Robert Plaga

5. října 2020 vláda na jednání rozhodla (.pdf, str. 1) o uvolnění 2,9 milionů respirátorů ze státních rezerv pro pedagogické i nepedagogické zaměstnance. Dále vláda upřesnila, že je „prostřednictvím Hasičského záchranného sboru (…) pošle krajům a hlavnímu městu Praze, které je následně rozešlou do škol a školských zařízení“. Každý pedagogický i nepedagogický zaměstnanec tak měl obdržet 10 kusů těchto ochranných prostředků. Respirátory byly distribuovány krajům následující den z policejního skladu v Opočínku na Pardubicku, přičemž další distribuce školským zařízením už záležela na jednotlivých krajích.

22. února 2021 poté vláda rozhodla o dalším bezplatném poskytnutí respirátorů do škol: „Ze skladů Správy státních hmotných rezerv bude uvolněno také 3 467 312 kusů respirátorů (…), které vláda pošle bezplatně do škol a dalších školských zařízení. Jejich zaměstnanci dostanou v období od 1. března 2021 do 31. března 2021 po třech respirátorech na týden. Jedná se o školy a školská zařízení, ve kterých bude povolena prezenční výuka od 1. března 2021 (otevření škol bylo nakonec odloženo, pozn. Demagog.cz) a následně podle harmonogramu schváleného vládou 15. února.“

Dle zpráv z 8. března následně některé školy část z téměř 3,5 milionu respirátorů ze státních zásob již obdržely, další poté na dodávku teprve čekaly. O zaslání respirátorů do škol také na začátku března informoval předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Je tedy pravdou, že celkem stát rozdělil školám cca 6,4 milionu respirátorů.

Doplňme, že většinu škol a školských zařízení v České republice nezřizuje přímo stát, ale kraje a obce, případně soukromé subjekty či církve. Zřizovatelem nicméně mohou být podle školského zákona například také jednotlivá ministerstva.

Zaměstnanci škol však nebyli jedinou skupinou, která od státu obdržela respirátory. V listopadu 2020 vláda totiž uvolnila 3 miliony respirátorů pro zaměstnance sociálních služeb. Ty jsou přitom provozovány především soukromými subjekty nebo subjekty zřízenými církvemi, obcemi či kraji.

Co se týče zodpovědnosti zřizovatele (zaměstnavatele) zajistit ochranné pomůcky (tedy respirátory nebo obdobné prostředky), tu od 1. března 2021 nařizuje mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví (.pdf, str. 4) z 26. února. Pro úplnost dodejme, že tato povinnost pro zaměstnavatele dříve neplatila (.pdf) a na vybavení respirátory se například nevztahovala povinnost zaměstnavatelů „poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky“ podle § 104 odst. 1 zákoníku práce.

Robert Plaga tedy poněkud nepřesně uvádí, že zajištění respirátorů je zodpovědností zřizovatele školy. Tato povinnost však platí až od března 2021 a v době, kdy vláda rozhodla o distribuci respirátorů do škol, tato povinnost neexistovala. Výrok hodnotíme jako nepravdivý především proto, že zaměstnanci škol nejsou jedinou profesní skupinou, které stát rozdělil respirátory, ačkoliv není přímým zaměstnavatelem. 3 miliony respirátorů byly rozděleny také mezi zaměstnance sociálních služeb.

V listopadu 2018 jednala vláda o růstu platů ve veřejném sektoru na následující rok. V tiskové zprávě k tomuto jednání se uvádí: „Vláda také schválila novelu nařízení o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Plní tak svůj další slib, že zvýší od ledna 2019 platy zaměstnanců státního a veřejného sektoru, ale nikoli plošně, nýbrž diferencovaně. Od nového roku se tak zvýší platové tarify zaměstnanců ve veřejných službách a správě o 5 procent". Dále se ve zprávě uvádí, že v některých odvětvích, např. u sociálních pracovníků, se pak zvyšovaly platy o 7 procent. U lékařů to pak bylo 2–7 % v závislosti na jejich platové třídě. Platy pedagogických pracovníků v regionálním školství se ve své tarifní složce zvýšily o 10 %.

Vedle tarifní složky však došlo k nárůstu i netarifní složky učitelského platu, o níž rozhodují ředitelé škol. Růst činil dalších 5 %. Celkem tedy na platy pedagogů bylo vyčleněno o 15 % více peněz, což potvrdilo ve své zprávě i Ministerstvo školství.

Souhrnně tak lze říci, že rozdíl mezi růstem platu učitelů a dalších zaměstnanců veřejného sektoru činí více než Plagou uváděná 2 %. Pokud budeme uvažovat pouze zvýšení tarifní složky mzdy pedagogů, je rozdíl mezi navýšením platů pedagogů a zaměstnanců ve veřejných službách 5 procentních bodů a celkový rozdíl, při započítání i zvýšení netarifní části učitelského platu, může pro určité profese dosahovat až 13 procentních bodů.

Současný vládní kabinet se v programovém prohlášení (.pdf, str. 14) zavázal, že do konce roku 2021 se platy učitelů a nepedagogických pracovníků zvýší minimálně o 150 procent oproti jejich průměrné mzdě v roce 2017. Vyjádřeno v číslech, platy by se měly dostat průměrně na hodnotu 45 tisíc korun (.pdf, část B. Zpráva k návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2019, str. 4).

Vláda proto v roce 2018 schválila navýšení rozpočtu pro školský resort, který počítá s 15 % meziročním růstem platů pedagogů v roce 2019. Konkrétně šlo o 10 % navýšení tarifu, dalších 5 % navýšení mohou přidat ředitelé v rámci netarifní složky. Na platy ve školství bylo v roce 2019 celkově vyčleněno 95 miliard korun, což je o 16,1 miliard více oproti předchozímu roku. Průměrný plat učitelů v roce 2019 je tedy cca 39 000 korun.

Do návrhu státního rozpočtu na rok 2020 (.zip, E 00 zpráva SR 2020 srpen BEZ propojení .doc, str. 31), který vláda schválila 16. září 2019, se již promítlo další navýšení platů v oblasti školství. Navržený rozpočtovaný objem prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci na rok 2020 představuje oproti parametrům schváleného rozpočtu na rok 2019 nárůst ve výši 9,38 miliard korun v důsledku navýšení objemu prostředků na platy pedagogických pracovníků v regionálním školství o 10 % a nepedagogických pracovníků v regionálním školství o 7,2 %.

V návrhu střednědobého výhledu na léta 2021 a 2022 (.zip, K 01 SDV 2021-2022 Textová část.docx, str. 31) se dále počítá s navýšením platů v regionálním školství, konkrétně u pedagogů o dalších 9 % a u nepedagogických pracovníků o 7 %. Podle stejného dokumentu (str. 26) obsahuje také rozpočet kapitoly Ministerstva školství navýšení prostředků pro vysoké školy, pro rok 2020 o 0,9 miliard korun oproti roku 2019 a pro rok 2021 o 1 miliardu korun oproti roku 2020. O konkrétním 9 % navýšení se však v dokumentu již nepíše. Navýšení prostředků za účelem zvýšení platů v oblasti školství nebylo obsaženo v původním výhledu na léta 2020 a 2021 (.pdf, str. 50), který byl zpracován již v roce 2018. V tom se sice počítalo s nárůstem 1 miliardy korun na platy učitelů na rok 2020, nicméně na rok 2021 již výhled nepočítal s dalším navýšením těchto prostředků.

Dále není pravdou, že by v minulosti docházelo pouze k „protažení“ rozpočtového roku do dalšího. Například v návrhu střednědobého výhledu rozpočtu na léta 2012 a 2013 (.zip, střednědobý výhled-text.doc, str. 38), který byl schválen společně se státním rozpočtem na rok 2011, byl objem prostředků na platy pedagogických pracovníků (vč. příslušenství) navýšen pro rok 2012 o 4 miliardy korun oproti roku 2011. To bylo i v souladu s programovým prohlášením (.pdf, str. 25) tehdejší vlády Petra Nečase: „Za tímto účelem vláda v roce 2011 a v následujících letech posílí objem platových prostředků pro pedagogické pracovníky resortu o 2,1 mld. Kč. V roce 2012 vláda posílí objem platových prostředků pro pedagogické pracovníky v resortu o další 4 mld. Kč a poté toto navýšení zachová a zmrazí až do roku 2015 v návaznosti na celkovou veřejnou správu, kde platy zmrazí na 3 roky.“ Přehled všech střednědobých výhledů od roku 2011 lze nalézt v informačním systému eKLEP.

Výhled státního rozpočtu na léta 2021 a 2022 počítá s navýšením platů o 9 % u pedagogů a o 7 % u nepedagogických pracovníků regionálního školství. Počítá se rovněž s navýšením prostředků pro vysoké školy o 1 miliardu korun oproti roku 2020, 9% nárůst pro vysokoškolské pedagogy však není v dokumentu specifikován. Dále ve výhledu rozpočtu na léta 2012 a 2013 bylo na rok 2012 počítáno s nárůstem rozpočtu vzhledem k plánovanému navýšení platů pedagogů. Není tedy pravdou, že by měl ministr školství Plaga poprvé v historii propsán závazek i do dalších období. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.