Tomáš Zdechovský

V pondělí 30. listopadu 2020 se Výbor Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu CONT na neveřejné schůzi za účasti zástupců Evropské komise (EK) zabýval (.pdf, str. 1) aktuálním stavem auditních zpráv EK o střetu zájmů Andreje Babiše. Auditní zpráva Evropské komise podle předběžných závěrů potvrdila, že je Andrej Babiš ve střetu zájmů. Finální verzi auditu v češtině by měla Česká republika obdržet v lednu 2021.

Výsledky neveřejné schůze se ovšem opírají přímo o tvrzení Tomáše Zdechovského, který pro ČTK oznámil, že „zpráva je konečná a definitivně říká, že Andrej Babiš je ve střetu zájmů“. Informaci potvrdil rovněž jiný, ovšem nejmenovaný poslanec Evropského parlamentu, který se účastnil jednání. Dodejme, že stejný postoj ke střetu zájmů českého premiéra Evropská komise vyjádřila například také v říjnu 2020 v dopise navazujícím na auditní šetření.

Předchozí výsledky zpráv EK rovněž došly k závěru, že je český premiér ve střetu zájmů. EK v listopadu 2019 poslala Ministerstvu pro místní rozvoj audit, který se zabýval čerpáním evropských dotací a který potvrdil Babišův střet zájmů. Audit také vyvodil, že Andrej Babiš stále kontroluje Agrofert prostřednictvím svěřenských fondů. EK stanovila, že český premiér porušuje český zákon o střetu zájmů, konkrétně § 4c.

Andrej Babiš stále trvá na tom, že není ve střetu zájmů. Pro ČTK premiér například uvedl: „Agrofert neovládám ani neřídím. Proto dlouhodobě a opakovaně tvrdím, že střet zájmů nemám a ani mít nemůžu.“

Otázkou střetu zájmů u Andreje Babiše se začala Evropská komise (EK) zabývat na podzim 2018. Od začátku roku 2019 pak probíhalo auditní šetření, které bylo zaměřeno na kontrolu dotací pro podniky holdingu Agrofert. Předběžnou verzi auditní zprávy obdržela ČR v červnu, závěrečnou v prosinci roku 2019. Obě zprávy uváděly stejný závěr, tedy že se Andrej Babiš nachází ve střetu zájmů. Za české úřady tyto závěry rozporovalo Ministerstvo pro místní rozvoj. Stejně jako u Andreje Babiše byla argumentace postavena zejména na tvrzení, že střet zájmů byl vyřešen převedením Agrofertu do svěřenských fondů.

Zatím poslední reakcí Bruselu je dopis z října 2020, který obsahuje stejný závěr jako předchozí audit. Pro úplnost uveďme, že tato zjištění se prozatím týkají pouze dotací ze strukturálních fondů, přičemž možný střet zájmů u Andreje Babiše je řešen i v souvislosti se zemědělskými fondy. Ačkoliv také v této oblasti byl střet zájmů předběžnými závěry potvrzen, finální výsledky se očekávají v prvních měsících příštího roku. 

Říjnový dopis byl zveřejněn serverem iRozhlas.cz a jeho první strany se věnují hodnocení a shrnutí dřívějších zjištění a reakci na české argumenty. EK opakovaně uvádí, že současnou situaci by vyřešilo, pokud by v souvislosti s holdingem Agrofert byla řádně uplatňována ustanovení českého zákona o střetu zájmů (.pdf, str. 4). Konkrétně je zde zmiňován § 4c, podle kterého je od září 2017 zakázáno poskytnout dotaci obchodní společnosti, ve které veřejný funkcionář, nebo jím ovládaná osoba, vlastní alespoň 25 %. 

Zpráva dále uvádí, že řídící orgán (.pdf, str. 6), kterým je v tomto případě Ministerstvo průmyslu a obchodu, by měl z programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost vyjmout dotčené projekty, a pokud tak neučiní, je třeba konkrétně dokládat každou žádost o platbu. EK dále žádá, aby ministerstvo prověřilo všechny dotační projekty spojené s Agrofertem z důvodu chybovosti (.pdf, str. 5) a o tomto průběhu je informovalo. Průběžné podávání informací je požadováno i ohledně doposud nevyřešených opatření a doporučení, které EK navrhovala dříve (.pdf, str. 5, 7).

Obdobné závěry a doporučení se objevily už v původním návrhu auditní zprávy, který byl zveřejněn serverem Aktuálně.cz. Byl zde uveden taktéž důraz na řádné uplatňování české i unijní legislativy (.pdf, str. 66–67), která se vztahuje ke střetu zájmů, či na zlepšení řídícího a kontrolního systému.

Co se týče unijní legislativy, podle zjištění EK Andrej Babiš porušuje finanční nařízení, které začalo platit v srpnu 2018. Konkrétně se jedná o článek 61, podle kterého je vyžadováno, aby se daný činitel zdržoval jakéhokoliv jednání, které by mohlo uvést jeho zájmy „do střetu se zájmy Unie“. Pokud k takové situaci ovšem dojde, příslušný vnitrostátní orgán by měl zajistit, aby daný činitel svou činnost ukončil (.pdf, str. 3) a „aby byly učiněny veškeré další vhodné kroky v souladu s platným právem“.

Ze zveřejněných dokumentů je patrné, že převedení Agrofertu do svěřenských fondů EK nepovažuje za dostatečné řešení střetu zájmů a nadále opakuje nutnost řádného uplatňování stávající legislativy. Jedná se zejména o český zákon o střetu zájmů a evropské nařízení o střetu zájmů. Zároveň je ze strany EK zdůrazňována nutnost projednávání budoucích kroků, které se týkají nedostatků a chyb zjištěných při auditu. 

Tomáš Zdechovský svým výrokem poukazuje na možné důsledky nerespektování výsledků auditního šetření Evropské komise ve věci střetu zájmů premiéra Babiše. Z kontextu výroku není úplně jasné, zda mluví o zastavení peněz, které prostřednictvím evropských dotací plynou holdingu Agrofert, či všech dotací plynoucích do České republiky. Nicméně vzhledem k tomu, že proplácení sporných dotací pro holding Agrofert již pozastaveno bylo, zaměřili jsme se v ověření pouze na možnost zastavení jiných evropských dotací pro ČR.

Evropská komise zaslala českým úřadům dokument s konečnými závěry auditu, jenž se týká možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše při čerpání dotací ze strukturálních fondů a fondu soudržnosti, 22. října 2020. Jedná se o reakci na vyjádření české strany k závěrečné auditní zprávě z května letošního roku. Dokument Evropské komise obdržely úřady prozatím v anglickém znění. Překlad by pak měly dostat v lednu příštího roku, kdy České republice začne plynout tříměsíční lhůta na reakci, jak uvádí do praxe příslušná doporučení obsažená v auditní zprávě. Ministerstvo pro místní rozvoj tak zatím na českou verzi čeká, bez překladu totiž lhůta na odpověď zatím neběží.

Podle závěru tohoto dokumentu v anglickém znění nicméně Evropská komise trvá na již dřívějších závěrech auditu, tedy že se premiér Babiš nachází ve střetu zájmů. Česko by tak dle těchto závěrů mělo Evropské unii vrátit finance za dotace, na které holding Agrofert neměl nárok. 

Dopadům auditních zpráv na Českou republiku se věnuje například dokument Parlamentního institutu (.pdf), který uvádí, že k pozastavení plateb pro ČR skutečně může dojít (.pdf, str. 8). Tyto platby, nebo jejich část totiž může Evropská komise pozastavit „na úrovni priorit nebo operačních programů za předpokladu splnění jedné z podmínek podle čl. 142 odst. 1 nařízení ESI,“ tedy nařízení (.pdf) o evropských strukturálních a investičních fondech.

K tomu může například dojít, pokud „v účinném fungování systému řízení a kontroly operačního programu existuje závažný nedostatek, který ohrožuje příspěvek Unie k operačnímu programu a v souvislosti s nímž nebyla přijata opatření k nápravě“ (.pdf, str. 407). Dodejme, že auditní zpráva z října 2020 vytýká České republice vysokou chybovost u dotačních projektů spojených s Agrofertem, což podle ní značí právě „závažné nedostatky ve funkčnosti řízení i v kontrolním mechanismu programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014–2020“.

K samotnému pozastavení plateb pak může Evropská komise přistoupit prostřednictvím tzv. prováděcích aktů „poté, co poskytla členskému státu příležitost, aby předložil své připomínky“ (.pdf, str. 407). Jestliže členský stát následně přijme nezbytná opatření, EK platby znovu odblokuje.

Pokud Evropská komise vydá rozhodnutí se závěry auditu a Česká republika v následné lhůtě nezjedná nápravu vytýkaných nedostatků, může také Komise podniknout příslušné právní kroky dle článku 258 SFEU (.pdf, str. 89 a násl.). Jedná se o tzv. řízení o nesplnění povinností. V takovém případě Komise daný členský stát vyzve k vyjádření. Následně případně uvede, z jakého důvodu dle jejího názoru dochází k porušení unijního práva a zažádá stát v určité lhůtě o nápravu. V případě zamítnutí či neuspokojivé odpovědi může Komise věc předložit Soudnímu dvoru. Jestliže ani v tomto případě daná země neoznámí nápravná opatření, může Komise požádat Soudní dvůr o uložení pokuty.

Následně by pak Soudní dvůr, v případě shledání porušení předpisů, uložil orgánům daného státu povinnost opatřením vyhovět. Jestliže by však stát trval na zamítavém stanovisku, může se Komise na Soudní dvůr obrátit znovu, a to s návrhem udělit paušální finanční sankci či penále. Jejich výše je pak závislá na několika aspektech: závažnosti porušení předpisů, dopadů nesplnění povinností na obecné a jednotlivé zájmy, délce období neuplatňování unijního práva nebo schopnostech země pokutu uhradit.

Závěrem shrňme, že pokud Česká republika nesplní požadavky Evropské komise, může skutečně dojít k pozastavení plateb. Dodejme však, že by se nejednalo o pozastavení všech plateb pro ČR, ale o pozastavení na úrovni jednotlivých priorit či operačních programů. Neplnění doporučení EK by tedy mohlo mít důsledky nejen pro společnosti holdingu Agrofert, ale i pro jiné české žadatele o evropské dotace. Z těchto důvodů proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Tomáš Zdechovský zde mluví o právu ČR na odvolání ve spojitosti s konečnou verzí auditu Evropské komise, který se týká čerpání dotací ze strukturálních fondů a fondu soudržnosti. Anglickou verzi auditní zprávy české úřady obdržely v říjnu 2020, český překlad by pak měl do České republiky doputovat v lednu 2021.

Dle dokumentu (.pdf), který vypracoval Parlamentní institut, může auditní zprávu napadnout (str. 10) u Soudního dvora Evropské unie (SDEU). Dokument konkrétně uvádí, že v úvahu „připadají řízení o žalobě na neplatnost podle čl. 263 SFEU a řízení o předběžné otázce podle čl. 267 SFEU (Smlouvy o fungování Evropské unie, pozn. Demagog.cz).“

Uveďme, že tzv. žalobu na neplatnost, čili žalobu usilující o zrušení opatření, které je v rozporu s právem EU (článek 263 SFEU), Česká republika už podala v únoru 2020, když Evropská unie pozastavila dotace některým firmám ze skupiny Agrofert. ČR tuto žalobu později stáhla, protože dotace byly částečně obnoveny, pak ji ale podala znovu v menším rozsahu.

Dodejme, že žalobu k Evropskému soudnímu dvoru může podat i Evropská komise proti České republice, a to tzv. žalobu proti členskému státu pro nesplnění povinnosti. Pokud soud rozhodne v neprospěch Česka, musí Česká republika „neprodleně přijmout opatření ukončující příslušné porušování práva Unie“ (článek 260 SFEU).

V září 2017 došlo novelou, která je známá také jako tzv. lex Babiš, ke změně českého zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů. Nová část zákona tak například zakazuje členům vlády vlastnit média a obchodním společnostem, ve kterých členové vlády nebo osoba jimi ovládaná vlastní alespoň 25 %, účastnit se veřejných zakázek a přijímat dotace. Právě střetu zájmů a přijímání dotací holdingem Agrofert, jehož akcie premiér Andrej Babiš v roce 2017 vložil do svěřenských fondů, se věnuje audit Evropské komise (EK). Uveďme, že se konkrétně jedná o audit týkající se strukturálních fondů.

První návrh auditní zprávy (.pdf) o střetu zájmů Andreje Babiše EK do České republiky zaslala v květnu 2019. Stojí v něm (.pdf, str. 68), že dotace byly po roce 2017 Agrofertu udělovány v rozporu s výše zmíněným zákonem (§ 4c) a také například s nařízením Evropského parlamentu a Rady 2018/1046 (.pdf) ze dne 18. července 2018, kterým se stanovují pravidla pro souhrnný rozpočet EU. 

Z návrhu auditní zprávy vyplývá, že Andrej Babiš je s holdingem Agrofert stále propojen skrze svěřenské fondy, které „plně ovládá“, a má tak na úspěchu Agrofertu přímý ekonomický zájem (.pdf, str. 21). Na začátku prosince 2019 pak dorazila do ČR finální verze tohoto auditu, která potvrdila závěry verze předběžné. Tedy že Andrej Babiš je skutečně ve střetu zájmů a ovládá Agrofert.

Dodejme však, že tato tvrzení Andrej Babiš odmítá a Ministerstvo pro místní rozvoj v květnu 2020 poslalo Evropské komisi odpověď, v níž na závěry auditu reaguje. v říjnu letošního roku pak do ČR dorazil dopis Evropské komise, který střet zájmů Andreje Babiše potvrzuje. Dále také obsahuje kritiku českých úřadů, a to hlavně kvůli nedostatečné kontrole při udělování dotací. Český překlad by dle serveru iROZHLAS Česká republika měla obdržet v lednu 2021.

Na závěr tedy shrňme, že audit Evropské komise skutečně již rok potvrzuje, že Andrej Babiš je ve střetu zájmů a Agrofert ovládá skrze svěřenské fondy. Z tohoto důvodu proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Rodičovská dovolená je řešena na základě směrnice EU č. 2019/1158, která má ulehčit ženám na mateřské a rodičovské dovolené návrat do zaměstnání. Jak název směrnice napovídá, má napomoci k rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob.

Informaci ve výroku, tedy že otcové budou muset povinně nastoupit rodičovskou dovolenou, rozšířil Radiožurnál, který v článku zmínil, že otcové budou na základě přijaté směrnice Evropské unie muset na čas vystřídat partnerku na rodičovské dovolené. Následně tuto zprávu převzaly např. Parlamentní listy a další média. Radiožurnál se za tuto chybu omluvil.

V úvodním bodu 20 zmíněné směrnice se píše: „Jelikož většina otců právo na rodičovskou dovolenou nevyužívá nebo značnou část svého nároku na dovolenou přenáší na matky, prodlužuje tato směrnice minimální dobu rodičovské dovolené, kterou nelze přenést z jednoho rodiče na druhého, z jednoho na dva měsíce, aby motivovala otce k čerpání rodičovské dovolené a současně zachovala právo každého rodiče čerpat alespoň čtyři měsíce rodičovské dovolené, které stanoví směrnice 2010/18/EU. Účelem zajištění, aby měl každý rodič výhradně pro sebe alespoň dva měsíce rodičovské dovolené, které nelze přenést na druhého rodiče, je motivovat otce k tomu, aby svého práva na tuto dovolenou využívali. Současně se tím podporuje a usnadňuje opětovné začlenění matek na trhu práce poté, co po určitou dobu čerpaly mateřskou a rodičovskou dovolenou.“

Vzhledem k tomu, že se jedná o směrnici Evropské unie, mají členské státy povinnost implementovat ji do svého právního řádu, a to do 2. srpna 2022 (viz čl. 20 směrnice). Je však na jednotlivých členských státech, jak formulují příslušné zákony, tedy jak cílů vytyčených směrnicí dosáhnou. Jak říká Vladimír Dostálek z tiskového oddělení Ministerstva práce a sociálních věcí: „Směrnice neukládá povinnost druhému rodiči strávit dva měsíce na rodičovské dovolené, ale ukládá povinnost členským státům tuto možnost pro rodiče zajistit.“

Samotná práva a povinnosti jsou obsaženy v článku 5 směrnice, kde se píše: „Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby každý pracovník měl individuální právo na rodičovskou dovolenou v délce nejméně čtyř měsíců (…). Členské státy zajistí, aby dva měsíce rodičovské dovolené nebylo možné přenést.“

Ona „povinnost“ ve spojení s nastoupením na rodičovskou dovolenou tedy spočívá v tom, že oba z rodičů mají nárok na alespoň 2 měsíce výhradní rodičovské dovolené. Pokud ji jeden z nich nevyčerpá, nárok propadá a nedá se převést na druhého z rodičů. Je ale na České republice, jak tuto povinnost implementuje. Pokud je tedy nyní rodičovská dovolená např. na 2 roky, situace může být taková, že 22 měsíců bude určeno pro jednoho z rodičů (zjednodušeně řečeno, u nás typicky matka) a 2 měsíce budou určeny výhradně pro druhého z nich (typicky pro otce). Jinou přijatelnou variantou však je, že matkám zůstanou 2 roky a otcům se 2 měsíce přidají.

FAKE NEWS❗️ Českými médii se šíří informace o tom, že Evropská unie chce, aby otcové chodili povinně na dvouměsíční rodičovskou dovolenou. Je to nesmysl.👇🏼 https://t.co/zLIaH9Kh9z

— Tomáš Zdechovský (@TomasZdechovsky) August 11, 2020

Europoslanec Tomáš Zdechovský hovoří o schůzi Výboru Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu CONT, která se konala 6. července 2020. Dle programu schůze se výbor CONT věnoval mimo jiné i 3 případovým studiím korupce a podvodů při přerozdělování evropských fondů. Nejprve probíral případ Německa, následně se věnoval Rumunsku a nakonec Itálii. Celá schůze se týkala právě nálezů Evropského úřadu pro boj proti podvodům OLAF za rok 2018 – a to z pohledu členských států i evropských institucí. Tématem byla otázka vymahatelnosti závěrů úřadu v jednotlivých členských státech.

OLAF podle výroční zprávy (.pdf, str. 36) za rok 2018 doporučil zpětně navrátit do evropského rozpočtu 371 milionů eur, dle aktuálního kurzu v přepočtu přibližně 9,9 miliard korun.

Ne, fakt účelově neřešíme jen Andreje Babiše a jeho střet zájmů. Dnes budeme v @EP_BudgControl projednávat taky případy korupce a podvodů s dotacemi z Německa, Rumunska nebo Itálie. Jen za rok 2018 chce @OLAFPress od členských států vrátit celkem 371 milionů EUR❗️💸 pic.twitter.com/KXQl7K4GIS

— Tomáš Zdechovský (@TomasZdechovsky) July 6, 2020