Tomio Okamura

Na základě zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 7/2002 Sb., zákona č. 236/1995 Sb., sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí a zprávy serveru iDnes.cz „Ministr hrozí až čtrnácti soudcům kárným řízením kvůli průtahům" hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Platová základna soudce činí od 1. června 2012 dle sdělení MPSV 57 222,50 Kč. Platy soudců dále ošetřuje zákon č. 236/1995 Sb., ve své třetí části nazvané „náležitosti soudců", která ošetřuje platové koeficienty, náhrady výdajů atp. Teoreticky je tedy možné, aby některý konkrétní soudce měl plat pohybující se kolem sedmdesáti tisíc.

Dle zákona o řízení ve věcech soudců a státních zástupců (zákon č. 7/2002 Sb.,) je kárným soudem Nejvyšší správní soud a Soudcovská unie jako profesní organizace v tomto směru tedy nemá pravomoci.

Zákon o soudech a soudcích (zákon č. 6/2002 Sb.,) hovoří takto:

§ 87 Kárné provinění

(1) Kárným proviněním soudce je zaviněné porušení povinností soudce, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů.

(2) Kárným proviněním předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu je též zaviněné porušení povinností spojených s funkcí předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu.

Ze zprávy serveru iDnes.cz „Ministr hrozí až čtrnácti soudcům kárným řízením kvůli průtahům" vyplývá, že do oblasti kárných provinění můžou spadat i průtahy způsobené soudci.

Paragrafy 88 a 88a pak poskytují celou škálu možných trestů:

§ 88 Kárná opatření

(1) Za kárné provinění podle § 87 odst. 1 lze uložit soudci podle závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření:

a) důtku,

b) snížení platu až o 30 % na dobu nejvíce 1 roku a při opětovném kárném provinění, jehož se soudce dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejvíce 2 let,

c) odvolání z funkce předsedy senátu,

d) odvolání z funkce soudce.

„(2) Za kárné provinění podle § 87 odst. 2 lze uložit předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu podle závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření:

a) důtku,

b) odnětí zvýšení platového koeficientu za výkon funkce předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu na dobu nejvíce 1 roku a při opětovném kárném provinění, jehož se předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejvíce 2 let,

c) snížení platu až o 30 % na dobu nejvíce 1 roku a při opětovném kárném provinění, jehož se předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejvíce 2 let,

d) odvolání z funkce předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu.

(3) Od uložení kárného opatření lze upustit, jestliže projednání kárného provinění je postačující.

(4) Za více kárných provinění téhož soudce, předsedy soudu, místopředsedy soudu nebo předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, projednaných ve společném řízení, se uloží kárné opatření podle ustanovení vztahujícího se na kárné provinění nejpřísněji postižitelné.

(5) Kárné opatření podle odstavce 1 písm. b) a odstavce 2 písm. b) a c) se vůči kárně postiženému soudci nebo předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu uplatní od prvního dne měsíce následujícího po dni právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření.

§ 88a

Drobné nedostatky v práci nebo drobné poklesky v chování může orgán státní správy soudů, který je oprávněn podat návrh na zahájení kárného řízení, vyřídit tím, že je soudci, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu vytkne, je-li to postačující.

V paragrafu 91 se pak píše:

Soudce je nezpůsobilý vykonávat soudcovskou funkci, jestliže

c) byl v posledních 5 letech před podáním návrhu na zahájení řízení o způsobilosti soudce vykonávat svou funkci nejméně třikrát pravomocně uznán vinným kárným proviněním, jestliže tato skutečnost zpochybňuje důvěryhodnost jeho dalšího setrvání v soudcovské funkci.

Ačkoliv není jasné, z jakého faktického podkladu Tomio Okamura vychází, na základě nejnovějších výsledků průzkumu agentury STEM zabývající se dlouhodobým vztahem hrdosti českých občanů k jejich občanství hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Dle informací ze zpravodajského serveru Lidových novin česká národní hrdost roste. Tato zpráva vychází z výsledku průzkumu agentury STEM z 23. listopadu 2012, na základě které je téměř tři čtvrtina Čechů hrdá na své občanství. Graf, uvedený na stránkách iDnes.cz, který znázorňuje vývoj výsledků od března roku 1998 až do dubna roku 2011, sice končí sestupujícími hodnotami, nejnovější data by ale tento trend zvrátila. Jak je patrné z grafu, mezi lety 1998 a 2011 se podíl lidí pyšných na své občanství pohyboval mezi 66 až 85 %, začátkem roku 2012 podíl dokonce klesl na historické minimum 61 %. Na základě nejnovějších výsledků však nejnovější hodnota činí téměř 71 %. Pro doplnění ještě uvádíme informaci ze serveru Lidových novin, že kladný vztah k českému občanství vyjadřují většinou vysokoškolsky vzdělaní lidé do věku 29 let, kteří jsou zároveň příznivci pravicových stran.

Zákon č. 491/2001 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů (.pdf - HLAVA III, str. 17/18) umožňuje kandidovat nezávislým kandidátům také do obecních zastupitelstev po sesbírání dostatečného počtu podpisů občanů s trvalým bydlištěm v obci. Hranice podpisů se určuje podle výše počtu obyvatel obce.

Tzv. stabilizačním balíčkem je myšlen Vládní návrh zákona o změně daňových, pojistných a dalších zákonů. Senát návrh zákona zamítl usnesením na své schůzi konané 5. prosince 2012. Na stránkách Senátu lze dohledat přehled o hlasování. Senátoři hlasovali o přijetí usnesení o zamítnutí. Pokud by tedy Tomio Okamura hlasoval proti stabilizačnímu balíčku, musel by hlasovat pro přijetí usnesení. Dle výše uvedeného přehledu však nebyl přítomen.

Zákon (.pdf) o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), tedy takzvané církevní restituce se například mimo výše finančních náhrad pro jednotlivé církve zabývá také v §17 příspěvkem na podporu činnosti dotčených církví a náboženských společností, kdy má stát po dobu 17 let vyplácet určitý (výše určena v odst. 2 a 3) příspěvek.

Mimo tento příspěvek se tématem financování církví zabývá v §19 s názvem Zrušovací ustanovení, kde zrušuje mj. také Zákon (.doc) č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem a další zákony, které tento později měnily. Např. Ministerstvo kultury zmiňuje, jak financování na základě tohoto zákona funguje. Není tedy pravda, že by tento zákon vůbec neřešil financování církví.

V Německu funguje tzv. systém církevní daně, kdy mohou církve a náboženské společnosti od svých věřících vybírat na svou činnost od členů jejich církve prostředky formou srážky příjmu (podrobněji o tom např. pojednává tento či tento text). Nejedná se ovšem o systém daňové asignace, o kterém hovoří Okamura (a který funguje např. v sousedním Slovensku), kdy může plátce daně prakticky volně odvést část svého příjmu na libovolnou veřejně prospěšnou službu (německá církevní daň se vztahuje pouze na příslušníky dané církve a navíc je pro ně povinná). Hodnotíme proto výrok jako nepravdivý.