Miroslava Němcová

Výrok odpovídá z větší části skutečnosti, neboť Vláda ČR opravdu na jednání (pdf.) ze dne 12. září 2012 uložila ministru zdravotnictví, ministru průmyslu a obchodu, ministru financí, ministru vnitra a ministru zemědělství:

"4. zpracovat ve spolupráci se členy krizového štábu legislativní návrhy, které do budoucna sníží riziko obdobných událostí."

Úkol vypracovat návrhy preventivních opatření, tak byl sice uložen pouze čtyřem z pěti zmíněných ministrů, avšak výrok přesto hodnotíme jako pravdivý.

Danou informaci nelze ověřit, neboť zápisy z jednání výboru v roce 2006 tuto informaci neobsahují.

Členové ústavně právního výboru PS ČR v období 2002 - 2006 (zápisy z jednání č. 78. - 84.) a 2006 - 2010. (č. 1. - 7.)

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože podle stenoprotokolu 46. schůze Poslanecké sněmovny proběhlo první čtení vládního balíčku skutečně v úterý 18. září 2012. Druhé a třetí čtení balíčku má začít na scůzi v úterý 23. října 2012.

Podle informací z portálu Poslanecké sněmovny ČR hodnotíme výrok jako pravdivý.

Miroslava Němcová nespecifikuje, o kterém volebním období mluví. Pokud vezmeme poslední dvě, pak jí můžeme dát za pravdu, že se mnohokrát schůze protáhla do tří týdnů. V minulém volebním období se to stávalo výrazně častěji než v tomto. Konkrétně se schůze do tří týdnu v minulém volbením období protáhla 14x. Rekordní byla 28. schůze s 21 dny. V tomto volebním období se 16. a 38. schůze protáhly na 15 dní.

Na základě návrhu pořadu 47. schůze Poslanecké sněmovny PČR zveřejněném na webu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Projednávání Zákona o státním rozpočtu je pevně zařazeno jako bod 2 v rámci 47. schůze na středu 24. října. V programu je dále případně druhé a první čtení dalších zákonů, tyto ale nejsou pevně zařazené.

Dle volebních statistik ČT, měli skutečně kandidáti zmiňovaní Miroslavou Němcovou v 2. kole senátních voleb více hlasů, než Eliška Wagnerová a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Srovnání výsledků Elišky Wagnerové(SZ) a kandidátů ODS zmiňovaných M. Němcovou:

kandidát

obvod

1. kolo

2. kolo

poč. opráv.
voličů v 2. kole

Eliška Wagnerová

Brno-město

7396

10756

98764

Jaroslav Kubera

Teplice

12582

13130

103431Daniela Filipiová

Praha 8

6468

19284

104891Tomáš Grulich

Praha 12

5284

12416

91940Jaroslav Zeman

Jablonec n. Nisou

8043

14403

115032Tomáš Töpfer

Praha 4

6756

11076

92814Adolf Beznoska

Mladá Boleslav

10338

11885

112794Rudolf Salvetr

Domažlice

7521

11391

104294

Počet voličů v jednotlivých obvodech se pohybuje od cca 83 tisíc (Praha 2) do cca 120 tisíc (Rokycany). Rozdíl mezi počty voličů v nejmenším a největším senátním obvodem je zhruba 37 tisíc voličů.

Volby do Senátu řeší zákon č. 247/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Pokud by se ve volebním obvodě změnil celkový počet obyvatel o 15 % oproti celorepublikovému průměru, došlo by ke změně hranic senátního obvodu. Změnu je možno provádět pouze v letech, kdy jsou volby do Senátu vyhlášeny (§ 59).

V současnosti připadá na jeden senátorský mandát v průměru 130 034 obyvatel.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože rozdíly mezi jednotlivými obvody nejsou tak markantní a počty voličů jsou poměrně vyvážené.

Vznik politické strany je v § 6 odst. 2 zákona č. 424/1991 Sb. popsán takto:

(2) Návrh na registraci strany a hnutí (dále jen "návrh na registraci") podává nejméně tříčlenný přípravný výbor strany a hnutí (dále jen "přípravný výbor"), který je oprávněn vyvíjet pouze činnost směřující ke vzniku strany a hnutí. Členy přípravného výboru musí být občané, kteří dosáhli věku 18 let. Návrh na registraci podepíší všichni členové přípravného výboru a uvedou svoje jména a příjmení, rodná čísla a bydliště. Dále uvedou, kdo z členů přípravného výboru je zmocněn jednat jejich jménem. K návrhu na registraci přípravný výbor připojí
a) petici alespoň jednoho tisíce občanů požadujících, aby strana a hnutí vznikly. K podpisu pod peticí musí občan uvést své jméno a příjmení, rodné číslo a bydliště,
b) stanovy (organizační řád) ve dvojím vyhotovení, v nichž musí být uvedeny:
1. název a zkratka strany a hnutí,
2. sídlo,
3. programové cíle,
4. práva a povinnosti členů,
5. ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny, zejména vymezení rozsahu, v němž mohou ve prospěch strany majetek nabývat, hospodařit a nakládat s ním, popřípadě nabývat jiná majetková práva, a rozsahu, v němž mohou jednat a zavazovat se jménem strany,
6. orgány včetně orgánů statutárních, rozhodčích a revizních, způsob jejich ustavování a vymezení jejich oprávnění,
7. způsob, jakým statutární orgány jednají a podepisují, zda a v jakém rozsahu mohou činit právní úkony jménem strany a hnutí i jiní členové či pracovníci,
8. zásady hospodaření,
9. způsob stanovení členských příspěvků, mají-li členové strany a hnutí uloženu povinnost platit členské příspěvky. Členské příspěvky člena nesmí přesáhnout 50 000 Kč za kalendářní rok,
10. způsob naložení s majetkovým zůstatkem, který vyplyne z likvidace majetku a závazků v případě zrušení strany a hnutí, pokud tento zůstatek nepřipadne státu (§ 13 odst. 7).
Dále je zde také důležitý odstavec 5, kde se píše toto:

(5) Pokud stanovy neurčují něco jiného, jedná jménem strany a hnutí až do ustavení orgánů uvedených v odstavci 2 písm. b) bodu 6 přípravný výbor. Orgány strany a hnutí musí být ustaveny nejpozději do 6 měsíců od vzniku strany a hnutí. Nejsou-li orgány v této lhůtě ustaveny, dá Ministerstvo vnitra (dále jen "ministerstvo") podnět k návrhu na pozastavení činnosti strany a hnutí (§ 14).

Z výše uvedeného vyplývá, že Karolína Peake a její přípravný výbor může jednat jménem své strany ještě před vznikem oficiálních orgánů strany, a to nejdéle 6 měsíců, dokud nebudou splněny všechny požadavky pro vytvoření a registraci jejího uskupení jako politické strany.

Podmínky, kterými se naopak musí řídit ministerstvo při registraci politické strany se nám podařilo najít na stránkách Ministerstva vnitra. Vysloveně se zde uvádí, že ministerstvo musí provést nebo zamítnout registraci do 15 dnů od zahájení řízení o registraci, přičemž žádost musí splňovat všechny požadované náležitosti. Pokud je nesplňuje, nebo jsou údaje neuplné, či nepřesné musí na to žadatele upozornit nejpozději do 5 dnů. Samotné řízení je v tomto případě zahájeno až když jsou odstraněny tyto nedostatky. V případě, že žadateli není do 30 dnů od zahájení řízení doručeno zamítnutí žádosti se strana považuje automaticky za registrovanou.

Jak je patrné, samotná procedura registrace se klidně může protáhnout i na měsíc, jak uvádí Miroslava Němcová. Výrok je tedy pravdivý.

Skutečně došlo k podobné situaci.

Uveďmě příklad z vol. období 2006-2010. Koaliční strany se ve sněmovně přinejmenším od r. 2008 nacházely v situaci, kdy, jak říká Němcová, "jste nevěděl, jak to hlasování dopadne". Topolánkova vláda v r. 2007 získala důvěru mj. díky tomu, že poslanci ČSSD Melčák a Pohanka svou nepřítomností umožnili, aby 100 koaličních poslanců stačilo pro vyslovení důvěry. V dalších letech pak celá řada poslanců opustila své kluby: (podle webu sněmovny)

Už od r. 2006 byli nezařazenými zmínění poslanci ČSSD Pohanka a Melčák.

V roce 2008 to pak byli za ČSSD Snítilý a Wolf, za ODS Raninec a Schwippel (oba "spolurebelové" s V. Tlustým) a za SZ Jakubová a Zubová.

V roce 2009 s vyslovením nedůvěry vládě opustil klub ODS V. Tlustý a v říjnu v souvislosti se vznikem TOP09 odešli poslanci Husák, Kalousek, Parkanová a Severa z klubu KDU-ČSL.

V roce 2010 se objevili 2 nezařazení: posl. Dimitrov za ČSSD a posl. Slámová, která nastoupila jako náhradnice z ODS v dubnu a do klubu nevstoupila.

Před vyslovením nedůvěry vládě M. Topolánka tedy koaliční strany opustili 4 poslanci ze 100, celkem bylo nezařazených 8, před koncem vol. období pak bylo nezařazených celkem 15. Považujeme tuto situaci za srovnatelnou se současností a výrok poslankyně Němcové tedy za pravdivý.

Sněmovna měla tři místopředsedy už v letech 1998 až 2002.

Počet místopředsedů byl skutečně v minulosti vyšší: v r. 2006 se na ustavující schůzi odhlasovalo místopředsedů pět, v r. 2002 dokonce šest. V roce 1998 se ovšem sněmovna rovněž usnesla na počtu tří, který pak zůstal do r. 2002. Miroslava Němcová pro tento návrh sama hlasovala.

Když se však v r. 2010 diskutoval počet místopředsedů, Němcová sama počet tří nenavrhla, to udělal Petr Tluchoř. Němcová sice v tom okamžiku sněmovně předsedala, návrh ale podat mohla: ve všech zmíněných letech byl počet místopředsedů vždy stanoven dle návrhu předsedajícího (V. Klaus v r. 1998 podal hned tři návrhy). Výraz "prosadila" ovšem nemusí odkazovat na podání návrhu, nepodařilo se nám ale nalézt zdroj, který by potvrzoval, že Němcová počet tří prosazovala.

Nemůžeme posuzovat, co si poslankyně Němcová pamatuje, na druhou stranu se ani jedno z jejích tvrzení neshoduje s faktickým základem ve veřejných záznamech o sněmovně. Proto je posuzujeme jako nepravdivá.