Svatopluk Němeček

Výrok dokládá ministr grafem, kde ukazuje celkové výdaje podle parity kupní síly ve vybraných zemích OECD a USA a podíl výdajů na zdravotnictví v % HDP v roce 2012.

Zdrojem grafu je ročenka OECD z roku 2014 (data byla dále zpřesňována, aktuální údaje v databázi OECD se tedy mírně liší). K dispozici jsou nyní už i novější data za rok 2013, celková čísla ani podíly na HDP se ale příliš neliší. Připravili jsme aktualizovanou verzi tohoto grafu. I z něj nicméně vyplývá, že v poměru k HDP stojí české zdravotnictví poměrně málo.

Zdroj: Statistika OECD

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť Němeček korektně popisuje záměry ČSSD i pravicových stran v oblasti financování zdravotnictví.

ČSSD ve svém dlouhodobém programu (.pdf, str. 54) uvádí:

"ČSSD se nebrání tomu, aby v řadě případů (investice do zdraví, do vzdělávání, rekvalifikace, bydlení, sociální péče, přístup občanů k informacím apod.) byly využívány i soukromé zdroje. Nemůže však připustit, aby přístup k těmto sociálním službám či ke vzdělání a zdravotní péči byl vázán na povinnou spoluúčast jednotlivce." Ve volebním programu strany (str. 8) pro toto období pak ČSSD vyzdvihovala státní financování zdravotnické péče.

" Prosazujeme zdravotnictví jako veřejnou službu založenou na principu solidarity zdravých lidí s nemocnými, na principu neziskovosti, rovnosti a dostupnosti péče.Základem financování systému je veřejné neziskové zdravotní pojištění. Nezastupitelnou roli v zajištění financování veřejného zdravotnictví musí hrát stát.

Zdravotní péče bude zajišťována především veřejnými neziskovými nemocnicemi státu i krajů a sítí
převážně privátních ambulantních zdravotnických zařízení."

Postoj strany také dokládá fakt, že vláda Bohuslava Sobotky 2. července 2014 schválila novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, která poplatky ruší. Toto následně koalice prosadila i v Parlamentu ČR a poplatky (tj. část soukromých zdrojů do zdrav. systému) byly zrušeny.

TOP 09 ve svých programových cílech počítá se spoluúčastí pacientů. Doslova na svém webu uvádí:

"Pro lepší financování systému a využití zdrojů dopracování legislativy pro definování nároku včetně nadstandardu, což by mělo přinést další zdroje pro péči a umožnit dobrovolné připojištění.Sociálně citlivé zvyšování finanční spoluúčasti na zdravotních službách tak, aby bylo možno zachovat úroveň zdravotní péče bez zvyšování povinného zdravotního pojištění; zde je třeba připomenout, že Česká republika má jednu z nejnižších spoluúčastí ze zemí OECD."Občanští demokraté jsou stranou, která zapojení soukromých zdrojů do zdravotnictví podporuje. Ve svém volebním programu pro toto období uvádějí:

"Je však zcela nereálné uhradit z veřejného zdravotního pojištění veškerou základní i specializovanou péči a současně udržet její vysokou kvalitu. Při rozumné spoluúčasti pacienta s možností komerčního připojištění to však za možné považujeme.Budeme nadále prosazovat, aby pacienti měli možnost reálně a zcela otevřeně připlatit si nadstandardy, případně se na ně připojistit."

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože i když vláda přistoupila k rušení některých poplatků a také k opětovnému nezavedení poplatku za hospitalizaci, tak není pravdou, že by výpadek z nich plně kompenzovala zvýšením platby za státní pojištěnce z roku 2014.

Ministr zdravotnictví mluví o tom, že koalice se shodla na zrušení poplatků a tento slib také dodržela. Současně také přislíbila, že výpadek z regulačních poplatků bude saturovat navýšení platby za státní pojištěnce (studenti, penzisté, nezaměstnaní).

To vyplývá z programového prohlášení vlády Bohuslava Sobotky, části 3.3 Ministerstvo zdravotnictví :

"Vláda nebude znovu zavádět poplatek za hospitalizaci. S účinností k 1. lednu 2015 zruší poplatek za recept i za ošetření v ambulantní sféře. Ponechá pouze regulační poplatek za využití pohotovostních služeb. Výpadek zdrojů spojených se zrušením regulačních poplatků bude systému veřejného zdravotního pojištění a následně poskytovatelům péče kompenzován ze státního rozpočtu."

Ve stejné části pak programové prohlášení uvádí, že "vláda zavede pravidelnou valorizaci platby za státní pojištěnce."

Příslušná legislativa byla schválena v roce 2014. Vládou prošla novela zákona o veřejném zdravotním pojištění 9. dubna, následně prošla hladce také celým legislativním procesem. Tento zákon znamenal zvýšení měsíční platby za státní pojištěnce o 58 korun a to od 1.7. 2014. Tento krok (.doc, str. 6) do systému veřejného zdravotního pojištění měl zajistit podle důvodové zprávy k zákonu v prvním půlroce 2,1 mld. dodatečných příjmů a za každý další rok pak nárůst 4,2 mld. oproti původnímu stavu.

Stejně tak návrh přímo počítá s legislativním vymezením kompenzací za výpadek ze příjmu poplatku za hospitalizaci a to konkrétně novelizací § 40 zákona (odst. 3 a 4) o veřejném zdravotním pojištění.

Zrušení poplatků však znamenalo pro zdravotnický systém větší výpadek. Novela, která tyto poplatky ruší, byla schválena ve druhé polovině roku 2014. Důvodová zpráva k tomuto návrhu (novela zákona o veřejném zdravotním pojištění) popisuje, že právě zvýšení platby za státní pojištěnce bude budoucí výpadek v systému saturovat (str. 6). Příjem z poplatků vyčísluje pro rok 2013 na 3,27 mld. korun, to této částky však nepočítá poplatky za hospitalizaci, které byli zrušeny už dříve.

Data Asociace českých a moravských nemocnic (.doc) uvádějí, že celkem za regulační poplatky se vybere 5,47 mld. korun. Z toho zmíněné poplatky za hospitalizaci v nemocnici činily 2,1 mld. korun.

Tedy pro rok 2014 skutečně vláda plně vykompenzovala zkušení hopistalizačního poplatku, pro rok 2015 se zvýšil výběr platby za státní pojištěnce o 4,2 mld., tedy pro plnou saturaci výpadku z důvodu politického rozhodnutí zrušit poplatky vládě chyběla ještě asi jedna miliarda. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť Němeček nemá pravdu v otázce zdroje pokrytí výpadku za regulační poplatky. Pro doplnění uvádíme, že i v roce 2015 došlo k valorizaci a to ve výši 3 % (1,8 mld. korun), tyto prostředky však byly avizovány na jiná účel, konkrétně na platy.

201420152016Výpadek výnosu z poplatků za hospitalizaci2,12,12,1Výpadek výnosu z dalších poplatků-3,33,3Kompenzace z navýšení platky za státní pojištěnce2,14,24,2Rozdíl0,0-1,2-1,2

Podle zatím poslední dostupné ročenky ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR) z roku 2013, která sčítá veškeré veřejné výdaje na zdravotnictví, a to jak ze státního a územních rozpočtů, tak výdaje pojišťoven, hodnotíme výrok jako pravdivý. Během působení Leoše Hegera na ministerstvu zdravotnictví se nepodařilo dosáhnout navýšení rozpočtu resortu, zároveň se z něj ale nic neubíralo, rozpočet resortu během této vlády stagnoval.

V letech 2010-2013, kdy vládla Nečasova vláda, jejímž ministrem Heger byl, se náklady na zdravotnictví z veřejných rozpočtů dokonce snižovaly, mezi lety 2012 a 2013 se podle předběžných údajů snížily i celkové výdaje pojišťoven. Celkové veřejné výdaje na zdravotnictví tak v tomto období stagnovaly či se meziročně dokonce mírně snižovaly.

Předně je třeba říci, že nehodnotíme (ne)důvodnost stanovení výše vyměřovacího základů, nýbrž pouze to, zda výše odpovídá a dále také míru čerpání.

Od roku 2006 je pro osoby samostatně výdělečné činné vyměřovacím základem opravdu 50 % příjmů ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení.

Co se týče čerpání zdravotní péče, kompletní data nejsou bohužel k dispozici, mimo jiné i z důvodu, že některé pojišťovny své pojištěnce ve statistikách takto neodlišují. Nicméně v únoru loňského roku otevřel tuto diskuzi předseda odborové centrály ČMKOS Josef Středula, když nařkl živnostníky z přečerpávání zdravotnického systému ve vztahu k tomu, kolik sami odvádějí. Tuto informaci však vzápětí vyvrátil server Podnikatel.cz na základě údajů poskytnutých zdravotními pojišťovnami. Jak jsme naznačili výše, ne všechny z nich jsou schopné (a ochotné) podobné informace vydat. Nicméně zdroje poskytla jednak Všeobecná zdravotní pojišťovna - se 6 miliony klientů největší tuzemská pojišťovna - a dále také Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví (OZP). Obě se přitom shodují na tom, že živnostníci více do systému odvádějí než z něj čerpají.

Z vyjádření tiskového mluvčího VZP, která v r. 2013 evidovala přibližně 300 tisíc pojištěnců - osob výlučně samostatně výdělečně činných (bez pracovního poměru): „Tito pojištěnci zaplatili na pojistném 6,5 miliardy koruna za péči o ně VZP uhradila 3 miliardy korun. Tedy spotřebovali polovinu zaplaceného pojistného. Průměrná platba pojistného byla přes 22 tisíc Kč a průměrné náklady přes 10 tisíc Kč.“

Vedle toho OZP poskytla data z r. 2014, kdy evidovala 41 902 takových pojištěnců, kteří dohromady zaplatili na pojistném 666 033 449 Kč, přičemž uhrazeno za ně bylo jen 462 199 489 Kč.

Svatopluk Němeček tedy nemluví pravdu, když říká, že OSVČ jsou "černými pasažéry" podobně jako pojištěnci, za které platí pojištění stát, a že OSVČ čerpají doplna, zatímco odvádějí jen polovinu. Odvod osob samostatně výdělečně činných je dle zdravotních pojišťoven vyšší než jejich čerpání, nelze tedy hovořit o tom, že by se OSVČ "vezly na systému".

Podle otevřených dat ministerstva financí platil stát v dubnu 2016 za 6 036 127 státních pojištěnců (děti, důchodce, osoby na rodičovské dovolené, nezaměstnané, ve výkonu trestu a podobně). To je skutečně přibližně 57 % ze všech obyvatel České republiky. Zbylých 43 % pak "drží ten systém", tj. přispívá do něj odvodem ze svého příjmu.

Čísla potvrzuje i analýza Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a serveru Podnikatel.cz z května 2015, podle které bylo v ČR 992 024 aktivních OSVČ a 4 717 489 - tato čísla není možné jen tak sčítat z důvodu možných duplicit (více pracovních poměrů, více živností, souběh živnosti a zaměstnání).

Podobný údaj najdeme i při porovnání počtu odevzdaných ELDP (Evidenční listy důchodového pojištění, vedený pro každou osobu účastnou důchodového pojištění) - v roce 2015 jich bylo odevzdáno 5 808 569.

Novela zákona č. 95/2004 Sb. je v tuto chvíli ve Sněmovně a čeká ji první čtení. To se uskuteční na 44. schůzi PSP v úterý 3. května 2016 jako první bod programu, tedy opravdu následující týden. Ministr Němeček tedy situaci popisuje zcela korektně.

Je pravdou, že novelizacezákona o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání k dnešnímu dni nedorazil do Poslanecké sněmovny a je stále evidován na vládě, nemůžeme však s určitostí říct, že se nachází přímo v Legislativní radě vlády.

Pokud se však podíváme na platné znění s vyznačením navrhovaných změn (.docx), seznáme, že opravdu kalkuluje s modelem čtyřletého středoškolského vzdělání s roční nástavbou. Klíčovým ustanovením je § 5 odst. 1 písm. c, který zakotvuje právě nástavbu jako podmínku pro získání způsobilosti všeobecné sestry, a to pro absolventy středních škol z oboru porodní asistentky (§ 6 odst. 1 písm. c), zdravotnického záchranáře (§ 18 odst. 1 písm. c) nebo praktické sestry (§ 21b odst. 1 písm. a, b). Rovněž je vyškrtnut § 5 odst. 2, který doposud stanovoval všeobecné sestře povinnost odsloužit 3 roky pod odborným dohledem.

Co se týče srovnání s Německem, tento návrh je skutečně krokem k přiblížení se německé úpravě. Tam je v současné době systém vzdělávání sester oproti Česku jednodušší, jak ostatně potvrzuje i mluvčí německé asociace zdravotních sester Johanna Knüppelová. S tím se ztotožňuje i zpráva (eng.) Evropské komise (ač z roku 2000), která detailně popisuje podmínky výkonu povolání zdravotních sester v Německu. Na stranách 5-7 popisuje nutnost absolvování středoškolského vzdělání v této oblasti a následný "trénink" nebo také školení, které se ovšem zdaleka nerovná náročnosti vysoké školy. V podobném smyslu se vyjádřil i místopředseda výboru pro zdravotnictví PSP David Kasal.

Z těchto důvodů je vyjádření Svatopluka Němečka pravdivé ve všech svých částech.

Příslib ČSSD, potažmo tedy i premiéra Sobotky, byl vydán ve formě prvomájového manifestu strany. Text jako prioritu označuje udržení kvalitních pracovníků ve zdravotnictví a školství. Navrhuje tedy navýšit tarifní platy zdravotních sester, lékařů a zaměstnanců ve školství o 10 %. Manifest zahrnuje také další pracovníky veřejného sektoru, například hasiče, policisty a lidi pracující ve sociálních službách, těm strana navrhuje navýšit tarifní platy 5 %.

Podle tiskové zprávy Ministerstva zdravotnictví ČR bylo schváleno navýšení tarifních platů o 5 % od 1. ledna 2016. Dle webu Vlády ČR je to možné díky zvýšení plateb za státní pojištěnce o 1,8 miliardy korun. Zmiňované navýšení od ledna 2016 odrážejí platové tabulky, které tvoří přílohu nařízení č. 278/2015 Sb, které novelizuje nařízení vlády, respektive nahrazuje jeho dřívější novelizace.

Závěrem je třeba dodat, že daný slib nelze považovat za nic víc než předběžné plány, premiéra ani vládu nijak formálně nezavazují. Vzhledem k tomu, že neexistují relevantní statistiky o počtu pracovníků v českém zdravotnictví ani o platech jim vyplacených, není možné přesně říci, kolik peněz přineslo zdravotníkům letošní pětiprocentní navýšení a zda příští rok stejným navýšením přibude na platech 3,5 miliardy korun. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Výrok je možné hodnotit jako pravdivý. Jeho jednotlivé části jsou rozebírány níže:

Ministr Němeček skutečně absolvuje některé cesty do regionů společně s premiérem. Od začátku roku 2016 to byla např. Kroměříž nebo Brno.

Němeček v té souvislosti hovoří o závazku premiéra zvýšit o 10 % tarifní platy pro lékaře a pro zdravotní sestry.

V prvomájovém manifestu premiéra Sobotky z 1. května 2016 je explicitně řečeno, že "ČSSD navrhuje zvýšit od ledna 2017 tarifní platy zdravotních sester a lékařů ... o 10 %". Tento záměr vyjadřuje Sobotka také ve svém příspěvku na Twitteru z 13. dubna 2016.

Sobotka na Twitteru dále píše, že prostor pro stabilizaci zdravotnictví chce nalézt v rozpočtu na rok 2017. Podle České televize prohlásil Sobotka právě během návštěvy v Kroměříži: „Budu chtít jako předseda vlády, aby se příští rok zvýšila platba státu za státní pojištěnce. A budu chtít, aby se zvýšily tarifní platy o zhruba deset procent."

Vláda na své schůzi 2. května 2016 projednáváNávrh střednědobých výdajových rámců na léta 2017 až 2019, ve kterém by mělo být upřesněno, jaké zdroje hodlá premiér Sobotka konkrétně využít. Znění tohoto návrhu není zatím k dispozici.

Reálně vláda Bohuslava Sobotky tarifní platy zdravotníků zvyšovala již dvakrát, pokaždé o 5 %.