Miroslava Němcová

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť premiér Nečas sice navrhl odvolat předsedu Věcí veřejných (nebyl jím Bárta ale John), to však vyvolalo v koalici velkou roztržku, která byla zažehnána až dohodou mezi všemi subjekty. Tedy i v tomto případě muselo dojít k domluvě mezi koaličními partnery, aby tato změna nevyvolala např. pád vlády. Výrok je pronesen v tom kontextu, že by Sobotka mohl odvolat ministry z jiných koaličních stran, aniž by to směřovalo k rozpadu koalice.

Předně uveďme, že koaliční smlouva (str. 42, bod 4) Nečasova kabinetu obsahovala stejně jako u současné sestavy bod, kdy odvolání člena vlády je třeba probrat s příslušným předsedou koaliční strany.

Vít Bárta byl ministrem dopravy ve vládě Petra Nečase od 13. 7. 2010 do 21.4. 2011. Následně byl nahrazen do konce června 2011 Radkem Šmerdou (post ministra dopravy v Nečasově vládě následně vykonávali další dva muži: Pavel Dobeš a Zbyněk Stanjura).

Vít Bárta rezignoval na ministerský post v dubnu 2011 z vlastního rozhodnutí, nejednalo se tudíž o iniciativu premiéra Nečase, ačkoliv na toho pod pohrůžkou vyvolání hlasování důvěře vládě vyvíjela nátlak ve věci odvolání Bárty opozice (ta ovšem v tomto období vyvolávala taková hlasování opakovaně - celkem 5krát).

Poté, co premiér Nečas Bártovu rezignaci přijal a předal ji prezidentu Klausovi, oznámil, že chystá ve vládě další personální změny, k nimž následně došlo.

Jiná byla situace v případě ministra vnitra a předsedy koaliční strany Věci veřejné (VV) Radka Johna. Premiér Nečas trval na odchodu Johna z ministerské funkce (bez předchozí dohody s VV) vzhledem ke kauze údajného napojení VV na bezpečnostní agenturu ABL a pochybností v případě uplácení uvnitř strany. Věci veřejné považovaly požadavek na odvolání Johna za nepřijatelný, premiér Nečas však prezidentu Klausovi návrh na odvolání Johna doručil.

Prezident Klaus odmítl odvolání Johna (a přijetí rezignace Bárty) s tím že tak učiní, až bude mít vláda jasný plán, jak dále fungovat. Věci veřejné totiž podmiňovaly odchod svých ministrů rezignací ministrů Vondry a Fuksy z ODS, tudíž následovala koaliční vyjednávání. Vládní koalice se na svém jednání 18. dubna 2011 dohodla, že bude pokračovat ve stávajícím formátu a dále došlo ke shodě na jménu nového ministra vnitra, kterým se měl stát nestraník Jan Kubice. Tedy Nečasův návrh neznamenal pád vlády, ovšem k jejímu udržení byla i tak potřebná domluva mezi jednotlivými partnery ve vládní koalici.

S Kubicem jako svým nástupcem souhlasil i John. Prezident následně Johna odvolal. V květnu 2011 John rezignoval také na funkci vicepremiéra vlády pro boj s korupci, neboť údajně necítil od premiéra podporu v boji proti korupci.

Samotné odvolání Radka Johna ke konci vládní koalice nevedlo, nicméně přispělo k problematickému vztahu koaličních partnerů. Koaliční neshody vedly k tomu, že od jara 2012 fungovala vládní koalice, která úspěšně absolvovala hlasování o vyslovení nedůvěry, nově ovšem v pozměněné podobě: VV odešly do opozice, a vládu podporovaly lidé kolem Karolíny Peake (zvolena za VV), kteří vytvořili novou platformu (LIDEM), došlo tedy k rozštěpení strany Věci veřejné.

Důvodů pro ukončení spolupráce mezi ODS, TOP 09 a VV lze jmenovat více: jednalo se o nespokojenost VV s personální politikou premiéra, tato strana totiž neměla ve vládě čtyři ministry ze své strany tak, jak to slibovala koaliční smlouva. Dalším důvodem byla zveřejněná nahrávka Kristýny Kočí (VV), z níž podle VV vyplývalo, že se koaliční partneři podíleli na chystaném puči ve straně.

Ministr Ťok skutečně prodloužil smlouvu na provozování mýtného systému bez výběrového řízení s firmou Kapsch, která si za své služby přijde na 5,27 miliard korun.

Tento krok ministr odůvodnil potřebou připravit otevřenou a technologicky neutrální soutěž na další správu mýtného systému. Kapsch má mýto vybírat maximálně další tři roky. Návrh na prodloužení kontraktu (předložený Ťokem) schválila (.pdf) 11. července 2016 vláda.

Rudy Giuliani hovořil o projektu raketového deštníku z pozice neformálního poradce v prezidentské kampani Donalda Trumpa. Zároveň se skutečně spekuluje, že by Giuliani mohl získat některou exekutivní funkci v Trumpově administrativě.

O zavedení jaderného štítu v České republice (a také v dalších státech) mluvil Giuliani například v rozhovoru pro The Washington Post 8. září letošního roku a také přímo pro Českou televizi (v čase 35:20), kde řekl: „Znovu zavedeme jaderný štít pro Polsko i Českou republiku“.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože roce 2009 byl podíl výdajů ministerstva obrany na HDP 1,43 %. Od té doby tento podíl klesal a nejníže sestoupil v roce 2014, kdy se rovnal 0,91 %.

Prezident republiky si opravdu sám vybírá vedoucího Kanceláře prezidenta republiky a další vedoucí pracovníky, dle zákona o Kanceláři prezidenta republiky je jmenuje i odvolává dle vlastního názoru. Mezi tyto pracovníky patří i Jindřich Forejt, který je ředitelem protokolu.

Postavení Kanceláře prezidenta republiky je upraveno v zákoně o Kanceláři prezidenta republiky. V jejím čele stojí vedoucí Kanceláře, kterého jmenuje a odvolává prezident republiky. Prezident republiky dále stanovuje vnitřní organizaci Kanceláře a okruh vedoucích pracovníků, které jmenuje a odvolává. Jindřich Forejt jako ředitel Odboru protokolu mezi vedoucí pracovníky patří. Kromě schématu vlevo dole to dokládá i odpověď (.pdf, str. 1) Kanceláře prezidenta republiky dle zákona o přístupu ke svobodným informacím, která Jindřicha Forejta zahrnuje mezi vedoucí pracovníky.

Zdroj: www.hrad.cz

Kancelář prezidenta republiky ani její pracovníci nespadají pod služební zákon, neboť nesplňují podmínky vymezené v § 3 zákona o státní službě (Kancelář prezidenta republiky je sice zřízená zákonem, ale není výslovně označena jako správní úřad či orgán státní správy). Potvrzuje to i seznam (.pdf) služebních úřadů vedený Ministerstvem vnitra, který Kancelář prezidenta republiky neobsahuje.

Jindřich Forejt se stal ředitelem protokolu Kanceláře prezidenta republiky v roce 2004, Miloš Zeman jeho pozici ředitele protokolu 14. března 2013 potvrdil, přestože se diskutovalo o jeho jmenováním velvyslancem ve Vatikánu. Výrok je proto hodnocen jako pravdivý.

Miroslava Němcová pro LN v listopadu 2014 kritizuje tým okolo prezidenta Miloše Zemana, vytýká mu neprofesionalitu jeho týmu, v čele s kancléřem. Miloš Zeman podle ní: „Neustále a rád mluví o odbornících, ale jeho kancléř (Vratislav Mynář) dělá ostudu za ostudou. Například lži kolem účasti Vratislava Mynáře na zasedání NATO či nekonečná trapnost ohledně jeho bezpečnostní prověrky." Kritika prezidentova poradce Martina Nejedlého se týká jeho vlivu na prezidentovy postoje k Rusku. „V personální rovině mi vadí, že prezidentův poradce Martin Nejedlý má značný vliv na postoje českého prezidenta ve vztahu k Rusku," uvedla Miroslava Němcová pro časopis e-Polis.cz v červnu roku 2015.

Miroslava Němcová rovněž interpelovala v říjnu 2015 na ministra zahraničí ve věci diplomatického pasu Martina Nejedlého. Z této interpelace vyplývá i kritika směrem k Nejedlému, v níž Němcová tvrdí, že jí vadí nejistá pozice Martina Nejedlého - má přiděleny kanceláře na Hradě, ale není v žádné oficiální struktuře zaměstnanců, není známo proč mu byl udělen diplomatický pas a co vlastně dělá pro ČR.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť Babiš sice během volební noci v USA a po ní zjevně upravil svůj náhled na Donalda Trumpa, nicméně Němcová mu vkládá do úst formulace, které od něj směrem k nově zvolenému prezidentovi veřejně nezazněly.

Andrej Babiš 8. listopadu 2016 (tedy v den amerických voleb) na serveru Expres publikoval komentář s titulkem „Proč Trump prohraje? Je za tím tlak médií, neziskovek a korporací“.

V textu uvádí: „Nepodporuji Trumpa, i když mě k němu někteří mylně přirovnávají. Společného totiž máme snad jen to, že jsme do politiky zamířili ze světa byznysu. Já i hnutí ANO máme na rozdíl od Trumpa pozitivní program pro všechny. Nikoho nevylučujeme, nechceme izolacionismus. Od začátku se vymezujeme jen proti kmotrům a zkorumpovaným politikům, a právě kvůli boji proti nim jsme šli do politiky. I proto mně byl v USA osobně nejvíc sympatický Michael Bloomberg.“

Po volbách Babiš reagoval na zvolení Donalda Trumpa v médiích i na sociálních sítích. Ve svých vystoupeních se vyjadřoval v tom smyslu, že Trumpovo zvolení nečekal, že jeho rétorika v kampani byla „mnohdy přehnaná až šílená“ . V žertu pak dodal, že Trump hnutí ANO svým způsobem kopíruje, jak uvádí Lidovky.cz.

Na svém Facebooku pak Babiš publikoval 11. listopadu status, který přeložil některé fragmenty z Trumpova projevu (přepis i video dostupné na řadě serverů - např. NPR.org) z 13. října z West Palm Beach na Floridě. Tento status uvedl Babiš zvoláním: „Tak tohle je ale moc hezký projev. Co mi to jen připomíná?“. Zjevně tedy naráží na svou osobu a hnutí ANO.

Je tedy pravdou, že v den voleb Babiš psal na svém serveru, že s Trumpem má společného jen to, že oba pocházejí z byznysu. Po volbách pak již našel společných prvků víc. S jistou dávkou tolerance, neboť explicitně se takto Babiš nevyjádřil, lze říct, že Babiš u zvoleného prezidenta našel podobnost v základním cíli hnutí. Jelikož však veřejně neproklamoval, že by jej zvolení Trumpa činilo šťastným apod., je výrok hodnocen jako zavádějící.

Podle amerického zpravodajského serveru CNN Donald Trump již na začátku června 2016, kdy ještě nebylo definitivně rozhodnuto o jeho protikandidátovi z demokratické strany, veřejně prohlásil, že Hillary Clinton musí jít do vězení v souvislosti s využíváním soukromého emailu v době výkonu funkce ministryně zahraničí USA. Reagoval tak na její projev, ve kterém jej Hillary označila za nebezpečného a„povahově nezpůsobilého“vykonávat prezidentský úřad.

Ve svém vítězném projevu 9. listopadu Trump hned na začátku oznámil, že telefonicky hovořil s ministryní Clintonovou, která mu pogratulovala k vítězství. „Hillary pracovala velice dlouho a velice tvrdě. Jsme ji vděčni za její službu naší zemi. Myslím to zcela upřímně.“ (Youtube, 0:27 – 1:12)

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, protože Donald Trump přes všechny útoky, které prezidentskou kampaň provázely, ve svém projevu Clintonové poděkoval a uznal ji jako svou soupeřku.

Jedná se o spor mezi AGRO Jevišovice (vlastněným Andrejem Babišem) a Bohumírem Radou o vypálení 116 hektarů pšenice měsíc před sklizní. Podle vyjádření, zaslaného Deníku Referendum (.pdf) tiskovým mluvčím společnosti Agrofert, skutečně došlo k odstranění plodin společností AGRO Jevišovice.

" Bylo to rozhodnutí vedení společnosti AGRO Jevišovice (.pdf), nikoli „predátorské chování“ majitele Agrofertu pana Andreje Babiše, jak pan Rada tvrdí. Andrej Babiš o tom vůbec nevěděl. " Uvedl Karel Hanzelka, tiskový mluvčí společnosti Agrofert.

Není v našich možnostech zjistit, zda opravdu Andrej Babiš věděl o tomto rozhodnutí společnosti AGRO Jevišovice. Tisková zpráva společnosti Agrofert není dostatečně objektivním důkazem.

Zmiňovaný rozhovor (hledaný mezi lety 2009 a 2011) se nepodařilo dohledat ani v online archivu Týdne, ani v jiných denících.