Václav Klaus mladší
TSS

Václav Klaus mladší

Bez tématu17 výroků
Koronavirus2 výroky
Obrana, bezpečnost, vnitro1 výrok
Zrušit filtry

Václav Klaus mladší

Neexistují žádná data, jestli je druháčků nakažených hodně a páťáků, kteří běhají okolo paneláku místo výuky, málo.
360° Pavlíny Wolfové, 8. února 2021
Koronavirus
Zavádějící
Studie rozlišující riziko nákazy covidem-19 ve školách mezi věkovými skupinami žáků ZŠ se nám nepodařilo dohledat. Data MZ však ukazují, že od začátku ledna 2021, kdy do školy prezenčně chodí jen žáci 1. a 2. třídy, jsou právě tito častěji nakažení než jejich starší spolužáci.

Studii, která by se přímo zabývala rozdílem počtu nakažených druháků ve škole a páťáků mimo školu, se nám skutečně dohledat nepodařilo. Václav Klaus mladší nicméně svým výrokem poukazuje na rozdíly mezi těmi žáky, kteří do školy v současné době chodí, a těmi, kteří se vzdělávají distančně – tedy slovy Václava Klause „běhají okolo paneláku místo výuky“. V našem ověření jsme se proto zaměřili na to, zda jsou děti chodící prezenčně do školy více náchylné k nákaze covidem-19.

Co se obecně rizika přenosu týká, nepodařilo se nám mezi studiemi najít jednotný konsenzus. Existují studie či zprávy, které tvrdí, že riziko nákazy ve školách není nijak velké, ale i ty, ze kterých vyplývá, že školy k šíření covidu-19 skutečně přispívají.

Ze studií provedených v Americe, Švédsku a Norsku vyplývá, že riziko přenosu covidu-19 ve školách není vysoké. Důvodem této skutečnosti je podle studií také dodržování hygienických pravidel jako dodržování rozestupů, mytí rukou či nošení roušek. Dodejme však, že tyto studie neporovnávají riziko přenosu ve školách a mimo ně.

Ze studie provedené na Islandu pak vyplývá, že u dětí do 15 let je riziko nákazy a přenosu covidu-19 nižší než u dospělých osob. Podle studie provedené v ženevských domácnostech se pak jako skupina osob nejméně náchylná k nákaze covidem-19 projevily děti ve věku 5–9 let. S přibývajícím věkem toto riziko rostlo.

Naopak existují i zprávy, které tvrdí, že děti ve školách skutečně k přenosu covidu-19 mohou zásadně přispívat. Hlavním důvodem může být vyšší asymptomatičnost covidu-19 u dětí, které tedy vir nevědomky přenáší. V Nizozemsku se například v prosinci 2020 se vznikem nové, rychleji se šířící mutace covidu-19 prokázalo 123 nakažených učitelů, studentů a rodinných příslušníků z celkových 818 testovaných – tedy 15 % – jeden měsíc poté, co se v dané škole objevil první případ nákazy. 

Uveďme, že podle studie publikované v odborném časopise Science se náchylnost k nákaze covidem-19 u dětí ve věku páťáků a druháků neliší. Podle této studie jsou ale děti ve věku 0–12 let obecně méně náchylnější k nákaze covidem-19 než osoby starší tohoto věku.

Dále se nám také nepodařilo dohledat obecné (světové) statistiky nakažených covidem-19, které by podle věku rozlišovaly děti na prvním stupni základní školy. Statistky operují buď se skupinou 0–13, 0–15, 0–17,  či 5–17 let.

Pro srovnání českých školáků jsme proto použili data (.csv) o nákazách covidem-19 zveřejňovaná Ministerstvem zdravotnictví. Z nich jsme vybrali všechny nakažené ve věku 7 a 10 let. Tyto věkové skupiny totiž nejlépe reprezentují dva odlišné režimy výuky, které v Česku v posledních měsících fungovaly. Sedmileté děti jsou s velkou pravděpodobností žáky 1. nebo 2. třídy, a v současné době tedy chodí prezenčně do školy. Desetileté děti naopak velmi pravděpodobně spadají do 4. nebo 5. ročníku základní školy, a v současnosti tedy do školy nechodí.

Graf výše zachycuje sedmidenní průměry denních přírůstků nakažených dětí ve věkových skupinách 7 a 10 let. Můžeme pozorovat, že vývoj v obou skupinách přibližně kopíruje celkový vývoj epidemie, nicméně k zásadní změně dochází na počátku roku 2021.

V posledních měsících roku 2020 došlo stran výuky v České republice k vícerým změnám. Školy byly plošně uzavřeny 14. října, k částečnému otevření českých základních škol poté došlo k 18. listopadu, kdy se do škol mohli vrátit žáci prvních a druhých tříd. Další uvolnění proběhlo 30. listopadu, kdy se do škol vrátili žáci prvního stupně a 9. tříd. V roce 2020 poté šly děti naposledy do školy 18. prosince.

Od nového roku je však již déle než měsíc režim pro obě sledované skupiny beze změny – sedmileté děti do školy chodí a desetileté se učí distančním způsobem (.pdf, str. 2). Právě v tomto období se také projevila změna dlouhodobého trendu a sedmileté děti začaly vykazovat vyšší nárůsty pozitivních případů než desetileté. Ty přitom již od září byly obecně častěji nakažené, bez ohledu na režim školní výuky.

Důvod této změny pouze na základě obecných dat o počtu pozitivních případů nemůžeme určit. Nemáme totiž například informace o tom, kolik dětí se nakazilo ve škole a kolik mimo ni, případně kolik doma. Dále nemáme k dispozici data o tom, kolik dětí v těchto věkových skupinách je testováno, a zda tedy vysoké počty vykazovaných nákaz sedmiletých nejsou způsobeny častějším testováním. Proto nelze bez dalšího říci, zda jsou čeští prvňáci a druháci častěji nakažení než jejich starší spolužáci právě proto, že chodí prezenčně do školy.

Václav Klaus ml. nicméně svým výrokem o neexistenci dat prokazujících rizika nákazy ve školách také naznačuje, že nejsou známa obecná data o počtech nakažených školáků. Tato data však dostupná jsou, jen chybí studie určující jasný původ vyššího tempa nákazy mezi sedmiletými žáky. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Václav Klaus mladší

Kvalita ovzduší, vody a přírody se od té doby dramaticky zvýšila (od konce 80. let, pozn. Demagog.cz).
Deník, 16. června 2019
Zavádějící
V České republice došlo od konce 80. let k výraznému zlepšení kvality ovzduší i vody. Zhoršuje se však kvalita půdy a roste počet ohrožených druhů rostlin a živočichů.

Kvalita ovzduší se v České republice od konce 80. let skutečně výrazně zlepšila, jak vyplývá ze srovnání dat OECD mezi roky 1990 a 2016. Například produkce metanu klesla o polovinu, produkce oxidu siřičitého poklesla 15× a produkce polétavého prachu, tedy částic menších než 10 mikrometrů, poklesla 8×. Kvalita ovzduší se zlepšuje dlouhodobě, v posledních letech však tento trend není tak prudký, jako v 90. letech.

Od 80. let se pak výrazně zlepšila i kvalita vody, jak dokládá i tisková zpráva Ministerstva životního prostředí. Například v řekách prakticky vymizely úseky silně znečištěné, výrazně ubylo splašků i průmyslového znečištění. Zvětšily se však koncentrace mikroplastů.

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd v posledních letech provádí průzkum ke stanovení trendů změn půdních vlastností, přičemž srovnává fyzikálně-chemické parametry půd se vzorky odebranými na konci 70. let. Z dosavadní analýzy vyplývá (.pdf, str. 22), že v ČR za 40 let došlo k utužení půdy, respektive ke snížení celkové pórovitosti půd, k erozi, zastavování území, snížení schopnosti půd vázat živiny (půdní sorpce) a mírnému snížení pH půdy. Zhoršení fyzikálních vlastností může mít souvislost s užíváním těžké techniky. Utužení půdy je dle zprávy alarmující.

Kromě zhoršení kvality půdy dochází také ke snížení biodiverzity, zejména ke zvýšení (str. 65–102) počtu kriticky ohrožených druhů. Zejména se jedná o druhy náročné na prostředí. Podle Agentury ochrany přírody a krajiny je „základní příčinou současného stavu změna přístupu společnosti k tvorbě a využívání krajiny, v níž rychle dochází k její celkové degradaci“(str. 92).

Václav Klaus mladší

Čína a Indie pak stejně emitují do vzduchu 200krát víc sajrajtu.
Deník, 16. června 2019
Zavádějící
200násobný poměr emisí mezi Čínou, Indií a ČR jsme dohledali pouze u metanu, pro jiné druhy emisí je podstatně menší. Zároveň platí, že v přepočtu na obyvatele ČR produkuje emisí více, zejména ve srovnání s Indií.

Lze pouze odhadovat, co si Václav Klaus ml. představuje pod pojmem „sajrajt“, z kontextu rozhovoru však předpokládáme, že se jedná o emise skleníkových plynů. Pokud se podíváme na data o globálních emisích skleníkových plynů a zejména oxidu uhličitého, můžeme pozorovat odlišný obrázek podle toho, na jaký ukazatel se díváme. Liší se absolutní podíl států na celkových světových emisích a emise přepočítané na obyvatele. Stejně tak je nutné vzít v potaz kumulované emise v průběhu času.

Čína (.pdf, str. 67) je největším světovým znečišťovatelem co se týče oxidu uhličitého. V roce 2017 podle zprávy Evropské komise vypouštěla téměř 10,9 Gt oxidu uhličitého, Indie (.pdf, str. 117) 2,5 Gt a Česká republika (.pdf, str. 78) „pouze“ 110 Mt. Čína tak vypouští přibližně 100× větší objem emisí oxidu uhličitého.

Vzhledem k různé velikosti ekonomik a populace je však nutné zohlednit také ukazatel emisí per capita. V přepočtu na obyvatele Česká republika vypouští víc emisí než Čína i Indie.

Pokud bychom uvažovali Evropskou unii (.pdf, str. 26) jako celek, můžeme vidět pozvolný nárůst jak absolutních emisí oxidu uhličitého, tak relativní výše v přepočtu na obyvatele. Ani v poměru k Evropské unie však nelze hovořit o tom, že by Čína či Indie vypouštěly 200× více oxidu uhličitého.

Z obou tabulek je zjevné odlišné tempo růstu emisí i trend vývoje emisí na obyvatele. Zatímco mezi lety 1990 a 2017 došlo v ČR k absolutnímu poklesu emisí oxidu uhličitého o 33 %, v Číně se jednalo o nárůst o 454 % a v Indii o 405 %. Ve stejném období došlo v ČR k poklesu per capita emisí, ale v Číně i Indii emise na obyvatele rostly. Je proto důležité vzít v potaz také historický vývoj ekonomik, a s tím souvisejících emisí.

Zdroj: Our World in Data

Mapa ukazuje kumulované emise oxidu uhličitého v čase od roku 1751. Spojené státy sice již dnes nejsou největším znečišťovatelem, ale kumulovaně vypustily více oxidu uhličitého než Čína.

Dalším skleníkovým plynem je metan, kterého v absolutním objemu vypouští Čína i Indie řádově více než Česká republika (Čína je navíc největším emitentem metanu na světě). Podle dostupných dat o emisích metanu z roku 2012 vypouštěla Česká republika ekvivalent 11,9 Mt oxidu uhličitého, přičemž Indie 636,4 Mt a Čína dokonce ekvivalent 1,75 Gt oxidu uhličitého. Dohromady tedy Čína s Indií v roce 2012 vypustily množství metanu ekvivalentní 2,39 Gt oxidu uhličitého, což je skutečně přibližně 200× více než v případě České republiky.

Dalším ze skleníkových plynů je oxid dusný, kterého Čína v roce 2012 vypustila ekvivalent 587,2 Mt oxidu uhličitého, Indie ekvivalent 239,8 Mt a Česká republika jen ekvivalent 7,3 Mt oxidu uhličitého (tedy cca 80× menší množství než Čína, resp. 113× menší množství než Čína a Indie dohromady).

Výrok Václava Klause ml. tedy hodnotíme jako zavádějící, a to vzhledem ke skutečnosti, že Čína společně s Indií skutečně vyprodukují přibližně 200× více metanu než Česká republika, avšak v produkci např. oxidu dusného (další ze skleníkových plynů) to bylo 113× větší množství ze strany Číny a Indie. Navíc musíme vzít v úvahu i ukazatel v přepočtu na obyvatele, podle něhož Česká republika vypouští více emisí oxidu uhličitého než Čína nebo Indie. Problematická je také definice škodlivých látek, kterou Klaus ve výroku uvažuje. Z tohoto důvodu uvádíme škodlivé látky, které odpovídají Klausovu výroku, avšak lze nalézt i látky, které s tímto nesouhlasí.