Miroslava Němcová

Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý.

Zmíněná solidární daň neboli navýšení zdaňování poplatníků s nadstandardními přijmy bylo zavedeno souhrnnou novelou zákona č. 500/2012 Sb..

§ 16a odstavec 1 pak jasně říká, že: "Při výpočtu podle § 16 se daň zvýší o solidární zvýšení daně." V § 35ba je dále novelou doplněno: "daň se nesnižuje u poplatníka, který k 1. lednu zdaňovacího období pobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu."

Paragraf zavádějící solidární daň a paragraf upravující pravidla zdanění pro důchodce nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Obě změny pak budou platné do roku 2015, kdy má být zrušena solidární daň a stejně tak i pravidla zdanění pro důchodce.

Na základě níže uvedené tabulky podle dat z Českého statistického úřadu a Ministerstva financí hodnotíme výrok Miroslavy Němcové jako pravdivý.

Vláda Petra Nečase vykonávala svou funkci ve dnech 13. července 2010 - 10. července 2013. Podle uvedené tabulky můžeme vidět, že ačkoliv státní dluh a jeho růst je v absolutních číslech vyšší než v minulých letech, v relativním procentuálním nárůstu se však vládě Petra Nečase skutečně podařilo postupně snižovat tempo tohoto nárůstu.

RokStátní dluh (mld. Kč)Nárůst dluhu (mld. Kč)Nárůst dluhu (v %)*1993 158,8

1994 157,3-1,5-0,95 1995 154,4-2,9-1,84 1996 155,20,80,52 1997 173,117,911,53 1998 194,721,612,48 1999 228,433,717,31 2000 289,360,926,66 2001 345,055,719,25 2002 395,950,914,75 2003 493,297,324,58 2004 592,999,720,22 2005 691,298,316,58 2006 802,5111,316,10 2007 892,389,811,19 2008 999,8107,512,05 2009 1178,2178,417,84 2010 1344,1165,914,08 2011 1499,4155,311,55 2012 1667,6168,211,22

* nárůst je počítán jako procentuální zvýšení (resp. snížení) oproti minulému roku. Zdroj: data z ČZSO (.xls) a MFČR

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, jelikož dle statistik EU má Česká republika veřejný dluh devátý nejnižší, nikoli sedmý nejnižší, v rámci členských zemí Evropské unie.

Statistický článek č. 114/2003 evropské statistické agentury Eurostatu, který vyšel 22. července 2013, ukazuje, že dle procentuálního vyjádření veřejného dluhu členských zemí EU ve vztahu k hrubému domácímu produktu má Česká republika v prvním kvartálu roku 2013 devátý nejnižší veřejný dluh, tj. pod dlouhodobým průměrem celé EU. (Euro area government debt up to 92,2 % HDP - .pdf)

Tabulka: Přehled prvních devíti zemí s nejnižším veřejným dluhem v EU

Pořadí

ZeměVýše veřejného dluhu

ve vztahu k HDP (%)

1.Estonsko10,0

2.Bulharsko

18,0

3.Lucembursko

22,44.Rumunsko

38,6

5.Lotyšsko

39,1

6.Švédsko

39,4

7.Litva

40,68.Dánsko

44,7

9.Česká republika

47,8 Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z článku č. 114/2013 (viz výše)

Místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová hovoří o tzv. II. pilíři důchodové reformy, který předpokládá individuální spoření občanů. Vstup do II. pilíře je čistě dobrovolný, avšak po uzavření smlouvy o důchodovém spoření z něj již nelze vystoupit. Bezděkova komise pracovala na podobě důchodové reformy v letech 2004 – 2005 (závěrečná zpráva dostupná zde) a zejména v roce 2010, kdy v červnu přednesla návrhy řešení ve dvou variantách. Varianta č. 2 (ppt.) pak předpokládala vytvoření dobrovolného II. pilíře, který budou provozovat penzijní společnosti.

Současné zkušenosti s podobným důchodovým systémem (tedy tzv. II pilířem) má několik zemí Evropy, zejména naši sousedé Polsko, Maďarsko a Slovensko. Výrok Miroslavy Němcové hodnotíme jako pravdivý.

Nepodařilo se nám dohledat žádné vyjádření Zdeňka Škromacha, jehož obsahem by bylo téma odchodu ČSSD z komise zabývající se důchodovou problematikou.

Ve svém vystoupení z února 2010 Zdeněk Škromach vyzval k nalezení shody v důchodové problematice napříč politickým spektrem. V červnu 2010 Zdeněk Škromach v reakci na závěry Bezděkovy komise uvedl, že ČSSD se do vyjednávání ve věci důchodu zapojí až s řádně ustanovenou vládou. V té době totiž strany ODS, TOP 09 a VV o vytvoření vládní koalice teprve jednaly.

Ačkoliv jsme nenalezli vyjádření Zdeňka Škromacha, které by odpovídalo smyslu slov Miroslavy Němcové, nemůžeme vyvrátit, že tato slova nebyla pronesena například soukromě. Proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Úroky za dlouhodobé státní dluhopisy byly v posledním roce převážně více než 2 %.

Česká Republika se letos skutečně umístila kolem desátého místa v žebříčku států s nejnižšími úroky za státní dluhopisy (konkrétně na jedenáctém).

V porovnání s Německem jsou pak naše úrokové sazby za poslední dva roky skutečně vyšší.

V posledním roce (období září 2012 až září 2013) ovšem podle Evropské centrální banky byla ovšem úroková sazba dluhopisů převážně (v sedmi sledovaných měsících) nad úrovní 2 %, není tedy pravda, že by se úrok pohyboval v rozpětí 1,5 až 2 %, jak tvrdí Němcová.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě dat Českého statistického úřadu.

7. října zveřejnil ČSÚ aktuální data, která popisují růst průmyslové produkce. V úvodu uvádí: "Průmyslová produkce v srpnu meziročně vzrostla reálně o 1,6 %, po očištění od vlivu počtu pracovních dnů vzrostla o 4,2 %. Ve srovnání s předchozím měsícem byla po vyloučení sezónních vlivů vyšší o 4,7 %."

Dle nejnovějších údajů ČSÚ ze 7.10. se dále zvýšil objem nových zakázek o 12,3 %.

Česká televize krátce po volbách do krajských zastupitelstev v roce 2012 shrnula nově vzniklé koalice v přehledu monitorujícím stranické složení koalic. Přesný počet získaných mandátů je pak k dispozici na serveru volby.cz (postupným zvyšováním poslední číslovky v adresním řádku získáte údaje z jednotlivých krajů.)

Takzvaná rudooranžová koalice vznikla v devíti z nich. Středočeský kraj i přes kauzu Rath pouze vyměnil hejtmana a přidal jedno křeslo KSČM. Jihočeský, Plzeňský a Karlovarský kraj pokračují se stejným hejtmanem jako dosud. Zatímco v prvních dvou krajích získala více mandátů ČSSD, v Karlovarském a dále i Ústeckém kraji zvítězila KSČM. V posledně zmiňovaném navíc komunisté získali i hejtmanský post. V radě Královéhradeckého kraje obsadila KSČM tři (dříve středopravá) křesla. Olomoucký a Moravskoslezský kraj má rady čistě dvojbarevné, ve Zlínském se k nim přidala i levicová SPOZ. Kromě toho kraj Vysočina disponuje radou ČSSD s podporou KSČM.

Co se týče "testování odolnosti české veřejnosti," proti přítomnosti KSČM ve vedení krajů protestovaly stovky lidí například ve Zlíně, Českých Budějovicích i Ústí nad Labem. Několik českobudějovických studentů dokonce drželo hladovku jako výraz odporu proti člence KSČM Vítězslavě Baborové v čele krajského školství.

Můžeme tedy říci, že KSČM a ČSSD skutečně intenzivně na krajích spolupracují a výrok místopředsedkyně ODS hodnotíme jako pravdivý.

Politická strana SPOZ nabídla místo na kandidátní listině pro říjnové předčasné volby několika představitelům Rusnokovy vlády, včetně samotného premiéra Jiřího Rusnoka. Předseda SPOZ Zdeněk Štengl konkrétně řekl: „oslovíme s nabídkou všechny ministry mimo těch, kteří budou kandidovat za jinou stranu, nebo kteří kandidaturu odmítli". Jiří Rusnok nabídku již dříve odmítl, podobně by jí nepřijali ministři Jan Fischer, Jan Kohout, Dalibor Štys a Marie Benešová, která bude kandidovat za ČSSD. Naopak ministr vnitra Martin Pecina nabídku kandidovat za SPOZ přijal a pravděpodobně se stane lídrem v Moravskoslezském kraji. Dalšími ministry, kteří kandidaturu za SPOZ vážně zvažují jsou František Lukl, Miroslav Toman a František Koníček, jejichž stanovisko by mělo být známé v nejbližších dnech.

Výrok Miroslavy Němcové proto hodnotíme jako pravdivý.

Podle propočtů poskytnutých politologem Kamilem Gregorem ze sdružení KohoVolit.eu jsou statistiky navrhování a schvalování zákonů následující:

Druh tisku Předkladatel Výsledek 1996-98 1998-02

2002-06 2006-10 2010-13 Návrh zákona Vláda Vyšlo ve Sbírce zákonů 81 326 393 254 248 Návrh zákona Vláda Nevyšlo ve Sbírce zákonů 32 141 64 60 97 Návrh zákona Jiný Vyšlo ve Sbírce zákonů 25 115 101 254 66 Návrh zákona Jiný Nevyšlo ve Sbírce zákonů 81 199 182 45 181 Návrhů celkem 219 781 740 613 592 Vyšlo ve sbírce celkem 106 441 494 508 314 (K. Gregor čerpá z webu Poslanecké sněmovny, analýza posledního volebního období zde).

Z předložených čísel je zřejmé, že ačkoliv aktivita vlády v předkládání návrhů zákonů po roce 2006 oproti předchozím volebním obdobím poklesla, nejedná se zdaleka o poloviční čísla v porovnání s dřívějškem. To stejné platí pro počet nově přijatých (a následně ve Sbírce zákonů vydaných) zákonů. V období 2006 - 2010 byl dokonce počet přijatých zákonů vyšší než v každém ze dvou předchozích obdobích.

Ve dvou obdobích před rokem 2006 byl nový zákon přijat v průměru přibližně každý druhý pracovní den (rok má přibližně 250 pracovních dnů).

Pokud však započítáme také další normy (vyhlášky ministerstev, nařízení vlády) vydávané ve Sbírce zákonů, dostaneme se z počtům až dvou či tří norem denně. Nejvíce položek v obdobích před rokem 2006 měla Sbírka za rok 2004, a to rovných 700.

Z důvodu výrazné nepřesnosti první věty výroku Miroslavy Němcové hodnotíme tento její výrok jako nepravdivý.