Předně uveďme, že ověřujeme pouze faktické části výroku, nebudeme se tedy věnovat otázce zrušení Senátu ani názoru poslance Rozvorala.
Návrh na zmrazení platů vrcholných politiků se již tradičně objevil v předvolebním období na stolech poslanců, tentokrát jej předložila vláda. Poslanci jej už v prvním čtení jednomyslně přijali.
Začátkem října byl návrh (.pdf) novely zákona o platu představitelů státní moci předložen senátnímu Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu a věnoval se mu i Ústavně právní výbor Senátu. Oba výbory doporučovaly jeho zamítnutí. Horní komora Parlamentu projednávala tento návrh 27. října na své 17. schůzi a podle doporučení výborů jej zamítla (.pdf). Přítomných bylo 68 senátorů a 57 se vyslovilo pro zamítnutí návrhu novely zákona a pět proti. Mezi argumenty pro zamítnutí návrhu patřilo například jeho označení za populistické předvolební gesto. Senátoři také upozorňovali na riziko budoucího skokového nárůstu platů po roce 2026, novela měla totiž k tomuto datu ztratit účinnost (.pdf, str. 2).
Pro doplnění dodejme, že veto Senátu již nelze přehlasovat vzhledem ke skutečnosti, že Sněmovna se v předchozím složení už nebude scházet a veškeré neprojednané návrhy již nelze v novém volebním období projednat. Bývalým poslancům zanikl mandát 21. října, kdy uplynuly přesně čtyři roky od jejich zvolení do Sněmovny. V novém složení se Poslanecká sněmovna sešla poprvé až 8. listopadu na ustavující schůzi.
Mandát nově zvoleným poslancům vznikl už v den zvolení, tedy 9. října, a přestože ještě nesložili poslanecký slib, mohli již vkládat návrhy zákonů do sněmovního informačního systému. To nám na náš dotaz potvrdil tiskový odbor Poslanecké sněmovny, který zároveň poskytl informaci, že touto dobou už několik takových návrhů eviduje. Je však důležité zmínit, že nejde o oficiálně podané návrhy, protože návrhy zákonů se podle § 87 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny podávají do rukou předsedy (předsedkyně) Sněmovny, který 3. listopadu ještě nebyl zvolen. Až momentem jeho zvolení se tedy návrhy stanou sněmovními tisky a jako takové mohou vstoupit do legislativního procesu. Tento postup stran návrhu SPD nám potvrdil také přímo poslanec Rozvoral.
Sněmovní tisky se na webu Poslanecké sněmovny začaly objevovat postupně poté, co byla předsedkyní Sněmovny zvolena Markéta Pekarová Adamová. Návrh (.pdf) skupiny poslanců SPD (str. 4–5) na zmrazení platů politiků do roku 2025 se objevil na sněmovním webu 15. listopadu a je datován k 3. listopadu 2021.
Poslanci SPD tedy skutečně 3. listopadu podali návrh na zmrazení platů politiků, obdobný tomu, který dříve zamítl Senát. Ačkoli mohou poslanci podávat návrhy již ode dne nabytí mandátu, sněmovními tisky, o kterých by Sněmovna mohla jednat, se takové návrhy mohou stát až poté, co se dostanou do rukou zvolenému předsedovi či předsedkyni. V mezidobí tak vzniká prostor pro podávání poslaneckých návrhů, jejichž existenci však nelze na webu Poslanecké sněmovny ověřit. Proto jsme i my počkali a až nyní můžeme potvrdit, že výrok Radka Rozvorala ze 3. listopadu je pravdivý.
