Miroslava Němcová
ODS

Miroslava Němcová

Občanská demokratická strana (ODS)

Bez tématu 79 výroků
Ekonomika 6 výroků
Vnitrostranická politika 4 výroky
Rozpočet 2021 3 výroky
Koronavirus 2 výroky
Obrana, bezpečnost, vnitro 2 výroky
Právní stát 2 výroky
Zdravotnictví 2 výroky
Pravda 65 výroků
Nepravda 8 výroků
Zavádějící 9 výroků
Neověřitelné 10 výroků
Rok 2020 14 výroků
Rok 2016 14 výroků
Rok 2015 12 výroků
Rok 2013 40 výroků
Rok 2012 12 výroků

Miroslava Němcová

Bývalý primátor New Yorku Giuliani, se kterým se počítá do nějaké exekutivní funkce, říká, že chce postavit radar.
Otázky Václava Moravce, 13. listopadu 2016
Pravda

Rudy Giuliani hovořil o projektu raketového deštníku z pozice neformálního poradce v prezidentské kampani Donalda Trumpa. Zároveň se skutečně spekuluje, že by Giuliani mohl získat některou exekutivní funkci v Trumpově administrativě.

O zavedení jaderného štítu v České republice (a také v dalších státech) mluvil Giuliani například v rozhovoru pro The Washington Post 8. září letošního roku a také přímo pro Českou televizi (v čase 35:20), kde řekl: „Znovu zavedeme jaderný štít pro Polsko i Českou republiku“.

Miroslava Němcová

Miloš Zeman psal, že je takovým českým Donaldem Trumpem a že sdílí všechny zásadní pohledy na svět s Trumpem.
Otázky Václava Moravce, 13. listopadu 2016
Zavádějící

Miloš Zeman sám mluvil o tom, že je některými lidmi popisován jako český Trump (zda a jak často se tak má dít, není součástí hodnocení). Prezident o této nálepce ví a je na ni, jak sám říká, hrdý.

Ztotožňuje se s ní především proto, že jej s jeho novým americkým protějškem pojí (podle vlastních slov) podobný pohled na velká témata, která dnes resonují společností – tedy hlavně migrace a islámský terorismus. Zeman však kromě těchto dvou témat další paralely s Trumpem nepopisoval a výrok Němcové o „všech zásadních pohledech“ tak Zemanovo prohlášení značně posouvá.

Na tiskové konferenci 9. listopadu, tedy následně po oznámení výsledků prezidentských voleb v USA, Zeman přiznal, že má radost ze zvolení Trumpa prezidentem. Uvedl, že souhlasí s jeho názory na migraci či boj proti islámskému terorismu. Váží si také způsobu Trumpova vystupování, které je podle něj někdy drsné, ale srozumitelné. „Jsem si vědom toho, že někteří novináři mě označují za českého Donalda Trumpa, a musím se přiznat, že jsem vždy toto označení bral nikoli jako urážku, ale naopak jako ocenění“, doplnil.

Téhož dne na svém twitterovém účtu zveřejnil mluvčí prezidenta Ovčáček dopis, který Miloš Zeman poslal nově zvolenému americkému prezidentovi. Ten rovněž obsahuje frázi hovořící o tom, že jej jeho političtí oponenti označují za českého Donalda Trumpa kvůli stejnému pohledu na dvě stěžejní témata, a to migraci a boj proti terorismu.

Miloš Zeman v minulosti prohlásil, že kdyby byl americkým občanem, rozhodně by volil Donalda Trumpa. Ocenil by totiž změnu v současné americké politice a jejím vedení, neboť jméno Baracka Obamy je podle Zemana spojeno s celou řadou neúspěchů.

Miroslava Němcová

Slyšeli jsme věty, že Pobaltí je jen takové předměstí Petrohradu.
Otázky Václava Moravce, 13. listopadu 2016
Pravda

Miroslava Němcová citovala věty Newta Gingriche, jednoho z podporovatelů Donalda Trumpa.

Výrok byl v Otázkách vyřčen v souvislosti s nástupem Donalda Trumpa do křesla prezidenta USA. Nepochází však přímo z úst zvoleného kandidáta, nýbrž od bývalého republikánského předsedy Sněmovny reprezentantů Newta Gingriche, který byl před volbami jedním z Trumpových nejvýraznějších podporovatelů.

V rozhovoru pro komerční stanici CBS odpověděl na otázku, zda by měly Spojené státy pomoci Estonsku v případě ruské invaze, následující: „Estonsko je na předměstí Petrohradu. Rusové nemusí nutně přejít hranici vojenskou cestou. Mohou udělat to, co na Ukrajině. Nejsem si jist, zda bych riskoval jadernou válku kvůli místu, které je na předměstí Petrohradu. Myslím, že bychom měli přemýšlet, co tyto věci znamenají.“

Protože byl význam vět poslankyně za ODS identický, výrok hodnotíme jako pravdivý.

Miroslava Němcová

... pan premiér by chtěl odvolat i jiné členy vlády, koneckonců jsem to od Vás slyšela. Tam jste narazil na Andreje Babiše a Pavla Bělobrádka.
Otázky Václava Moravce, 13. listopadu 2016
Pravda

8. listopadu prohlásil premiér Sobotka mimo jiné, že by rád vyměnil i některé členy vlády za ANO či KDU-ČSL. Tuto informaci přinesly například Aktuálně.cz nebo ČTK.

Dle koaliční smlouvy (.pdf, str. 31, odst. 4) jsou za ministry své strany zodpovědní její předsedové, proto by i jejich odvolání museli iniciovat buď Andrej Babiš, nebo Pavel Bělobrádek. Ti ale dle vyjádření ze 4. listopadu o odvolání svých ministrů neuvažují.

V následujících týdnech se premiér Sobotka sejde s jednotlivými ministry a bude s nimi bilancovat jejich činnost a plnění dosavadních závazků. Poté má v plánu setkat se i s lídry ANO a KDU-ČSL, což avizoval v dnešních Otázkách Václava Moravce (46. minuta).

Miroslava Němcová

Žádné kroky se Jiřímu Dienstbierovi v Parlamentu nepovedly.
Otázky Václava Moravce, 13. listopadu 2016
Nepravda

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť Dienstbier v legislativním procesu prosadil technickou novelu zákona o NKÚ a před finálním hlasováním po vrácení ze Senátu je i novela zákona o střetu zájmů. Nehodnotíme, zda jde o významné počiny, není však pravdou, že by Dienstbier neprosadil vůbec nic.

Jiří Dienstbier do Poslanecké sněmovny předložil v tomto volebním období celkem 11 návrhů zákonů (či jejich novel). Z nich prozatím celým legislativním procesem prošla novela zákona o NKÚ. Šlo spíše o technickou novelu (str. 6), což popisuje samotný návrh. Kromě toho má nejblíže ke schválení novela zákona o střetu zájmu.

Tento vládní návrh chce zavést, aby politikové přiznávali svůj majetek při vstupu do politiky a následně při jejím opuštění. Během projednávání sněmovna k tomuto návrhu prostřednictvím pozměňovacích návrhů přidala kroky, které jsou obecně nazývány jako lex Babiš. Návrh již sněmovna jednou schválila a lze tedy oprávněně předpokládat, že v určité podobě opětovně projde. Zda se tak stane ještě do konce měsíce, kdy Dienstbier bude ministrem, je otázkou. Listopadová schůze sněmovny byla ukončena a prosincová stále není naplánována.

Mezi vládou schválené patří mimo jiné změna zásad financování neziskových organizací, úprava rozsahu kontrolní působnosti NKÚ, novela zákona o registrovaném partnerství, změna zákona o sdružování v politických stranách a hnutích, zákon o veřejném ochránci práv či vládní návrh o celostátním referendu.

Ministrem Dienstbierem navržené zákony však dosud neprošly Parlamentem ČR a nebyly tedy schváleny. Vládní návrh o celostátním referendu je v prvním čtení, zákon o veřejném ochránci práv je po druhém čtení, novela zákona o NKÚ byla předložena 31. 10. a zatím nebyla projednána a novela zákona o registrovaném partnerství je zatím také neprojednána.

Miroslava Němcová

Ministr Prachař tehdy vybíral člověka, který by měl celý ten proces (výběr mýta - pozn. Demagog.cz) zúřadovat. Nastoupil ministr současný, který řekl, že takového člověka nepotřebuje. Mezitím myslím, že nějak obešel vládu, to by nám musel tady říct pan předseda vlády, a vybral nějakou společnost, která je jednou tak drahá, která tenhleten proces toho výběru měla dokončit, než byl tedy, než se uvažovalo, kolik bude stát ten jeden člověk.
Otázky Václava Moravce, 13. listopadu 2016
Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý, ačkoliv skutečnosti nejsou popisovány zcela přesně. Výběr neprošel schvalováním vlády (nicméně nejde zde o obcházení) a zmiňovaným jedním člověkem, který byl původně vybrán za projektového manažera, je ve skutečnosti společnost.

Miroslava Němcová hovoří o výběru společnosti (projektového manažera), která by pomohla s přípravou tendru na provozovatele mýtného systému. Tím se stala v roce 2015 bez výběrového řízení společnost Deloitte Advisory a její cena měla být maximálně 52 milionů korun. Tuto zakázku pak zrušil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

Ze zprávy České televize je však zřejmé, že pro stejný úkol měla být v původním tendru vybrána společnost Arthur D. Little s cenou zakázky 23 milionů korun. Tuto soutěž však nový ministr dopravy Dan Ťok zrušil.

Co se týče obcházení vlády, ta ani nyní nezasahovala do výběrového řízení ministerstva dopravy, stejně jako to neudělala v předchozí soutěži. ÚOHS ve zprávě o rozhodnutí pouze vytkl, že zadavatel uzavřel smlouvu, aniž by uveřejnil oznámení o zahájení zadávacího řízení, ačkoliv podle zákona měl povinnost jej uveřejnit.

Nutno dodat, že v srpnu letošního roku se na základě výběrového řízení stala projektovým manažer znovu společnost Deloitte Advisory.

Miroslava Němcová

Teď bez výběrového řízení prodloužil (myšleno Dan Ťok - pozn. Demagog.cz) tu smlouvu s Kapschem, která je v obsahu 5,3 miliardy, 5,4 miliardy, nevím, jak to přesně je.
Otázky Václava Moravce, 13. listopadu 2016
Pravda

Ministr Ťok skutečně prodloužil smlouvu na provozování mýtného systému bez výběrového řízení s firmou Kapsch, která si za své služby přijde na 5,27 miliard korun.

Tento krok ministr odůvodnil potřebou připravit otevřenou a technologicky neutrální soutěž na další správu mýtného systému. Kapsch má mýto vybírat maximálně další tři roky. Návrh na prodloužení kontraktu (předložený Ťokem) schválila (.pdf) 11. července 2016 vláda.

Miroslava Němcová

My jsme za našich vlád, například Petr Nečas odvolával předsedu tedy Věcí veřejných, pana Bártu, a ta koalice nějak to ustála.
Otázky Václava Moravce, 13. listopadu 2016
Zavádějící

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť premiér Nečas sice navrhl odvolat předsedu Věcí veřejných (nebyl jím Bárta ale John), to však vyvolalo v koalici velkou roztržku, která byla zažehnána až dohodou mezi všemi subjekty. Tedy i v tomto případě muselo dojít k domluvě mezi koaličními partnery, aby tato změna nevyvolala např. pád vlády. Výrok je pronesen v tom kontextu, že by Sobotka mohl odvolat ministry z jiných koaličních stran, aniž by to směřovalo k rozpadu koalice.

Předně uveďme, že koaliční smlouva (str. 42, bod 4) Nečasova kabinetu obsahovala stejně jako u současné sestavy bod, kdy odvolání člena vlády je třeba probrat s příslušným předsedou koaliční strany.

Vít Bárta byl ministrem dopravy ve vládě Petra Nečase od 13. 7. 2010 do 21.4. 2011. Následně byl nahrazen do konce června 2011 Radkem Šmerdou (post ministra dopravy v Nečasově vládě následně vykonávali další dva muži: Pavel Dobeš a Zbyněk Stanjura).

Vít Bárta rezignoval na ministerský post v dubnu 2011 z vlastního rozhodnutí, nejednalo se tudíž o iniciativu premiéra Nečase, ačkoliv na toho pod pohrůžkou vyvolání hlasování důvěře vládě vyvíjela nátlak ve věci odvolání Bárty opozice (ta ovšem v tomto období vyvolávala taková hlasování opakovaně - celkem 5krát).

Poté, co premiér Nečas Bártovu rezignaci přijal a předal ji prezidentu Klausovi, oznámil, že chystá ve vládě další personální změny, k nimž následně došlo.

Jiná byla situace v případě ministra vnitra a předsedy koaliční strany Věci veřejné (VV) Radka Johna. Premiér Nečas trval na odchodu Johna z ministerské funkce (bez předchozí dohody s VV) vzhledem ke kauze údajného napojení VV na bezpečnostní agenturu ABL a pochybností v případě uplácení uvnitř strany. Věci veřejné považovaly požadavek na odvolání Johna za nepřijatelný, premiér Nečas však prezidentu Klausovi návrh na odvolání Johna doručil.

Prezident Klaus odmítl odvolání Johna (a přijetí rezignace Bárty) s tím že tak učiní, až bude mít vláda jasný plán, jak dále fungovat. Věci veřejné totiž podmiňovaly odchod svých ministrů rezignací ministrů Vondry a Fuksy z ODS, tudíž následovala koaliční vyjednávání. Vládní koalice se na svém jednání 18. dubna 2011 dohodla, že bude pokračovat ve stávajícím formátu a dále došlo ke shodě na jménu nového ministra vnitra, kterým se měl stát nestraník Jan Kubice. Tedy Nečasův návrh neznamenal pád vlády, ovšem k jejímu udržení byla i tak potřebná domluva mezi jednotlivými partnery ve vládní koalici.

S Kubicem jako svým nástupcem souhlasil i John. Prezident následně Johna odvolal. V květnu 2011 John rezignoval také na funkci vicepremiéra vlády pro boj s korupci, neboť údajně necítil od premiéra podporu v boji proti korupci.

Samotné odvolání Radka Johna ke konci vládní koalice nevedlo, nicméně přispělo k problematickému vztahu koaličních partnerů. Koaliční neshody vedly k tomu, že od jara 2012 fungovala vládní koalice, která úspěšně absolvovala hlasování o vyslovení nedůvěry, nově ovšem v pozměněné podobě: VV odešly do opozice, a vládu podporovaly lidé kolem Karolíny Peake (zvolena za VV), kteří vytvořili novou platformu (LIDEM), došlo tedy k rozštěpení strany Věci veřejné.

Důvodů pro ukončení spolupráce mezi ODS, TOP 09 a VV lze jmenovat více: jednalo se o nespokojenost VV s personální politikou premiéra, tato strana totiž neměla ve vládě čtyři ministry ze své strany tak, jak to slibovala koaliční smlouva. Dalším důvodem byla zveřejněná nahrávka Kristýny Kočí (VV), z níž podle VV vyplývalo, že se koaliční partneři podíleli na chystaném puči ve straně.

Miroslava Němcová

A když se podíváme na to porovnání, tak přece vy dominantně svoláváte ty mimořádné schůze. Jestli tady argumentujete tím, že je to drahé, tak řekněte, kolik ze současných 35 schůzí bylo svoláno koalicí?
Otázky Václava Moravce, 25. října 2015
Zavádějící

V aktuálním volebním období bylo zatím svoláno 35 schůzí, z toho 19 řádných, 15 mimořádných a jedna schůze k vyslovení nedůvěře vládě. Z 15 mimořádných schůzí bylo 8 svoláno koaličními poslanci, 5 opozičními poslanci a na dvou schůzích byla shoda napříč politickým spektrem. Koaliční poslanci tedy skutečně iniciovali většinu mimořádných schůzí. Výrok nicméně hodnotíme jako zavádějící, protože ačkoli Miroslava Němcová mluví o mimořádných schůzích, ve své řečnické otázce použila číslovku 35, které zahrnuje i schůze řádné. To může vyvolat dojem, že mimořádné schůze se konaly vícekrát, než tomu bylo doopravdy.

Miroslava Němcová

Ne, poslyšte, tak byla svolána mimořádná schůze k té České poště, kde nakonec, vy jste svolali mimořádnou schůzi, kdy tam nikdo z vlády nebyl, nikdo, předseda vlády tam nebyl. Pro mě mimořádná schůze ve věci takovéhle, nebyl tam váš šéf, to je prostě absurdní divadlo, co tam předvádíte.
Otázky Václava Moravce, 25. října 2015
Nepravda

Jak vyplývá ze stenozáznamu z jednání této mimořádné schůze (resp. v diskuzi o programu), do diskuze vstupoval (celkem dvakrát) ministr vnitra, v jehož gesci Česká pošta je. Přítomen tudíž byl.

Při hlasování o programu schůze bylo v sále přítomno nejméně 5 ministrů - Babiš, Stropnický, Chovanec, Jurečka, Herman (někteří členové vlády nejsou poslanci, nejsme schopni zjistit jejich přítomnost - jde o Valachovou, Marksovou, Šlechtovou, Pelikána a Dienstbiera). Předseda vlády této diskuzi přítomen skutečně nebyl.

Pokud se dále podíváme na procedurální hlasování 8 minut před ukončením schůze, tak najdeme aktivní hlasování ministra vnitra.

Obecně lze konstatovat, že pokud by nebyl z vlády přítomen skutečně nikdo, jednání by vůbec nemohlo probíhat.