Tomáš Macura

Tomáš Macura ve svém vyjádření zřejmě odkazuje na období let 2012–2013, kdy se zadluženost Ostravy vyšplhala z 5,8 mld. Kč v prosinci 2012 až na 6,7 mld. Kč o rok později. V současné době se podle údajů Ministerstva financí z prosince 2021 zadluženost města pohybuje kolem 2,7 mld. Kč, což je skutečně méně než polovina dluhu z let 2012–2013.

Na konci roku 2014, kdy se Tomáš Macura (ANO 2011) stal poprvé primátorem Ostravy, činil dluh města 3,8 miliardy korun. Ten k 31. prosinci loňského roku dle dat Monitoru státní pokladny, který provozuje Ministerstvo financí, klesl přibližně o miliardu na 2,8 mld. Kč.

Stav financí na běžných účtech města v tomto období naopak rostl, z 2,8 mld. Kč na konci roku 2014 až na 5,2 mld. Kč v roce 2021. Jak dluh, tak stav na účtech zobrazuje následující graf.

Pokud bychom do hospodaření města zahrnuli také městské příspěvkové organizace, vypadal by vývoj sledovaných ukazatelů následovně:

Z porovnání obou grafů vyplývá, že příspěvkové organizace Ostravy mají konstantně nízké zadlužení a ani výše jejich prostředků na běžných účtech se v posledních několika letech příliš neměnila.

Tomáš Macura tedy správně popisuje trend, ke kterému v Ostravě došlo. Od roku 2014 se daří snižovat dluh a zvyšovat objem financí na běžných účtech. Téměř přesně uvádí i některé částky: v roce 2014 činil dluh Ostravy 3,8 mld. Kč, tedy téměř ve výroku zmiňovaných 3,9 mld. Kč. Dle nejnovějších dostupných dat z konce minulého roku měla Ostrava na účtech 5,2 mld. Kč, a i v tomto případě je tak odchylka od Tomášem Macurou uváděných 5,5 mld. Kč minimální.

Od skutečného stavu na účtech v roce 2014 se ale Tomáš Macura odchýlil více. Na konci roku 2014 totiž měla Ostrava 2,8 mld. Kč, nikoliv 2 mld. Zadlužení na konci roku 2021 pak nedosahovalo 3,2 mld. Kč, ale jen 2,8 mld. Kč. Vzhledem k tomu, že vždy pracujeme s údaji platnými ke konci roku a nikoli s přesnými údaji pro danou část roku a Tomáš Macura zároveň správně popisuje trend, viditelný i v meziročním vývoji, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Tomáš Macura se stal primátorem Ostravy na konci roku 2014, pozici primátora obhájil i v roce 2018. Hodnocení výroku jsme tedy posuzovali na datech z let 2014–2021. Pro úplnost dodejme, že Macura se stal primátorem až v listopadu roku 2014 a na přispívání do fondů v tomto roce měli vliv převážně jeho předchůdci. 

Tomáš Macura mluví o odkládání v „časech dobrých“. To je poměrně neurčité označení, pokud se ale podíváme na ekonomický výkon Česka optikou růstu HDP, tak za „dobré“ roky lze označit celé období od roku 2014 s výjimkou roku 2020.

Abychom zjistili, kolik si město Ostrava odkládá do „fondů a do různých dalších rezerv“, musíme se podívat do výkazů účetní závěrky města za jednotlivé roky, respektive do jejich příloh. Tam můžeme pod písmenem F a označením „Doplňující informace k fondům účetní jednotky“ nalézt přehled toho, jaký byl stav městských fondů na začátku a na konci roku, a kolik město z fondu vyčerpalo a kolik do něj vložilo. Stejná data pak nabízí také Monitor státní pokladny, aplikace Ministerstva financí.

Následující graf zachycuje nárůsty či poklesy stavu na městských fondech v jednotlivých letech. Můžeme vidět, že kromě roků 2014 a 2015 docházelo každoročně k nárůstu uložených prostředků. Nejvíce se fondy zvětšily v letech 2017 a 2021.

Naopak výrazný pokles proběhl v roce 2014, to bylo způsobené vyplacením peněz z tzv. umořovacího fondu v celkové výši 2,5 mld. Kč, kterými město splatilo dluhopisy vydané v roce 2004. Pokles pokračoval i v roce 2015, tentokrát ale již jen o 27 milionů oproti roku 2014. To bylo způsobeno ukončením příspěvků do umořovacího fondu. V roce 2017, kdy došlo k nejvyššímu nárůstu, pak došlo mj. k navýšení Fondu pro rozvoj Městské nemocnice Ostrava o 420 mil. Kč. Město si také v posledních letech ukládá peníze do Fondu pro výstavbu nového koncertního sálu.

Město Ostrava si tedy v letech, kdy byl primátorem Tomáš Macura, skutečně ukládalo peníze do různých fondů a zároveň se mu dařilo celkový objem prostředků ve fondech navyšovat, a to včetně ekonomicky „nedobrého“ roku 2020. Doplňme, že městu se ve stejném období také dařilo snižovat celkový dluh – navyšování fondů tedy nebylo na úkor zadlužování Ostravy.

Gabriela Pokorná, tisková mluvčí Magistrátu města Ostravy, sdělila v červnu 2022 serveru Podnikatel.cz, že statutární město Ostrava podpořilo v uplynulých dvou letech malé a střední podnikatele postižené důsledky proticovidových opatření souhrnnou částkou přes 130 milionů korun. Město Ostrava ze svého rozpočtu částku uvolnilo v několika vlnách, a to různými formami, včetně slev a odpuštění nájmů, odpuštění místních poplatků nebo finančními dary.

Ostrava zároveň loni skutečně zajistila finanční pomoc stánkařům z vánočních trhů. Rada města Ostravy v loňském roce schválila poskytnutí finančního daru ve výši 20 000 korun třiceti stánkařům, kteří měli uzavřenou smlouvu s organizátorem Ostravských Vánoc. Primátor Tomáš Macura tehdy dar komentoval jako „poskytnutí co nejrychlejší pomoci postiženým prodejcům“, prý ale nešlo o kompenzaci ztráty jejich předpokládaných výdělků.

O poskytnutí peněžité pomoci rada rozhodla 7. prosince 2021 (.pdf, str. 45) a vedoucímu odboru financí a rozpočtu uložila (str. 46), aby stánkařům částku zaslal do 14. prosince, tedy do týdne.

Doplňme, že vláda vyhlásila 25. listopadu 2021 nouzový stav, v rámci jehož protiepidemických opatření byl zaveden i zákaz konání vánočních trhů s platností od 18:00 následujícího dne – tedy v den, kdy měly vánoční trhy oficiálně začínat.

Město Ostrava podle tiskové mluvčí Pokorné podpořilo malé a střední podnikatele částkou přesahující 130 milionů korun. Podnikatelé skutečně získali od města finanční dar i během zrušených vánočních trhů. Tomáš Macura svým výrokem poukazuje na rychlost výplaty této pomoci, přičemž rada skutečně rozhodla o zaslání peněžité pomoci do týdne od schválení částky. Výrok Tomáše Macury proto hodnotíme jako pravdivý.

V současné době činí průměrný nájem v Ostravě 205 Kč za metr čtvereční. V případě městských bytů se částky liší podle lokalit. Například v části Ostrava-Jih činilo průměrné nájemné za obecní byty 65 Kč/m², po letošním zvýšení pak kolem 70 Kč/m². Městská část Ostrava-Poruba pak k pronájmu nabízí byty v rozmezí 80–90 Kč/m².

V případě nájmů za městské byty se nám bohužel nepodařilo dohledat souhrnný průměr. Tomáš Macura nicméně téměř přesně vyčíslil průměrný nájem v Ostravě a zároveň poukazuje na výrazně nižší nájmy u městských bytů.

Nadační fond Pravda o vodě na základě výročních zpráv a webů jednotlivých vodáren vypracoval přehled o cenách vody v letošním roce ve více než 300 městech. Do konečné ceny vody se započítává cena vodného a stočného.

Z krajských měst je voda nejlevnější v Českých Budějovicích (87,02 Kč/m³). Druhá nejlevnější cena vody je v Brně (87,11 Kč/m³) a třetí v Ostravě (88,46 Kč/m³).

Společnost Ostravské vodárny a kanalizace (OVAK), která v Ostravě zajišťuje provoz vodohospodářské infrastruktury, má ohledně ztráty vody data k dispozici od roku 1996. V tiskové zprávě firmy stojí, že v roce 1996 úroveň ztráty vody dosáhla výše 36 %, což odpovídalo 16 milionům m³. Podle Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR) ztráty vody v Ostravě loni dosáhla 1,246 milionu m³, tedy 7,4 procent, což činí historické minimum. 

Nízká cena vody v Ostravě také částečně souvisí právě s nízkou ztrátovostí vody. Jak totiž uvádí například Deník veřejné správy, mezi faktory ovlivňující cenu vodného a stočného patří i ztráty vody v potrubní síti.

Nejlevnější vodu z krajských měst mají České Budějovice, následované Brnem. Ostrava se nachází na třetím místě. Na ceně vody v Ostravě se projevila také nízká ztrátovost vody, která je výrazně pod českým průměrem. Tomáš Macura z výčtu měst s nejlevnější vodou opomenul České Budějovice, ostatní údaje ovšem uvádí správně. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Rada města již v dubnu 2018 schválila záměr (.pdf, str. 41) na vyhlášení soutěže o návrh koncertní haly města Ostravy. Samotnou soutěž o návrh na řešení koncertní haly město vyhlásilo (.pdf) 22. srpna 2018. Výstavba koncertní haly s kapacitou až 1300 diváků by pak mohla vyjít zhruba na 1,5 miliardy korun.

Nové městské zastupitelstvo, které vzešlo z komunálních voleb roku 2014, na svém 10. zasedání dne 14. října 2015 přijalo novou loterijní vyhlášku (jako obecně závaznou vyhlášku č. 8/2015). I přes poměrně dlouhou debatu (.pdf, str. 8-17), se při hlasování (.pdf, str. 17) příliš neprojevila opozice. Z členů zastupitelstva bylo 43 pro návrh, 0 proti a 10 členů se zdrželo hlasování.

Nová vyhláška byla přijata tedy skoro rok po volbách. Jejím přijetím skončila platnost předchozí vyhlášky č. 11/2011, kterou se regulovalo provozování výherních hracích přístrojů, interaktivních videoloterijních terminálů a lokálních loterijních systémů na území statutárního města Ostravy. I tato vyhláška byla přijata hladce a jednomyslně (53 hlasy pro). Z dostupných záznamů nelze dohledat šíři debaty a případné neshody k vyhlášce (.pdf, str. 23).

Když Macura hovoří o "marných pokusech" předchozího vedení, míní nejspíš nenaplněnou snahu o revizi této vyhlášky, která rezonovala hlavně v roce 2013. Na jednání zastupitelstva města z 10. zaří 2014 nebyl přijat ani jeden ze tří revizních návrhů, navrhovaný plošný zákaz byl odmítnut jak neekonomický. Dle zápisu se snahy lidí o širší zákaz táhnou už druhým rokem. Těsně před volbami však byla revize odsunuta na neurčito (.pdf, str.11-16).

Nová vyhláška přitom kopíruje zadání té původní. Přesto jsou tu některé zásadní rozdíly. Nová vyhláška v úvodu operuje s obecnějším pojmem "sázkové hry". Měla by proto postihovat širší pole subjektů, vzhledem ke skutečnosti, že neřeší na jakém přístroji či jakým způsobem se "sázková hra" provozuje.

Odlišněji přistupuje i k omezení místa (článek 1 obou vyhlášek). Ve staré vyhlášce bylo zakázáno provozování výherních a dalších sázkových automatů jen na určitém úzce vymezeném území, a tedy všude jinde bylo jejich provozování povoleno. Nová vyhláška k problému přistupuje opačně. Zakazuje přistroje a obecně "sázkové hry" plošně, přičemž následně taxativně vymezuje místa, kde je jejich provozování povoleno. Nová verze tak v zásadě koresponduje s návrhy diskutovanými "starým" vedením v roce 2014. Tehdy však nebyly skrz politickou vůli průchodné.

Dle výročních zpráv městské policie Ostrava je projekt "stacionárních míst prevence" neboli kontaktních míst v běhu již od roku 2008. Běžel tedy kontinuálně a zmínky o nových kontaktních místech lze nalézt ve zprávách z let 2014 (s. 19), 2015 (s. 19), 2016 (s. 17). Nejedná se tedy o politiku čistě aktuálního vedení města.

Skutečností je fakt, že v nejnovější zprávě informace o kontaktních místech chybí a je nahrazena pasáží o "prevenci v sociálně vyloučených lokalitách" (.pdf, s. 22). Tedy, že se vedení města snaží úžeji zaměřit v rámci projektu stacionárních míst prevence na sociálně vyloučené lokality.

Jak informovala média, výběrové řízení na nové tramvajové vozy vyhrála Škoda Transportation s nejnižší cenovou nabídkou 1,9 miliard korun. Dne 7. 9. 2018 zakázku schválilo představenstvo Dopravního podniku a.s. (DPO) a jeho dozorčí rada.