Zdeněk Bezecný

Výrok je pravdivý.

V naší drobné právní analýze se nám podařilo objevit následující způsoby, kterými může kraj zasáhnout do povolovacího procesu dostavby Jaderné elektrárny Temelín.

Zákon č. 18/1997 Sb., tzv. atomový zákon (.pdf) stanovuje, že vydání povolení k výstavbě jaderného zařízení spadá do působnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (§ 9). Podmínkou pro vydání povolení Úřadem je podle § 13 odst. 4 také tzn. hodnocení vlivu na životní prostředí, které je upraveno zákonem Zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (.doc). Ten dále stanovuje, že k oznámení o záměru (v tomto případě dostavbě Jaderné elektrárny Temelín) může každý (tedy i kraj) zaslat své písemné vyjádření k příslušnému úřadu (zde Ministerstvo životního prostředí) do 20 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení (§ 6 odst. 7). Následně probíhá zjišťovací řízení.

Dále podle paragrafu § 15 tohoto zákona mají rovněž příslušný úřad (Ministerstvo životního prostředí) a dotčené správní úřady povinnost, pokud je o to oznamovatel nebo předkladatel požádá ještě před předložením oznámení podle § 6 (viz výše), projednat s oznamovatelem nebo předkladatelem uvažovaný záměr včetně případných variant řešení záměru nebo koncepci a doporučit mu předběžné projednání s dalšími dotčenými správními úřady, dotčenými územními samosprávnými celky (a tedy i Jihočeským krajem), popřípadě s dalšími subjekty. Příslušný úřad a dotčené správní úřady jsou povinny na žádost oznamovatele nebo předkladatele mu poskytnout informace o životním prostředí podle zvláštního právního předpisu.

Výrok je hodnocen na základě dostupných dokumentů kraje.

Zasedání (.pdf, str. 5) zastupitelstva Jihočeského kraje ze dne 7. dubna 2009 zrušilo své usnesení z roku 2004 o tom, že nesouhlasí se záměrem dostavby 3. a 4. bloku JETE. V dokumentu Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje (.pdf, str. 17) z roku 2011 je rovněž vymezena plocha pro dostavbu elektrárny. Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Podle dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Podle portálu Dálnice D3 bude projekt PPP využit na některé části budované dálnice D3.

Podle portálu České dálnice měly být některé úseky původně realizovány projektem PPP, nakonec se však přistoupilo k financování ze státního rozpočtu. Jedná se o úseky Tábor - Soběslav, Soběslav - Veselí nad Lužnicí, Most přes Lužnici. Financování pomocí PPP se zvažuje v úseku Bošilec - Ševětín, Ševětín - Borek, Úsilné - Hodějovice, Hodějovice - Třebonín, Třebonín - Kaplice nádraží, Kaplice nádraží - Nažidla, Nažidla - hranice s Rakouskem.

Podle zprávy IHNED.cz z června letošního roku vláda schválila návrh Ministerstva dopravy a souhlasí s dokončením stavby části D3 pomocí PPP. Jméno zhotovitele by mělo být známo do koce roku 2012. Jednalo by se o úsek Bošilec - Borek. Podle ministra dopravy je projekt dobře připraven, stavba by měla začít na jaře 2014 a hotová by měla být za dva roky.

Podle zprávy E15 z 11. září 2012 Evropská unie finančně podpoří projekt PPP při stavbě dálnice D3. První dálniční projekt PPP bude ještě na podzim řešit vláda, soukromník by měl zaplatit stavbu a údržbu po dobu 30-ti let na 18-ti kilometrovém úseku dálnice jižně od Veselí nad Lužnicí.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Zdeněk Bezecný použil správné číslo (55 000 turistů), ale dal mu špatný význam.

Podle dokumentu Potenciál splavnění Vltavské vodní kaskády pro oživení turistického ruchu a atraktivity území - identifikace nároků a přínosů je Vltava bez problémů splavná do říčního km 91,6. Po provedení dokončovacích prací by se tok Vltavy dostal ze IV. třídy mezinárodní klasifikace vodních cest do I. třídy. Tímto přestupem do I. třídy by se dle předpokladů studie zvýšil počet turistů o 55 000 ročně.

Jednalo by se tedy o zvýšení oproti původní návštěvnosti.

Například Lidovky.cz uvedly výsledky průzkumu, který v roce 2003 provádělo Sdružení pro Vltavu. Podle něj se na řeku ročně vydá 100 000 lidí.

Po úpravách by se tedy jednalo o 155 000 turistů.

Na základě dohledaného konkrétního sněmovního tisku je výrok poslance Bezecného hodnocen jako pravdivý.

Poslanec Zdeněk Bezecný má zřejmě na mysli sněmovní tisk 683 - novela zákona o vyvlastnění, který je skutečně v současnosti ve 2. čtení. Tento tisk kromě jiného novelizuje také zákon (.pdf - část třetí, str. 11) č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť čerpání dotací ze strukturálních fondů EU podléhá několikastupňové kontrole jak na národní, tak na evropské úrovni.

Na evropské úrovni je to Evropská komise: "Členský stát musí předložit Národní strategické referenční rámce (NSRR) a soustavu všech Operačních programů (OP) ke schválení Evropské komisi, která má za politiku hospodářské a sociální soudržnosti (HSS) odpovědnost na evropské úrovni. Komise posuzuje soulad NSRR a OP s nařízeními a Strategickými obecnými zásadami Společenství (SOZS).Po schválení NSRR a OP Evropskou komisí může být zahájeno čerpání z evropských fondů, které je již plně v rukou členských států. EK jeho průběh jen monitoruje, vyhodnocuje a zasílá peníze z fondů EU na speciální účet zřízený pro tyto účely v každém členském státě. V případě problémů však může Komise po členských státech vymáhat zdůvodnění a nápravu pod pohrůžkou zastavení čerpání, případně dokonce navrácení neoprávněně vyčerpaných prostředků zpět do evropského rozpočtu." Na národní úrovni je pak každý OP podřízen (zjednodušeně) následující hierarchii: Řídící orgán řídí jednotlivé OP a vybírá projekty, společně s Monitorovacím výborem vykonává dohled nad jejich realizací a nastavením a řízením konkrétních kontrolních mechanismů se zabývá auditní orgán Centrální harmonizační jednotka na Ministerstvu financí ČR.

Podrobnosti o fondech EU i jejich kontrole se dozvíte na webu spravovaném Ministerstvem pro místní rozvoj.

Podle rozhodnutí Evropské komise mají zmíněné kraje za chyby v ROPu Severozápad zaplatit částku 2,5 milardy Kč. I přes nepřesnost a vzhledem ke kontextu výroku jej označujeme jako pravdivý. Podle karlovarských a ústeckých krajských politiků by mělo přispět také ministerstvo financí, to ovšem spoji spoluúčast odmítá.

Výrok Zdeňka Bezecného hodnotíme jako pravdivý.

Dle článku na serveru EurActiv schválili zastupitelé Jihočeského kraje 9. srpna 2011 vyčlenění 150 milionů korun ze svého rozpočtu kvůli nesrovnalostem v administraci projektu na Úřadě regionální rady soudržnosti Jihozápad. Korekci úřadu uložilo Ministerstvo financí ČR.

Usnesení krajského zastupitelstva je dostupné zde (.pdf).

Na rok 2012 bylo Jihočeským krajem vypsáno 47 grantových a příspěvkových programů rozdělených do 7 prioritních os (PDF). Na financování byla v krajském rozpočtu vyčleněna částka 291 021 500 Kč.