Václav Moravec

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť někteří z aktérů Topolánkovy i Nečasovy vlády byli kritizováni levicovou opozicí kvůli vládní politice (některým krokům) vůči Číně.

Bývalý premiér Mirek Topolánek ve své zahraniční politice zdůrazňoval nutnost dodržovat lidská práva. Kvůli tehdejším událostem v Tibetu odmítl expremiér účast na zahajovacím ceremoniálu Letních olympijských her v Pekingu 2008 a zvažoval, že do Číny nepojede vůbec. Své rozhodnutí účastnit se her nakonec oznámil s tibetskou vlaječkou v klopě, což pobouřiločínské úřady. Zanedlouho poté poskytl Topolánek rozhovor pro MF Dnes, ve kterém Čínu opět kritizoval za nedodržování lidských práv a který Čína také přijala negativně.

Většina tehdejší vlády rozhodnutí Mirka Topolánka neúčastnit se LOH 2008 kvůli lidským právům podpořila. Naopak ostře se proti Topolánkovu vystupování postavila KSČM v čele s Vojtěchem Filipem.

Kromě samotného premiéra byly předmětem kritiky levicové opozice (či některých jejích částí) aktivity některých vládních aktérů. Konkrétně zmiňme např. pravidelné vyvěšování tibetské vlajky v Poslanecké sněmovně poslanci Strany zelených, což se setkávalo s odporem předsedy Sněmovny Vlčka z ČSSD.

Zdrcující kritiku také podstoupila pravicová koalice 1. dubna 2008 ve Sněmovně při projednávání "Návrhu Prohlášení Poslanecké sněmovny u příležitosti 49. výročí povstání v Tibetu", které předkládala Kateřina Jacques. Stenoprotokoly dokládají, že vláda Mirka Topolánka ztotožňovaná s českou pravicí byla kritizována opozičními poslanci, za všechny můžeme jmenovat zákonodárce KSČM Grebeníčka a Konečnou.

Spíše pro doplnění pak dokládáme interpelaci poslance Hamáčka na ministra zahraničí Schwarzenberga 27. září 2007, která se týkala chystané výstavy EXPO v Šanghaji, kdy naznačil jistá zanedbání ze strany české vlády.

Expremiér Nečas na rozdíl od Topolánka kladl v politice vůči Číně důraz na navýšení ekonomické výměny a zlepšení česko-čínských vztahů, od kterých se měly odvíjet velké čínské investice do ČR. Nečasův postoj byl pak kritizován jako nadřazující proexportní politiku nad politiku dodržování lidských práv. Negativní ohlasy vyvolal především Nečasův projev na Mezinárodním strojírenském veletrhu v září 2012, kde mimo jiné označil podporu dalajlamismu jako módní politickou vlnu, která může ohrozit české vztahy s Čínou. Kriticky se k projevu vyjádřili bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, jenž Nečasova slova označil za úlet, dále dřívější prezidentský kandidát Jan Fisher, ale také Jiří Dienstbier za ČSSD.

Souhlas s expremiérem naopak vyslovil bývalý ministr průmyslu Martin Kuba z ODS. Kritizoval Schwarzenberga za ohrožení českého exportu neuváženou lidskoprávní politikou a za šíření "jedné pravdy". Z opozice se podobně vyjadřovala také KSČM.

Oficiální tisková zpráva Pražského hradu potvrzuje informaci, že Miloš Zeman pobývá v Soči od čtvrtku 6. února. Stejný zdroj také potvrzuje informaci o pozvání do čínského Pekingu a setkání s čínským prezidentem.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

S ohledem na veřejné komentáře prezidentů ČR a Ruska hodnotíme výrok jako pravdivý.

Prezident Zeman skutečně vyzývá ke vzájemnému zvyšování investic, a to i v energetické politice, zejména dostavby jaderné elektrárny Temelín.

K tomu se přiklání také ruský prezident Putin, který se při jmenování Vladimíra Remka velvyslancem v Rusku vyjádřil takto:

„Počítáme s důslednou realizací společných projektů v energetice, včetně jaderné, jakož i v humanitární a kulturní oblasti.“
Při události probíhajících olympijských her v Soči prezident Zeman jedná i se svým čínským protějškem o energetické politice a absolvuje i jiné bilaterární jednání právě o hospodářství a energetice.

Výrok moderátora Moravce tak hodnotíme jako pravdivý.

Jediná maďarská jaderná elektrárna v Paksi, nacházející se jižně od Budapešti, chystá rozšíření o dva bloky. Na jejím rozšíření se bude podílet ruská státní jaderná agentura Rosatom. Dohoda padla mezi ruským prezidentem Vladimírem Putinem a maďarským předsedou vlády Viktorem Orbánem. Celý projekt by měl údajně stát zhruba 367 miliard korun.

Ruská federace se zavázala na tuto stavbu Maďarské republice půjčit. Tato investice by se měla pohybovat zhruba ve výši 60 % celkové částky.

Moderátor přesně uvádí počty chybějících velvyslanců, v některých zemích však kvůli špatným vztahům s ČR velvyslanci nejspíše jmenováni nebudou.

Předně, co přesně Václav Moravec míní termínem "standardní doba vyslání", jsme nezjistili, přičemž doba působení velvyslance není v české legislativě upravena. Je pravdou, že řada velvyslanců svůj post zastává již čtvrtým rokem.

Část výroku věnující se chybějícím velvyslancům jsme ověřovali zejm. s pomocí seznamu velvyslanců Ministerstva zahraničních věcí. Dodejme, že existuje několik typů zastupitelských úřadů, kam velvyslanci nejsou vysíláni. Po dohledání velvyslanců, kteří byli jmenováni, avšak nejsou uvedení na webech svých úřadů, jsme došli k celkovému počtu 11 chybějících velvyslanců. Jde o následující země: Austrálie, Bělorusko, Gruzie, Írán, Kanada, Kuba, Kypr, Mexiko, Polsko, Švýcarsko a Zimbabwe. Krom toho najdeme velvyslanectví bez velvyslance v Černé Hoře, kde však české zastoupení vykonává velvyslanec do Srbska.

Moravec zmiňuje přesný počet zemí, kde velvyslanec ČR chybí. Tento počet nicméně zahrnuje i země jako je Kuba, kam není velvyslanec vysílán již celá desetiletí a kde jeho roli zastává (dle webu úřadu) velvyslanec na Bahamy, který na Kubě působí jako chargé d'affaires. Vztahy ČR a Kuby nejsou dobré. Podobná situace platí pro Írán (web úřadu, angl.).

Moravec uvádí údaje o chybějících a potenciálně dosluhujících velvyslancích slovy "Rok balení kufrů". Je tedy velmi pravděpodobné, že např. na Kubu nebo do Teheránu velvyslanci vysláni nebudou, Václav Moravec však neříká, že budou zaplněny všechny ambasády. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Miloš Zeman jmenoval (podepsal pověřovací listinu) v listopadu loňského roku celkem 6 velvyslanců, mezi nimi byla Livie Klausová (Slovensko), Vladimír Remek (Rusko, Moskva), Kateřina Lukešová (Španělsko), Hana Mottlová (Irsko), Ivana Hlavsová (Srbsko) a Vítězslav Pivoňka (Ázerbájdžán). Livie Klausová byla jmenována 5. listopadu, zbytek velvyslanců potom 16. listopadu. Na základě těchto informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Původní velvyslanec v Rusku Petr Kolář ve své funkci skončil k poslednímu lednu 2012. Nový velvyslanec Vladimír Remek byl jmenován cca rok poté – přesně 16. ledna 2014.

Posoudit intenzitu bojů o post nového velvyslance v Rusku by bylo samozřejmě velmi subjektivní. Otázka obsazení sledované funkce byla předmětem napětí mezi rolí prezidenta a ministerstva zahraničních věcí ve věci jmenování velvyslanců. Tento "boj o velvyslance" pak zahrnoval obsazení postů např. na Slovensku, v Rakousku, Izraeli a právě v Rusku.

Spor ministra zahraničí Karla Schwarzenberga s prezidentem Milošem Zemanem o některé velvyslanecké posty skutečně zablokoval na nějaký čas jmenování nových ambasadorů. K prezidentovým nominantům patřila Livia Klausová na post v Bratislavě a Vladimír Remek na post v Moskvě. Zejména s bývalou první dámou však Karel Schwarzenberg ostře nesouhlasil, hlavně kvůli tomu, že se nejedná o profesionální diplomatku, nabídku pak považoval za odměnu za podporu v kampani.

Oproti tomu bývalého kosmonauta Remka výslovně neodmítl. Již v únoru minulého roku Česká televize uvádí, že Schwarzenberg "neprotestuje proti dosazení europoslance za KSČM Vladimíra Remka na post ruského velvyslance". Naopak vymezil se proti jmenování Jana Fischera ambasadorem.

Neshody ohledně jmenování balíku velvyslanců dále pokračovaly několik měsíců. Schwarzenberg sice tvrdil, že jde o kompetenční spor a že má pro post v Moskvě lepšího kandidáta, již předtím ale například v rozhovoru pro Právo z 6. dubna 2013 připustil, že by se s Remkem v Rusku dokázal smířit, pokud by to vedlo k odblokování dalších nominací. Jedním z jeho nominantů pak měl být Alexandr Vondra na post velvyslance v Izraeli.

* Jak se díváte na návrh prezidenta, aby byl Vladimír Remek jmenován velvyslancem v Moskvě?

Uvidíme, jestli u pana prezidenta pokročí jmenování velvyslanců.

* S ním byste neměl problém, když je to zástupce europoslanec za KSČM?

Je to rozumný člověk, zná a má zkušenosti z Ruska. Mohu si to představit, ale uvidíme, jestli se pan prezident uvolí a schválí velvyslance. Pak navrhnu také Remka.

(Právo, Schwarzenberg: Musím se ozvat, když se Zeman pokouší zavádět moresy prezidentského systému, 6. 4. 2013)

Spor ukončil až pád vlády Petra Nečase, prezidentem jmenovaná úřednická vláda v čele s Jiřím Rusnokem oba nominanty schválila a Livia Klausová se pak v prosinci ujala své funkce, Vladimír Remek se pak formálně velvyslancem stal v lednu.

Z výše uvedeného však vyplývá, že odmítnutí Karla Schwarzenberga se týkalo spíše Livie Klausové. V případě jmenování Vladimíra Remka byl tehdejší ministr zahraničí ochoten ustoupit od nutnosti jmenování kariérních diplomatů do velvyslaneckých pozic a o jeho vyslání do Ruska s prezidentem jednat. Kvůli této odlišnosti obou případů hodnotíme výrok Václava Moravce jako zavádějící.

Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý.

Nový ministr zahraničí Lubomír Zaorálek hovořil s prezidentem Milošem Zemanem o řadě témat spojených s výkonem jeho nové funkce. Mezi ně patří i otázka jmenování nových velvyslanců. Byla vymezena kritéria pro výběr potenciálních kandidátů a ačkoli ministr Zaorálek uvedl, že je zvažován Jan Fischer na post velvyslance v Lucemburku, odmítl, že by na schůzce byla projednávána nějaká konkrétní jména.

Zastupitelský úřad v Lucemburku by se měl skutečně nově opět otevřít nyní v únoru 2014. Velvyslanectví České republiky v Lucemburku fungovalo již dříve do 31. prosince 2012 a jako velvyslanec zde působil Ing. Vít Korselt. V období neexistence českého velvyslanectví v Lucemburku byl akreditován pro výkon záležitostí spojených s Lucemburskem český velvyslanec v Bruselu.