Výskyt zhoubných nádorů v populaci opravdu roste, jak vyplývá z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Dokazuje to i následující graf:
Zdroj: ÚZIS ČR (.pdf, str. 7. Graf I).
Důvodem nárůstu je též zvyšující se věk populace, protože ve vyšším věku roste též riziko onemocnění. Zároveň je pravda, že narůstá výskyt rakoviny u dospívajících (ve věku 15–19 let), ročně dochází k nárůstu výskytů o 1–2 % (podle konkrétního typu nádoru).
Výskytů cukrovky je též v meziročních srovnáních více, jak opět ukazují data ÚZIS a následující graf.
Zdroj: ÚZIS ČR (.pdf, str. 10)
Diabetická asociace ČR uvádí, že v dětském věku je každoročně diagnostikována cukrovka zhruba 200 lidem. Pravděpodobnost výskytu onemocnění se opět zvyšuje ve vyšším věku. Nepodařilo se nám však dohledat konkrétní informace o tom, že by se onemocnění cukrovkou zvyšovalo u lidí v nižších věkových kategoriích.
Nyní se zaměřme na spojení mezi těmito onemocněními a chemikáliemi v prostředí.
Přímém vliv pesticidů a jiných chemických látek používaných v zemědělství na onemocnění typu rakoviny je obtížně posouditelný. Na základě informací (.pdf, str. 2) australské organizace „Cancer Council Australia“ je několik důvodů pro nedostatek důkazů v této oblasti. V první řadě neproběhlo velké množství studií a většina uskutečněných výzkumů byla založena na malém vzorku osob. Dále je nutné vzít v potaz možné vedlejší karcinogenní vlivy působící na obyvatelstvo a rozsáhlé množství chemikálií používaných k výrobě pesticidů (pozn. v druhé polovině 20. století se objem světové výroby chemických látek zvýšil více než padesátkrát a každý den se po celém světě registruje mnoho nových látek). Na základě těchto skutečností považuje Cancer Council Australia ustanovení přímé spojitosti mezi používáním pesticidů a vzniku onemocnění rakovinou za neopodstatněné.
Na druhou stranu je pravda, že některé instituce uznávají souvislost mezi zněčištěným prostředím a výskytem rakoviny: u nás je to například Česká onkologická společnost, která píše, že „dalšími možnými vlivy na rostoucí absolutní incidenci jsou vyšší výskyt fyzikálních a chemických karcinogenů, který je způsobený mimo jiné znečištěním životního prostředí“. Uvádí, že zvýšený kontakt (např. u zemědělců) s agrochemikáliemi „byl spojen se zvýšeným rizikem vzniku maligních lymfomů a leukemií, ale i myeloidních maligních chorob či myelodysplastického syndromu i mnohočetného myelomu“.
Opravdu též existují studie, které naznačují spojení mezi použitím pesticidů a výskytem cukrovky. V roce 2018 byly zveřejněny výsledky dokládající vliv pesticidů na vývoj cukrovky u thajských farmářů, které je podle závěru autorů této studie v souladu s předchozími výsledky testů provedených na zvířatech. Tyto údaje jsou v souladu s dalšími studiemi provedených v minulých letech. Projekt vedený Dr. Ioanna Tzoulaki z londýnské Imperial College dokazuje, že kontakt s pesticidy zvyšuje riziko cukrovky o 61 %.
V Evropské unii je použití chemických látek a pesticidů upřesněno nařízením č. 1907/2006 (REACH) z roku 2006. Cílem nařízení REACH je zajistit lepší ochranu osob a životního prostředí před možnými riziky, jež chemické látky představují, a podporovat udržitelný rozvoj. Evropská agentura pro životní prostředí podotýká, že problém s pesticidy vychází z faktu, že v mnoha případech trvá dlouhou dobu, než je možné spolehlivě určit rizika spojená s danou látkou. Tento problém je dále prohlouben skutečností, že účinek mnohých látek se může projevit až za delší dobu.
