Vojtěch Filip

Volby do krajského zastupitelstva Jihočeského kraje v roce 2008 vyhrála ČSSD před ODS a třetí KSČM.

Dle textu koaliční smlouvy (.pdf) dostupné na stránkách Jihočeského kraje koalici opravdu utvářela ČSSD a ODS. KSČM byla skutečně v opozici a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Politické strany jsou dle zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích (§18) povinny Poslanecké sněmovně (kontrolnímu výboru) předložit výroční zprávy o svém financování za uplynulý rok. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Zákon o NKÚ byl od svého přijetí v roce 1993 novelizován hned jedenadvacetkrát, přičemž v lednu 2013 senátoři skutečně "nepodpořiliústavní novelu, podle které měl mít NKÚ možnost prověřovat také obce, kraje a další instituce a rovněž některé firmy s majetkovou účastí státu, krajů a obcí." (ČT24)

Od roku 1993 bylo přijato celkem 7 ústavních zákonů (viz derogace pasivní), které novelizovaly Ústavu ČR, ale žádný z nich se netýkal postavení a působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu. Ke změně části Ústavy týkající se NKÚ tedy nedošlo již od roku 1993.

Zákon o NKÚ byl od svého přijetí v roce 1993 novelizován hned jedenadvacetkrát. Vojtěch Filip hovoří o událostech v lednu 2013, kdy senátoři skutečně "nepodpořiliústavní novelu, podle které měl mít NKÚ možnost prověřovat také obce, kraje a další instituce a rovněž některé firmy s majetkovou účastí státu, krajů a obcí." (ČT24)

Vzhledem k tomu, že nebyla scvhálena ustávní novela, která by umožnila rozšířit pravomoci NKÚ, nebylo možné změnit ani samotný Zákon o NKÚ. Výrok Vojtěch FIlipa tedy pravdivě popisuje nastálou situaci.

• Zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu č. 166/1993 Sb. (.pdf)
• Ústava České republiky (.pdf)

Výrok Vojtěcha Filipa hodnotíme na základě informací dostupných na webových stránkách Poslanecké sněmovny ČR jako pravdivý. Zmíněného sněmovního tisku č. 353 se týkalo 40. hlasování na 25. schůzi sněmovny, které se konalo 26. října 2011.

Šlo o první čtení novely zákona o sdružování v politických stranách a hnutích (.doc). V hlasování byl přijat návrh na zamítnutí sněmovního tisku č. 353. Ze 147 přítomných poslanců bylo 86 pro a 59 proti zamítnutí.

Dále připojujeme odkaz na 40. hlasování ze dne 26.října 2011, ze kterého jasně vyplývá, že pro zamítnutí tohoto návrhu hlasovali všichni přihlášení poslanci vládních stran (ODS, TOP 09 a VV), vyjma poslance za TOP 09 Rudolfa Chlada, který se hlasování zdržel.

Výrok Vojtěcha Filipa hodnotíme na základě informací ze stránek Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR jako pravdivý.

Vojtěch Filip svým výrokem odkazuje na návrh na změnu Ústavy, předložený skupinou poslanců KSČM dne 21. března 2012. V tomto dokumentu (.pdf) je navrženo doplnění článku 25 a 87. Díky změnám by mandát poslance nebo senátora mohl zaniknout také " pravomocným odsouzením k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za trestný čin spáchaný úmyslně ". Druhým způsobem zániku mandátu, jež návrh uvádí, je " rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o ztrátě mandátu ". To má být údajně určitou ochranou proti tzv. přeběhlictví, tedy situaci, kdy poslanec přejde do jiného poslaneckého klubu či politické strany.

Návrh byl zamítnut v prvním čtení dne 22. března 2013 (resp. byl přijat návrh na zamítnutí předloženého návrhu na změnu Ústavy v prvém čtení).

Je třeba dodat, že s podobným návrhem přišla i předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová dne 17. května 2012. V jejím návrhu (.pdf) se ovšem jedná pouze o první zmíněnou možnost zániku mandátu - " pravomocným odsouzením k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. " V současné době má tento návrh za sebou první čtení a bude projednáván v příslušném Ústavně právním výboru 18. dubna 2013.

Podle serveru Parlamentní listy se o tomto tématu Vojtěch Filip a Karolína Peake skutečně bavili v OVM, 15.1.2012 (debata o tématu začína zhruba ve 23 minutě), nikoli v roce 2010, jak říká Vojtěch Filip.

Vojtěch Filip v pořadu mimo jiné řekl: "Tak musím říct, že budu čekat jenom velmi krátkou dobu. A potom to předložím (..)" (- je míněn návrh zákona o prodloužení promlčecí lhůty u trestných činů v privatizaci).

Vojtěch FIlip tedy Karolíně Peake půl roku neslíbil výslovně, nicméně po půl roce začal jednat a se skupinou poslanců předložil pozměňovací návrh (.pdf) trestního zákoníku, který byl připraven dne 26. září 2012 a zaváděl by nepromlčitelnost trestných činů v době privatizace. Návrh zákona je stále v prvním čtení a je tedy neprojednaný.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, jelikož posunutím o dva roky více do minulosti přidává na významu části výroku: "Tak jsem to předložil, ten návrh zákona mi tam leží dodnes. Dodnes mi leží neprojednaný..". Tento návrh zákona neleží neprojednaný více než dva roky, ale zhruba půl roku.

V závěrech kontroly financování stavby dálničního okruhu kolem Prahy Nejvyšší kontrolní úřad shledal výrazná pochybení na straně ŘSD. V rozporu se zákonem o veřejných zakázkách použilo ŘSD mezi lety 2005 až 2011 celkem 5,7 mld. Kč ze SFDI.

Podrobnou informaci o rozdělení drah podává SŽDC:

"Na základě zákona o transformaci Českých drah, státní organizace (č.77/2002 Sb.) došlo 31. 12. 2002 k zániku státní organizace České dráhy bez likvidace. K 1. 1. 2003 vznikly dvě nástupnické organizace, a to České dráhy a.s., a Správa železniční dopravní cesty, státní organizace."
Zákon č. 77/2002 Sb. přitom prošel díky hlasům ČSSD, KDU-ČSL, nezařazených poslanců, Vladimíra Mlynáře (US) a KSČM, z jejíchž 24 poslanců hlasovalo pro zákon 18.

Nepodařilo se nám bohužel dohledat veřejné zdroje, ze kterých by bezpečně vyplývala roční výše německé státní podpory obnovitelných zdrojů energie a kterou bychom pak mohli porovnat s výší podpory v České republice.

Podle iHNed.cz totiž státní příspěvek v ČR činil v roce 2012 11,7 mld. Kč, přičemž sami spotřebitelé zaplatili za podporu obnovitelných zdrojů 36 mld. Kč. Roční příplatek spotřebitelů v SRN za "zelenou energii" činil v roce 2011 13,5 miliardy eur.

Pokud jste někdo tuto informaci nalezl, neváhejte nám napsat do diskuse a my hodnocení výroku doplníme.

Je pravdou, že už lednu 2012 s takovými návrhy přícházely (tehdy ještě vládní) Věci veřejné. V dubnu téhož roku o něm mluvil i ministr zemědělství Petr Bendl. Dále se tato otázka znovu otvírá letos v prosinci před aktualizací koaliční smlouvy. A například TOP09 se už vyjádřila proti slučování Ministerstva životního prostředí a Ministerstva pro místní rozvoj. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.