Daniela DRTINOVÁ, moderátorka: Zvyšovat daně nechcete, tu složenou daňovou kvótu byste ponechal, jak je, ale obnovili byste progresivní zdanění. Můžete mi říci, v jakých pásmech a k jakému výdělku by se pásma vztahovala? Ondřej LIŠKA, předseda strany /SZ/: V šestinásobku průměrné mzdy, to znamená, tam bychom zavedli pásmo zdanění 30 procent. To znamená pro ty, kteří vydělávají nad 100 tisíc a výše, by tam byla ještě nový prvek progrese. To není nic nového, my jsme toto prosazovali už v roce 2010 a myslím si, že i jiné politické strany kolem politického středu na tom mají v zásadě shodu.
Volební programy Strany zelených (.pdf, str. 15) a KDU-ČSL (.pdf, str. 4) potvrzují pravdivost výroku.
Zelení v roce 2010 navrhovali „zavedení druhého [daňového] pásma. To by mělo začínat tam, kde jsou uplatněny stropy na sociální a zdravotní pojištění [...]. Zelení podporují spravedlivé posílení prvků daňové progrese.“ Tyto stropy v roce 2010 činily 4,8násobek průměrné mzdy. V přepočtu na dnešní průměrnou mzdu by to odpovídalo měsíčnímu příjmu 99 812 Kč.
Je pravdou, že i KDU-ČSL, která se rovněž hlásí k politickému středu, navrhuje více sazeb daně z příjmu fyzických osob: 12, 20 a 28 procent.
Dokonce podle tabulek OECD máme jednu z nejnižších majetkových daní vůbec v celém tomto společenství zemí. To znamená, pohyb o jedno, dvě procenta nahoru by zcela odpovídalo průměru zemí OECD.
Mezi majetkové daně v České republice patří dle českých právních předpisů daně silniční, daně z nemovitostí, daně dědické, darovací a z převodu nemovitosti.
Nízký výnos majetkových daní je obecnou skutečností, která se vyskytuje ve všech zemích OECD. V případě České republiky se dle OECD statistik ( v kolonce "Tax" namísto "Total tax revenue" nutné zvolit "4000 Taxes on property") pohybuje podíl majetkových daní na HDP v posledních pěti letech mezi 0,4 - 0,5% , což jsou jedny z nejnižších hodnot (statistiky končí rokem 2011). Celkový průměr členských států OECD se pohybuje v rozmezí mezi 1,8 -1,9 %, a tak, jak uvádí Ondřej Liška, zvýšením podílu majetkových daní na HDP v České republice o jedno, dvě procenta by zhruba odpovídalo průměru zemí OECD. Z tohoto důvodu hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
(Pozn.)
Dle třídění (pdf.) OECD tvoří majetkové daně skupinu 4000, není k nim však zařazena daň silniční, naopak je jejich součástí daň z čistého bohatství, která se vyskytuje v některých státech. Český právní systém a OECD tedy rozdílně definují majetkové daně.
My jsme podle mezinárodních institucí zemí, která má největší spotřebu přislazovaných nápojů na světě na hlavu.
Spotřeba slazených nápojů byla v Česku v roce 2010 ČSÚ vyčíslena na 189 litrů na osobu. Bohužel se nám nepodařilo dohledat srovnatelné údaje z jiných zemí. Například v USA se spotřeba udává v kaloriích. Online magazín Slate zveřejnil srovnání spotřeby sycených nápojů za rok 2011 v 80 zemích včetně České republiky. Z tohoto srovnání vyplývá, že největším konzumentem jsou USA se 170 litry, česká spotřeba byla zhruba čtvrtinová, 58 litrů na osobu a rok.
Kvůli nedostatku relevantních dat však hodnotíme výrok jako neověřitelný.
My jsme se inspirovali především tím švédským systémem, který je průběžný zásluhový. To znamená, že zohledňuje počet dětí, výdělek během života, ale zároveň každý má vlastní účet důchodový, na který přispívá a který je solidárně potom do toho systému zakomponován.
Ve Švédsku je aplikován tzv. Notional Defined Contribution (NDC) systém, neboli systém "fiktivních účtů". Státní pilíř je z části založen na průběžném financování, což znamená, že i nadále funguje na principu mezigenerační solidarity a výše důchodu se odvíjí od doby pojištění a výše odvodů. Systém též částečně kompenzuje dobu života strávenou mimo pracovní poměr, jako například péči o děti, či vojenskou službu (.pdf, str 10, ang.; .pdf., str 38). Další část je pak spořena na individuální účet každého střadatele spravovaný penzijním fondem. Tyto účty jsou však pouze virtuální a slouží pouze pro výpočet konkrétní částky vyplácené v případě odchodu do důchodu. Ondřej Liška ve výroku popisuje reálné charakteristiky švédského penzijního systému, proto jej hodnotíme jako pravdivý.
Ten okamžitý (myšlen je recept na problém dětí ve školkách - pozn. Demagog.cz) už jsme vlastně začali prosazovat například v Brně skrze naše zastupitele. Chceme, aby obec, pod kterou školky spadají, těm rodinám, jejichž děti nemůžou být umístěny ve školkách, aby přispíval penězi stejným dílem, jako financuje místa v těch veřejných školkách.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě rozhovoru s Martinem Anderem (místopředsedou Strany zelených a předseda klubu zastupitelů Strany zelených v Zastupitelstvu města Brna), který 30.8.2013 uveřejnil Server centrumnews.
Níže uvádíme výňatek z tohoto rozhovoru: "Město by si mělo pro začátek stanovit cíl zajistit takovou kapacitu ve svých školách, že rodiče všech tříletých dětí, budou-li mít zájem, najdou pro ně místo," uvedl předseda brněnské SZ Martin Ander . Radnice by podle něj měla další místa přistavět a zároveň finančně podporovat zaměstnavatele ke zřizování školek pro děti zaměstnancům. Příspěvek by měli dostat i rodiče dětí, které se do městské školky nedostaly. Ander argumentuje tím, že magistrát platí na každé dítě ve školce zhruba 9000 korun ročně. "Děti, na které se místo nedostane, však o tuto formu podpory ze strany města dosud přicházejí," podotkl."
Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
Necelých 30 lidí, pokud vím, odešlo a něco přes 30 přišlo za stejnou dobu. (myšlen je odchod a příchod lidí do a ze Strany zelených po odchodu Martina Bursíka - pozn. Demagog.cz)
Z online dostupných dokumentů se toto tvrzení ověřit nelze. O potřebné informace jsme ovšem požádali sekretariát Strany zelených a po jejich obdržení tuto analýzu doplníme.
Já jsem organizátorem první demonstrace proti Miloši Zemanovi na Hradčanském náměstí v červnu tohoto roku, kdy jsem já a řada občanských iniciativ svolali protest proti tomu, jakým způsobem prezident Zeman začal kopat do občanských práv a svobod, když nechtěl kvůli občanským projevům udělit titul profesuru Martinu Putnovi.
Ondřej Liška byl skutečně organizátorem demonstrace proti rozhodnutí Miloše Zemana nejmenovat Martina Putnu profesorem. Prezident sice později ustoupit a slíbil jmenovací dekret Putnovi podepsat, demonstrace se však přesto konala.
Jejím organizátorům totiž stále vadilo, že „zatímco ostatní docenti dostanou dekrety na ceremonii, Putna zůstane na ‚hanbě‘ a dekret dostane pouze od ministra někde v ústraní. Dále prý Zeman potvrdil, že se řídí osobními antipatiemi při svém rozhodování a zpochybnil autonomii vysokých škol.“
Na demonstraci dorazilo 23. května jen asi 200 lidí místo plánovaných 2000.
Tento protest tak byl skutečně naplánován jako první větší demonstrace proti prezidentovi. Demonstrace měla navazovat na několik dřívějších menších protestů (například 20. května a 21. května). Výrok tudíž hodnotíme jako pravdivý.
Dneska je ta strana zralá, má bezmála 400 zastupitelů a zastupitelek, má velmi tvrdé a transparentní demokratické vnitřní mechanismy.
V přehledové tabulce (kontrolní výpočty viz zde, .xls) zastupitelů na webových stránkách Strany zelených nalezneme celkový počet 245 zastupitelů, a to včetně kandidátů bez politické příslušnosti navržených touto stranou. Pokud se zaměříme výhradně na počet straníků, který by mohl být, vzhledem ke kontextu argumentace, považován za více vypovídající, dojdeme k hodnotě 121 zastupitele.
Podle internetových stránek volby.cz k 24. září 2013 strana disponuje 221 zastupitelem (součet údajů pro Stranu zelených zde a zde), přičemž 133 (součet údajů pro Stranu zelených zde a zde) z nich je politicky příslušných ke Straně zelených. Ani v jednom případě se však počty zastupitelů neblíží hranici uváděné Ondřejem Liškou.
Vnitřní fungování politických stran se, vedle dalších interních předpisů, musí ze zákona (§4 424/1991 sb.) řídit stanovami dodržujícími demokratické principy. Strana zelených též pravidelně zveřejňuje výroční zprávy o hospodaření a má zřízeny transparentní účty.
Vzhledem k výrazně nadhodnocenému počtu zastupitelů hodnotíme faktickou část výroku jako nepravdivou. Hodnocení tedy nikterak neposuzuje "zralost" ani nerozporuje "demokratičnost" Strany zelených.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka: S kým byste určitě nešli? Protože Martin Bursík namítá, že jste se dosud dostatečně silně nevymezili proti případnému vládnutí s komunisty. Ondřej LIŠKA, předseda strany /SZ/: To je samozřejmě absolutní lež. My máme několik usnesení, kterými jasně odmítáme jakoukoli spolupráci s komunisty, to absolutně odmítám.
Strana Zelených skutečně má usnesení, které odmítá spolupráci s KSČM na úrovni sněmovny. Jedná se o usnesení Republikové rady z 15.6. 2013:
" Cílem Strany zelených je uspět ve volbách a přinést do parlamentu bezkorupční, ekologicky a sociálně citlivou politiku, která nastartuje obnovu demokratické kultury v České republice. Strana zelených je alternativou vůči této vládě i opozici. Po volbách budeme usilovat o takové uspořádání, které nebude pokračovat v politice současné vlády, nebude opírat o KSČM, velkou koalici či opakování opoziční smlouvy. "
V podobném duchu se Ondřej Liška vyjádřil již v listopadu 2012 pro iDnes.cz.
