Zdeněk Škromach

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť poslední zákon týkající se této věci neobsahuje úpravy, které by znamenaly konec ochutnávek vín či slivovice. Naopak explicitně povoluje prodej vína a lihovin v rámci těchto akcí.

Senátor Škromach hovoří o vládním návrhu zákona (.pdf) o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, který byl předložen 3. června 2015. Zákon ve svém textu pojednával o omezení jejich konzumace pouze v souvislosti s možností obce vydat obecně závaznou vyhlášku pro vybranou akci přístupnou veřejnosti (§ 17).

Tento zákon kromě dalšího upravoval příležitostný prodej alkoholických nápojů a lihovin. V případě alkoholických nápojů jej povoluje pouze na výročním trhu, veřejnosti přístupné slavnosti nebo kulturní a taneční akci. U lihovin je pak prodej omezen pouze na kulturní a taneční akce. Je tedy nejednoznačné, zda mezi výčet patří zmíněné ochutnávky vína a slivovice (§ 14 návrhu). Mluvčí ministerstva zdravotnictví se v tomto směru vyjádřila, že na těchto by byl prodej alkoholu povolen.

Poslanci však košty do zákona prosadili prostřednictvím pozměňovacích návrhů explicitně. Jeden z bodů pozměňovacího návrhu Antonína Sedi (.pdf) přidal mezi povolený příležitostný prodej ochutnávku lihovin a pozměňovací návrh Jiřího Petrů (.pdf) pak také ochutnávku vína. Povoleny by tedy měly být košty vína i slivovice.

Návrh zákona nakonec nebyl přijat, a to především kvůli jedné z jeho částí, která obsahovala zákaz kouření v restauracích. Nejvíce kontroverzním se ve finále stal návrh poslance Bendy zavádějící kuřárny. Neschválení návrhu provázely poměrně silné mediální přestřelky (ČTK) v rámci koalice.

Vláda počátkem června 2016 předložila do Poslanecké sněmovny znovu podobný návrh zákona. V něm již byly zapracovány pozměňovací návrhy, které poslanci přijali u starší, neschválené předlohy (všechny kromě Bendova návrhu). Tento nový návrh (.pdf) obsahuje následující ustanovení (§ 14 návrhu):

„(1) Alkoholické nápoje, s výjimkou lihovin podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího definici a popis lihovin (dále jen „lihovina“), lze v rámcipříležitostného prodeje prodávat na ochutnávce vína, ochutnávce částečně zkvašenýchhroznových moštů, farmářském a tradičním trhu, veřejnosti přístupné slavnosti, tradiční, kulturní, taneční a jim podobné akci; na veřejnosti přístupné sportovní akci lze v rámci příležitostného prodeje prodávat alkoholické nápoje obsahující nejvýše 4,3 % objemová ethanolu a víno.“

„(2) Lihoviny lze v rámci příležitostného prodeje prodávat pouze na ochutnávce lihovin, výročním, farmářském a tradičním trhu, veřejnosti přístupné slavnosti, tradiční, kulturní, taneční a jim podobné akci.“

Není tedy pravda, že by poslední verze předmětného zákona, která vyšla z vlády, rozbourala ochutnávky vín nebo ochutnávky slivovic - takový návrh vzešel z vlády již před více než rokem. Nicméně i u něj byl tento „nedostatek“ v průběhu legislativního procesu odstraněn.

Ve svém posledním bazénkovém výstupu Zdeněk Škromach řekl: „My se svých tradic nevzdáme, my se nebudeme integrovat, ti kdo přichází, ať se přizpůsobí a když ne, ať si hledají jinou zemi, my jsme tady doma.“

Je pravdou, že někteří z bývalých blízkých spolupracovníků Michala Haška se ke kauze veřejně vyjádřili. Mezi ně můžeme zařadit dnes již bývalou mluvčí Jihomoravského kraje Denisu Kapitančikovou (v současnosti mluvčí Brna-střed), která v rozhovoru pro Deník Referendum a pro iDnes.cz z 2. srpna popsala situaci na hejtmanství.

Na její vyjádření reagoval a potvrdil jej bývalý bezpečnostní ředitel Michala Haška z let 2009-2012 Bohumil Šimek. Ten poté odešel k městské policii v Brně a následně se stal lídrem Hnutí ANO v Jihomoravském kraji. V současnosti je tedy jedním z Haškových konkurentů.

Nynější mluvčí Jihomoravského kraje Eliška Holešinská Windová pak vyjádření Denisy Kapitančikové označila za součást předvolební kampaně kvůli její funkci mluvčí Brna-střed. Michal Hašek se pro média vyjádřil v tom smyslu, že bývalá mluvčí Kapitančiková lhala. Starosta této městské části Martin Landa (Žít Brno) však odmítl, že by její vyjádření jakkoli spoluutvářela předvolební kampaň hnutí Žít Brno, které vstupuje (v koalici s TOP 09) do krajských voleb.

Výhradou k jinak pravdivému výroku však zůstává skutečnost, že se nejednalo o jediné osoby, které se k dané kauze vyjádřily, a to ani v rámci Jihomoravského kraje. Např. koalice Strany zelených a České pirátské strany na situaci reagovala výzvou k rezignaci. Michal Hašek však na svých oficiálních stránkách tuto možnost zavrhl.

Na rozdíl od sociální demokracie, která Michala Haška po jeho vysvětlení podpořila, jejich koaliční partner KDU-ČSL se s tímto nespokojil a vyžádal si analýzu smluv uzavřených s Mrencovou.

Jedni z Haškových nejbližších spolupracovníků se k tématu skutečně vyjadřovali, nezůstalo však jen u nich, a proto je výrok hodnocen jako pravda s výhradou.

Zdeněk Škromach zde mluví o mailech, které rozesílala údajná falešná mluvčí jihomoravského hejtmana Michala Haška. Celou kauzu letos v červenci odkryla MF Dnes.

Z mailové adresy Lucie Proutníkové dostávala média vyjádření již od roku 2010. Pod pseudonymem Proutníkové se však skrývala lobbistka Jana Mrencová.

Podle vyjádření bývalé mluvčí Jihomoravského kraje Denisy Kapitančikové se všechny zprávy určené médiím posílaly nejdříve Janě Mrencové, která je potom pod falešnou mailovou adresou přeposílala. Poskytovala tak Jihomoravskému kraji „mediální služby“. Za tuto činnost si její produkční centrum Profil účtovalo až 400 tisíc korun ročně.

Toto tvrzení však odmítá Věra Vojáčková, ředitelka Krajského úřadu JMK. Uvádí, že se kraj vymezuje proti výrokům exmluvčí Kapitančikové. Vzápětí však přiznává, že lobbistce Mrencové za poskytnuté mediální služby skutečně platil. Denisa Kapitančiková působila ve funkci oficiální mluvčí od dubna 2013 do května 2015. Poslední mail z této fiktivní adresy přišel podle serveru Lidovky.cz ještě minulý měsíc (tedy červen 2016) a týkal se církevních restitucí.

Celá kauza tak začala před pěti lety, ale trvá doposud. Reportér iDnes.cz Josef Kopecký na svém Twitteru zveřejnil přehled některých mailů od Proutníkové z předchozích let, naposledy z roku 2014. Podle ČT s Janou Mrencovou komunikovala i současná mluvčí Eliška Windová, která je ve funkci od 1. června 2015.

Podle Zdeňka Škromacha se tedy jedná o pět let staré maily. Z výše uvedeného ovšem vyplývá, že tato komunikace s médii pokračovala i v letech následujících, a proto je tedy nutné výrok označit za zavádějící.

Zdeněk Škromach mluví o aktuální kauze kolem hejtmana Jihomoravského kraje Haška.

Kauzu neexistující tiskové mluvčí poprvé zveřejnila MF Dnes 19. července 2016. Díky zájmu, který tato kauza u médií vyvolala, bývalá mluvčí Denisa Kapitančiková potvrdila Deníku Referendum a MF Dnes, že tiskové oddělení několik let zveřejňovalo tisková prohlášení, pod kterými byla podepsána fiktivní osoba Lucie Proutníková. Tato údajná mluvčí Michala Haška byla však ve skutečnosti lobbistka Jana Mrencová. Kapitančiková si tedy "nevzpomněla najednou" v kontextu předvolebního období, její vyjádření následovalo až po medializaci kauzy Mladou Frontou Dnes.

Rovněž není pravdou, že v současné době pracuje jako tisková mluvčí politického subjektu jdoucího do voleb. Denisa Kapitančiková momentálně pracuje jako tisková mluvčí Odboru kanceláře starosty a vnějších vztahů pro městskou část Brno-střed. Kapitančiková je tedy zaměstnankyní městské části. Přestože starostou této městské části je Martin Landa z hnutí Žít Brno, které se (v koalici s TOP 09) chystá do krajských voleb, Kapitančiková formálně ani fakticky nefunguje jako tisková mluvčí tohoto politického subjektu.

Kauza kolem Haška posléze nabobtnala o další informace, např. že kraj platil za pozitivní PR serverům Parlamentní a Krajské listy nebo také že firmě Jany Mrencové kraj vyplatil za PR služby 3,7 milionu korun.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože Kapitančiková jednak nepracuje jako tisková mluvčí pro politický subjekt, který jde do krajských voleb, a není to také tak, že by "si najednou vzpomněla" na okolnosti kolem Haška a tím spustila jeho kauzu. Tu odstartovala média, která průběžně přináší další informace kolem nakládání s veřejnými penězi na PR v rámci Jihomoravského kraje zhruba o 2 týdny dříve, než rozhovory s Kapitančikovou v MF DNES a Deníku referendum vyšly.

Dojem, že média neinformují o zmíněných tématech, je obzvláště u některých z nich výrazně mylný. Stejně tak nelze korektně říci, že by se např. o otázce bezpečnosti či o konfliktech veřejně nemluvilo.

Předně, pokud Škromach mluví o absenci informovanosti/diskuze v oblasti bezpečnosti, tak tato témata plní média a veřejný prostor v podstatě denně. Média informují o různých aspektech migrační krize, o situaci v konfliktních regionech sousedících s Evropou, o jednáních evropských představitelů v oblasti migrace atp. Příkladů takových textů nalezneme nepřeberné množství. Také řada diskuzních pořadů se tomuto opakovaně věnovala.

Bylo by vyčerpávající uvádět všechny případy, kdy se média věnovala migraci či bezpečnostním opatřením České republiky proti možným útokům. Ostatně ministr vnitra Milan Chovanec na konci července veřejnost ubezpečil, že zemi nehrozí konkrétní nebezpečí a že „současná bezpečnostní opatření v ČR jsou proto dostačujíc í“. Koncem srpna i tak ministr Chovanec žádal ministra financí o tři miliardy pro zajištění bezpečnosti v souvislosti s migrací a hrozbou teroru (a této žádosti nakonec bylo vyhověno.) Současně vyzdvihl důležitost národní bezpečnosti i premiér Sobotka. Řeší se i preventivní posílení bezpečnosti na hranicích, ostraha bude zvýšena například na hranicích s Německem.

O migrační krizi také opakovaně jednala Poslanecká sněmovna, která rovněž měnila legislativu (např. zákon o azylu), přijímala usnesení (.pdf) směrem k vládě v otázce migračních kvót a dohody EU-Turecko, různé bezpečnostní aspekty jsou probírány na Bezpečnostní radě státu atp. Konečně vláda také navyšuje rozpočty resortů obrany i vnitra a posiluje stavy u Policie České republiky.

U důchodové reformy má Zdeněk Škromach pravdu, že se o ní tolik nemluví a neinformuje. To je ovšem logické z toho důvodu, že vláda na žádné takové reformě momentálně nepracuje. V tomto volebním období Sobotkův kabinet prosadil zrušení tzv. 2. důchodového pilíře a kromě toho se diskuze týkající se penzí točí zejména okolo jejich valorizací. Poměrně diskutovaná byla také snaha vlády (nakonec úspěšná) dát kabinetu pravomoc valorizovat důchody nad zákonný rámec.

Současně také kabinet zřídil tzv. Potůčkovu komisi, která má za úkol promýšlet možné varianty budoucí důchodové reformy. Reálně tedy problematiku důchodové reformy, resp. to, zda se o ní povede veřejná debata, má ve svých rukou vláda, kde má ČSSD, jak Škromach uvádí dále v pořadu, dominantní slovo.

Co se týče zaměstnanosti, v prvním čtvrtletí letošního roku v České republice došlo ze zemí Evropské unie k nejstrmějšímu vzrůstu podílu zaměstnaných v porovnání s předchozím čtvrtletím, o čemž referovala i česká média. Podle aktuálních dat Eurostatu je nezaměstnanost v České republice jedna z nejnižších v celé Evropské unii. Podle dat ČSÚ nezaměstnanost klesá od roku 2013, v některých oblastech České republiky je však výrazně vyšší než celkový průměr (zejména na Ostravsku a Ústecku).

Problémy, které Škromach popisuje, se i ve veřejném prostoru reálně řeší a média o nich zhusta informují. Nejvýrazněji je to vidět v otázce bezpečnosti, která je v souvislosti s migrační krizí řešena prakticky neustále. Výrok Zdeňka Škromacha je tedy hodnocen jako nepravdivý.

Dosud jediným aktuálním oficiálním vyjádřením strany ČSSD k problematice migrační krize je její prohlášení " Stanovisko ČSSD k řešení migrační krize " z 15. září 2015, kde je otázka ochrany hranic schengenského prostoru jedním z osmi navrhovaných opatření.

Hranice a jejich ochrana před nelegální migrací je akcentována i některými z předních představitelů ČSSD. Ministr Chovanec se k problematice nelegální migrace a hranic vyjádřil například dne 7. března 2016 v Berouně, kdy důrazně odmítl politiku „vítání“ nelegálních migrantů. Za prioritní naopak označil zajištění ochrany vnějších hranice schengenu, hranic balkánských zemí a důsledné prověřování migrujících osob.

Podobný názor má i premiér Sobotka, který se podobně vyjádřil v pořadu Otázky VM 5. června 2016 (00:46:00) a ochranu vnějších hranic EU zdůrazňoval i v případě problematiky uzavření tzv. Balkánské trasy. Jeho vláda také v červenci 2016 schválila další pokračování vysílání českých policistů do Makedonie a Maďarska jako výpomoc ostrahy hranic.

Místopředsedou Škromachem prezentované stanovisko o "postavení hranic v rámci schengenského prostoru" je možné vysledovat jak v oficiálním vyjádření ČSSD, tak u významných představitelů, do jejichž gesce spadá. Dodejme, že jde pouze o některá vyjádření čelních politiků ČSSD. Nicméně nutnost střežit vnější schengenskou hranici je dlouhodobým postojem, který tito prezentují.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, nepodařilo se dá dohledat konkrétní příklad folklórního souboru, který Zdeněk Škromach popisuje.

Boj proti fenoménu nelegální migrace je v dnešní době jedním z hlavních témat Evropské unie. Podle Eurostatu patří mezi nejžádanější destinace migrantů hlavně Německo, méně pak již Francie nebo Itálie. Hlavní problém při navracení nelegálních migrantů podle Euroactivu nastává při komunikaci se zeměmi jejich původu. Podle Aktuálně.cz se v posledních letech díky readmisním dohodám daří vracet do země původu asi 40 % nelegálních přistěhovalců.

Pokud policie zjistí, že se jedná o nelegálního imigranta, zajistí ho, a to na dobu nejdéle 48 hodin. Během této doby musí rozhodnout buď o správním vyhoštění, případně o umístění do zařízení pro zajištění cizinců.

Informaci týkající se konkrétního případu folklórního souboru z Arménie se nám nepodařilo ověřit. Na stránkách ministerstva zahraničí je uvedeno, že každý člen zahraničního souboru si musí zažádat o krátkodobé schengenské vízum, které platí 90 dnů. Tuto žádost lze podat 3 měsíce před cestou. Maximální lhůta na vyřízení je podle ministerstva zahraničí 15 dnů (výjimečně i déle). Žádost podaná později nemusí být vyřízena.

Stát se v roce 2015 nejdříve dobrovolně zavázal přijmout 1500 osob.

Usnesení vlády z 8. července 2015 uvádí:

„Vláda
schvaluje stanovení dobrovolného podílu České republiky z celkového počtu
1. 20 tisíc osob přesídlovaných ze třetích zemí do Evropské unie, v souladu se závěry
Evropské rady z 26. června 2015, na 400 osob.

2. 40 tisíc osob relokovaných z Itálie a Řecka do ostatních členských států Evropské unie, v souladu se závěry Evropské rady z 26. června 2015, na 1100 osob.“

Jak dokládá zápis z tohoto jednání vlády (.doc, bod 24), pro hlasovalo všech 16 přítomných členů vlády.

Počet se dále zvýšil rozhodnutím Rady (.pdf, str. 14-15), se kterým Česká republika nesouhlasila, na výše zmíněných 2 691 osob. Co se týká zmíněných 80 osob, tak ty jsou započítány mezi uvedené 4 stovky, které se vláda rozhodla přijmout z tzv. třetích zemí.

V rámci tohoto závazku Vláda ČR přijme 80 uprchlíků z Turecka s tím, že dle premiéra Sobotky to „... jsou to lidé, které si sami vybereme a sami je bezpečnostně prověříme. Pokud nebude dostatek informací, tak je samozřejmě do České republiky brát nebudeme.“

V otázce přijetí kvót je aktuální postoj Vlády ČR dle slov premiéra Sobotky takový: „Česká republika odmítá zavádění kvót pro uprchlíky, a stejně tak odmítáme i návrhy na sankce za jejich neplnění. Kvóty jsou v debatě o řešení migrační krize slepou uličkou a Evropská komise by už tuto myšlenku měla konečně opustit.“

V podobném duchu se nesl i mandát vlády ministru Chovancovi pro jeho jednání s ministry vnitra států EU v Bruselu 20. května 2016 a stejnou pozici nepřijímání kvót prezentoval ministr Zaorálek při jednání V4 v květnu 2016.

Nejsilnější opoziční stranou v Poslanecké sněmovně je v současnosti KSČM. Ta disponuje 33 mandáty, klub TOP 09 se Starosty a nezávislými tvoří 25 členů. Škromach má tedy pravdu, že co se síly týče, TOP 09 není nejsilnějším opozičním subjektem.