Petr Fiala

Je pravda, že ODS vystupuje proti EET kriticky dlouhodobě. Častým argumentem je právě ochrana živnostníků, kterým má EET značně ztěžovat činnost. Martin Kupka, místopředseda ODS, například v srpnu 2015 upozorňoval zejména na živnostníky působící na venkově, pro které bude podle něj EET jen dalším důvodem svou činnost ukončit. V listopadu téhož roku se pak ODS snažila schválení EET zabránit pomocí příběhů konkrétních živnostníků, pro něž by zavedení znamenalo velkou komplikaci nebo i konec podnikání.

Uvádění Chorvatska jako příkladu země, ve které v důsledku zavedení EET k poklesu počtu živnostníků skutečně došlo, je však zavádějící. Podobný výrok jsme ostatně ověřovali už v roce 2015. Ačkoliv počet OSVČ v Chorvatsku opravdu klesá, není zde patrná přímá souvislost se zavedením EET. Ta zde totiž byla zavedena až v roce 2013, zatímco k poklesu živnostníků dochází dlouhodobě.

O tom, zda nejvyšší orgány ODS rozhodly o postoji k vládnutí s ANO a Andrejem Babišem, nejsou dohledatelné písemné dokumenty. V materiálech ODS ani v rozhovorech s představiteli ODS tato informace nefiguruje. Konzistentně však tvrdí, že by do vlády s ANO nešli ani s Andrejem Babišem, ani bez něj. Za důvod pokládají i Vyšehradskou deklaraci, kterou vyhlašují, jaké programové body musí koaliční subjekty prosazovat, aby s nimi ODS vstoupila do vlády.

V rozhovoru v červnu 2017 Alexanda Udženija odpověděla na otázku, zda může vyloučit koalici ANO s ODS, toto: „Když říkáme, že Babiš nemůže být jako ministr v žádné vládě a že jeho osoba rovná se ANO, tak je to snad jasná odpověď. Nepodpoříme vládu, kde by figuroval. Předpokládám ale, že sociální demokracie nebo KDU-ČSL by s tím problém neměly.“

25. srpna 2017 byl na stránkách ODS zveřejněn rozhovor s Miroslavou Němcovou o spolupráci ODS s Andrejem Babišem. Ta řekla: „Petr Fiala v řadě svých prohlášení říkal, že nepřipadá v úvahu, aby ODS vstoupila do vlády, pokud by se jejím premiérem stal Andrej Babiš.“ Spolupráci s ANO odmítl i Zbyněk Stanjura. Na otázku, zda o budoucí vládě jednají v ODS za zavřenými dveřmi, odpověděl, že už to mají dávno vyřešené. „Hnutí ANO bez Andreje Babiše je protimluv, nic takového neexistuje. Jestliže říkáme, že ANO je hnutí jednoho muže, že hnutí ANO je Andrej Babiš, tak říkáme, že takový model není reálný. To se nemusím kolegů z ANO ani ptát. My jsme jasně řekli, že s Andrejem Babišem do vlády nevstoupíme.“ 4. října 2017 se Pavel Blažek k otázce, zda si umí představit koalici s ANO, nebo ji může zcela vyloučit, vyjádřil takto: „Podle mě to není možné. Nevím sice, jak dopadnou volby, od jejichž výsledku se bude odvíjet vnitrostranická debata v ODS směrem ke kongresu, co mohu ale vyloučit, je, že by ve straně převládli lidé, kteří by preferovali koalici s Babišem. V opačném případě bychom porušili úplně všechno, co říkáme před volbami, a to si nedovolí jakákoli skupina v ODS.“ Členové předsednictva, tedy první místopředsedkyně Alexandra Udženija a předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura se nevyjádřili, že by se v ODS na tomto postupu dohodli. Miroslava Němcová dokonce odkazuje pouze na Petra Fialu, nikoliv na představenstvo ODS či prohlášení jiného nejvyššího orgánu strany.

V rámci kauzy kolem Andreje Babiše skutečně nikdo z vedení hnutí či vrcholných představitelů (ministři za ANO) nevystoupil např. s prohlášením, které by Babiše vyzývalo ke složení funkce či k tomu, aby nekandidoval.

Z vedení hnutí je dále kromě Andreje Babiše obviněn i první místopředseda Jaroslav Faltýnek.

Např. místopředseda hnutí a ministr obrany pro deník Právo uvedl:

• „Nemáte pochybnosti o Andreji Babišovi a jeho roli v kauze Čapí hnízdo?“
• „Nepřijde mi to jako porušení norem a zákonů, které v té době platily. Stejně jako otázka korunových dluhopisů.“

Pokud bychom dále upozornili např. na stenoprotokol z jednání Poslanecké sněmovny, konkrétně ze dne, kdy poslanci vydávali k trest. stíhání pány Babiše a Faltýnka, mezi členy ANO skutečně jakýkoliv distanc nalézt nelze. Naopak svého předsedu velmi výrazně hájili.

V neposlední řadě pak vzbudil ohlas ministr spravedlnosti Pelikán, který v rozhovoru pro týdeník Respekt (který následně žádal nevydat) spojil žádost policie o vydání obou politiků s volbami.

V každém případě není dohledatelný žádný významný politik ANO, který by proti Andreji Babišovi a jeho možným kauzám vystoupil.

Ministr financí předložil vládě návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2018 s výhledem na roky 2019 až 2020, ve kterém výdaje na vysoké školy činily 22,3 mld. Kč. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) vydalo nesouhlasné stanovisko, protože nebyly splněny požadavky na navýšení rozpočtu vysokých škol o 4,5 mld. Kč a investicí o 800 mil. Kč.

Vláda začala jednat o návrhu zákona státního rozpočtu na rok 2018 s výhledem na roky 2019 až 2020 dne 14. června 2017. Během jednání byl schválen předběžný návrh příjmů a výdajů rozpočtových kapitol státního rozpočtu a státního fondu na rok 2018. Premiér Bohuslav Sobotka následně uvedl, že stále zůstávají určité problémy nevyřešené, např. jak dosáhnout navýšení finančních prostředků pro vysoké školy. Vláda kvůli tomu měla opětovně zasedat po skončení letních prázdnin. Zasedání vlády se konalo 11. září, přičemž jednání bylo přerušeno do 25. září.

Výrok označujeme za pravdivý. Výdaje na vysoké školy ze státního rozpočtu v posledních letech stagnují a nedosahují hodnot z krizových let. Do tabulky nebyl zahrnut rok 2018 kvůli aktuálnímu jednání o konečné podobě rozpočtu.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože za dobu fungování vlády se skutečně počet státních zaměstnanců zvýšil o cca 30 tisíc. Nejde pouze o úředníky, ale ti jsou mezi nimi zastoupeni také.

Tento graf s „apokalyptickým filtrem“ je obsažen přímo v návrhu státního rozpočtu na rok 2017, a to na straně 52. Jak je vidět, od roku 2014, kdy nastoupila sestava Bohuslava Sobotky, se počet státních zaměstnanců a zaměstnanců příspěvkových organizací zvedl o bezmála 30 tisíc.

Budeme-li vycházet ze schválených zákonů o státním rozpočtu na období 2015–2017 (tedy z těch navržených současnou vládou), zjistíme následující:

Pro rok 2015 (.pdf, str. 40, sešit B) vláda posílila o 600 míst úřady práce a Generální finanční ředitelství. Rovněž ale přibylo 800 pedagogů v kapitole MŠMT.

V roce 2016 (.pdf, str. 45–46, sešit B) pak přijala dalších zhruba 500 lidí na ministerstvo financí a Generální finanční ředitelství v souvislosti s rozjezdem EET, přes 700 nových lidí posílilo úřady práce a desítky nových míst pak přibyly v České inspekci životního prostředí, Státní zemědělské a potravinářské inspekci, Energetickém regulačním úřadu a České obchodní inspekci. Ovšem přibylo také necelých 1000 vojáků a zhruba podobný počet míst vznikl u Policie České republiky a v Hasičském záchranném sboru.

Pokud se podíváme na meziroční nárůst (.pdf, str. 48–51) pro rok 2017, jde o zhruba 7000 míst. Konkrétně:

• 2796 z nich přibývá v rámci kapitoly ministerstva školství.
• Nově má být přijato 2001 vojáků.
• Ministerstvo financí na své nejrůznější agendy (EET, kontrolní hlášení, kontrolní oddělení, prokazování majetku, kontrola hazardního zákona) chce nabrat 607 lidí.
• 543 lidí chce získat ministerstvo spravedlnosti. Mají působit jako vychovatelé či vězeňská ostraha.
• Ministerstvo práce a sociálních věcí má v plánu posílit své řady o 284 lidí, zejména chce navýšit počty na úřadech práce a České správě sociálního zabezpečení.
• Další nárůsty jsou již o 140 lidí (ministerstvo průmyslu a obchodu) a nižší.

Obecně lze tedy říct, že vláda navyšuje počet státních zaměstnanců. Nejde pouze o úředníky, jsou mezi nimi i učitelé, policisté, vojáci, hasiči aj.

Znalosti žáků se testují prostřednictvím mezinárodního průzkumu PISA (Programme for International Student Assassment), který je prováděn mezi státy OECD. Poslední dostupné výsledky tohoto šetření jsou z roku 2015. Průzkum je prováděn od roku 2000 každé tři roky.

Hlavní zjišťovanou oblastí PISA 2015 byla přírodovědná funkční gramotnost (.pdf, str. 5). Mezi již tradiční oblasti pak patří matematická a čtenářská gramotnost.

V testu přírodovědné a matematické gramotnosti byl výsledek (.pdf, str. 8–9) žáků ČR srovnatelný s průměrem zemí OECD. V testu čtenářské gramotnosti byli žáci mírně pod průměrem zemí OECD. Ve všech oblastech se ale výsledek českých žáků oproti minulému testování z roku 2012 zhoršil. Nicméně nejhorší byl výsledek v roce 2009.

Výrok na základě dat a výsledků šetření PISA hodnotíme jako pravdivý. Je ale nutno zmínit, že toto šetření je často středem kritiky kvůli relevanci jeho výsledků a možné nereprezentativnosti. Výsledky například mohou být zkresleny chováním žáků. Každopádně se ale jedná o jediný tak velký projekt, který umožňuje sledovat vývoj výsledků nejen mezi zeměmi, ale také v čase.

Podle dat o absolventech a také o přijatých na technicky a přírodovědně zaměřené školy (střední i vysoké) můžeme dát Petru Fialovi za pravdu, že takto orientovaných studentů ubývá.

Počty absolventů čistě řemeslných oborů nabízejí data (. pdf, str. 3) Národního ústavu pro vzdělávání. Ten v únoru tohoto roku publikoval ve spolupráci s Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR absolutní čísla počtů absolventů řemeslných oborů v letech 2005 a 2016. Jak je vidno z níže uvedených dat, pouze u dvou oborů (kominík, obráběč kovů) došlo k nárůstu absolventů, v ostatních případech jejich počet klesal, mnohdy i výrazně.

Počty nově přijatých žáků do prvního ročníku středních škol s výučním listem v posledních deseti letech vytrvale klesají, což lze vyčíst v grafu. Nejvíce nových žáků (42,6 tisíc žáků) bylo přijato ve školním roce 2007/2008. Později, ve školním roce 2010/2011, nastal oproti předchozímu roku viditelný pokles, když se počet nově přijatých snížil přibližně o 4,5 tisíce žáků. V každém dalším školním roce poté docházelo k vcelku pravidelnému snižování počtu nově přijatých až na 31,1 tisíce žáků ve školním roce 2016/2017.

Trend potvrzuje i následující graf, ve kterém je zaznamenán počet absolventů technických a přírodovědných skupin oborů na středních školách s výučním listem. Výjimku tvoří pouze poslední skupina oborů, v níž došlo v posledních dvou letech k mírnému nárůstu, ale vždy pouze v počtu jednotek studentů. Na druhou stranu oproti šk. rokům 2007/2008 a 2008/2009 je zde viditelný více než poloviční propad počtu absolventů oborů zaměřujících se na technickou chemii a chemii silikátů.

Počty nově přijatých studentů do prvních ročníků technického oboru na vysokých školách byly dlouhou dobu poměrně stabilní. Změny však nastaly v posledních třech letech, kdy začaly počty nově přijatých studentů technických oborů znatelně klesat. Zatímco ve školním roce 2013/2014 bylo nově přijato takřka 23 tisíc studentů, v posledním roce 2016/2017 jich bylo již pouze 17,8 tisíc.

Vývoj počtů nově přijatých studentů do prvních ročníků přírodovědných oborů na vysokých školách je oproti předchozímu oboru poněkud odlišný. Počet nově přijatých ve školním roce 2016/2017, tj. více než 7 tisíc studentů, je prakticky stejný jako před deseti lety, kdy bylo přijato 7,2 tisíce studentů. V následujících letech se začal počet nově přijatých zvyšovat až na necelých 9 tisíc coby pomyslný vrchol ve školním roce 2010/2011. Poté se počet nově přijatých na přírodovědný obor již pouze pravidelně snižoval.

Z výše popsaných údajů vyplývá, že počty nově přijatých do prvních ročníků středních škol s výučním listem, na nichž se nejčastěji vyučují řemeslné obory, v posledních deseti letech vykazují klesající zájem o takové obory. Nově přijatých bylo ve školním roce 2016/2017 o více čtvrtinu méně než před deseti lety. Se znatelně klesajícím počtem nově přijatých se v posledních letech vyrovnávají i technické a přírodovědné obory na vysokých školách.

Duální vzdělávání, tedy propojení výuky na středních odborných školách s praxí ve firmách, bylo řízeno pod projektem POSPOLU – Podpora spolupráce škol a firem se zaměřením na odborné vzdělávání v praxi. Projekty realizované pod tímto programem je možné najít zde. Ten trval od prosince 2012 do 31. 10. 2015 a byl financován z fondů EU. Od svého zakončení skutečně nebyl projekt obnoven nebo nahrazen projektem podobným. Výrok je tedy pravdivý – Petr Fiala byl ministrem školství od května 2012 do července 2013 a projekt Pospolu byl tudíž realizován v době, kdy ve vládě skutečně působil. Projekt byl pak ukončen v době vlády premiéra Sobotky, kdy úřadovala jako ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová (ČSSD).

Duální vzdělávání však bylo jednou z priorit MŠMT pro rok 2017, především v rámci spolupráce s okolními státy – například v rámci tzv. Slavkovské spolupráce mezi ČR, SR a Rakouskem. Ministerstvo si dalo za cíl definovat možnosti, jak propojit duální vzdělávání a spolupráci s firmami s výukou na odborných školách. Zároveň by pak mělo dojít k inovacím a modernizaci osnov tak, aby odpovídaly technologickému pokroku. K podpoře duálního vzdělání dochází také na regionální úrovni: například vedení Moravskoslezského kraje vyjádřilo souhlas s výukou v tomto systému.

Jednotlivé parlamentní strany, tedy ANO 2011, ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, ODS a SPD zveřejňovaly své volební programy postupně od dubna 2017. První parlamentní stranou, která zveřejnila svůj program o 190 krocích (.pdf), byla opravdu ODS, a to 22. dubna 2017. Zveřejněním svého programu následovala TOP 09, ČSSD, komunisté, SPD, lidovci a jako poslední ANO 2011.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť ODS skutečně z parlamentních stran zveřejnila svůj program jako první. Neposuzujeme, jestli je to dobře/špatně/jestli to je zásadní.

Kontrolní hlášení se v Poslanecké sněmovně projednávalo na konci roku 2014 a to v rámci novely zákona o DPH. Šlo o sněmovní tisk 291.

Konkrétně v prosinci jednali poslanci o vráceném návrhu ze Senátu. V rámci schůze 22. prosince byl zákon kritizován zejména opozičními TOP 09 a ODS, z nichž ODS skutečně brojila proti kontrolnímu hlášení, zatímco TOP 09 kritizovala primárně legislativní činnost ministra Babiše a jeho údajný přístup ke státu obecně. Ze stenozáznamu můžeme citovat např. právě předsedu ODS, který ke kontrolnímu hlášení uvedl:

„Já bych připomenul v několika bodech naše hlavní argumenty proti povinnému kontrolnímu hlášení. Opravdu jenom velmi stručně:1. Zasáhne to čtvrt milionu podnikatelů, kteří jsou plátci DPH.

2. Ročně to bude stát tyto podnikatele až 1,37 mld. korun.

3. Každý měsíc jim to vezme, a to je odhad vlády, tři a půl hodiny jejich času.

4. Znamená to minimálně šestou a rozhodně ne poslední změnu daňových zákonů v tomto období.

5. Je to přípravný krok k zavedení registračních pokladen.

6. Je to vlastně další touha státu evidovat, kontrolovat, sledovat každý náš krok.“

Je také faktem, že k danému návrhu ODS podala pozměňovací návrh (konkrétně předseda Fiala), který měl vyjmout z povinnosti podávat hlášení podnikatele s ročním obratem nižším než 1 milion korun.

O samotném zákomu se v Poslanecké sněmovně hlasovalo dvakrát (ve 3. čtení a po vrácení zákona Senátem), v obou případech pak byla ODS proti.