Ondřej Liška

Výrok Ondřeje Lišky v tomto případě hodnotíme jako nepravdivý s ohledem na přesnou formulaci výroku. V předminulém finančním období Evropské unie (tedy roky 2000-2006) fungovalo v Irsku celkem 6 operačních programů (nepočítáme-li přeshraniční spolupráci), zatímco v ČR celkem 5 operačních programů.

Ondřej Liška v případě termínu " období " s největší pravděpodobností hovoří o tzv. víceletém finančním rámci (nebo také finanční perspektivě) Evropské unie, který je uzavírán ve formě meziinstitucionální dohody na dobu sedmi let. V současné době je aktuální finanční rámec na období mezi lety 2014-2020. Hovoří-li tedy Ondřej Liška o " předminulém období", rozumíme tím z dnešního pohledu (rok 2014) perspektivu pro léta 2000-2006. Česká republika se do tohoto období zapojila svým vstupem do EU v roce 2004.

Pokud jde o samotné operační programy v tomto období, nezazněly ve výroku pravdivé informace ani v jednom případě. Přestože Irsko v rámci svých operačních programů evidovalo (angl.) dva regionální operační programy (Southern and Eastern Region a Border, Midland and Western Region), rovněž zde fungovaly také tři vnitrostátní (Productive Sector, Technical Assistance, Economic and Social Infrastructure) a jeden multiregionální program týkající se Severního Irska.

V České republice v tomto období fungovaly " čtyři sektorové operační programy a jeden regionální " - Infrastruktura, Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství, Rozvoj lidských zdrojů, Průmysl a podnikání a Společný regionální operační program.

Pro úplnost dodáváme, že situace v období 2007-2014 se blíží znění výroku Ondřeje Lišky o něco více. V České republice bylo v tomto období naplánováno celkem 26 operačních programů (rozdělených do tří oblastí), zatímco v Irsku existovaly (.pdf, angl.) operační programy tři: dva regionální (viz výše) a jeden zaměřený na sektor lidských zdrojů (Human Capital Investment OP). Toto období je nicméně obdobím minulým, což formulaci výroku neodpovídá, a výrok jsme nuceni hodnotit jako nepravdivý.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť ve volebním období, kdy byla Strana zelených zastoupena svými 6 poslanci ve sněmovně, tak se o zmíněné normě hlasovalo dvakrát, přičemž nejméně v jednom z těchto hlasování, které je dohledatelné, Zelení vystupovali proti dalšmu odložení účinnosti zmíněného zákona.

Poslanecká sněmovně ve volebním období 2006–10 schvalovala tato odložení dvě: nejprve o dva roky v roce 2006 a poté o další tři v roce 2008.

V roce 2006 pro návrh na odložení účinnosti hlasovalo 159 poslanců a poslankyň, zatímco proti jich bylo 11. Mimo šesti členů klubu Zelených proti hlasovalo i pět lidoveckých poslanců a jedna poslankyně KSČM se spolu se dvěma poslanci ODS zdržela.

Poslankyně za Zelené Kateřina Jacques vyjádřila ve svém sněmovním projevu nesouhlas sezávažnou problematikou odložení účinnosti a snažila se přesvědčit kolegy, aby podpořili tento nezbytný zákon, který byl slíben i v koaliční smlouvěTopolánkovy vlády.

O dva roky později hlasování bohužel probíhalo bez elektronického hlasovacího zařízení, a je proto znám pouze konečný počet hlasů (ano: 97, ne:7).

Oběodložení navrhoval tehdejší ministr práce a místopředseda ODS Petr Nečas.

Poslanci Zelených (nejméně v 1 případě - druhé hlasování nelze doložit) skutečně hlasovali proti opětovnému odložení účinnosti tohoto zákona a byli ve výrazné menšině. Nebyli sice ve svém postoji zcela osamoceni, nicméně je pravdou, že stáli proti drtivé převaze poslanců, kteří opětovné oložení podporovali.

Článek obsahující inkriminované tvrzení vyšel deníku Právo 7. června 2010, autorem je Marek Přibil: " Školné připravoval ve vládě Mirka Topolánka už exministr Ondřej Liška (SZ) a rodící se koalice s jeho zavedením počítá*."

* Online verze článku není bohužel k dispozici.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy skutečně vypracovalo během ministrování O. Lišky návrh reformy Bílou knihu terciárního vzdělávání. Dokument vláda projednala 26. ledna 2009 (dokument, pdf., str. 49). V kapitole Financování navrhuje několik modelů spolufinancování např: " Princip odloženého a kontingenčně spláceného školného, jak funguje například ve Velké Británii, Austrálii, Novém Zélandu a Holandsku (OECD 2008d/289) spočívá v tom, že studenti si mohou odložit splátky školného do doby po absolvování školy (odložené školné), a to formou procentní výměry z jejich příjmů převyšujících určitou minimální úroveň (kontingenční splácení)

Jedná se však o strategický, rámcový dokument k širší reformě vysokoškolského vzdělávání a nikoliv o konkrétní návrh zákona, který by byl nutný pro zavedení poplatků za studium na VŠ. Dokument Bílá kniha proto nelze označit jako "přípravu školného". Návrh školného neobsahoval ani věcný záměr zákona, a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok pochází z online chatu serveru iDnes s Ondřejem Liškou, který proběhl 30.9. 2013.

Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo dohledat relevantní nezávislé zdroje.

Karel Schwarzenberg skutečně hlasoval pro radar, přinejmenším dne 27. 11. 2008 z pozice senátora. K hlasování v Poslanecké sněmovně ale nikdy nedošlo, zde tedy Martin Bursík ani Ondřej Liška neměli možnost nikterak hlasovat.

Bývalý poslanec Liška měl nejspíš na mysli vládní hlasování, kterého se všichni tři jmenovaní zúčastnili. Detailní výsledky takového hlasování ovšem nejsou veřejná, je jen známo, že návrh byl schválen, k čemuž stačí nadpoloviční většina všech ministrů (viz Ústava ČR, čl. 76 odst. 2.) Kromě Liškova výroku neexistuje nestranný zdroj, který by sdělil podrobnosti. Lze předpokládat, že Karel Schwarzenberg hlasoval pro. Ondřej Liška naproti tomu avizoval, že bude proti. K tématu se váže článek Aktuálně.cz, který ovšem tvrzení Lišky spolehlivě nepotvrzuje a výrok tedy zůstává neověřitelným.

V září 2009 pak prezident Obama oficiálně upustil od záměru základnu stavět.

Na řadu potíží v navrhovaném zákoně poukázala Transparency International v otevřeném dopise (pdf.) premiéru Nečasovi: “ V oblasti odměňování (Hlava VII. návrhu zákona) zaznamenává návrh regulace zcela nekoncepční přístup, kdy se namísto stanovení stabilizačních prvků spočívajících ve zvýšení nárokové složky platu na úkor nenárokové pouští cestou zcela nestandardní, tj. podpory smluvních platů.“ K depolitizaci se dále text vyjadřuje: “ Návrh zákona nestanovuje hranici mezi politicky obsazovanými pozicemi a úředníky a na institucionální řešení odpolitizování veřejné správy rezignuje sporným „stanovením maximálně možné právní ochrany úředníků.“

Zákon kritizovaly nejen neziskové organizace ale i opozice a tehdejší vicepremiérka Karolína Peake.

Česká republika je jediným státem EU, který nepřijal zákon o státních úřednících, kterým Evropská komise podmiňuje další čerpání fondů EU.

Euractiv.cz k k tématu píše: ” Přijetím kvalitního zákona, který by v České republice ošetřoval vztah úředníků a státu, podmiňuje Evropská komise čerpání prostředků ze strukturálních fondů pro následující programovací období. ”

Podle informací Českého rozhlasu tak při nepřijetí zákona ČR hrozí úplné zastavení dotací, státu tak hrozí ztráta až 500 miliard korun, které by jinak mohl čerpat.

Podmíněnost vstupu ČR do EU přijetím zákona o státní službě je zmiňována např. ve zprávách Českého rozhlasu. Proto byl zákon také schválen již v roce 2002 a od té doby je platný, avšak ne účinný (právně závazný).

Účinnost zákona je neustále odkládána.Vláda v roce 2013 dokonce navrhla, aby byl ještě před vstoupením v účinnost zrušen a nahrazen novým zákonem o státních úřednících.

Návrh Zákona o státních úřednících byl předložen Poslanecké sněmovně (jakožto sněmovní tisk 1081) a jeho projednávání bylo ukončeno s volebním obdobím Poslanecké sněmovny.

Podobný výrok Ondřeje Lišky jsme již v rámci předvolební kampaně ověřovali, tentokrát je jeho vyjádření korektní.

V přehledové tabulce (kontrolní výpočty viz zde, .xls) zastupitelů na webových stránkách Strany zelených nalezneme celkový počet 245 zastupitelů, a to včetně kandidátů bez politické příslušnosti navržených touto stranou.

Web Strany zelených také popisuje, že stranu zastupují 2 senátoři (senátor Michálek společně s dalšími 2 stranami).

Výrok shledáváme jako pravdivý, jelikož u Strany zelených není zaznamenaný žádný korupční skandál. V tzv. testu úplatnosti politiků serveru iDnes.cz získala SZ nejlepší hodnocení.

V programu Strany Zelených (pdf.) se skutečně nachází celá kapitola o digitalizaci a elektronizaci veřejné správy, konkrétně kapitola 4 Internet a informační společnost. Ta obsahuje řadu bodů, které se tomuto tématu věnují. Další body, včetně zmiňovaného online zadávání zakázek a rozklikávacího rozpočtu, lze pak nalézt také v části Fungující demokracie přístupná občanům.

Hodnocení tohoto výroku jsme změnili z původního hodnocení nepravda na základě podnětu jednoho z našich fanoušků. Omlouváme se za pochybení a děkujeme, že nám pomáháte zlepšovat naši práci.