Ondřej Veselý

Zahraniční výbor Poslanecké sněmovny přijal 20. dubna 2021 usnesení (.pdf) č. 175 k informaci k útoku tajných služeb Ruské federace na území České republiky a reakci na něj.

V odstavci VIII. (str. 2) zahraniční výbor uvádí, že „považuje vyhoštění 20 diplomatů českého zastupitelského úřadu v Moskvě, včetně zástupce velvyslance, za eskalaci napětí a vyzývá vládu České republiky, aby narovnala počty diplomatů Ruské federace na území České republiky s počty českých diplomatů na území Ruské federace“.

Pro úplnost ještě uveďme, že se Sněmovní zahraniční výbor mimo jiné také usnesl (str. 1,2), že 

• bere na vědomí informace od bezpečnostních složek státu,
• odsuzuje teroristické útoky jednotek ruské vojenské zpravodajské služby na území České republiky,
• vyzývá vládu České republiky k zásadnímu odmítnutí tohoto vměšování Ruské federace,
• podporuje rozhodnutí vlády vyhostit 18 pracovníků zastupitelského úřadu Ruské federace,
• podporuje rozhodnutí vlády o vyřazení všech aktérů Ruské federace z tendru na nový blok Jaderné elektrárny Dukovany,
• vyzývá vládu České republiky, aby přezkoumala bilaterální vztahy mezi Českou republikou a Ruskou federací,
• vyzývá předsedu vlády České republiky, aby inicioval mimořádný summit Evropské rady a společný postup v rámci Evropské unie,
• oceňuje práci bezpečnostních složek a institucí, které se podílely na vyšetřování incidentu,
• děkuje za podporu spojenců z EU a NATO.

Dne 4. března 2018 došlo v anglickém městě Salisbury k otrávení bývalého ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery nervovým jedem novičok. Tehdejší premiérka Velké Británie Theresa May poté 12. března řekla, že je „vysoce pravděpodobné“, že odpovědnost za tento útok nese Rusko. O dva dny později vyhostila Velká Británie 23 ruských diplomatů, které zároveň označila za tajné agenty. Rusko na to nejprve reagovalo vyhoštěním 23 britských diplomatů, později toto číslo ale ještě navýšilo.

Evropská rada, která se skládá z hlav států nebo předsedů vlád členských zemí EU, se sešla 22. března 2018 a ve věci otrávení Sergeje Skripala podpořila Velkou Británii. Ve společném prohlášení lídři EU uvedli, že „souhlasí se závěry vlády Spojeného království, podle nichž je za útok s vysokou pravděpodobností odpovědná Ruská federace a žádné jiné věrohodné vysvětlení neexistuje“.

K hromadnému vypovězení ruských diplomatů se poté přidalo 28 zemí (včetně České republiky) a NATO. O hromadném vyhoštění diplomatů v solidaritě s Velkou Británií informovala média od 26. března 2018, tedy 12 dnů poté, co první ruské diplomaty vyhostila Velká Británie. Dodejme, že Českou republiku museli tehdy opustit tři pracovníci ruské ambasády v Praze. Celkem bylo vypovězeno přes 100 ruských diplomatů.

V České republice se v posledních letech počet případů vyhoštění diplomatů zvýšil. Až do vyhoštění 18 ruských diplomatů ze soboty 17. dubna 2021 byl nejvyšší počet vyhoštěných osob 4, a to již v roce 2003, kdy Ministerstvo zahraničí vyhostilo 4 nižší irácké diplomaty za činnost, která „se neslučuje s jejich statusem“. Co se týče pozdějších let, v březnu 2018 byly vyhoštěny 3 osoby, a to v případě celounijního odsunu ruských diplomatů po útoku na Sergeje Skripala a jeho dceru.

V historii samostatné České republiky bylo vyhošťování diplomatů spjato většinou právě s Ruskou federací, jako například v červnu 2020 v rámci tzv. ricinové kauzy. Tehdy byli kvůli hrozbě útoku na tři pražské politiky, primátora Hřiba a starosty Koláře a Novotného, vyhoštěni 2 ruští diplomatičtí pracovníci. Ačkoliv se kauza nakonec ukázala jako smyšlená, Rusko v duchu reciprocity vyhostilo stejný počet, tedy 2 české diplomaty.

V roce 2011 vyhostila Ukrajina 2 české vojenské pracovníky, kteří byli obviněni ze shromažďování tajných informací. České Ministerstvo zahraničí, tehdy pod vedením Karla Schwarzenberga, jako odvetný krok vyhostilo stejný počet ukrajinských diplomatů. Původní čin ukrajinské strany byl však chápán spíše jako odveta za předchozí poskytnutí azylu opozičnímu politikovi Bohdanu Danylyšynovi v České republice.

Kromě dalších vyhoštění dvou ruských diplomatů v roce 2009, u kterých se spekulovalo, že pracují pro tajné služby, byli v průběhu let z českého území vyhoštěni také pracovníci Běloruska (2005), Kuby (2006) nebo Iráku (2001), přičemž se vždy jednalo o jednu osobu.

V zahraničí, pokud se tedy nejedná o USA či Rusko, se většinou počty vyhoštěných diplomatů pohybují na podobné úrovni. Nejlépe to lze znázornit na případě výše zmíněné otravy Sergeje a Julie Skripalových. Země Evropské unie tehdy vyhostily více než 100 ruských diplomatů. V rámci tohoto čísla měla největší podíl Velká Británie s 23. K iniciativě členských států EU se připojila např. Ukrajina, která vyhostila 13 diplomatů. Ostatní země, včetně České republiky, se však pohybovaly v rozmezí 1–4 vyhoštěných. K evropským zemím se v tomto procesu připojily USA s 60, Kanada se 4 a Austrálie se 2 vyhoštěnými.

Dodejme, že v současné době se v Ruské federaci vedle odsunu 20 českých diplomatů řeší také vyhoštění 10 amerických diplomatů. Tento tah je reakcí na podobný krok z americké strany. Je však navíc rozšířen o zákaz vstupu na území Ruské federace pro některé vysoké představitele amerických bezpečnostních složek. Ruská diplomacie také americké straně doporučila stažení velvyslance v Moskvě zpět do Washingtonu na konzultace. Moskva sama takto učinila již v březnu.