Miroslava Němcová
ODS

Miroslava Němcová

Pravda

Na základě znění jednotlivých zákonů upravujících sestavování státního rozpočtu České republiky hodnotíme výrok jako pravdivý. V zákoně 218/2000 sb. o rozpočtových pravidlech je v § 8 odst. 6 uvedeno, že " návrh zákona o státním rozpočtu a návrh střednědobého výdajového rámce (§ 8a odst. 1) předkládá ministerstvo ke schválení vládě. Vláda je předkládá Poslanecké sněmovně ve lhůtě podle zvláštního zákona. " Toto ustanovení dále odkazuje k zákonu 90/1995 sb. o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, přičemž § 101 odst. 1 tohoto zákona stanoví, že " vláda předloží návrh zákona o státním rozpočtu předsedovi Sněmovny nejpozději 3 měsíce před začátkem rozpočtového roku. Dodatky k takovému návrhu může předložit nejpozději 15 dnů před schůzí Sněmovny, na níž má dojít k prvému čtení zákona. "

Pravda

Lhůta pro podání stížnosti na neplatnost voleb je stanovena v § 87, odst 1 a 2 Zákona o volbách do Parlamentu České republiky a je stanovena na „10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí“. Stížnost je podávána Nejvyššímu správnímu soudu a ten má na projednání stížnosti 20 dní (§ 90 odst 3), dohromady tedy 30 dní. Tyto lhůty byly platné i za Václava Havla či Václava Klause.

Výrok však hodnotíme jako pravdivý, protože z kontextu vyplývá, že Miroslava Němcová měla patrně na mysli skutečný počet dní, který uplyne od voleb do svolání první schůze nové sněmovny. Jak vyplývá z následující tabulky, v minulosti prezidenti skutečně čekali se svoláním první schůze jen 24 či 25 dní. Tabulka vychází z dat serveru volby.cz a údajů Společné česko-slovenské digitální parlamentní knihovny.

rokposlední den volebprvní schůze nové sněmovnypočet dní19961. června 199625. června 199624199820. června 199815. července 199825200215. června 20029. července 20022420063. června 200627. června 200624201029. května 201022. června 201024

Pravda

Ve volebním období 2002 – 2006 se skutečně vystřídaly tři sociálně-demokratické vlády pod vedením Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka. Vlády byly tvořeny na půdorysu ČSSD – KDU-ČSL – Unie svobody. Formálně se na tomto koaličním půdorysu vládlo celé volební období, avšak při hlasování o nedůvěře vládě Stanislava Grosse 1. dubna 2005 se vládní koalice fakticky rozpadla. Vládu ČSSD tehdy podržely (pro danou chvíli – padla o něco později) hlasy komunistů, kteří se daného hlasování zdrželi a tím umožnili vládě přežít. Naopak koaliční KDU-ČSL hlasovala proti Grossově vládě.

Před volbami 2006 pak reálně vládla Paroubkova ČSSD v Poslanecké sněmovně s KSČM, když většinou 111 hlasů prosazovali levicové návrhy zákonů – např. zákoník práce nebo zákon o neziskových nemocnicích.

Na základě výše uvedených informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Pravda

Václav Klaus se stal čestným předsedou ODS v průběhu jejího 13. kongresu, který probíhal ve dnech 13. - 15. prosince 2002. Funkce se nicméně dobrovolně vzdal v roce 2008. Konkrétně takto učinil ve svém projevu na 19. kongresu ODS 6. prosince, kde konstatoval: " Jedno ale vím zcela jistě: tato politika není tou, se kterou jsem ODS zakládal a dlouhá léta vedl. Abych probíhající přeměně ODS ze strany pravicové a občanské ve stranu politického středu a stranu spíše lobbyistických zájmů než idejí nestál v cestě, rozhodl jsem se poděkovat Vám za titul čestného předsedy a tohoto titulu se dnes, na tomto místě, definitivně vzdát. Bylo to, zejména v posledním období, přítěží pro Vás, ale i pro mne. " I přes menší nepřesnost v časovém vymezení zmiňované události hodnotíme výrok jako pravdivý. Z dostupných informací skutečně vyplývá, že Václav Klaus se před necelými pěti lety na základě vlastního rozhodnutí vzdal funkce čestného předsedy ODS.

Pravda

V sobotním vydání Mladé fronty Němcová k pozici předsedy ODS uvedla následující: " Ve dvojkolejnosti ODS v této přechodné době problém je, ale nebylo možné to udělat jinak. Na tuto otázku vám odpovíme, až si ji probereme uvnitř. Znamenalo by to narychlo svolat kongres. Samozřejmě jsem přesvědčena, že má být jedna hlava. Jakmile jsou dvě, je to vždycky složitější. "

Na základě tohoto konkrétního vyjádření je výrok hodnocen jako pravdivý.

Neověřitelné

Výrok Miroslavy Němcové je hodnocen jako neověřitelný, neboť není možné dohledat informace ze zmíněné výkonné rady ODS.

Usnesení výkonné rady ODS z pátku 9. srpna 2013 se mimo jiné zabývalo skutečně sestavováním kandidátních listin.

"Výkonná rada ODS konstatuje, že je nutné urychleně sestavit kandidátky ODS pro předčasné volby v roce 2013 a pověřuje grémium ODS přípravou pravidel, které povedou k jejich efektivnímu sestavení." Nicméně není možné dohledat postoje jednotlivých členů grémia ODS a není také jasné, jaké postoje hájili jednotliví vrcholní představitelé strany na grémiu ODS směrem ke kongresu. Toto nezaznělo ani v přijatém usnesení, ani na tiskové konferenci po skončeném jednání.

Pravda

Webové stránky ODS ukazují zcela jasně, že úřadujícím předsedou je skutečně Martin Kuba. Ten byl zvolen 1. místopředsedou strany na kongresu ODS v listopadu 2012 v Brně. Stranu Kuba vede po rezignaci Petra Nečase, kterou podal 16. června 2013.

Neověřitelné

Záznam ze samotného jednání výkonné rady ODS se nepořizuje, takže není možné výrok s jistotou ověřit.

Dostupný je pouze záznam z následné tiskové konference po jednání výkonné rady z 9. 8. 2013, kde se vedoucí představitelé vyjadřovali k možnosti sblížení ODS s Václavem Klausem. Současný úřadující předseda ODS Martin Kuba se vyjádřil takto: „Myslím, že na výkonné radě jsme se shodli na tom, že Václav Klaus je bezesporu jako zakladatel ODS a tvůrce její ideové podstaty a výrazný politik na pravici někým, s kým ODS komunikovat chce, chceme opravit ty vztahy,(...) my chceme mít dobré vztahy s Václavem Klausem. (...)Shodli jsme se na výkonné radě, že je třeba diskutovat o té formě, hledat jí a především se na ní také zeptat pana prezidenta Klause, což určitě při našem nejbližším setkání udělám. (...)"

Pravda

Na základě segmentu rozhovoru M. Němcové pro MF Dnes je výrok hodnocen jako pravdivý. K otázce možné spolupráce ODS a Václava Klause se v sobotu 10. srpna vyjádřila následovně:

" Já si nemyslím, že Václav Klaus se má vrátit do vedení ODS.My máme mít zájem, aby všechny mozky spojené s pravicovým uvažováním spolupracovaly, to ano.* Vy jste byla léta jeho spojenkyní. Proč se podle vás nemá vrátit? Už by ODS nepomohl?

Dívám se na to tak, že čas předsedů je v době, kdy mají odvést to, co mají odvést. Pan Václav Klaus prošel tou nejlepší možnou kariérou, jakou si lze představit, a završil ji také nejvyšší ústavní funkcí. A myslím, že pak má přijít čas pro nové šéfy a že není možné stavět všechno na jednom člověku. Že bezbranná strana se najednou ocitla bez tatínkovského objetí.

* V tom se lišíte od úřadujícího šéfa ODS Martina Kuby, který prohlásil: „Václav Klaus je jedním z nejvýraznějších politiků na pravici, jakékoliv sblížení považuji za velmi dobré.“ Jako by místo vás chtěl Klause.

Myslím, že sblížení je podobné tomu, co říkám já. Byli bychom blázni, kdybychom nevyužili možnosti spolupracovat s Václavem Klausem.

* A jak má taková spolupráce vypadat? Bude vám Klaus radit, nebo má být na billboardech?

Ne, myslím to jinak. Až bude ODS plnit opoziční roli, tak například Institut Václava Klause je platformou, jak se stavět k nápadům levicové vlády a obhajovat pravicovou politiku před socialistickou. Jinak opakuji: buď je ODS dostatečně sebevědomá, že zvládne současný malér, který si zčásti nadrobila sama, nebo potřebuje nějaký dramatický výtah. To by stejně bylo jen dočasné řešení a stranu by dlouhodobě neposunovalo."

Pravda

Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý.

Miroslava Němcová skutečně vedla parlamentní delegaci do Švédska, která nicméně proběhla na konci nikoli na začátku května 2013. Je také pravda, že tato delegace byla tvořena zástupci všech poslaneckých klubů:

ODS - Miroslava Němcová ČSSD - Jeroným Tejc TOP 09 a Starostové - Petr Gazdík KSČM - Pavel Kováčik VV - David Kádner

Co se týče programu, delegace mimo jiné jednala Ministrem pro integraci Erikem Ullenhagem, dále pak s předsedou švédského parlamentu Perem Westerbergem a představiteli politických stran, s Výborem pro obranu a Výborem pro zahraniční záležitosti.