Pavel Fischer
Nez.

Pavel Fischer

Bez tématu37 výroků
Prezidentské volby 202323 výroků
Zahraniční politika8 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro7 výroků
Právní stát2 výroky
Invaze na Ukrajinu1 výrok
Koronavirus1 výrok
Zrušit filtry

Pavel Fischer

Jestli si vzpomeneme na to, jak (vláda, pozn. Demagog.cz) žádala ruskou stranu o schůzku, o setkání, o jednání po tom, co byla ta krize okolo sochy maršála Koněva, tak vlastně ruská strana na tady tu žádost, která byla v souladu s bilaterální dohodou mezi našimi zeměmi, vlastně vůbec nereagovala. Dodnes ta jednání nezačala.
Události, komentáře, 20. dubna 2021
Zahraniční politika
Pravda
K setkání česko-ruských představitelů ohledně kauzy týkající se pomníku maršála Koněva skutečně doposud nedošlo. Rudolf Jindrák, zmocněnec pro konzultace s Ruskem, potvrdil, že ruská strana na nótu navrhující setkání představitelů na nejvyšší úrovni neodpověděla.

Rudolf Jindrák, ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky, se 20. července 2020 stal zmocněncem pro konzultace s Ruskem. Tato funkce byla zřízena mimo jiné ke koordinaci česko-ruských diskuzí týkajících se sporu ohledně sochy maršála Koněva. Tyto konzultace navrhlo Moskvě české Ministerstvo zahraničí již v květnu 2020, a to na základě česko-ruské smlouvy o přátelských vztazích a spolupráci.

Jindrák v červenci 2020 v rozhovoru pro Radiožurnál potvrdil, že na českou nótu navrhující setkání na nejvyšší úrovni Rusko neodpovědělo. Argumentoval také tím, že od doručení nóty v té době uběhl teprve týden, tudíž by nezaslání odpovědi nepřikládal žádný zvětšený význam.

V rozhovoru pro ČT24 Jindrák následně uvedl (video, čas 2:00–2:07), že Rusko alespoň představilo osobu, která se stane jeho partnerem při jednání. Jde o prvního náměstka ruského ministra zahraničí Vladimira Titova

K setkání nejvyšších představitelů státu, stejně tak jako k setkání Jindráka s Titovem doposud nedošlo. Jindrák toto v březnu 2021 odůvodnil nemožností cestovaní s ohledem na pandemii covidu-19. Později v reakci na dění okolo výbuchu muničního skladu ve Vrběticích uvedl: „Určitě si vůbec nedovedu představit, že bych se teď s kýmkoli z ruské strany scházel nebo měl nějaký jiný kontakt."

Pomník sovětského maršála Ivana Koněva byl na náměstí Interbrigády v Praze 6 odhalen 9. května 1980 u příležitosti 35. výročí osvobození Československa. V posledních letech sílily debaty jednak o roli maršála Koněva při osvobození, jednak o jeho pražském pomníku, který byl opakovaně terčem útoků vandalů. 12. září 2019 zastupitelstvo Prahy 6 rozhodlo (.doc) o nahrazení sochy maršála Koněva památníkem osvobození Prahy. V dubnu 2020 byla socha skutečně odstraněna a uložena v depozitáři.

Ruská strana již den po rozhodnutí zastupitelstva Prahy 6 uvedla, že se jedná o porušení smlouvy o přátelských vztazích a spolupráci z roku 1993, a pohrozila dalšími kroky. 

Na samotné odstranění sochy ruské ministerstvo zahraničí reagovalo protestní nótou. Bouřlivou odpovědí bylo také napadení české ambasády v Moskvě, za nímž stáli ruští extrémisté. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu následně navrhl zákon, který by umožňoval trestní stíhání lidí, kteří Koněvovu sochu nechali odstranit.

Doplňme, že vzhledem k situaci se pod policejní ochranu dostali tři pražští politici, kteří otevřeně propagovali tvrdou reakci na ruské výhružky. Jednalo se o starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře, primátora Zdeňka Hřiba a starostu Řeporyjí Pavla Novotného.

Pavel Fischer

U nás jsou ozbrojené složky, včetně speciálních služeb, jako je BISka a další, pod kontrolou Parlamentu.
Události, komentáře, 20. dubna 2021
Právní stát
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
Ozbrojené síly a ozbrojené bezpečnostní sbory, mezi které patří i Bezpečnostní informační služba, podléhají parlamentní kontrole, a to nejčastěji prostřednictvím výborů a stálých komisí Poslanecké sněmovny.

Předně je nutné pro hodnocení výroku rozlišit termíny, které jsou v něm použity. Právní teorie zná pojem veřejné sbory, kterým označuje organizovaná uskupení, jejichž prioritním účelem je ochrana veřejného pořádku, bezpečnosti, života, zdraví etc. (KOPECKÝ, Martin. Správní právo – Obecná část, C. H. Beck, 2019). Bezpečnost České republiky zajišťují ozbrojené síly, ozbrojené bezpečností sbory, záchranné sbory a havarijní služby. My se podíváme na první dvě kategorie.

Ozbrojené síly se člení na armádu, Vojenskou kancelář prezidenta republiky a Hradní stráž. Mezi ozbrojené bezpečností sbory patří Policie České republiky, Celní správa, Vězeňská služba, Generální inspekce bezpečnostních sborů, ale například i dvě civilní zpravodajské služby (Bezpečností informační služba a Úřad zahraničních styků).

Senátor Fischer užil termín ozbrojené složky, který český právní řád nezná. Podobně právní řád nezná ani termín speciálních služeb, ale naopak používá termín zpravodajské služby, mezi něž patří Bezpečnostní informační služba (BIS), Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) a Vojenské zpravodajství při Ministerstvu obrany. Jejich právní režim upravuje Zákon o zpravodajských službách ČR.

Při hodnocení budeme vycházet z obecného významu slov „ozbrojené složky“, a pod tento pojem tedy zařadíme ozbrojené bezpečnostní sbory a ozbrojené síly. Senátorem Fischerem uvedené „speciální služby“ pak chápeme jako souhrn tří českých zpravodajských služeb. 

V takovém případě je pravda, že všechny ozbrojené veřejné sbory jsou pod přímou nebo alespoň nepřímou parlamentní kontrolou. Například ozbrojené síly jsou kontrolovány prostřednictvím Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny. Na senátorem Fischerem zmíněnou Bezpečnostní informační službu je dohlíženo skrze Stálou komisi pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby. Konkrétní orgány, které kontrolu provádí, stanovují vždy jednotlivé speciální zákony, viz například § 98 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR.

Mezi orgány Poslanecké sněmovny patří také Stálá komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů a Kontrolní výbor, který mimo jiné kontroluje také činnost Celní správy ČR.

Pod pojem bezpečnostní sbor však nespadá například obecní policie, která je orgánem obce. Logicky tak nepodléhá parlamentní kontrole.

Pavel Fischer

Ty takzvané množírny psů a nejrůznějšího zvířectva, ale zejména psů, z nichž se od nás vyvážejí do světa štěňátka za naprosto nelidských podmínek, to je kauza, kterou sleduje západní Evropa s velkým, s velkou pozorností.
Český rozhlas, 10. ledna 2018
Pravda

Množírny psů a dalších zvířat jsou v České republice velkým problémem. Zvířata jsou zde chována ve velmi nevyhovujících podmínkách, často v klecích a bez možnosti pohybu. Štěňata, která jsou množena pouze za účelem zisku, velmi často trpí zdravotními problémy, které majitele ve výsledku stojí mnohonásobně více než nízká pořizovací cena zvířete.

Česká republika je vedle Maďarska, Polska a Slovenska jedním z největších evropských vývozců štěňat (.pdf, str 5). Například britský Kennel Club (organizace, která zastřešuje Britské registrované chovatele psů a zabývá se rozvojem chovu) upozorňuje na problém množíren, ale výhradně na Českou republiku se nezaměřuje. Také se nedá říct, že by se tímto problémem Britská média nějak zabývala, a pokud ano, zaměřují se na množírny ve Velké Británii. Podobně se o problému nijak výrazně nevyjadřují ani velká francouzská média, ale například stránky, které se specializují na psy a jejich chov, informují o dovozu neregistrovaných a nemocných štěňat z České republiky. Také reportáž francouzské varianty VICE magazínu se zmiňovala o dovozu ze zemí východní Evropy, mezi které v tomto případě můžeme na základě zprávy o obchodu se štěňaty (.pdf, str. 5) pokládat i Českou republiku.

Pavel Fischer

Za ten výrok (Blansko, pozn. Demagog.cz) jsem se omluvil.
Český rozhlas, 10. ledna 2018
Pravda

Pavel Fischer pronesl 3. prosince 2017 v Blansku výrok, že by ústavním soudcem nikdy nejmenoval homosexuála.

„Prezident jmenuje ústavní soudce. Já tam můžu jmenovat pedofila, v dobré víře, nebo homosexuála, nebo lesbu, kteří žijí v partnerství, aby to bylo vyrovnané. Tak takového člověka já bych tam nikdy nejmenoval.“

Po dvou týdnech se Fischer na svém facebookovém profilu omluvil: „Jedná se o výrok vytržený z kontextu otázky ohledně adopcí dětí. Omlouvám se za svůj nešťastný výrok. Rozhodně nehodlám diskriminovat žádnou skupinu občanů pro její původ či způsob života, to jsem ostatně nikdy nedělal a jako prezident nikdy nebudu.“

Pavel Fischer

Já jsem byl osobně zavřít účet pro příchozí platby právě proto, že my už nesmíme přijímat žádné dary, a to už je dokonce od včerejška.
Český rozhlas, 10. ledna 2018
Pravda

Zda byl Pavel Fischer svůj volební účet uzavřít osobně nejsme schopni vyhodnotit. Nicméně na svém webu má důležité upozornění pro zájemce. V něm vysvětluje, že pokud by mu ještě někteří chtěli přispět, tak od včerejšího dne (9. ledna) to už není možné.

Přesné znění informace je: „Dnem 9. ledna končí možnost přijímání peněžitých darů nebo bezúplatného plnění pro Pavla Fischera. Po tomto termínu již kandidáti nesmí dary určené na volební kampaň přijímat, neboť by dárci nemohli figurovat v informaci zveřejněné 3 dny před volbou – prosíme o případné doplnění chybějících údajů. Dary zaslané po tomto termínu na volební účet musejí být vráceny dárcům.“
Tuto povinnost stanovuje zákon o volbě prezidenta. V bodě „výdaje na volební kampaň“ se uvádí, že nejpozději 3 dny přede dnem volby musí být známy všechny osoby, které ve prospěch kandidáta na funkci prezidenta republiky uhradily nebo se zavázaly uhradit výdaje na volební kampaň, poskytly peněžitý dar nebo bezúplatné plnění.

Pavel Fischer

Tam jsou třeba lidé, kteří v minulých dobách podporovali disidenty, tam jsou lidé, kteří pomáhali Janu Vladislavovi, když utíkal do Francie. A tito lidé, to jsou skutečně osobnosti. Mně přispěli na kampaň.
Český rozhlas, 10. ledna 2018
Pravda

Fischerovi dárci byli předmětem ověřování jednoho z našich minulých výroků. Pavla Fischera finančně podpořilo několik osobností ze zahraničí, například britský dramatik Tom Stoppard nebo Francouzka Roselyne Chenu, ředitelka Fondation pour une entraide intellectuelle européenne (Nadace pro vzájemnou evropskou intelektuální pomoc).

Právě Roselyne Chenu podporovala intelektuály a umělce z bývalého východního bloku, například básníka Jana Vladislava, který byl jedním z prvních signatářů Charty 77 a v roce 1988 byl nucen emigrovat právě do Francie. Na Fischerův transparentní účet přispěla 7. listopadu 2017 částkou 7 493,37 Kč.

Pavel Fischer

...každý pokus narušit právní řád retroaktivně, se zpětnou účinností, k čemuž by tady došlo... (u zdanění církevních restitucí, pozn. Demagog.cz).
Český rozhlas, 10. ledna 2018
Pravda

Nejprve si vymezme pojem retroaktivity. Jedna ze základních právních zásad zní, že právní norma (kupříkladu zákon) upravuje pouze ty vztahy, které vznikly až po nabytí její účinnosti. Retroaktivitou se pak označuje situace, kdy právní norma upravuje i ty vztahy, které vznikly před její účinností. Rozlišujeme pravou retroaktivitu, kdy norma působí zpětně i na vznik vztahu a nároky z něj, a nepravou retroaktivitu, kdy norma působí na vztahy pouze po nabytí své účinnosti.

Právě retroaktivita se stala jedním z problematických bodů návrhu poslanců KSČM, který pozměňuje zákon o církevních restitucích. Podle zákona o církevních restitucích mají výslovně jmenované církve po uzavření smlouvy se státem nárok na vyplacení určité peněžité částky jako náhrady za křivdy spáchané komunistickým režimem. Celková částka činí 59 miliard korun. Smlouvy vláda s církvemi uzavřela hned v roce 2013.

Zákon nabyl účinnosti 1. ledna 2013 a výslovně vylučuje zdanění těchto peněžitých částek. Návrh poslanců KSČM však navrhuje daný odstavec vypustit (.pdf, str. 1). Tím by však došlo k situaci, že by peněžité částky přiznané zákonem z 1. ledna 2013 byly podle nového znění zdaněny, čímž by došlo ke zpětnému působení zákona na nároky, které vznikly již před nabytím jeho účinnosti. Došlo by tedy k pravé retroaktivitě. Návrh zároveň ani neobsahuje přechodné ustanovení, které se běžně užívá právě k úpravě vztahů vzniklých před nabytím zákona.

Na možný rozpor návrhu s retroaktivitou upozornil již v červenci 2016 mj. i tehdejší premiér Bohuslav Sobotka. Ke stejnému závěru došla i vláda ve svém stanovisku (.docx) z 10. ledna 2018.

„Vláda si je vědoma rizika, že navržené řešení může být napadeno u Ústavního soudu s ohledem na možný zásah do legitimního očekávání církví a náboženských společností, že jim bude stanovená finanční náhrada vyplacena, aniž by tento příjem byl dodatečně snížen o daňovou povinnost, nicméně vzhledem k pochybnostem o použitém způsobu výpočtu a výši finančních náhrad považuje návrh zákona za věcně správný.“

Vláda tak sice upozorňuje na možnou retroaktivitu a případné napadení zákona u Ústavního soudu, nicméně k návrhu vydala souhlasné stanovisko.

Pavel Fischer

Já jsem požádal dvěma oficiálními dopisy jednak pana prezidenta, protože jako prezident republiky může se zeptat svých ministrů, aby mu podávali zprávy, takže vyzval jsem ho, aby se zeptal paní ministryně financí. A té jsem se naopak zeptal, aby v zájmu přístupu k, svobodného přístupu k informacím vysvětlila, co je v té zprávě, protože každý za tu zprávu budeme platit.
Český rozhlas, 10. ledna 2018
Pravda

Pavel Fischer oznámil při své tiskové konferenci 9. ledna 2017, že vyzval jednak ministryni Schillerovou ke zveřejnění zprávy OLAF, jednak prezidenta Zemana, aby se do tohoto případu vložil a vyžádal si informace, které má k dispozici ministerstvo financí. Celou zprávu odmítá ministerstvo dle své tiskové zprávy zveřejnit s ohledem na probíhající trestní řízení a jeho možné ohrožení. Vyjádření prezidenta ani ministryně financí k Fischerově výzvě zatím není k dispozici.

Pavel Fischer

(Zeman) dokonce dal do ruky Andrej Babišovi více pokusů najednou.
Český rozhlas, 10. ledna 2018
Pravda

Miloš Zeman skutečně přislíbil předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi, že ho pověří sestavením vlády dvakrát.

Na tiskové konferenci prezidenta republiky s lídrem vítěze voleb Andrejem Babišem 31. října 2017 v Lánech, tedy deset dní po volebním úspěchu hnutí ANO ve volbách do Poslanecké sněmovny, prezident Miloš Zeman slíbil Babišovi dva pokusy. Nejprve pověřil Andreje Babiše sestavením vlády: „Jsem velmi rád, že zde mohu učinit první krok k sestavení stabilní, úspěšné a dlouhodobé vlády České republiky. Tímto prvním krokem, jak odpovídá tradicím, je to, že prezident republiky pověřuje politickou osobnost, v daném případě vítěze voleb, jednáním o sestavení vlády. Moji předchůdci, až už to byl Václav Havel nebo Václav Klaus, svazovali toto pověření s tím,že kandidát na premiéra musí získat předem důvěru Poslanecké sněmovny. Rozhodl jsem se, že Andreje Babiše, žádným takovým omezením svazovat nebudu.“ (od 0:18)

Následně mu přislíbil druhý pokus těmito slovy: „Za druhé, a to jsem také řekl veřejně, v případě, že Poslanecká sněmovna nevysloví důvěru této vládě, jmenuji Andreje Babiše podruhé, což mi umožňuje Ústava České republiky.“ (od 13:26)

Pavel Fischer

Naši vojáci jsou angažovaní v klíčových konfliktech dnes na mnoha kontinentech.
Český rozhlas, 10. ledna 2018
Pravda

Čeští vojáci se účastní zahraničních misí v rámci nejen EU, ale i NATO a OSN. Posilují mezinárodní týmy v Africe, Asii i Evropě, proto jsme výrok označili jako pravdivý.

Se vstupem do Evropské unie v roce 2004 začala Česká republika působit také v oblasti Společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), která původně vznikla kvůli neschopnosti států čelit krizi na Balkáně na počátku 90. let (např. válka v Kosovu, Bosně a Hercegovině atd.). Cílem této politiky je posílení role EU v rámci mezinárodní bezpečnosti. Úpravu nalezneme ve Smlouvě (.pdf, str. 36–39) o Evropské Unii.

Od svého založení bylo v rámci SBOP spuštěno nejméně třicet vojenských akcí. V rámci činnosti institucí EU se čeští vojáci podílejí na třech výcvikových misích – v Mali, Somálsku a Bosně a Hercegovině. V Mali je jejich úkolem obrana velitelství výcvikové mise EUTM a částečný výcvik malijské armády, v Somálsku jsou české jednotky součástí operace ATALANTA na ochranu plavidel pod značkou WFP, které zajišťují dodávky potravin a pomáhají utečencům. V rámci mise ALTHEA-EUFOR v Bosně a Hercegovině se školí noví velitelé a státní ozbrojené složky na podporu mírové situace v zemi. Navíc působí čeští vojáci také v programu ochrany mezinárodních vod ve Středozemním moři EUNAVFOR MED, kde pomáhají zadržovat plavidla ilegálních převaděčů.

OSN si klade za cíl udržet mírové vztahy mezi státy a svými mír udržujícími aktivitami se na tomto procesu aktivně podílí. Z řad Armády ČR jsou vojáci posíláni do válečných zón již od ledna 1989, účastnili se desítek operací, přičemž nyní stále figurují v Kosovu, na Sinaji, ve Středoafrické republice a např. v Kongu. Pod vlajkou NATO se od letošního roku budou podílet na posilování východního křídla severoatlantické aliance v Pobaltí. Sněmovna i Senát v červenci loňského roku schválily vyslání 290 vojáků do Lotyšska a Litvy, kde budou členy mezinárodních týmů po následující rok.

Dlouhodobě se české jednotky podílejí na misi v Afghánistánu, kde od 1. ledna 2015 běží již druhý výcvikový program s názvem Resolute Support Mission. Armáda ČR zřídila v zemi centrální velení komunikující se všemi jednotkami za účelem koordinace činnosti. Do 31. prosince tohoto roku bude také nadále fungovat letecký poradní tým v iráckém Baládu, který pomáhá školit piloty a letecký personál tamní armády.