 1998, str. 13).

Debil, fekálie, toxické zplodiny – označení Miloše Zemana pro neúspěšné kandidáty ČSSD v senátních volbách.

Idiot – Tak Zeman nazýval zemědělce, který podal na Zemana trestní oznámení“(MF Plus 28. 5. 2004, str. 8).

"Defekalizace strany“ (MF Dnes 16. 11. 1998, str. 2).

"Jestliže za komunismu nám vládli idioti, nyní nám vládnou lumpové“ (Lidové noviny 23. 11. 1995, str. 16).

Častým cílem Zemanových urážek jsou novináři. Ty považuje "za póvl, hnůj, žumpu, pitomce, hlupáky, blbce, nýmandy, nevzdělance a matérii, z níž bič neupleteš, a stranické kolegy že tituluje jako fekálie, impotenty, debily, toxické zplodiny a vyžírky“ (Euro 7. 7. 1999, str. 4).

Dále uvedl např. na konto médií: "Novináře dělím do dvou skupin. Tou první skupinou jsou normalizační komunistická práčata. Tento typ pokládám za novinářské prostitutky a hluboce jimi pohrdám. A pak je druhý typ novinářů. A to nejsou jen hlupáci, to jsou sebevědomí hlupáci, kteří píší o všem a nerozumějí ničemu. A tito hlupáci spolu s novinářskými kur****mi vytvářejí mediální prostředí v této zemi."

Zeman také k Michaelu Žantovskému: "Mimochodem, říká se mu skútr a já jsem se pořád ptal, co to znamená. A není to karosovaný motocykl, je to zkratka, kterou ostře odsuzuji a kterou ho oblažují jeho kolegové ze Senátu a která zní zku***ý trpaslík. Ale já v žádném případě nechci kritizovat pana Žantovského za jeho fyzický vzrůst, i když v jeho případě zhruba odpovídá jeho intelektuální potenci".

Miloš Zeman dále vydal knihu "Jak jsem se mýlil v politice". Zde několikrát nevybíravě napadl Petru Buzkovou. Přikládáme citace z knihy Miloše Zemana (str. 206–207), kde urážky přisuzuje jiným osobám, konkrétně Vladimíru Špidlovi a Karlu Krylovi. Nicméně to je sám Zeman, kdo tato nařčení veřejně ve své knize publikoval.

"Někteří puritánští členové ČSSD kritizovali Buzkovou pro její údajnou sexuální promiskuitu. Nejsem puritán a jen jsem s pobavením poslouchal příběhy několika kolegů, jak překonali vzdálenost mezi kunderovskou registráží, kontaktáží a konzumáží během jediného dne.

Shodně s Markem Twainem bych jen dodal, že hodnota této trofeje byla poněkud devalvována četností jejích údajných výskytů.

Můj navrhovaný nástupce Vladimír Špidla puritán byl. Když jsme spolu krátce před volbami 2002 diskutovali o možném složení jeho budoucí vlády, rezolutně prohlásil, že Buzková v jeho vládě nebude,‚protože je to c**ra‘. Namítl jsem, že rozhodujícím důvodem jejího negativního hodnocení by měla být její příšerná lenost. Když se po volbách Petra ve vládě objevila, zeptal jsem se na to Špidly, který mi odpověděl svou univerzální větou:‚Situace se změnila‘.

Vzpomínku na Petru Buzkovou bych ukončil jednou úsměvnou historkou. Začal s námi spolupracovat Karel Kryl, který vystupoval na našich koncertech k 28. říjnu a vynikal drsnou upřímností. Jednou jsem se svou ženou (štíhlou to tmavovláskou) a Karlem Krylem seděl v pražském kulturním domě Eden a přisedla si k nám Petra Buzková. Kryl se k ní otočil, změřil si ji lehce zamlženým pohledem a pronesl:‚Milostivá, vy jste se ráčila pro*****at až na místopředsedkyni sociální demokracie?‘"

V listopadových Hovorech z Lán Miloš Zeman použil tři vulgarity:

• "Pussy znamená‚K**da‘. V textech této skupiny je to k**da sem, k**da tam.“
• "Vláda podle mého názoru dosud ve svém konání učinila jednu základní chybu, že podlehla panu Kalouskovi a zku****a služební zákon z původní podoby.“
• "Inspiroval jsem se [v používání vulgarismů] u Karla Schwarzenberga, který v každé druhé větě použije slovo h***o.“

Je tudíž pravdou, že v tomto rozhovoru jeden vulgární výrok Zeman použil jako překlad názvu, druhý jako odkaz na vyjádření Karla Schwarzenberga a poslední jako kritiku postupu vlády v otázce služebního zákona.

Dne 16. prosince 2014 byl v pákistánském Péšávaru spáchán teroristický útok na tamní školu. Útok bojovníků islamistického hnutí Taliban si vyžádal nejméně 141 mrtvých a 124 zraněných. Z toho 132 obětí a 121 zraněných byli žáci školy.

Zpráva o události se okamžitě objevila ve všech předních světových (Reuters, BBC, CNN, The New Yorker, РИА Новости,...) a českých (Český rozhlas, iDNES, Lidovky, Novinky, Česká televize, TV Nova,...) médiích.

Informaci přinesla také Česká tisková kancelář, od níž ji přebírala další česká média.

Pokud se zaměříme na česká média (v tomto případě Český rozhlas, Českou televizi, TV Prima a TV Nova): 16. prosince, kdy útok proběhl, informovala všechna tato média o události vydatně.

ČT uvedla zprávu ve zpravodajských relacích na ČT24, ve Zprávách ve 12 (1. zpráva) na ČT1. Následně bylo téma 1. zprávou hlavního zpravodajského pořadu – Událostí. Tragickou událost dále televize popisovala na ČT24 v pořadech Horizont a Události, komentáře (všechna videa z archivu ČT).

Komerční televize Nova a Prima (video – FTV Prima) o situaci v Péšávaru informovaly shodně v hlavní zpravodajské relaci dne (Televizní noviny/Zprávy FTV Prima), nadto Nova (dostupné v mediální databázi) informovala o události také v Poledních televizních novinách ve 12 hodin.

ČRo o situaci poprvé informoval ve zprávách v 9 hodin, dále v průběhu dne v dalších zpravodajských relacích či např. v pořadu Hlavní zprávy (audio) ve 12:08.

Co se týká tištěných médií (články jsme dohledali v mediální databázi Newton media), den po útoku informovaly o události následující listy:

Mladá fronta DNES: Titulní strana: " Pákistánský Beslan. Proč?", str. 6: " Má Pákistán naději? Snad když vyhlásí nulovou toleranci proti militantům.", str. 12 (komentář Teodora Marjanoviče): " Na uprchlické bárce s vrahem". Lidové noviny: str. 3: " Masakr ve škole", str. 7 : "Bezhlavě vraždili děti, rukojmí nebrali". Hospodářské noviny: str. 8: " Tálibánci zabili přes 100 školáků ".

Blesk: str. 20: " Postříleli přes 130 dětí!" Pařížské útoky byly skutečně mediálně pokrývány mnohem více – připomeňme kontinuální speciální vysílání ČT24 nebo zahraniční obdoby na CNN či BBC. Taktéž tištěná média i internetové zpravodajské servery (stejně tak uživatelé sociálních sítí) více popisovaly situaci v Paříži. Nicméně není pravdou, že by se média fakticky nevěnovala tragické události v Péšávaru.

Příklady zpráv o této události (v případě zahraničních serverů jde skutečně pouze o ilustrativní příklady, v případě českých médií nejde o vyčerpávající výčet) jsme uvedli výše a výrok tedy hodnotíme jako zavádějící.

Kateřina Perknerová naráží na rozhovor Miloše Zemana pro Frekvenci 1, v němž v čase od 13:18 mluví o Ukrajině a pochodu k výročí narození Stepana Bandery.

Odkazujeme se i na Twitter komentátora deníku Právo, Alexandra Mitrofanova, jenž přikládá video přímo v reakci na původní prohlášení prezidenta Zemana v pořadu Pressklub Frekvence 1 a píše: " Jediná smrt tam je Smrt nepřátelům (ne Polákům či Židům) ".

Zmíněná údajná hesla zveřejnil blogger Břetislav Olšer, a to 3. ledna 2014. Tento text Olšera převzal 4. ledna server Czech Free Press (nutno podotknout, že jde o tentýž text). Ve stejný den pak byl vysílán zmíněný Pressklub Frekvence 1, v němž tuto informaci použil prezident Zeman.

V úterý 6. ledna pak vydal server Novinky.cz (autor Michal Švec) článek " Demonstranti v Kyjevě podle Zemana volali Smrt Židům. Záznamy to ale nedokládají", který popisuje výše zmíněný server skutečně jako proputinovský a protiamerický a uvádí také, že Hrad odmítá sdělit zdroj, z něhož prezident Zeman v rádiu v této věci čerpal.

7. ledna pak vydal blogger Olšer další článek, ve kterém k uvedenému uvádí: " Řekl totiž ( Zeman – pozn. Demagog.cz ), že demonstranti v Kyjevě měli křičet: Smrt komunistům a židům. Znám Kyjev (pokračuje Olšer – pozn. Demagog.cz) , nesnáším Banderu a věřím, že zmíněné redakce mají jistě jazykově vybavené pracovníky, takže jim nebude činit potíž, přeložit z videa to, co lidé v průvodu vykřikovali. Přitom vůbec nejde o to, jestli skutečně vykřikovali to, co bylo řečeno, podstatné je, že nesli fotografie Bandery, vlajky UPA a uniformy nápadně podobné těm nacistickým; ať však řekl Miloš Zeman, co řekl, měl pravdu, byť by to v ten konkrétní den vůbec nezaznělo, minulost toho však byla plná a neměla by být, aby neměly redaktorky možnost lhát…" Z dostupných informací tedy vyplývá, že jediným zdrojem Miloše Zemana v prohlášení o Kyjevské demonstraci byl právě Břetislav Olšer, jenž informaci použil na svém blogu i na zmíněném serveru.

Zda je server proputinovský a protiamerický necháváme na posouzení čtenáři s odkazem na záložky Rusko a Amerika na tomto webu.

Stepan Bandera byl jmenován Hrdinou Ukrajiny v roce 2010 prezidentem Viktorem Juščenkem. Posmrtné ocenění titulem Hrdina Ukrajiny bylo Banderovi v lednu 2011 odebráno Doněckým okresním soudem. Stížnosti proti tomuto rozhodnutí byly Vyšším správním soudem Ukrajiny zamítnuté a potvrdily tak odebrání titulu (podrobněji např. Kyiv Post).

Co se týká jmenování Romana Šuchevyče (ukrajinsky), ten již Hrdinou Ukrajiny jmenován byl, a to v roce 2007. Stalo se tak dekretem prezidenta Juščenka. Nicméně toto jmenování bylo zvráceno v roce 2010 Doněckým správním soudem, který tento titul zrušil s poukazem na fakt, že nebyl ukrajinským občanem.

V reakci na tento proces byl jmenován čestným občanem řady západoukrajinských měst.

Vznesené obvinění z vraždy 15 tisíc Židů ve Lvově roku 1941 je navíc neprokazatelné. V rámci Norimberského procesu byli za tento čin souzeni Němci. Dohady o ukrajinské vině se pak začaly objevovat až po roce 1959, a to především ze strany sovětské propagandy.

Čeští ukrajinisté také vydali 13. ledna 2015 otevřený dopis (dostupný na webu Lidovky.cz) prezidentu republiky, v němž uvádějí: " K poslednímu Vašemu bodu dodáváme, že Roman Šuchevyč jako zástupce velitele praporu Nachtigall v roce 1941 žádný rozkaz ke střílení Židů ve Lvově nevydal. V té době byl plně zaměstnán snahou položit základy budoucí ukrajinské armády, ale především neměl k takovému rozkazu ani pravomoci, ani motivaci. S tím koresponduje nakonec i svědectví o jeho odmítavém stanovisku k pogromům, kterých se zúčastnila místní populace, milice nacionalistických aktivistů i jedinci zběhlí od prosovětských milic ".

Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý – jednak Šuchevyč nečeká na vyhlášení národním hrdinou, tento titul mu byl před 4 roky naopak soudem odebrán a jednak je problematické připisovat mu postřílení 15 tisíc Židů ve Lvově.

Pro informaci přidáváme fakt, že na Ukrajině probíhá iniciativa o vyhlášení titulu Hrdina Ukrajiny, a to pro Jurije Šuchevyče (ukrajinsky). Je tedy možné, že prezident spojil tuto iniciativu se jmenovcem Romanem.

Na základě níže uvedených informací hodnotíme výrok jako pravdivý. Proti ruským sankcím totiž v nedávné době vystoupil jak zmiňovaný rakouský kancléř Faymann, tak i slovenský premiér Fico, maďarský premiér Orbán, bývalý ministr zahraničí USA Kissinger, současný německý ministr zahraničí Steinmeier či francouzský prezident Holland.

Francouzský prezident Hollande skutečně pro rozhlasovou stanici France Inter pronesl, že sankce vůči Rusku musejí nyní přestat, nastane-li ve vzájemných vztazích Ruska a Ukrajiny pokrok. Hned vzápětí ovšem dodal, že " pokud k žádnému pokroku nedojde, sankce zůstávají " (inkriminované vyjádření přibližně v čase 13:45 až 14:10, třetí video zleva, francouzsky). Hollande se v rozhovoru také vyjádřil, že ho prezident Putin ujistil v tom, že se nechystá k další anexi Ukrajiny.

O prohlášení informovaly z českých zdrojů i Novinky, ze zahraničních například The New York Times nebo Deutsche Welle.

Výrok ovšem hodnotíme jako zavádějící především kvůli podmínce zlepšení vztahů, kterou francouzská hlava státu se svým výrokem spojila a kterou Zeman opomíjí a vytrhává tak dané vyjádření z kontextu.

Miloš Zeman je podle oficiálního životopisu předsedou ČSSD od roku 1993, v jejím čele stojí do roku 2001. Toto období lze tedy logicky brát jako ono zmiňované osmileté. Zeman až do července 2002 zůstává předsedou vlády, do dalšího volebního období ovšem vstupuje jako premiér Vladimír Špidla, který je zároveň od roku 2001 Zemanovým pokračovatelem na postu prvního muže strany. Do periody Zemanova předsednictví spadají troje volby (bereme-li v potaz i volební výsledek do České národní rady 1992):

RokVolební výsledek ČSSD (%)19926,53 (předsedou Jiří Horák)199626,44199832,31200230,20 (předsedou Vladimír Špidla) Zdroj dat: Volby.cz

Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Podle oficiálních stránek ČSSD Sobotka skutečně zůstává prozatím jediným kandidátem na post předsedy partaje. Jeho nominaci prozatím podpořilo 12 krajů a nepodařilo se nám dohledat, že by se některý z krajů vyjádřil proti premiérově kandidatuře.

Co se týče nominace Sobotky aklamací, ani na jedné z oficiálních webových prezentací krajských organizací ČSSD nenajdeme informace k této záležitosti. Informace zmiňuje centrální web ČSSD, který se věnuje ústecké krajské konferenci, kde delegáti " jednoznačně podpořili předsedu Bohuslava Sobotku ". Zpráva (datovaná k 3. lednu tohoto roku) se věnuje i dalším proběhnuvším konferencím, podle ní " Bohuslav Sobotka má dosud už sedm nominací ". Jednoznačnou podporu Sobotky uvádí i Novinky.cz, jež se věnují konferenci pražské ČSSD, kde se proti premiérovi postavili pouze tři delegáti.

Informace o volbě aklamací se nám nepodařilo z veřejných zdrojů dohledat, obrátili jsme se proto na tiskové oddělení strany. Dostalo se nám následující odpovědi:

"Rád bych Vám však sdělil, že údaji o konkrétním počtu hlasů v souvislosti s krajskými konferencemi nedisponujeme. Nicméně lze potvrdit, že hlasování proběhlo aklamací. Bohuslav Sobotka nasbíral dosud všech sedm krajských nominací na předsedu strany.
Děkuji za spolupráci. Lukáš Pfauser"

Ačkoliv se tedy jednotlivé zdroje rozcházejí v tom, kolik skutečně Sobotka získal nominací, podstata prezidentova výroku je pravdivá. Sobotka prozatím proměnil všechny krajské nominace a ty skutečně proběhly aklamací.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nepodařilo dohledat informace o počtu zaměstnanců v době, kdy Vratislav Mynář společnost kupoval a také informace o výši potřebných investic do rekonstrukce jeho vily.

V roce 1992 byla založena společnost RCP Recycling Park, s. r. o., do které v roce 1995 vlastnicky vstoupila společnost P.F.Invest, s.r.o., v níž je Vratislav Mynář společníkem dodnes, avšak ta se již nachází v likvidaci. Společníkem v RCP Recycling Park byl i Christian Tscherner (podle sídla a názvu jeho společnosti nejspíše občan Rakouska – pozn. Demagog.cz). K poslednímu dni roku 1997 se společnost přeměnila v akciovou.

Ode dne vzniku společnosti byl Mynář členem představenstva společnosti. (Od téhož dne až do roku 2001 byl místopředsedou představenstva také Christian Tscherner). V účetní uzávěrce za rok 2001 již jako jediný akcionář figuruje spol. EDS – CZ s.r.o. Dle notářského zápisu z 30. 5. 2002 se jediným akcionářem stala spol. SITA CZ s.r.o. V této době byla společnost také sloučena se společnostmi, ve kterých byla do té doby společníkem (RCP GLASS & TRADING s.r.o. a RCP - Recycling Park trans, s.r.o., ve kterých Mynář figuroval jako jednatel, a dále se Selio, spol. s r.o., Recycling servis, s.r.o., EKOHELP-RCP, s.r.o., RCP – Recycling Park Šumperk, s.r.o., EKO-SERVICE KTM a.s.) a vznikla nástupnická společnost SITA Moravia a.s. V prosinci 2004 se předsedou představenstva stal Francouz Hubert Perrin de Brichambaut. V této době také došlo k rapidnímu nárůstu základního kapitálu. A o dalších osm měsíců později se předsedou stal jiný Francouz Fabrice Marie Serge Rossignol. K 31. 12. 2005 došlo k fúzi se společností SITA a.s., která je vlastněna společností se sídlem v belgickém Bruselu.

Podle účetní uzávěrky za rok 1999 byl počet zaměstnanců v roce 1998 27. K 31. 12. 2013 zaměstnávala SITA CZ 897 zaměstnanců (v roce 2005 počet činil 553). Společnost dle výroční zprávy za rok 2013 byla v zisku cca 6,5 milionu korun. Předsedou představenstva je stále druhý z Francouzů Fabrice Rossignol (zdroj: obchodní rejstřík).

Kancléř Mynář koupil za 5,5 milionu vilu ve Strašnicích od advokáta Víta Širokého, jenž v minulosti zastupoval např. Romana Janouška. Makléř hodnotu vily odhadl na 7 až 9 milionů. Další z makléřů hodnotí kupní cenu také jako nízkou. V roce 2011 byla vila oceněna na 13,4 milionu. Město tuto vilu prodalo soukromému vlastníkovi v roce 2005, tedy před deseti lety. Podle Mynáře si rekonstrukce vyžádá minimálně deset milionů, avšak nezávislým odborným stanoviskem v této věci nedisponujeme.

Miloš Zeman má pravdu v tom, že Bohuslav Sobotka použil při koupi bytu také peníze z poslaneckých náhrad, což nynější premiér přiznal v roce 2009. Problematika náhrad je upravena v § 5 zákona č. 236/1995 Sb., o platu představitelů státní moci, státních orgánů a soudců a poslanců Evr. parlamentu, kde najdeme skutečně rozepsány výdaje, na jejichž placení je možné čerpat náhrady. Jelikož mezi nimi koupě bytu vskutku není, hodnotíme výrok jako pravdivý. Na druhou stranu je potřeba říci, že trestní zákoník nezná trestný čin založený na zneužívání náhrad, tudíž se jedná pouze o problém etický.