Miloš Zeman

Čl. 84 odst. 1 Ústavy ČR stanoví, že soudci Ústavního soudu jsou jmenováni na dobu deseti let. Z přehledu současných soudců Ústavního soudu je zřejmé, že v roce 2013 končí mandát osmi ústavním soudcům, jmenovitě JUDr. Pavlu Rychetskému, prof. JUDr. Pavlu Holländerovi, DrSc., JUDr. Vojenu Güttlerovi, JUDr. Jiřímu Muchovi, JUDr. Miroslavu Výbornému, JUDr. Dagmar Lastovecké, prof. JUDr. Janu Musilovi, CSc. a JUDr. Jiřímu Nykodýmovi.

Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Jakub Klouzal obdržel od Národní fondu proti korupci Cenu za odvahu a finanční částku 100 000 Kč za to, že oznámil údajné nestandardní postupy při zadávání veřejných zakázek na Ministerstvu zahraničních věcí ČR, kde byl zaměstnán. V důsledku této činnosti údajně o své zaměstnání na tomto ministerstvu přišel. V prohlášení na svém facebookovém profilu (přepis viz např. Britské listy) také oznámil, že připravuje trestní oznámení na Karla Schwarzenberga a odrazoval voliče od jeho podpory v prezidentské volbě. Pro informaci přidáváme vyjádření ministerstva zahraničí k celé kauze.

Živnostenský zákon, tedy zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, byl pasivně derogován (tj. změněn/novelizován jiným předpisem) do dnešního dne celkem 130krát.

Jde sice o nepřesnost, nicméně Zeman se snaží demonstrovat extrémní případ, který je ve výsledku ještě více specifický.

Jak informoval server Aktuálně.cz, několik dní před prezidentskou volbou v roce 2008 se sešel Jiří Weigl, kancléř tehdejšího prezidenta Václava Klause, usilujícího o znovuzvolení, s Miroslavem Šloufem, blízkým spolupracovníkem Miloše Zemana. Údajně došlo minimálně ke dvěma krátkým schůzkám v salonku hotelu Savoy nedaleko Pražského hradu. Oba muži setkání potvrdili, kancléř Weigl později přiznal, že skutečně hovořili o volbě prezidenta. Salonek hotelu však není zcela veřejné místo, výrok tedy hodnotíme jako zavádějící.

Ústav pro studium totalitních režimů uvádí, že počet vynesených rozsudků smrti v období 1948-1989 se může v různých pramenech lišit: “Můžeme se tak mimo jiné setkat s číslem 248 (Liška, O. a kol.: Vykonané tresty smrti. Československo 1918–1989. Praha, ÚDV 2000) nebo také s číslem 262, respektive 227 (Rázek, A.: Seznamy popravených: Vykonané tresty smrti z politických důvodů od 25. 2. 1948 do 29. 12. 1989. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu [online], 14. 11. 2005 [cit. 30. 6. 2008]).”

Milošem Zemanem zmíněných 230 vynesených rozsudků zapadá do tohoto rozpětí a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Zákon č. 218/2002 Sb., byl uveřejněn ve Sbírce zákonů 28. května 2002. Dosud nenabyl (až na některé jeho části) účinnosti - té by měl nabýt v plném znění 1. ledna 2015. Účinnost tohoto zákona byla odkládána celkově pětkrát s tím, že poslední odložení bylo podepsáno prezidentem Klausem na konci roku 2011. Na druhou stranu je nutné dodat, že vláda připravuje zcela novou verzi služebního zákona, která by měla zákon č. 218/2002 Sb., nahradit.

Jak vyplývá z rozhovoru s Milošem Zemanem v Lidových novinách ze dne 8. listopadu 2004, Pavel Rychetský byl právníkem, který za něho v roce 1989 podával žalobu na Rudé právo, a to z důvodu neotisknutí reakce Miloše Zemana na nařčení z manipulace statistických dat.

Článek Mladé fronty DNES shrnuje dění kolem aféry Olovo. Vyplývá z něj, že dvěma podezřelými byli dva Zemanovi poradci - Zdeněk Šarapatka a Vratislav Šíma. Šarapatku obvinil sám Zeman, obviněný Šarapatka pak ale vypovídal proti Vratislavu Šímovi. Premiér Miloš Zeman zároveň oznámil, že až do ukončení policejního vyšetřování operace Olovo postavil oba své poradce mimo službu. (Radio Praha, 25.8. 2000) Trestní stíhání bylo nicméně zastaveno, jelikož dotčené jednání nebylo natolik závažné, aby se dalo kvalifikovat jako trestný čin. (iDnes.cz, 14.6.2001)

Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Zeman se sice omluvil, nejprve v debatě pro iDNES a později ten den pak také v rámci pořadu Václava Moravce na rádiu Impuls. Nutno ale podotknout, že Zeman se neomluvil za sebe, ale za svůj volební tým, a že omluva byla adresována Karlu Schwarzenbergovi a nikoliv jeho ženě, na kterou byla nepravdivá slova přímo cílena. Navíc podle Aktuálně.cz Miloš Zeman lživé prohlášení nestáhl ze svého webu, a tím ho de facto šířil dál.

Na základě těchto skutečností hodnotíme výrok jako zavádějící.

Slova Miloše Zemana můžeme označit za pravdivá, a to na základě údajů ze stránek Eurostatu. Zde můžeme nalézt tabulku (anglicky, z 24. dubna 2012) i tiskové prohlášení (.pdf, anglicky), které znázorňují vývoj nákladů na pracovní sílu (labour costs) za hodinu v případě podniků s 10 a více zaměstnanci, pro možnost srovnání uváděnou v eurech. V roce 2011 byly náklady na českou pracovní sílu ve výši 10,5 eur, v případě Německa pak 30,1 eur, což je opravdu přibližně trojnásobek.