Tomáš Petříček
SOCDEM

Tomáš Petříček

Bez tématu53 výroků
Zahraniční politika12 výroků
Ekonomika11 výroků
Evropská unie7 výroků
Koronavirus6 výroků
Zdravotnictví2 výroky
Obrana, bezpečnost, vnitro1 výrok
Rozpočet 20211 výrok
Zrušit filtry

Tomáš Petříček

V celé Evropě se ukázalo, že druhá vlna je masivnější.
Deník N, 18. listopadu 2020
Koronavirus
Pravda
Současná podzimní vlna pandemie nemoci covid-19 zasáhla Evropu více než jaře. Zatímco na jaře bylo nejvíce v jeden den nakažených maximálně 37 tisíc, současná druhá vlna zaznamenala nejvíce až 313 tisíc nově nakažených.

Při porovnání první jarní vlny, kdy se evropské země potýkaly s nákazou nemoci covid-19 vůbec poprvé, s právě probíhající podzimní vlnou lze zjistit, že současná situace zasáhla evropský kontinent daleko výrazněji. To znázorňuje i graf níže, zobrazující nové denní potvrzené případy nákazy covidem-19 (v sedmidenním klouzavém průměru) souhrnně za celou Evropu.

Zatímco během jara (první potvrzené případy byly ohlášeny 24. ledna ve Francii) první vlna pandemie kulminovala první dubnový týden s nejvyšším denním přírůstkem 37 747 nakažených (4. duben), současná podzimní vlna dosáhla (k 19. listopadu) svého vrcholu první listopadový týden. Tehdy byl nejvyšší denní počet pozitivně testovaných zaznamenán 6. listopadu, kdy se jednalo až o 313 284 pozitivních případů (dle dat dostupných 20. listopadu).

Počet nových denních potvrzených případů nemoci covid-19 v sedmidenním klouzavém průměru. Zdroj: Our World in Data

Byť v současné době došlo dle grafu k mírnému poklesu k průměru cca 260 tisíc případů, stále se jedná o mnohonásobě vyšší počet nových denních případů než na jaře. Podobný tvar mají pak i grafy v případě jednotlivých států, zmiňme např. Slovinsko, Itálii, Spojené království, Německo či Francii.

Tomáš Petříček

Ministerstvo zdravotnictví představilo protiepidemický systém, který vychází z objektivních kritérií.
Deník N, 18. listopadu 2020
Zdravotnictví
Koronavirus
Pravda
Ministr zdravotnictví Blatný představil 13. listopadu 2020 Protiepidemický systém ČR (PES) vycházející z objektivních dat. Situace v ČR se následně vyhodnocuje pomocí tzv. indexu rizika, který zahrnuje ukazatele, jako je zjednodušený výpočet vývoje reprodukčního čísla aj.

Dne 13. listopadu byl na tiskové konferenci Ministerstva zdravotnictví představen Protiepidemický systém ČR (PES), který má nově řadit kraje do pěti úrovní, od nichž se má odvíjet následné zavádění opatření. Podle Ministerstva zdravotnictví se tak má zlepšit čitelnost a predikovatelnost epidemického vývoje.

Nově vzniklý PES vychází z dat a ukazatelů, podle kterých se určuje takzvaný index rizika. Ten je následně používán k vyhodnocení (.pdf, str. 3) stupně rizika v daném kraji. Tento index má bodové ohodnocení od 0 do 100 a zahrnuje trendy ve vývoji důležitých ukazatelů (.pdf, str. 3), jako jsou 14denní počty nově pozitivních pacientů, 14denní počty nově pozitivních seniorů (věk 65+), 7denní průměrné pozitivity testů na přítomnost SARS-CoV-2 a dynamika nárůstu počtu nově pozitivních (zjednodušený výpočet reprodukčního čísla).

Těmto ukazatelům je následně pro výpočet indexu přiřazena bodová hodnota (.pdf, str. 2–3), jejíž součet je výsledným číslem indexu rizika:

 

Tomáš Petříček

Dalším krokem je testování ohrožených skupin, což je otázka zejména sociálních služeb. Bohužel máme velké množství úmrtí na covid-19. Je to premiantství.
Deník N, 18. listopadu 2020
Koronavirus
Pravda
Největší podíl úmrtí v souvislosti s covidem-19 v Česku spadá do věkových skupin nad 65 let. Testování v domovech důchodců a jiných zařízeních sociální péče probíhá od začátku listopadu. Až do 18. listopadu měla ČR nejvyšší sedmidenní průměr počtu úmrtí na milion obyvatel.

Na základě údajů, které uvádí Ministerstvo zdravotnictví na svém webu, je největší podíl zemřelých osob s covidem-19 mezi staršími lidmi, tedy ve skupině lidí ohrožených covidem-19. Nejzasaženější věkovou skupinou je kategorie mezi 75 až 84 lety. Podíl této kategorie na celkovém počtu úmrtí v souvislosti s onemocněním covid-19 k 15. listopadu 2020 činí 38,9 %.

Z dat v následující tabulce tedy vyplývá, že Česká republika má velké množství úmrtí lidí s covidem-19, kteří spadají do rizikové věkové skupiny.

Dodejme, že statistika úmrtí je platná k neděli 15. listopadu 2020, protože tento přehled je na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví „aktualizován vždy jednou týdně ve středu v 18.15 h a obsahuje data k neděli“.

Plošné testování klientů v domovech pro seniory a v dalších zařízeních sociálních služeb je nařízeno mimořádným opatřením z 30. října 2020, které také nařizuje pravidelné testování např. v domovech pro osoby se zdravotním postižením (.pdf, str. 1). Mimořádné opatření ze 3. listopadu 2020 nařizuje pravidelné testování zaměstnanců sociálních zařízení (.pdf, str. 1). Obě opatření vstoupila v účinnost 4. listopadu 2020.

Testování v domovech pro seniory a dalších sociálních zařízeních již tedy začalo. Ze začátku testování ovšem doprovázel chaos, jelikož zařízení postrádala instrukce a testy.

Co se týče počtu úmrtí, k 18. listopadu 2020, tedy ke dni, kdy byl rozhovor zveřejněn, činil v České republice celkový počet úmrtí v souvislosti s onemocněním covid-19 6 707 zemřelých.

Česká republika je k 18. listopadu 2020 v počtu denních úmrtí s covidem-19 na milion obyvatel v rámci sedmidenních průměrů na druhém místě, přičemž právě v tento den ji předstihla Bosna a Hercegovina. Do té doby však ČR byla od cca poloviny října v počtu úmrtí na milion obyvatel nejhorší na světě.

Graf znázorňující sedmidenní průměr počtu úmrtí s covidem-19 v přepočtu na milion obyvatel v období 9. září 2020 až 18. listopadu 2020. Zdroj: Ourworldindata.org

V celkových počtech úmrtí v souvislosti s covidem-19 v přepočtu na milion obyvatel se pak z níže vybraných zemí na prvním místě nachází Belgie.

Graf znázorňující celkový počet úmrtí v přepočtu na milion obyvatel v období od 1. září 2020 do 18. listopadu 2020. Zdroj: Ourworldindata.org

Tomáš Petříček

Když jsme například sledovali situaci v Itálii, ptal jsem se kolegů, jestli bychom mohli vyslat lékařský tým. Na tom shoda nebyla.
Deník N, 18. listopadu 2020
Zdravotnictví
Zahraniční politika
Koronavirus
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
Na konci března letošního roku ministr Petříček skutečně navrhoval kolegům ve vládě vyslání lékařů do Itálie, která se potýkala s epidemií covidu-19. Nakonec ale byly poslány jen ochranné obleky pro lékaře.

Dne 25. března oznámil Tomáš Petříček v médiích, že kolegům ve vládě navrhne vyslání týmu lékařů do Itálie, aby pomohli v boji proti koronaviru. Nebyl v tom však příliš úspěšný, protože o den později ministr obrany Lubomír Metnar vyslání vojenských lékařů vyloučil s odůvodněním, že jsou potřeba doma. Do Itálie tak Česká republika poslala pouze 10 000 ochranných obleků pro lékaře.

Tomáš Petříček

Česko pomohlo i v jiných oblastech. San Marino, státy západního Balkánu, nabízeli jsme pomoc Francii, která ji nakonec nevyužila.
Deník N, 18. listopadu 2020
Zahraniční politika
Koronavirus
Pravda
Česká republika nabídla v jarní vlně pandemie covidu-19 pomoc Republice San Marino, státům západního Balkánu i Francii, která ji však nevyužila.

Republika San Marino požádala Českou republiku o pomoc na konci března, ale vláda 6. dubna návrh ohledně zaslání desítek tisíc ochranných prostředků zamítla. Nicméně o tři týdny později byl návrh opět projednán a vyjádřen souhlas (.pdf). Již 29. dubna byl tento dar doručen a předán San Marinu Hasičským záchranným sborem ČR.

Co se týká států západního Balkánu, Severní Makedonie obdržela od České republiky dar v podobě (.pdf) 1 milionu zdravotnických ochranných roušek. Již v březnu Česko pomohlo Slovinsku formou výpůjčky v podobě několika tisíc ochranných pomůcek. 9. dubna vláda schválila humanitární pomoc v hodnotě 25 milionů korun pro země postižené pandemií koronaviru, a to pro Bosnu a Hercegovinu, Moldavsko, Ukrajinu, Gruzii a Kambodžu. Pomoc Řecku vláda schválila (.pdf) 23. dubna a poskytla materiální dar v hodnotě 4,3 milionů korun, jednalo se především o hygienické potřeby do uprchlických táborů.

Francii, která počátkem dubna měla přes 28 tisíc hospitalizovaných lidí s nemocí covid-19, Česká republika nabídla pomoc v podobě 14 míst v nemocnicích pro nakažené koronavirem. Fakultní nemocnice Brno byla připravena přijmout šest pacientů, kteří měli být dopraveni letadlem 6. dubna. Avšak po hovoru s francouzským premiérem Édouardem Philippem Andrej Babiš oznámil, že nabízenou pomoc Francie nevyužije, jelikož situace se začíná lepšit.

Tomáš Petříček

Jsme strana, která má 14 poslanců.
Deník N, 18. listopadu 2020
Pravda
ČSSD je v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR skutečně zastoupena 14 poslanci.

Ministr zahraničních věcí a místopředseda ČSSD Tomáš Petříček správně udává, že ČSSD je v Poslanecké sněmovně Parlamentu zastoupena 14 poslanci.

Pro úplnost doplňme, že Tomáš Petříček není poslancem – na rozdíl například od Jana Hamáčka, který je ministrem vnitra a zároveň i poslancem.

Předsedou poslaneckého klubu ČSSD je pak Jan Chvojka.

Na závěr dodejme, že ČSSD ve volbách do Poslanecké sněmovny konaných v říjnu 2017 získala 15 mandátů. V úterý 25. února 2020 z ČSSD ovšem odešel Jaroslav Foldyna. V úterý 7. dubna 2020 Foldyna vstoupil do poslaneckého klubu SPD.

Tomáš Petříček

(...) rýsuje se zde spolupráce ODS a ANO na prosazení patnáctiprocentní a třiadvacetiprocentní sazby (...)
Deník N, 18. listopadu 2020
Ekonomika
Rozpočet 2021
Pravda
Premiér Babiš z hnutí ANO předložil návrh na zrušení superhrubé mzdy a zavedení 15% a 23% daně z příjmu, která se bude počítat z hrubé mzdy. Pro tento návrh byla ochotná hlasovat i ODS, pokud by nedošlo ke schválení jejího návrhu s jednotnou sazbou 15 %.

Na úvod zdůrazněme, že výrok zazněl dne 18. listopadu a ověřovat ho tedy budeme na základě informací dostupných tento den. Pojmem superhrubá mzda se označuje základ daně, který je použit při výpočtu zálohy na daň z příjmu fyzických osob. Je dána součtem hrubé mzdy, odvodem zaměstnavatele na zdravotní pojištění (9 % z hrubé mzdy) a odvodem zaměstnavatele na sociální pojištění (25 % z hrubé mzdy). Záloha na daň z příjmu fyzických osob pak tvoří 15 % z tohoto součtu, tedy superhrubé mzdy.

Superhrubá mzda je uzákoněna v § 6 odst. 12 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Zavedení superhrubé mzdy bylo uvedeno v platnost 16. října 2007 zákonem č. 261/2007 Sb., a to s účinností od 1. ledna 2008. 

Ke zrušení superhrubé mzdy mělo dojít zákonem č. 458/2011 Sb., o změně zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů (body 14–16). Zákon vstoupil v platnost 30. prosince 2011 a účinnosti měl nabýt 1. ledna 2015. K tomu však nedošlo, jelikož ke zrušení zmíněných bodů došlo vládní novelou č. 267/2014 Sb. v roce 2014. Byť se koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL, která v tu dobu vládla, zavázala (.pdf, str. 11) ke zrušení superhrubé mzdy, neučinila tak.

Opoziční strana ODS se zrušením superhrubé mzdy přišla již před volbami v roce 2017. V roce 2018 pak vytvořila návrh zrušení superhrubé mzdy, který počítal s jednotnou, 15% sazbou. Petr Fiala řekl, že je připraven podpořit i návrh vládního hnutí ANO, který počítá se zrušením superhrubé mzdy a zavedením 15% a 23% daně z příjmu z hrubé mzdy od roku 2021. Druhou zmiňovanou sazbou budou zdaněny příjmy nad 4násobek průměrné hrubé mzdy (v roce 2021 by se mělo jednat o 141 764 Kč měsíčně). 

S tímto návrhem nesouhlasí koaliční ČSSD. Ministr vnitra Hamáček označuje výpadek v příjmech státního rozpočtu 90 miliard Kč za příliš vysoký. Sám pak navrhuje sazbu ve výši 19 % a taktéž zvýšenou 23 %. Ke zrušení superhrubé mzdy se ostatně vláda zavázala již ve svém programovém prohlášení (str. 5), ve kterém se vláda zavázala po zrušení superhrubé mzdy zavést 19% a 23% sazby.

Pro kontext dodejme, že 19. listopadu pak Sněmovna návrh na zrušení superhrubé mzdy skutečně odhlasovala, a to mimo jiné i hlasy ODS.

Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý, jelikož hnutí ANO i ODS chtějí prosadit zrušení superhrubé mzdy a zavést 15% sazbu z hrubé mzdy. Podle Petra Fialy byla strana ODS připravena hlasovat i pro návrh hnutí ANO s 15% a 23% sazbou daně z příjmu.

Tomáš Petříček

Tam (u bankovní daně, pozn. Demagog.cz) a například u vyššího zdanění mezinárodních korporací se s hnutím ANO neshodujeme. Není to součástí programového prohlášení vlády.
Deník N, 18. listopadu 2020
Ekonomika
Pravda
ČSSD se snažila prosadit bankovní daň, namísto toho premiér Babiš prosadil zřízení Národního rozvojového fondu. ČSSD také chtěla prosadit a ještě letos začít uplatňovat 7% digitální daň. ANO naopak prosazuje 5% daň s účinností od ledna 2021.

Zavedení bankovní sektorové daně, které se ČSSD opakovaně snažila prosadit, není součástí programového prohlášení (.pdf) současné vládní koalice. Mělo se jednat o odvod z bankovních aktiv. Z objemu aktiv do 50 miliard korun by banka odvedla 0,05 %, do 100 miliard korun 0,1 %, do 300 miliard korun by šlo o 0,2 % a nad tuto částku by se jednalo o 0,3 %.

Předseda ČSSD, vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček hájil tento návrh tím, že se díky němu zvýší příjmy státu: „Bankovní daň by znamenala 14 miliard korun navíc do státního rozpočtu.“ 

Proti tomuto návrhu se ale opakovaně vyjadřoval premiér Andrej Babiš i jiní představitelé hnutí ANO, kriticky se k němu staví také Česká bankovní asociace. Před zavedeném bankovní sektorové daně varoval i Mezinárodní měnový fond. 

Ministryně financí Alena Schillerová například uvedla: „Zkušenosti ze zahraničí dokládají, že takové opatření vede k nežádoucímu zvyšování cen pro konečné spotřebitele, tedy klienty bank. Ve výsledku jej tak nezaplatí banky, ale občané prostřednictvím vyšších úrokových sazeb či bankovních poplatků.“ Upozornila i na to, že by banky mohly přesunout některá svá aktiva do zahraničí.

Když chtěla ČSSD návrh předložit jako poslanecký, ministryně Schillerová upozornila na to, že by se jednalo o porušení koaliční smlouvy. Ta vyžaduje, aby zákony o daních byly předkládány jen jako koaličně dohodnuté, což znamená, že je podpoří nadpoloviční většina ministrů ANO i ČSSD (str. 1).

Kromě toho premiér Babiš namísto bankovní daně prosazoval vytvoření Národního rozvojového fondu, ve kterém by banky přispívaly na financování investičních projektů.

Dne 16. listopadu 2020 pak byla zveřejněna informace, že Národní rozvojový fond získal od České národní banky licenci pro svou činnost. Komerční banky do něj vloží sedm miliard korun, které mají sloužit na investování do infrastruktury, školství či zdravotnictví.

Dalším návrhem, o němž ve výroku mluví Tomáš Petříček, je vládní návrh zákona o dani z digitálních služeb (.pdf). Ten také není součástí programového prohlášení (.pdf) současné vládní koalice. Dani by měly podléhat (.pdf, str. 5–7) internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur, které budou mít na území Česka roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Daň by se tedy týkala např. společností Google, Facebook, Amazon či Apple.

Původně navrhovaná sazba činila 7 % (.pdf, str. 9–12, 43) a do veřejných rozpočtů by podle odhadů Ministerstva financí mohla přinést pět miliard korun ročně.

Po kritice ze strany USA, které daň považují za diskriminační vůči americkým firmám, a obavám z odvetných cel na české výrobce, se koalice dne 10. června 2020 shodla na pětiprocentní sazbě digitální daně (.doc, str. 2). ČSSD přitom od začátku požadovala sazbu 7%. Kromě toho ČSSD prosazovala, aby zákon začal platit ještě letos, zatímco ANO upřednostňuje posunutí účinnosti na leden 2021. 

Důvodem je to, že o digitální dani jedná i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která zastřešuje 36 států včetně České republiky. OECD by se chtěla dohodnout na nových pravidlech pro mezinárodní digitální daň do konce roku 2020. Pokud by se podařilo uzavřít nadnárodní dohodu, Česko by daň na národní úrovni zrušilo. 

Tomáš Petříček

Pravidla obchodu mezi Českou republikou a Čínou dnes jsou určovány jednáním mezi EU a Čínou.
Otázky Václava Moravce, 14. června 2020
Zahraniční politika
Evropská unie
Ekonomika
Pravda
Pravidla obchodu a investic mezi ČR a Čínskou lidovou republikou (ČLR) jsou v současné době vyjednávána v jednáních mezi EU a ČLR, která byla zahájena již v roce 2013. Jednání by měla skončit v roce 2020 přijetím dohody nahrazující stále platné smlouvy mezi členskými státy a ČLR.

V době ověřování výroku platí mezi Českou republikou a Čínskou lidovou republikou (ČLR) Dohoda mezi Českou republikou a Čínskou lidovou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic (.pdf). Dohoda vstoupila v platnost 1. září 2006 a určuje pravidla pro investice na území druhého státu. Vstupem ČR do Evropské unie v roce 2004 i přijetím Lisabonské smlouvy (.pdf), která vešla v platnost v roce 2009, se utváření pravidel pro obchodní politiku přesunulo (.pdf, čl. 3 a 207) na instituce Evropské unie, které sjednávají a ratifikují nové obchodní dohody se třetími státy. Již dojednané bilaterální dohody do přijetí nových celounijních ale zůstávají i nadále platné. EU má dále výlučné pravomoci v oblasti celní politiky.

Vztahy EU a ČLR se zintenzivnily přijetím dokumentu EU-China 2020 Strategic Agenda for Cooperation (.pdf) v roce 2013, který zdůrazňuje jak bezpečnostní, rozvojové, tak ekonomické aspekty vzájemných vztahů. V roce 2019 byly vztahy mezi EU a ČLR podrobeny revizi zakončené publikováním dokumentu EU-Čína – Strategický výhled (.pdf), které činí vzájemné vztahy z pozice EU více asertivní.

Obchodní a investiční jednání mezi EU a ČLR byla oficiálně zahájena (.pdf) v roce 2013. Tato vznikající EU-China Comprehensive Agreement on Investment (CAI) by měla být dokončena v roce 2020. Nová investiční dohoda by měla napravit pozice evropských podniků na území ČLR, jejíž trh je méně otevřený než ten unijní, a zlepšit regulatorní prostředí. Zatím polední kolo jednání proběhlo (.pdf) ve dnech 25.–29. května 2020 pomocí videokonferencí, další, již 30. kolo, je naplánované na dny 29. června – 3. července 2020. V současnosti se ale tato jednání zpomalila či zastavila z důvodu rostoucího množství aktuálně sporných otázek mezi EU a ČLR.

Ekonomické bilaterální vztahy mezi ČR a ČLR jsou podrobně rozepsány v dokumentu (.pdf) Zastupitelského úřadu ČR v Pekingu. Obchodní vztahy mezi ČR a ČLR jsou poměrně nerovnoměrné. V roce 2019 vývoz z ČR do ČLR dosáhl (.pdf, str. 30) hodnoty 2 205 mil. € (cca 59 mld. Kč), hodnota dovozu z ČLR do ČR naopak činila 23 989 mil. € (cca 640 mld. Kč). „Čína platí za jeden z největších ale také nejnáročnějších trhů na světě. Obchod zde charakterizují nesčetné bariéry, tvrdá konkurence a pro Evropany nezvyklé prostředí“ (str. 30).

Proces vyjednávaní obchodních dohod EU se třetími zeměmi přehledně znázorňuje tato grafika. EU v současné době nevyjednává pouze s ČLR, ale i s mnoha dalšími zeměmi, například s Austrálií, Novým Zélandem nebo jihoamerickými zeměmi ve sdružení Mercosur.

Tomáš Petříček

V případě Smartwings sociální demokracie jasně odmítla, že by stát měl do ČSA vstupovat majetkově.
Otázky Václava Moravce, 14. června 2020
Pravda
Představitelé ČSSD ve svých veřejných vystoupeních opakovaně nepodpořili majetkový vstup České republiky do společnosti Smartwings. Předseda ČSSD Hamáček sice chce firmě pomoci, ale jinými způsoby.

O případném odkoupení části, či celé společnosti Smartwings státem se mluví již déle. Co se týče vysokých představitelů ČSSD, k dané věci se vyjádřila v dubnu ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Prohlásila, že pokud by stát měl do Smartwings vstoupit, měl by tento vstup být kapitálový, tedy získáním podílu ve společnosti. Dodala však, že o celé věci bude ještě debatovat vláda.

Dne 16. května prohlásil místopředseda ČSSD Roman Onderka, že společnost Smartwings rozhodně nelze považovat za strategický podnik a vstup státu do společnosti je až tím posledním možným řešením. Druhý den, 17. května, prohlásil Jan Hamáček, že odkoupení Smartwings není na stole. Tvrdil, že společnost Smartwings má využít podpůrné programy, které nabízí stát, jako např. kurzarbeitový program Antivirus.

O necelý měsíc později, 15. června, předseda Hamáček upravil své předchozí vyjádření o možné pomoci společnosti Smartwings. Prohlásil, že případná pomoc by mohla být ve formě státní půjčky zmíněné firmě. Rovněž uvedl, že o odkoupení společnosti státem se již nemluví, a dodal, že případná podpora nezaměstnaných po krachu firmy by stát vyšla na více peněz než zmiňovaná půjčka. Smartwings by stát mohl v půjčkách a zárukách poskytnout až 900 milionů.

Mezi vyjádřeními vysokých představitelů ČSSD tak nenajdeme podporu majetkového vstupu státu do společnosti Smartwings. Za klíčové pak lze považovat vystoupení předsedy ČSSD Hamáčka, který odmítl opakovaně odkup společnosti Smartwings a preferuje jinou formu pomoci společnosti.