Ten návrh, který navrhla Nečasova vláda (služebního zákona), vlastně neobsahuje 2 hlavní principy, které mají v takovém zákonu být. Vůbec neřešila otázku odměňování a vůbec neřešila otázku depolitizace.
Na řadu potíží v navrhovaném zákoně poukázala Transparency International v otevřeném dopise (pdf.) premiéru Nečasovi: “ V oblasti odměňování (Hlava VII. návrhu zákona) zaznamenává návrh regulace zcela nekoncepční přístup, kdy se namísto stanovení stabilizačních prvků spočívajících ve zvýšení nárokové složky platu na úkor nenárokové pouští cestou zcela nestandardní, tj. podpory smluvních platů.“ K depolitizaci se dále text vyjadřuje: “ Návrh zákona nestanovuje hranici mezi politicky obsazovanými pozicemi a úředníky a na institucionální řešení odpolitizování veřejné správy rezignuje sporným „stanovením maximálně možné právní ochrany úředníků.“
Zákon kritizovaly nejen neziskové organizace ale i opozice a tehdejší vicepremiérka Karolína Peake.
Pokud do konce roku neschválíme kvalitní (služební, pozn. Demagog.CZ) zákon, který po nás chce teď už Evropská komise, tak nebudeme moci čerpat evropské fondy v příštím období.
Česká republika je jediným státem EU, který nepřijal zákon o státních úřednících, kterým Evropská komise podmiňuje další čerpání fondů EU.
Euractiv.cz k k tématu píše: ” Přijetím kvalitního zákona, který by v České republice ošetřoval vztah úředníků a státu, podmiňuje Evropská komise čerpání prostředků ze strukturálních fondů pro následující programovací období. ”
Podle informací Českého rozhlasu tak při nepřijetí zákona ČR hrozí úplné zastavení dotací, státu tak hrozí ztráta až 500 miliard korun, které by jinak mohl čerpat.
Byla to naše podmínka vstupu do Unie (schválení služebního zákona - pozn. Demagog.cz).
Podmíněnost vstupu ČR do EU přijetím zákona o státní službě je zmiňována např. ve zprávách Českého rozhlasu. Proto byl zákon také schválen již v roce 2002 a od té doby je platný, avšak ne účinný (právně závazný).
Účinnost zákona je neustále odkládána.Vláda v roce 2013 dokonce navrhla, aby byl ještě před vstoupením v účinnost zrušen a nahrazen novým zákonem o státních úřednících.
Návrh Zákona o státních úřednících byl předložen Poslanecké sněmovně (jakožto sněmovní tisk 1081) a jeho projednávání bylo ukončeno s volebním obdobím Poslanecké sněmovny.
Zelení jsou politickou stranou, která nemá za 23 let jediný korupční skandál.
Výrok shledáváme jako pravdivý, jelikož u Strany zelených není zaznamenaný žádný korupční skandál. V tzv. testu úplatnosti politiků serveru iDnes.cz získala SZ nejlepší hodnocení.
Je tam (v programu SZ) celá jedna kapitola, která se týká elektronizace a digitalizace veřejné správy a tohle, co jste jmenoval (bylo jmenováno on-line zadávání zakázek a rozklikávací rozpočty - pozn. Demagog.cz), je možná jedno z desíti, patnácti, teď přesně nevím z hlavy, nápadů, návrhů a konkrétních opatření.
V programu Strany Zelených (pdf.) se skutečně nachází celá kapitola o digitalizaci a elektronizaci veřejné správy, konkrétně kapitola 4 Internet a informační společnost. Ta obsahuje řadu bodů, které se tomuto tématu věnují. Další body, včetně zmiňovaného online zadávání zakázek a rozklikávacího rozpočtu, lze pak nalézt také v části Fungující demokracie přístupná občanům.
Hodnocení tohoto výroku jsme změnili z původního hodnocení nepravda na základě podnětu jednoho z našich fanoušků. Omlouváme se za pochybení a děkujeme, že nám pomáháte zlepšovat naši práci.
Za nás pracuje nějakých 250 zastupitelů/zastupitelek, máme senátory společně s Piráty za Zelené Libora Michálka, Eliška Wagnerová.
Podobný výrok Ondřeje Lišky jsme již v rámci předvolební kampaně ověřovali, tentokrát je jeho vyjádření korektní.
V přehledové tabulce (kontrolní výpočty viz zde, .xls) zastupitelů na webových stránkách Strany zelených nalezneme celkový počet 245 zastupitelů, a to včetně kandidátů bez politické příslušnosti navržených touto stranou.
Web Strany zelených také popisuje, že stranu zastupují 2 senátoři (senátor Michálek společně s dalšími 2 stranami).
My jsme prostřednictvím našeho náměstka, resp. náměstka jmenovaného za SZ, pana Korbela, úspěšně pokračovali v elektronizaci justice, stejně tak já na ministerstvu školství jsem pokračoval v zavádění IT technologií.
Strana zelených právníka Františka Korbela nejprve navrhla na post post ministra a šéfa legislativní rady vlády. Posléze se však stal (především) náměstkem ministra spravedlnosti. Korbel opravdu byl a je hlavním iniciátorem elektronizace justice v ČR (např. eJustice, elektronický soudní spis atd.).
Ministerstvo školství podvedením Ondřeje Lišky skutečně pracovalo na zavádění ICT (informační a komunikační technologie) do školství - seznam článků věnujících se tématu najdete zde.
Hodnocení toho zdali oba procesy byly úspěšné ponecháme na čtenáři, výrok na základě výše uvedeného označujeme jako pravdivý.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka: Zvyšovat daně nechcete, tu složenou daňovou kvótu byste ponechal, jak je, ale obnovili byste progresivní zdanění. Můžete mi říci, v jakých pásmech a k jakému výdělku by se pásma vztahovala? Ondřej LIŠKA, předseda strany /SZ/: V šestinásobku průměrné mzdy, to znamená, tam bychom zavedli pásmo zdanění 30 procent. To znamená pro ty, kteří vydělávají nad 100 tisíc a výše, by tam byla ještě nový prvek progrese. To není nic nového, my jsme toto prosazovali už v roce 2010 a myslím si, že i jiné politické strany kolem politického středu na tom mají v zásadě shodu.
Volební programy Strany zelených (.pdf, str. 15) a KDU-ČSL (.pdf, str. 4) potvrzují pravdivost výroku.
Zelení v roce 2010 navrhovali „zavedení druhého [daňového] pásma. To by mělo začínat tam, kde jsou uplatněny stropy na sociální a zdravotní pojištění [...]. Zelení podporují spravedlivé posílení prvků daňové progrese.“ Tyto stropy v roce 2010 činily 4,8násobek průměrné mzdy. V přepočtu na dnešní průměrnou mzdu by to odpovídalo měsíčnímu příjmu 99 812 Kč.
Je pravdou, že i KDU-ČSL, která se rovněž hlásí k politickému středu, navrhuje více sazeb daně z příjmu fyzických osob: 12, 20 a 28 procent.
My jsme se inspirovali především tím švédským systémem, který je průběžný zásluhový. To znamená, že zohledňuje počet dětí, výdělek během života, ale zároveň každý má vlastní účet důchodový, na který přispívá a který je solidárně potom do toho systému zakomponován.
Ve Švédsku je aplikován tzv. Notional Defined Contribution (NDC) systém, neboli systém "fiktivních účtů". Státní pilíř je z části založen na průběžném financování, což znamená, že i nadále funguje na principu mezigenerační solidarity a výše důchodu se odvíjí od doby pojištění a výše odvodů. Systém též částečně kompenzuje dobu života strávenou mimo pracovní poměr, jako například péči o děti, či vojenskou službu (.pdf, str 10, ang.; .pdf., str 38). Další část je pak spořena na individuální účet každého střadatele spravovaný penzijním fondem. Tyto účty jsou však pouze virtuální a slouží pouze pro výpočet konkrétní částky vyplácené v případě odchodu do důchodu. Ondřej Liška ve výroku popisuje reálné charakteristiky švédského penzijního systému, proto jej hodnotíme jako pravdivý.
