Miroslava Němcová

Záznam ze samotného jednání výkonné rady ODS se nepořizuje, takže není možné výrok s jistotou ověřit.

Dostupný je pouze záznam z následné tiskové konference po jednání výkonné rady z 9. 8. 2013, kde se vedoucí představitelé vyjadřovali k možnosti sblížení ODS s Václavem Klausem. Současný úřadující předseda ODS Martin Kuba se vyjádřil takto: „Myslím, že na výkonné radě jsme se shodli na tom, že Václav Klaus je bezesporu jako zakladatel ODS a tvůrce její ideové podstaty a výrazný politik na pravici někým, s kým ODS komunikovat chce, chceme opravit ty vztahy,(...) my chceme mít dobré vztahy s Václavem Klausem. (...)Shodli jsme se na výkonné radě, že je třeba diskutovat o té formě, hledat jí a především se na ní také zeptat pana prezidenta Klause, což určitě při našem nejbližším setkání udělám. (...)"

Na základě segmentu rozhovoru M. Němcové pro MF Dnes je výrok hodnocen jako pravdivý. K otázce možné spolupráce ODS a Václava Klause se v sobotu 10. srpna vyjádřila následovně:

" Já si nemyslím, že Václav Klaus se má vrátit do vedení ODS.My máme mít zájem, aby všechny mozky spojené s pravicovým uvažováním spolupracovaly, to ano.* Vy jste byla léta jeho spojenkyní. Proč se podle vás nemá vrátit? Už by ODS nepomohl?

Dívám se na to tak, že čas předsedů je v době, kdy mají odvést to, co mají odvést. Pan Václav Klaus prošel tou nejlepší možnou kariérou, jakou si lze představit, a završil ji také nejvyšší ústavní funkcí. A myslím, že pak má přijít čas pro nové šéfy a že není možné stavět všechno na jednom člověku. Že bezbranná strana se najednou ocitla bez tatínkovského objetí.

* V tom se lišíte od úřadujícího šéfa ODS Martina Kuby, který prohlásil: „Václav Klaus je jedním z nejvýraznějších politiků na pravici, jakékoliv sblížení považuji za velmi dobré.“ Jako by místo vás chtěl Klause.

Myslím, že sblížení je podobné tomu, co říkám já. Byli bychom blázni, kdybychom nevyužili možnosti spolupracovat s Václavem Klausem.

* A jak má taková spolupráce vypadat? Bude vám Klaus radit, nebo má být na billboardech?

Ne, myslím to jinak. Až bude ODS plnit opoziční roli, tak například Institut Václava Klause je platformou, jak se stavět k nápadům levicové vlády a obhajovat pravicovou politiku před socialistickou. Jinak opakuji: buď je ODS dostatečně sebevědomá, že zvládne současný malér, který si zčásti nadrobila sama, nebo potřebuje nějaký dramatický výtah. To by stejně bylo jen dočasné řešení a stranu by dlouhodobě neposunovalo."

Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý.

Miroslava Němcová skutečně vedla parlamentní delegaci do Švédska, která nicméně proběhla na konci nikoli na začátku května 2013. Je také pravda, že tato delegace byla tvořena zástupci všech poslaneckých klubů:

ODS - Miroslava Němcová ČSSD - Jeroným Tejc TOP 09 a Starostové - Petr Gazdík KSČM - Pavel Kováčik VV - David Kádner

Co se týče programu, delegace mimo jiné jednala Ministrem pro integraci Erikem Ullenhagem, dále pak s předsedou švédského parlamentu Perem Westerbergem a představiteli politických stran, s Výborem pro obranu a Výborem pro zahraniční záležitosti.

Miroslava Němcová skutečně požadavek prezidenta Miloše Zemana na notářské ověření 101 podpisů poslanců podporujících její případnou vládu od počátku konstantně odmítala. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

O požadavku prezidenta se Němcová vyjádřila takto: „Je to další krok, který jde zcela jasně proti parlamentním politickým stranám. My 101 hlasů máme, pan prezident o nich byl informován, ta listina je k dispozici komukoli, kdo ji chce vidět, ale v žádném případě nepůjdu k notáři a nenechám ji ověřovat notáři, protože tohle je naprosto neslýchané. (...)“

Podle údajů z webových stránek PSP ČR je k 8. červenci 2013 v dolní komoře evidováno 17 nezařazených poslanců. Tři z nich byli zvoleni původně na kandidátce ODS, další tři na kandidátce ČSSD a zbylých jedenáct bylo zvoleno za VV.

Výrok Miroslavy Němcové hodnotíme jako pravdivý.

Ústava stanoví tři pokusy pro sestavení vlády, výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Podle Ústavy ČR vláda usiluje o zisk důvěry následovně: (dle čl. 68, odst. 3) vláda musí do 30 dnů od svého jmenování požádat o důvěru Poslanecké sněmovny. Nezíská-li důvěru, je povinna podat demisi (čl. 73, odst. 2). Nezíská-li důvěru dvakrát, prezident jmenuje předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny (čl. 68, odst. 4) - třetí pokus je tedy vložen do předsedových rukou, jak pravdivě uvádí Němcová.

Pokud ani třetí pokus o sestavení vlády není zakončen získáním důvěry, je v pramoci prezidenta rozpustit Sněmovnu a vyhlásit nové volby (čl. 35, odst. 1).

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož nelze ověřit, o čem spolu mluvili Miroslava Němcová a Miloš Zeman při jednáních na hradě.

Vláda Petra Nečase podala demisi v pondělí 17. června a byl pověřen vést vládu, než bude jmenována nová vláda. 19. června pak grémium ODS nominovala Miroslavu Němcovou na předsedkyni vlády. Její nominaci postupně přijaly obě koaliční strany, TOP09 i LIDEM.

Prezident ČR si pak pozval ve dnech 21. - 23. června představitele stran ODS, TOP09, ČSSD, KSČM a VV. Jestli už tam byla deklarována koaliční 101 a prezident důkaz odmítl nebo nepožadoval, to nedokážeme ověřit.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě rozhovoru "Premiérem proti své vůli" v Mladé frontě Dnes z 29. června 2013, kde Jiří Rusnok říká následující:

"* Musel vás prezident Zeman dlouho přemlouvat, abyste teď vzal funkci premiéra v úřednické vládě? Váhal jste dlouho?

Samozřejmě jsem nějakou dobu váhal, byť ne dlouho. Jakmile padla vláda, tak jsem tušil, že se opět někde může něco dít a že zase bude moje jméno dáváno do těchto souvislostí. Stejně jako v minulosti, kdy padaly různé spekulace. Člověk už nějak preventivně tuší různá rizika, takže už přemýšlí, co by bylo, kdyby... Žádný dlouhý čas na rozmyšlenou jsem si nebral. Při samotném jednání s panem prezidentem už jsem víceméně věděl, že do toho půjdu.

* To bylo kdy?

Minulý pátek. Ještě před jeho jednáním v Lánech. Kývl jsem na to podmíněně... Pan prezident věděl, že ho čekají různé rozhovory, a nebylo jasné, jak to po těch rozhovorech dopadne. Ale tento scénář měl v hlavě a já tehdy tuto podmíněnou nabídku už tehdy pozitivně reflektoval."

Výrok Miroslavy Němcové je hodnocen jako pravdivý, neboť je pravda, že i bez tří náhradníků za tzv. poslanecké rebely ODS by vláda prosadila zákon, se kterým spojila hlasování o důvěře vládě.

Obvinění, o kterých je řeč, jsou vznesená proti bývalým poslancům za ODS, resp. nezařazeným, premiérově pravé ruce Janě Nagyové a od pondělka i proti Petru Nečasovi. Jde o obvinění z podplácení, za účelem zvrácení politické situace ve svůj prospěch. Hlasování o důvěře, které má Miroslava Němcová evidentně na mysli, je tedy situace z listopadu 2012, kdy vláda Petra Nečase spojila důvěru vládě s návrhem zákonao změně daňových, pojistných a dalších zákonů, který se také lidově nazývá "Kalouskův balíček".

Ve 3. čtení, kde byl návrh 7. listopadu 2012 v Poslanecké sněmovně, pro něj zvedlo ruku 101 poslanců, a to již včetně náhradníků za 3 odstoupivší poslance ODS (Tluchoř, Šnajdr, Fuksa). Ovšem, jak je patrné z tohoto hlasování, vládě by k prosazení tohoto návrhu stačilo 98 hlasů, tedy důvěru by získala, i kdyby zmínění 3 náhradníci nehlasovali pro tento návrh. Důležité je si uvědomit, že pro získání důvěry vládě stačí získat podporu přítomných poslanců, nikoli nutně 101 hlasů.

Dodáváme však, že tento návrh zákona by bez podpory těchto poslanců (Pekárek již nehlasoval) měla vláda problém prosadit po jeho vrácení Senátem, kdy by již potřebovala 101 hlasů. V tomto hlasování získala vláda pro svůj návrh 102 hlasů, když pro něj navíc oproti předchozímu sněmovnímu jednání hlasoval poslanec Pavel Bém (toho času nezařazený) a exministr kultury Besser, který se 1. hlasování neúčastnil.

Občanská demokratická strana tlačila na svého člena a poslance Romana Pekárka, aby se vzdal svého mandátu a opustil sněmovnu. Předseda poslaneckého klubu Zbyněk Stanjura poté, co Pekárek složil poslanecký slib, prohlásil: „Požádám ho, aby se vzdal poslaneckého mandátu, aby svým osobním příběhem nezatěžoval ODS a její poslanecký klub“.Podobně reagoval bývalý premiér Petr Nečas, když označil v listopadu nastalou situaci za neudržitelnou. Proti jeho setrvání ve funkci se vyslovili i další představitelé ODS, např. Marek Benda.

Nakonec pod tlakem poslaneckého klubu ODS Pekárek 9. listopadu 2012 pozastavil své členství ve straně. Informace o tom, zda ODS tlačila na Romana Pekárka ještě před nástupem do funkce, však nejsou k dispozici. Výrok Miroslavy Němcové hodnotíme jako neověřitelný.