Tomáš Petříček

Největší investiční spolupráce s Tchaj-wanem probíhá v oblasti elektrotechnického průmyslu, kde se vyskytují téměř dvě pětiny všech investičních projektů. Největším tchajwanským investorem je firma Foxconn, která má v ČR i své pobočky. Foxconn se specializuje na výrobu elektroniky a počítačových součástek.

Podle metodiky ČNB se výpočet přímých zahraničních investic (PZI) stanovuje jako součet základního kapitálu, reinvestovaného zisku a ostatního kapitálu (.pdf, s. 2–3). Celkový stav PZI v ČR dle jednotlivých zemí ČNB uvádí pro roky 2014–2018. Ke konci roku 2018 byla hodnota tchajwanských investic v ČR 1,69 miliardy korun. Největší hodnotu měly tchajwanské investice o rok dříve, kdy dosáhly výše 5,94 miliardy. Tato změna je způsobena především změnou v rámci ostatního kapitálu, do kterého mimo jiné spadají poskytnuté a přijaté úvěry (.pdf, s. 2–3). V jednotlivých letech se ale v rámci asijských zemí Tchaj-wan na 3. pozici nikdy nenacházel, pohyboval se mezi 9. a 5. místem.

O trochu odlišnější je pozice Tchaj-wanu, pokud se podíváme na stav PZI v ČR podle zemí a NACE2 odvětví (tabulka 3.3) a zaměříme se jenom na zpracovatelský průmysl. Ke konci roku 2018 byla hodnota tchajwanských investic do českého zpracovatelského průmyslu 1,36 miliardy korun. Největší hodnotu měly tchajwanské investice do tohoto odvětví o rok dříve, kdy dosáhly výše 5,69 miliardy. V jednotlivých letech se v rámci asijských zemí Tchaj-wan pohyboval mezi 7. a 3. místem, s výjimkou roku 2015, kdy se zařadil na poslední pozici.

Dle dostupných dat ČNB pro roky 2014–2018 můžeme zaznamenat o něco lepší pozici Tchaj-wanu v investicích do českého zpracovatelského průmyslu v porovnání s celkovým stavem přímých zahraničních investic ve stejném období. V tomto konkrétním sektorovém odvětví Tchaj-wan obsadil dvakrát 3. pozici, a to v letech 2016 a 2017. Nicméně v celkovém objemu PZI se Tchaj-wan pohyboval mezi 9. a 5 místem, ani v jednotlivých letech 3. místo neobsadil, a proto hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Vídeňská úmluva o diplomatických stycích (nikoli vztazích, jak uvádí ministr Petříček) je součástí našeho právního řádu. Upravuje řadu povinností, které se vztahují na jednotlivé diplomaty i na státy, které tyto diplomaty vysílají a přijímají. Diplomaté tak například musí dbát zákonů přijímajícího státu a nesmí se vměšovat do jeho vnitřních záležitostí. Diplomat také nesmí provozovat žádnou činnost nebo zaměstnání, které by vedlo k osobnímu prospěchu.

Klíčový pro hodnocení daného výroku je však článek 9 dané úmluvy. Ten říká, že:

„1. Přijímající stát může kdykoliv a bez povinnosti uvést důvody pro své rozhodnutí oznámit vysílajícímu státu, že šéf mise nebo kterýkoliv člen diplomatického personálu mise je persona non grata anebo že kterýkoliv jiný člen personálu mise je nepřijatelný. V takovém případě vysílající stát podle okolností buď odvolá tuto osobu anebo ukončí její funkci na misi. Osoba může být prohlášena za non grata nebo za nepřijatelnou předtím, než vstoupila na území přijímajícího státu.

2. Jestliže vysílající stát odmítne nebo opomene v rozumné době vyhovět povinnosti podle odstavce 1 tohoto článku, přijímající stát může odmítnout uznat dotyčnou osobu za člena mise.“

Vídeňská úmluva tak dává přijímacímu státu výslovně právo oznámit vysílajícímu státu, že odmítá dále uznávat daného diplomata za člena zastupitelské mise (článek 43), a to bez udání důvodů. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok ministra Petříčka jako nepravdivý.

Závěrem dodejme, že jednotlivá média se tématu vyhoštění diplomatů jiných států z České republiky opakovaně věnují a upozorňují v této souvislosti zejména na diplomaty Ruska a Číny.

K přechodu vlády nad Hongkongem od Velké Británie k Čínské lidové republice došlo roku 1997. Stalo se tak na základě britsko-čínské dohody, přijaté roku 1984, kdy byl ustanoven systém „jedna země, dva systémy“. Ten zaručuje Hongkongu zachování značné míry autonomie, a to po dobu padesáti let (do roku 2047). Čína se tak zavázala k zachování společenského a hospodářského systému, právního řádu a občanských svobod Hongkongu. Konkrétně je tato záležitost stanovena v článku 5 (.pdf, str. 58) Základního zákona, který říká, že socialistický systém a jeho politika se nebudou v Hongkongu uplatňovat a po dobu 50 let se nebude měnit předchozí kapitalistický systém a způsob života. 

Jednání o předání Hongkongu probíhala mezi britskou a čínskou vládou zejména v 80. letech minulého století a závěrečný akt britsko-čínské dohody byl podepsán v roce 1984. Uvnitř Číny však probíhala jednání o vztahu mezi Čínou a Hongkongem po celý zbytek 80. let. Základní zákon Hongkongu pak byl přijat Všečínským shromážděním lidových zástupců (čínský parlament) a následně vyhlášen čínským prezidentem v roce 1990 (.pdf, str. 56).

Miroslav Poche byl zvolen ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014.

Poslanci EP jsou na základě článku 14 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii voleni na dobu 5 let.

Podle článku 4 odst. 2 Jednacího řádu Evropského parlamentu zůstává každý poslanec ve své funkci až do zahájení prvního zasedání EP po volbách. Tento odstavec Jednacího řádu vychází z článku 3 odst. 3 act (.pdf, str. 6) concerning the election of the representatives of the Assembly by direct universal suffrage, podle kterého funkční období končí i začíná s prvním povolebním zasedáním EP.

Z tohoto vyplývající vnitrostátní úpravu pak můžeme najít v § 52 odst. 1 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu, dle kterého vzniká mandát poslance EP zahájením první schůze EP v novém pětiletém funkčním období EP a zaniká mj. uplynutím funkčního období.

Funkční období 2014-2019 bylo zahájeno 1. července 2014 prvním zasedáním nově zvoleného Parlamentu. Předešlé bylo zahájeno 14. července 2009. Funkční období 2004-2009 pak bylo zahájeno 20. července 2004.

Předběžné datum konání nadcházejících voleb do EP je 23. až 26 května 2019. Což v případě České republiky s největší pravděpodobností bude pátek 24. května a sobotu 25. května. Toto datum by se tedy lišilo pouze o jediný den od konání voleb v roce 2014. S ohledem na prakticky stejné datum konání voleb jako v předchozích letech lze usuzovat, že i první povolební zasedání EP, a tudíž zahájení dalšího funkčního období, proběhne v podobnou dobu jako dříve, tedy v červenci 2019.

I kdyby došlo k prvnímu zasedání EP jindy než v červenci 2019, nebude to (vzhledem k datu konání voleb), květen 2019.

ČSSD do programového prohlášení vlády vnesla některé ze svých programových priorit. Mezi ty hlavní, jak uvádí zpráva ČTK, patří: zákaz privatizace veřejných služeb a společností se státní účastí (v bodě 5, str. 3), zavedení nemocenské v prvních třech dnech stonání ve výši 60 % (str. 10), zálohované výživné (str. 10), zvýšení rodičovského příspěvku na 300 000 Kč (str. 10) či garance nezvyšování spoluúčasti pacientů (str. 29).

Z těchto priorit se však ještě plně nepodařila prosadit jediná.

Co se týká privatizace, ministr dopravy Dan Ťok podle Lidových novin zvažuje privatizaci nákladního železničního dopravce ČD Cargo. Podle Jana Hamáčka ČSSD s úmyslem privatizace ČD Cargo rozhodně nesouhlasí a bude iniciovat koaliční jednání na toto téma.

Kolem nemocenské v prvních třech dnech nemoci (tzv. karenční doba) stále přetrvávají dohady. Andrej Babiš chce návrh změny zákoníku práce propojit i se zavedením e-neschopenek, s čímž naráží na odpor zejména ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové.

Jasno není ani u zálohovaného výživného, tedy doplácení nesplacených alimentů státem. S případným zavedením se počítá nejdříve roku 2020.

Co se týče rodičovského příspěvku, stále se jej nepodařilo navýšit na slíbených 300 000 korun, byť k navýšení o 40 000 korun (na výsledných 260 000 korun) již došlo. Růst rodičovského příspěvku je obsažen v novele zákona o státní sociální podpoře, která byla ministerstvem práce a sociálních věcí 21. září 2018 odeslána do meziresortního připomínkového řízení. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhla (.pdf) zvýšit rodičovský příspěvek na dítě do čtyř let věku na 260 tisíc korun pro rodiče s jedním dítětem, rodiny s dvojčaty a vícerčaty by dále měly nárok na 390 tisíc korun. Maláčová by příspěvky chtěla prosadit od 1. července 2019.

Tato vláda tak sice má ve svém programovém prohlášení priority sociálních demokratů, nicméně současné vládě byla vyslovena důvěra teprve v červenci 2018. Nelze proto reálně očekávat, že by ČSSD mohla svůj program efektivně prosadit.