Václav Klaus mladší

Je nutné zmínit, že hnutí Trikolora nemá v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR žádný poslanecký klub, přesto se do jejich řad počítají 3 poslanci, které můžeme najít pod „nezařazenými". Jsou jimi poslankyně Hyťhová, Majerová Zahradníková a předseda Trikolóry Václav Klaus ml. 

Poprvé po příchodu tzv. druhé vlny epidemie covidu-19 měli poslanci dolní komory Parlamentu ČR v programu hlasování (č. hl. 212) o prodloužení nouzového stavu 30. října. Pro hlasovalo 86 přítomných poslanců z celkových 97 přihlášených. Pouze 11 z nich hlasovalo proti. Byli to všichni nezařazení přítomní poslanci a poslankyně (tedy i zástupci Trikolóry) a členové poslaneckého klubu SPD. Návrh na prodloužení nouzového stavu byl schválen do 20. listopadu.

Poslanecká sněmovna hlasovala podruhé o prodloužení (č. hl. 11) nouzového stavu dne 19. listopadu. Prodloužení nouzového stavu mělo platnost do 12. prosince. Pro návrh hlasovali přítomní poslanci klubů ANO, ČSSD a KSČM. Oba dva přítomní poslanci hnutí Trikolory hlasovali proti.  

Potřetí poslanci dolní komory Parlamentu hlasovali o prodloužení nouzového stavu 9. prosince. I v tomto hlasování se poslanci Trikolóry vyjádřili proti a pro prodloužení hlasovali opět poslanci z klubů ANO, ČSSD a KSČM. Nouzový stav byl prodloužen do 23. prosince (č. hl. 12).

V pořadí čtvrté hlasování o prodloužení nouzového stavu měli poslanci na programu (č. hl. 7) dne 22. prosince. I v tomto případě byl návrh na vyslovení souhlasu s prodloužením nouzového stavu ze strany Poslanecké sněmovny přijat poslanci hnutí ANO, ČSSD a komunistů. Proti návrhu se opět vyslovili dva přítomní nezařazení poslanci za hnutí Trikolora. Trvání nouzového stavu se prodloužilo o 30 dnů do 22. ledna.

Páté hlasování o nouzovém stavu měli poslanci a poslankyně na pořadu 21. ledna. I v tomto zatím posledním případě byl nouzový stav prodloužen díky hlasům poslanců z řad komunistů, ČSSD a hnutí ANO. Poslankyně a poslanec Trikolóry hlasovali proti prodloužení. Nouzový stav byl prodloužen do 14. února.

Vláda následně schválila podání žádosti o další prodloužení nouzového stavu o 30 dní, tedy do 16. března, nicméně tentokrát již nemohla počítat s hlasy komunistů, protože jejich širší vedení v pátek 5. února doporučilo poslancům nehlasovat pro prodloužení. Pošesté tedy Sněmovna již nouzový stav neprodloužila. Vláda nicméně na žádost hejtmanů nouzový stav obratem znovu vyhlásila, a to na 14 dní.

I přesto, že předseda Klaus ml. uvádí, že poslanci z řad Trikolóry hlasovali již pošesté o prodloužení nouzového stavu, z logiky věci a celého znění výroku je jasné, že tomu tak být nemohlo, protože i sám ve stejné větě uvádí, že se teprve bude hlasovat pošesté. Důležité ovšem je, zdali poslanci Trikolory pokaždé hlasovali proti prodlužování nouzového stavu, což je pravda. Proto tento výrok hodnotíme jako pravdivý.

Václav Klaus mladší byl z ODS vyloučen 16. 3. 2019. Důvodem byly především jeho názory a vystupování, které se rozcházely s hodnotami ODS.

V den vyloučení se Klaus k situaci vyjádřil na svém facebookovém profilu. Napsal, že se bude snažit nabízet vize, pozitivní program, a slíbil, že nebude měnit své názory. Uvedl také, že bude v budoucnu spolupracovat s některými členy ODS.

V podobném duchu hovořil také v rozhovoru pro Českou televizi, kde uvedl, že své voliče bude dál hájit. Otázku ohledně svých dalších politických kroků odmítl zatím komentovat s odkazem na budoucí oznámení a konferenci.

O tom, že Václav Klaus chystá novou stranu, informoval 10. 4. 2019 server Aktuálně.cz s odkazem na Hospodářské noviny.

Stranu Trikolóra – hnutí občanů pak Klaus junior představil 10. 6. 2019 na konferenci v Praze. Hnutí chce hájit konzervativní hodnoty a pracující lidi. V nové straně působí také bývalá poslankyně za ODS Zuzana Majerová Zahradníková a v synově straně se bude angažovat také exprezident Václav Klaus.

Poslední konflikt mezi samostatnými Spojenými státy a tehdejší koloniální Kanadou proběhl v letech 1812–1815. Formálně vzato se nejednalo o konflikt Kanady a USA, protože samostatná Kanada vznikla až v roce 1867, ale o válku mezi Britským impériem a Spojenými státy.

Hodnocení situace v Afghánistánu je velice komplikovanou záležitostí vzhledem k obtížnosti sběru ověřených dat a poměrně fluidní situaci, která je navíc navázaná na pravidelná období nižší intenzity konfliktu.

Doposud nejvýznamnější, otevřená a nejkomplexnější data představovaly čtvrtletní zprávy z úřadu Zvláštního generální inspektora pro rekonstrukci Afghánistánu (SIGAR) pro americký Kongres. A zde je podstatná kapitola Bezpečnost, která kompilovala data od mise NATO Resolute Support (RS), zpráv OSN a případně z projektu The Armed Conflict Location & Event Data Project (ACLED).

Velice významným ukazatelem byla data z mise RS, která zpracovávala stabilitu a vliv v jednotlivých okrscích v Afghánistánu, jak ukazuje tabulka.

Zdroj: SIGAR (quartly 30/1/2019, s. 70)

Podobně významný je i přehled kontroly nad populací, který mají vláda či povstalci v Afghánistánu.

Zdroj: tamtéž.

Bohužel od ledna 2019 přestala mise NATO RS poskytovat data k stabilitě a populaci v rámci jednotlivých okrsků v Afghánistánu.

Z dostupných dat je možné vysledovat, že ústřední vláda ztrácí pozice v přímé kontrole okrsků, na druhé straně je zisk povstalců minimální a je patrné, že získané okrsky jsou spíše ty s menším počtem obyvatel. Zcela to tedy odpovídá trendu, že ústřední vláda kontroluje centra a povstalci rurální zázemí. Ani jedna ze stran není schopna za současné situace dosáhnout vítězství.

Obecně lze tedy souhlasit, že situace není ideální, jak dokazují také závěry zprávy rakouské pobočky Červeného kříže a výzkumného centra ACCORD, která navíc využívá údaje o civilních obětech ze zprávy OSN a její mise na pomoc Afghánistánu (UNAMA) a ukazuje rostoucí zastoupení civilistů jako obětí bojů a situace v posledních letech.

Zdroj: UNAMA (.pdf,s. 1)

Pokud jde o snižování vojenské přítomnosti, je pravdou, že oba poslední prezidenti USA měli alespoň deklaratorní snahu o stažení z oblasti. Barack Obama však potvrdil pokračování vojenské přítomnosti i po roce 2017 a Donald Trump přednesl jen obecnou proklamaci ke stažení a prozatímního snížení počtu vojenského personálu v roce 2018.

Tyto snahy ale zatím nikdy nebyly prakticky uskutečněny, i když došlo alespoň k omezení vojenské přítomnosti USA v oblasti. Od listopadu 2017 do současnosti se dle informací SIGAR počty amerického vojenského personálu ustálily na počtech kolem 14 tisíc osob (.pdf, s. 81). Pro představu v grafu vidíme vývoj počtu amerických jednotek v Afghánistánu od roku 2001.

Zdroj: BBC

Podle posledních informací jsou ale jakékoliv plány o stažení z Afghánistánu čistě hypotetické a žádné praktické kroky se nečiní, alespoň podle vojenských představitelů či zástupců amerického Senátu. V každém případě počet amerických jednotek v zemi od roku 2011 prudce poklesl z přibližně 100 tisíc na aktuálních přibližně 14 tisíc.

Václav Klaus starší v průběhu své politické kariéry působil jako předseda vlády ve dvou na sebe navazujících vládách mezi lety 1992–1998. Za jeho působení proběhl rozsáhlý Ekologizační program uhelných elektráren ČEZ s náklady 111 mld. Kč. Výsledkem tohoto projektu bylo razantní snížení emisí oxidu siřičitého a popílku o nejméně 90 %. Tato opatření jsou viditelná na datech mezinárodní organizace OECD, která dokazují výrazné snížení produkce siřičitanů v průběhu 90. let 20. století.

Zdroj: OECD

V letech 2008–2017 proběhla druhá vlna modernizace uhelných zdrojů ČEZ v hodnotě 100 mld. Kč. Je však nutné podotknout, že v tomto období se na pozici předsedy vlády vystřídalo hned 5 premiérů. Z tohoto pohledu je tedy jasně viditelné, že reformy provedené v době vlády Václava Klause staršího jsou nejrozsáhlejší investice do odsíření v historii ČR.

Zdroj: ČEZ

Část výroku, kde Václav Klaus mladší hovoří o vládě svého otce jako jedné z nejekologičtější v historii, nelze objektivně ověřit. Mezi proekologické kroky, které může vláda vykonat, spadá příliš rozsáhlé spektrum blíže nedefinovaných faktorů, a z důvodu vágnosti této části výroku jsme ověřovali pouze tvrzení ohledně odsíření.

Ve Finsku existují (.pdf, str. 28) speciální školy pro děti s postižením, které jim nedovoluje výuku v běžných školách. Kromě toho mohou být děti vyučovány v běžných školách, ale ve speciálních třídách. Děti v těchto třídách nemusí být vyučovány pouze v rámci nich, ale mohou se zapojovat i do běžné výuky.

Finský vzdělávací systém se zaměřuje na konkrétní problémy dítěte (v základním i sekundárním vzdělání). Na základě pečlivého pedagogického hodnocení mohou být dětem s určitými problémy či druhem postižení vytvořeny individuální vzdělávací plány. Jinak se v rámci svého vzdělávacího systému na základě inkluze snaží co nejvíce dětí s různými formami postižení a tedy i individuálním vzdělávacím plánem vyučovat na běžných školách.

Dle dat (.docx, str. 13; str. 32; str. 37) sesbíraných Evropskou agenturou pro speciální a inkluzivní vzdělávání bylo ve Finsku ve školním roce 2014/2015 vzděláváno v běžném vzdělávání přes 99 % zapsaných žáků. Patří sem i žáci ze speciálních tříd v běžných školách. Česká republika měla v běžných školách vyučováno něco málo přes 97 % zapsaných žáků. Ve finských speciálních třídách v rámci běžných škol jsou vyučována téměř 4 % žáků se speciálními potřebami. Ve srovnání s Českou republikou je to o 3 p.b. více žáků. Naopak více žáků se speciálními potřebami máme v ČR umístěno ve speciálních školách, v daném školním roce to bylo cca 2,8 %. Finsko mělo procento dětí se speciálními potřebami ve speciálních školách nižší – konkrétně 0,78 %. V průměru EU se pak jedná o 1,54 %; mezi zeměmi jsou ovšem výrazné rozdíly a Finsko skutečně patří mezi země s vysokou prostupností speciálního a běžného školství.

Graf: Procento žáků se speciálními potřebami

Václav Klaus mladší představil 10. 6. 2019 nový politický subjekt Trikolóra – hnutí občanů. Klaus novou stranu založil poté, co byl letos v březnu vyloučen z ODS. V přípravném výboru strany působí také další bývalá poslankyně za ODS Zuzana Majerová Zahradníková.

Oba poslanci, Klaus i Majerová Zahradníková, jsou mezi předkladateli návrhu ústavního zákona, který by měl zakotvit manželství jako svazek muže a ženy a jeho ochranu do Listiny základních práv a svobod. Zákon byl předložen již v červnu 2018, tedy v době kdy Klaus i Majerová Zahradníková byli členy poslaneckého klubu ODS.

Listina základních práv a svobod momentálně ve čl. 32 odst. 1 uvádí, že „rodičovství a rodina jsou pod ochranou zákona“. Cílem předkládané novely (.pdf, str. 1) je rozšířit ochranu rodiny také o manželství jako svazek muže a ženy.

Poslanci Klaus a Majerová, kteří návrh zákona podepsali, byli do PS zvoleni za ODS. Nyní jsou nezařazení a působí v nově založené straně Trikolóra.